Absurdárium: Satan Burger – Mellick III, Carlton

Paralelní dimenze, kde nic není nemožné a všechno je absurdní. Račte vstoupit.

Vítej, čtenáři,
od nynějška budu tvým Vergiliem při pouti napříč podsvětím obývaným těmi nejpitoresknějšími, nejbizarnějšími a nejgrotesknějšími entitami. Všechny zhmotněny v jedné z forem pozemského umění. Spolu se vydáme na cestu surreálnem, mystikou, metafyzikou, sarkasmem a cynismem, budeme procházet temnými zákoutími, nacházejícími se v zóně Underground/Kult. Nestyď se a vejdi do portálu, jehož únikový východ vyúsťuje do místa, v němž se andaluská suka řehtá smíchem smečky hyen se salmonelózou v poušti slučující podvědomí a nadvědomí. Ale pozor, portál do absurdní dimenze se bude otvírat a zavírat v nepravidelných intervalech.

Nemusel jsem ani dlouho přemýšlet, který titul pokřtí novou rubriku věnovanou netradiční, undergroundové a okrajové tvorbě. Satan Burger. Nanejvýš podezřelý název, jenž zároveň vyloudí i temný úsměv. Stejně tak i provokativní obálka, která nemá daleko do něčeho, co by se nestyděl nafotit ani Jan Saudek. Mellick je sám o sobě podivínská postavička a Satan Burger je jeho osobní manifestací. Autor začal psát v deseti letech, protože v knihovně neměli takové knihy, jaké by chtěl číst. Do svých 18 napsal něco přes deset příběhů, z nichž byly vydány tři.. V současnosti je v čele undergroundového literárního hnutí (které se často bude objevovat i v téhle rubrice), jež boří všechny hranice pomocí transgresivní fikce míchající scifi, fantasy, horor, mystery, pornografii, psychadelic, surrealismus a absurdismus spolu s dalšími –ismi a všemi imaginativními výplody, které bychom mohli označit za bizarní.

Prostředí knihy je pochmurná současnost, mnoha indiciemi upozorňující na nadcházející apokalypsu. Lidé se začali nudit. Jelikož je Bůh milující otec, obdaruje své děti novými a exotickými hračkami. Otevře na Zemi portál, z něhož proudí rozmanité druhy a rasy bytostí. A lidé se opět můžou začít bavit. Jenomže zábava netrvá dlouho. Zatímco se Země stala přestupnou zastávkou pro interdimenzionální hybridy, Bůh se začal obávat přelidnění nebe, proto do něj zavřel všechny brány. A tak zůstávající lidé mají co dělat sami se sebou, obzvlášť v situaci, kdy tělo odumírá, i když v něm ještě vězí duše…

Obdobná situace postihne i Gina, jednoho z členů partičky, která se musí vypořádat s novým světovým řádem. Hlavní postavou a zároveň i vypravěčem je Leah, bývalý feťák, jenž o sobě mluví ve třetí osobě a díky tripům je obdařen zvláštní deformací, Božskýma očima, které mu umožňují vidět bez nutnosti jeho fyzické přítomnosti. Proto o sobě mluví ve třetí osobě, jelikož je většinu času mimo tělo a sám sebe sleduje zdálky. Dalo by se říct, že situace je beznadějná, a proto se Gin, Vod, Leah, Nan a Mortician (mluví a obléká se jako pirát) rozhodnou přivydělat si ve fast foodu jménem Satan Burger. Jejich burgry jsou tak skvělé, že pro ně zaprodáte i vlastní duši. Slogan je zároveň hlavní příčinou, proč se Satan přemístil z pekla na Zemi. Duše jsou tady uvězněny a on je potřebuje sesbírat.

Jenom stručný nástin, o co se zhruba jedná, jen taková kapka v moři. Čtenáři se slabým srdcem nebo morálními zábrany by se měli tomuhle dílku vyhnout gigantickým obloukem, jelikož se jedná o jednu z nejnehoráznějších věci, jež jste v životě četli. Kniha vychází z tradiční sci-fi/fantasy/hororové zápletky. Ale kombinací tří základních žánrů v tomto případě nevzniká příběh, který bychom označili jako new weird. Stěžejní žánry fantastiky jsou použity jako odrazová plošina pro mnohem šílenější experiment. Spisovatel si se sadistickým potěšením pohrává s iracionalitou a důraz klade na absurditu. Mnoho výjevů působí dojmem, že je nemohlo zplodit nic jiného než chorá, zvrácená a feťácká mysl.

