Jak dopadlo setkání golemy a džina v New Yorku

Nastal přelom 19. a 20. století, doba, kdy do Spojených států amerických přicházejí imigranti různých národností a náboženského vyznání z různých koutů světa, aby se zde pokusili začít nový život. Přesně v tomto prostředí se odehrává děj knihy Golema a džin v New Yorku od Heleny Weckerové, která se prostřednictvím příběhu ženy z hlíny a muže z ohně snaží zachytit dobu a život nově příchozích imigrantů do Ameriky.

Helen Weckerová - Golema a džin z New Yorku

Vyprávění začíná na lodi jménem Baltika, směřující z Gdaňsku do New Yorku, na níž cestuje golema Šava se svým manželem. Po smrti golemina manžela a přistání lodi u amerických břehů je Šava nucena převzít odpovědnost sama za sebe. S tímto nelehkým úkolem jí pomůže rabín Avram Meyer, s nímž se krátce po svém příjezdu seznámí. V době zakotvení Baltiky v newyorském přístavu se začíná odvíjet příběh džina Ahmada. I on má lidského společníka, Butrose Arbíliho, jenž mu pomáhá s orientací v novém prostředí.

Poté, co se život golemy a džina shodou okolností protne, sleduje čtenář každodenní život těchto dvou bytostí. Vzhledem k odlišným povahám golemy a džina mezi nimi dochází k častým názorovým střetům. Jejich spory způsobí dočasný rozpad jejich přátelství, které se ale obnoví poté, co jsou nuceni spojit své síly v boji proti společnému nepříteli.

Příběh knihy Helene Weckerové není nijak komplikovaný, což nevadí, neboť důležitější prvky tohoto díla představují ostatní prvky. Na prvním místě se jedná především o postavy a jejich postupný vývoj. Povahu Ahmada a Šavy ovlivňuje živel nebo materiál, jímž jsou tvořeni. Džina vzhledem k jeho ohnivému původu lze charakterizovat jako energického, výbušného, nestálého, impulzivního a volnomyšlenkář­ského. Golema vyrobená z hlíny je na druhé straně klidná, uzavřená, úzkostlivá, trpělivá, nedůvěřivá a opatrná.

Právě odlišnost a názorové střety postav, projevující se při jejich debatách a toulkách po nočním New Yorku, vytvářejí prostor pro postupný vývoj, vzájemné ovlivňování nebo přehodnocení postojů postav. Drobnou nevýhodu této protikladnosti představuje to, že postava Džina je zajímavější, a tudíž na sebe poutá větší míru čtenářovy pozornosti. Zájem o Ahmada prohlubuje, kromě povahových vlastností též jeho minulý život, který postupně osvětlují džinovy vzpomínky.

Kladný prvek v případě vedlejších postav představuje snaha autorky o nastínění důležitých životních události, které formovaly jejich povahu, a zachycení vlivu těchto jedinců na hlavní hrdiny. Nedostatky jsou v tomto bodě především převaha kladných charakterů a jasná kategorizace postav na kladné a záporné.

Vedle postav tvoří důležitou složku knihy prostředí a doba. Z textu knihy je patrné, že autorka vycházela ze znalostí, které získala buď studiem, nebo z rodinných příběhů. Tato skutečnost jí umožnila dobře zachytit arabskou a židovskou kulturu. Na tomto místě je třeba zmínit překladatele Vladimíra Medka, který obohatil knihu o poznámky vysvětlující arabské a židovské pojmy. Kromě toho se spisovatelce zdařilo popsat prostředí takzvaného tavícího kotle z přelomu 19. a 20. století, do nějž zakomponovala jeho charakteristické rysy zahrnující nálevny, nevěstince, činžovní domy, přistěhovalecké čtvrti a pospolitost jejích obyvatel.

Drobnou vadu na kráse jinak povedeného vykreslení doby způsobuje fakt, že se navzdory dobovým elementům spisovatelce vždy nepodařilo vytvořit takovou atmosféru, která by čtenáře pohltila. Tento nedostatek může souviset s kompozicí, pravděpodobně nejslabší stránkou celé knihy. Přibližně prvních dvě stě stran totiž Weckerová čtenáře seznamuje s jednotlivými postavami. Tímto autorka odepřela čtenářům možnost pokládat si s přibývajícími stránkami otázky kdo, co, kde a proč. Následující tři pětiny knihy se soustředí především na postavy Džina a Golemy, jejich noční rozhovory a především na jejich názorové rozkoly. Nejdynamičtější částí je poslední pětina knihy, kdy dochází ke střetu s hlavní zápornou postavou. Ukončení příběhu je sice dynamické, ale finálnímu zápasu mohlo být věnováno více než jen deset stran.

Helene Weckerová v pěti bodech

  1. Vyrůstala v Libertville v americkém státě Illinois severně od Chicaga.
  2. Má židovské kořeny.
  3. Studovala angličtinu na univerzitě Carleton College v Minnesotě a tvůrčí psaní na univerzitě v New Yorku.
  4. V současnosti žije v San Franciscu.
  5. Golema a džin v New Yorku je jejím prvním románem.

Golema a džin v New Yorku jsou v mnoha ohledech zdařilým počinem, který oplývá mnoha pozitivy (prostředí, doba, vývoj postav, seznámení se s arabskou a židovskou kulturou). Jako u všeho, i zde je ale možné nalézt několik nedostatků. Mezi nejvýraznější patří kompozice příběhu, převaha kladných charakterů a jasné rozdělení postav na kladné a záporné.

I přes zmíněné nedostatky je však Golema a džin v New Yorku čtivou knihou, v níž se Helena Weckerová snaží prostřednictvím dvou bájných bytostí vyprávět o životě přistěhovalců v Americe na konci 19. století. Golemu a džina lze doporučit především těm, jimž nevadí pomalý průběh příběhu, těm, kteří hledají dílo lehce okořeněné prvky fantasy, a především těm, co jsou ochotni číst mezi řádky a vidět v příběhu něco ze snahy autorky o popsání situace přistěhovalců v Americe na přelomu století.

70 %
  • Helene Weckerová: Golema a Džin v New Yorku
  • BETA Dobrovský, 2014
  • Překlad: Vladimír Medek
  • Obálka: Jakub Karman
  • 520 stran, 422 Kč
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď