Lidožraví obři z Japonska podeváté…
Erenova skupinka už čelila mnohým nebezpečím a prošla si doslova titánským peklem, avšak jak napovídá nejnovější svazek, pořád to nebylo dost zlý. Hrdinové zkrátka pořád mají kam klesnout. A zatímco v předchozích dílech se ještě mohlo zdát, že v nepravidelných intervalech svítá naděje, nyní se horko těžko prosoukává byť jen jediná světlá chvilka v jinak naprosto beznadějném světě plném bolesti a smutku.
Pořádná depka se rozjíždí spíše až ve druhé polovině knihy, ale úvodní kapitoly také nehýří nějakou sluníčkovou představou, a jak se zdá, humoru bude postupně jen a jen ubývat. Isajama se totiž naplno noří do nitra svých hrdinů a děsí je na každém kroku. Ať už psychologicky, tak reálnými událostmi. Nemluvě o novém nepříteli, který rozhodně sehraje ještě velkou roli. Nástup a těch pár scén, kdy je hlavní hvězdou, si skutečně krade pro sebe a vás bude zajímat, co má tahle „postava“ za příběh. A to zkrátka potěší.
U téhle série bývá zvykem, že si jednotlivé díly rozeberou buď akční pasáže, nebo naopak psychologii postav a jejich duševní i fyzický vývoj. Devátý díl ale přináší kombinaci obou zmíněných ingrediencí (stejně jako osmička) a díky tomu funguje více než dobře. Dostáváme se tak do minulosti některé z postav, zažíváme velmi atmosférické zvraty a do toho nás série baví urputně hutnou akcí. A i když se může na první dobrou zdát, že se příběh příliš neposunuje kupředu, opak je pravdou a jednotlivé scény nás pomaloučku posouvají dál do středobodu tajemství. Nebýt naprosto perfektně vybalancovaného předešlého dílu, byl by tohle nejlepší svazek.
Problém téhle knihy trošku tkví v tom, že se autorovi nepodařilo dostatečně přehledně a vkusně zakomponovat panely, jež mísí aktuální děj a flashbacky. Může se tak stát, že chvíli potrvá, než se čtenář zorientuje a pochopí, že se vrátil v čase. Pár problémů bych pak viděl i v klasickém rozložení a fázování jednotlivých panelů, ovšem to si s sebou série nese od prvopočátku a jde spíš o zvyk.
Kresebně jsme pak stále ve stejných mantinelech a těžko soudit, zda se autor lepší, či ne. Já osobně cítím na mnoha stránkách výrazné zlepšení s doslova překrásným vyobrazením prostředí. Avšak zcela bez obalu přiznám, že se najde i spousta slabších míst, převážně u anatomie postav, kterou zkrátka Isajama zvládá tak půl na půl. Občas je to stylové, občas k smíchu. Ale tady jde spíš o fakt, že člověk srovnává kresbu s dalšími manga kousky na našem trhu a vedle Bleach či Gantz má zkrátka tahle série co dohánět.
Pořád velmi kvalitní série, která umí kloubit parádní atmosféru s dobrou psychologií postav a říznou akcí. Snad si tak dobře povede i v budoucnu.
Hadžime Isajama: Útok titánů 9
Překlad: Anna Křivánková
Vydal: Crew, 2016
Počet stran: 190
Cena: 189 Kč
Hodnocení: 80 %
