Kronika rodu Spiderwicků

Po úmorné době od Hvězdného prachu a fantasy paskvilů typu Eragon, Narnie nebo Zlatý kompas, si konečně můžeme sednout do kina a vychutnat si dětské pohádkové dobrodružství.

Kronika rodu Spiderwicků je tím dávno ztraceným klíčem od vězení vnitřního dítěte každého odrostence. Je ten správný čas, abychom všichni to dítě v sobě pustili z okovů každodenní všednosti.

Na první pohled se může snímek zdát zaměřený výhradně na dětského diváka, ale opak je pravdou a daleko více v něm nalezne dospělácký doprovod. Nejnovější filmová adaptace knižní fantasy rozbourává doposud vystavěné hranice a vytyčená nepsaná pravidla, nastolená předcházejícími snímky jako výše zmínění Eragon nebo Zlatý kompas.

Objektiv kamery je primárně zacílen na příběh dysfunkční rodiny, hledající nový život, nové štěstí ve zděděném opuštěném domě. Příběh se odehrává v interiérech a exteriérech nového domu týčícího se jako maják uprostřed pohádkové krajiny, poslední bašta dětské nevinnosti a ideálu ztracena v moři bezbřehého konsumerismu.

Tvůrci Spiderwicků se zde dokázali oprostit od zažitého mýtu, který deklaroval, že fantasy musí být výhradně epickým příběhem. Falešná nadutá pompéznost filmových předchůdců je vystřídaná střízlivostí a komornějším charakterem, který bychom mohli označit jako ,,zahradní“ dobrodružství. Sentimentalitka pro starší ročníky, které trávily letní prázdniny na vesnici u starých rodičů. Nostalgie celodenních honiček po zahradě i probděné noci, kdy se ověřovalo, jestli se opravdu žádná nestvůra nevyplížila z dětských myslí.

Děj využívá zaprášenou dinosauří kostru klasické pohádkové šablony, ale z kouzla Spiderwicků neubírá. Ba co víc, bez žádného patosu, hrdinských proslovů, či dech vyrážejících explozí digitální animace. Téměř návrat ke zlaté klasice. Vítej nový Nekonečný příběhu. Výběr Marka Waterse na post režie nevypadal příliš pozitivně (režíroval komerční snímek Protivné holky), ale diváky vyvedl z omylu. Pomalu ale jistě rozplétá pavučiny tajemna kolem zděděného domu a prapodivné knize. Režisér kumuluje stimuly napětí a prvky dětského hororu, typické vlastnosti snímků ráže Jumanji, Zarathury nebo animáku V tom domě straší! S osvědčenými aspekty vytváří nový prostor pro dobrodružství. Zajímavé je spojování faktů z běžného světa s pohádkovými motivy. V mnoha případech našla autorka knihy inspiraci v africkém šamanizmu nebo jiných okultních praktikách. V snímku jsou tyhle ,,tabuizované“ rituály uvedené neškodně, v některých situacích komicky. Žádný negativní dopad nehrozí, Spiderwicky nebudeme upalovat na hranici.

Při koncepčních návrzích se vycházelo z knižních ilustrací Tonyho DiTerlizza a celkový rozpočet byl k animaci štědrý, i když tvořil menší půlku Zlatého kompasu. Všechny postavy jsou navrženy s ohledem na mladší diváky, čili zlé bytosti jsou slizké stvůry, klaďasové jsou barevné postavičky s osobitějším charakterem. Jako například nonstop hláškující a ptáky požírající Hogsquel, nebo skřítkovská verze Hulka – Timbletack (z důvodu odporu vůči překladu užívám originální jména). Dětský divák ocení, dospělák se pobaví na pravidle, kterým se většinou řídí tvůrci animovaných snímků o archetypálním vnějšku protagonistů.

