Úvodem je nutno poznamenat, že oba příběhy jsou proklatě dobré. Jsou ze stejného světa, časově navazují, zdánlivě se liší, ale mají mnoho společného. Krvavé pohraničí již zdrbal v Ikarii 1/2001 Vlado Ríša, pravda, celkem trefně, ale unikla mu jedna skutečnost. Je společná pro oba příběhy. Jaká – to se dozvíte v této recenzi.

Tentokrát to není další Holdstockův román o lese, jeho oblíbeném tématu, ale nový fantasy román českého spisovatele Vladimíra Šlechty. Stejně jako nedávno vyšlý román Krvavé pohraničí se odehrává právě v “krvavém” Pohraničí.

Když se řekne zálesácká fantasy, vybaví se většině těch sečtělejších čtenářů obvykle dvě slova – „Krvavé pohraničí“, případně „Vladimír Šlechta“. Pokud však patříte mezi ty, kteří se ve fantasy literatuře, navíc české, teprve začínají rozkoukávat, netroufáte si na román, natož celou sérii, případně jste si nestihli původní vydání Nejlepšího dne pro umírání koupit, máte možnost. Thompson a jeho „rodina“ jsou po pěti letech zpět – v původním, nezkráceném vydání. Nejlepší den pro umírání je tady.

Místo dovršení cyklu Gordonova země knihou Hořící přízraky nám Vladimír Šlechta a nakladatelství Brokilon nadělili pod stromeček Válečnou lest s podtitulem Příběhy vojáka z pohraničí. Sborník povídek sleduje osud Rogera Schniregy, jednoho z hrdinů Krvavého pohraničí.