Mellick se nerozpakuje, boří všechna společenská tabu a rozvrací známé archetypy. Šílený nihilismus se před ničím nezastavuje. Papír snese všechno. I totální anarchii. Autor jako správný Američan byl vychováván v duchu puritánské a křesťanské filozofie. Bible měla být pro něho odpovědí na všechny otázky. Ale během dospívání a po pokusu o sebevraždu to vidí jinak. Identifikoval se s Friedrichem Nietzschem, prohlásil, že Bůh není, a ještě o tom napsal temnou, sarkastickou knihu, jež dekonstruuje tenhle mýtus prostřednictvím vyšinutých filozofií. Anarchismus jako neoddělitelná součást hudebního punkového hnutí se promítá do příběhu společně s dalšími prvky. Proto si vysloužil i příhodné označení a žánrové zaškatulkování avant-punk. Nezaostává ani BDSM, které má své pevné místo v divokých imaginativních světech Carltona Mellicka. Nic není svaté, oslavme bezbožnost divokými a nespoutanými orgiemi a kopulacemi surreálna, avantgardy, absurdity a bizarnosti.

Autor se vyjadřuje naprosto jednoduše, žádné barokní věty. Souvisí to s pokusem napsat příběh, jenž by vycházel z Lewise Carrola (hlavně z Alenky v říši divů), ale i Roalda Dahla (Karlík a továrna na čokoládu, James a obří broskev atd.), a propojit ho s béčkovými filmy (převážně exploitation snímky) a asijskými psychedelickými kultovními záležitostmi (Tetsuo, Ichi the Killer…). Touhle do nebe volající kombinací vzniká pohádka pro dospělé s všeobecným označením ,,podivínská fikce“ (weird fiction). Kromě úchylných obsesí si do ,,podivínskych“ příběhů nacházejí cestu i osobní názory autora a kritika soudobé společnosti. Brojení proti konzumu je patrné již z názvu, ale autor se nevyhýbá ani existenciálním tématům, z nichž by měl radost i Sartre – hledání smyslu života, sexualitě a i otázce svobody (popření i vyvrácení tradice, svoboda názoru i popuštění uzdy těm nejtemnějším myšlenkám), a nabádá k přímému bojkotování jakékoli autority. Velmi těžko bychom se snažili uchopit tenhle avantpunkový proud, protože každý autor přichází s novými a zcela odlišnými výjevy, obrazy. Můžu říct, že po téhle exkurzi myslí duševně chorého člověka mě už v žádném díle, literárním či filmovém, nepřekvapí ani kráčející vagíny.

Komu je tedy kniha určena? Mainstreamoví čtenáři budou chtít spáchat rituální sebevraždu, zato podivínské a excentrické povahy si přijdou na své. Satan Burger bych přirovnal ke studentskému projektu Davida Lynche Mazací hlava, s nímž má společných víc prvků. S největší pravděpodobnosti kniha zaujme i fanoušky punku, vyznavače praktik BDSM, zcela jistě feťáckou kulturní minoritu a zřejmě i členy UFO klubu. Kniha povzbuzuje k rebelii (i anarchii) a dost neortodoxně zobrazuje sympatické bourání žánrových (i životních) hranic a potěšení z experimentování (méně ,,nehorázně“ a kontroverzně se podobné autorské činnosti zhostila Kelly Linková).

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. vůbec netuším, jestli bych chtěl něco takového číst, no nic, radší zůstanu u new weirdu, ten je pro mně snesitelný

  2. mimochodem Martine, co si myslíš o pergamentu, rozpovídáš se o něm ve svém Absurdáriu, nebo je na to ještě příliš normální

  3. sicco: treba sa na to pozerat ako na alternativny prud (slipstream)…kazdopadne tazko sa to zanrovo zaraduje, kedze kazda kniha, kazdy autor maju iny pristup (len pre info sa k tomuto marginalnemu prudu hlasi aj Jeffrey Ford, ktoreho podaktori zaraduju aj do NW, takze tolko o cross-genre hraniciach).ad Pergament: pripravuje sa seria clankov o NW, bude zavisiet od citatelnosti, ci sa k Duncanovi vobec dostaneme…

Zveřejnit odpověď