Stoupající hvězdička Freddie Highmore, údajně nejžádanější děcko Hollywoodu současnosti, využívá příležitost a předvádí bravurní výkon schizofrenního hraní. Mladý Highmore možná brzo podlehne falešnému kouzlu továrny na sny, ale ve Spiderwicích předvedl na svůj věk zajímavý herecký koncert ztvárněním hlavních postav-dvojčat, přičemž každé dodal bez problémů punc individuality. Možná právě zkušenosti z Bessonova projektu Artur a Minimojové, vycházející z identické premisy a podléhající obdobním pravidlům, se podepsaly na Freddieho formě. I když jařmo celého příběhu leží na jeho bedrech, zbytek hereckého ansámblu mu skvěle sekunduje, včetně pixelových kamarádů.

Po skvělém El Laberinto del Fauno, který si dětský divák nemohl vychutnat (málem i dospělý), se k nám dovalila Kronika rodu Spiderwicků, filmové potěšení pro ratolesti i jejich rodiče. I když Spiderwickové nedosahují kvality Faunova labyrintu, jsou tou nejlepší filmovou fantasy v současné fantasy kino-sahaře. První část knižního cyklu je řádně dějově uzavřená a o osudu rozhodně komerční úspěch. Producenti se netají, že v případě komerčního úspěchu naběhnou na systém à la Harry Potter. Zatím si však v přítmí kinosálů vychutnejme tohle pohádkové osvěžení.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Ehm… Já bych “Faunův labyrint” nepovažovala zrovna za film pro děti – pohádkovost tam ustupuje brutalitě a tísnivé atmosféře, navíc se mi nezdá, že by byly děcka schopné vše plně pochopit.

  2. Jane
    Jana,Jana…citaj:,, Po skvělém El Laberinto del Fauno, který si dětský divák nemohl nevychutnat.´´ Kde je napisane, ze je Faun pre deti??? 🙂

  3. sorry, malo tam byt VYCHUTNAT, ne nevychutnat (preklep)…mae culpa!

  4. V pohodě, mně ta věta byla nějaká podezřelá:-). Faunův labyrint se mi každopádně hodně líbil, ikdyž jsem potom měla chuť vyskočit z okna:-) Na Kroniku rodu Spiderwicků jsem docela zvědavá.

  5. K článku: Pane Kudláč,proč místo různých “premis”,”kamer zaměřených na dysfunkční rodiny”,”poslední bašty ztracené v konzumerismu” atd. prostě nenapíšete,že jde o velmi dobrý film se skvělou atmosférou,zajímavým příběhem ,bezchybnými triky a výborným Highmorem v hlavní (dvoj)roli ? 🙂 Možná by to na něj upozornilo ještě více diváků…

  6. Vůbec mám pocit,že se dnes už bojíme něco pochválit (holt to asi není “in”) a když už se rozhodneme dát najevo,že se nám něco líbí,tak cítíme potřebu to zdůvodnit…

  7. Corwin8
    Souhlas s hodnocením, i když subjektivně(patrně vinou již nedětského věku 🙂 ) bych dal 6/10, ale objektivně tak těch 7. Dobrý film

  8. Mi osobně se film nelíbil, tím víc co se mi líbila kniha, jelikož ta byla opravdu do pohody. film byl naproti tomu úplně stupidní. v podstatě měl s knihou společný jen název. za to taková ta americká brutalita je tam celekm ve velkém množství – v knize se pořád jednalo o děti a ve filmu se vraždili o sto šeset. krom hodně okleštěného příběhu a úplně nových charakterů v tom filmu nebylo nic zajímavého. určitě souhlasím, že byl určitě lepší než Eragon nebo zlatý kompas ale přece jen…žádný zázrak!

  9. “Výběr Marka Waterse na post režie nevypadal příliš pozitivně (režíroval komerční snímek Protivné holky)”Kronika rodu Spiderwicků není komerční snímek?A “falešná nadutá pompéznost” je spíš cítit z téhle recenze.

Zveřejnit odpověď