ROZHOVOR: George R. R. Pavlovský sní o penzi ve stylu Stana Leeho

Kladivo na čaroděje nepřehlédnutelně zčeřilo hladinu domácí fantastiky a během chviličky se kolem něho vytvořily adorující zástupy fanatických uctívačů. Jelikož se nám pomalu, ale jistě blíží uzavření první desítky dílů, bylo na čase vyzpovídat člověka, který za to všechno může. Dámy a pánové, potlesk pro pana Felixe Jonáše, známějšího v literárním světě jako Jiří Pavlovský.

Jiri Pavlovsky

Kladivo na čaroděje se u čtenářů zjevně chytlo a už tu máme sedm pokračování. Vypadá to na docela spanilou jízdu, třebaže český knižní trh není v nejlepší kondici. Na co se můžeme těšit dál? Je zájem takový, že by se uvažovalo o častější periodicitě?

Zájem je, ale psát se to nestíhá. Navíc bychom přesytili trh. Takže si to hezky dávkujte, aby vám to na ty čtyři měsíce vyšlo. Koneckonců, kdo tvrdí, že tu knihu musíte číst jenom jednou? Hned po dočtení ji můžete začít číst znovu! Najdete v ní spoustu věcí, které vám při prvním čtení unikly. Třeba ten hnědý flek na straně 57. Nebo gothajský salám, kterým jste si založili začátek patnácté kapitoly. Vidíte, o něj byste přišli, kdybyste to četli jen jednou! A to nemluvím o spoustě překlepů a gramatických chyb! Teprve při druhém čtení si tohle všechno vychutnáte.

Od začátku bylo prezentováno, že Kladivo na čaroděje se bude inspirovat modelem seriálových sezón. Takže… Jak to vypadá? Bude druhá sezóna? A troufáte si odhadnout na jak dlouho vám tenhle námět, pokud samozřejmě vydrží přízeň čtenářů (o čemž nepochybuju), může vydržet?

Doufám, že až do penze. Že budu na stará kolena něco jako Stan Lee – už jenom jezdit po akcích, zubit se na lidi a hostovat ve filmech. Ideálně porno. Zatímco bude mít umělkyně v každém tělesném otvoru po penisu, já projdu kolem a pronesu vtipnou hlášku… kterou ona ovšem neuslyší, protože bude mít ucpané uši.

Ale to hodně záleží na nakladatelství Epocha, jak dlouho to bude chtít táhnout… a samozřejmě hlavně záleží na čtenářích, jak moc to budou kupovat. Takže, pokud mě chcete vidět ve filmu spolu s ženou, které dva vyvinutí trpaslíci znásilňují třmínek a kovadlinku – kupujte Kladivo na čaroděje! (To je skvělý reklamní slogan, ten začnu používat.)

Jak vlastně vznikl nápad stvořit Kladivo na čaroděje? Zaslechl jsem něco o tom, že v tom byli zapojení Tomáš Němec nebo Antonín K. K. Kudláč…

Ne, celé je to můj nápad. Nikoho jako Tomáš Němec ani Antonín Ku-Klux-Kudláč neznám. Stejně jako neznám Wojtu Běhounka či Zdeňka Pobudu z Epochy. A rozhodně není pravda, že mě oslovili, abych pro ně vymyslel a napsal takovouhle sérii, protože je všichni ostatní autoři poslali do Chuchle, a že mi do toho kecali a přispívali spoustou skvělých rad. Celé jsem to vymyslel a napsal sám, jak pod svým jménem, tak pod jmény Ondřej Nečas, Dušan D. Fabian, Jakub Mařík či Martin D. Antonín. Jsem prostě dobrej.

Magie pro každého

Co všechno bylo inspirací pro Kladivo na čaroděje?

Všechno možné, od Hellblazera, Ghostbusters přes Buffy až po Doctora Who. Tyhle věci, které má většina našich autorů přímo v krvi, nás inspirovaly jít cestou týmovky a soustředit se na bizarní a nečekané protivníky. Nedělat úplně klasickou městskou fantasy a víc mixovat horor s humorem. Vůbec nás televizní seriály oslovují – i proto, že zatímco filmy táhnou herecké hvězdy a počítačové efekty, seriály jsou jedna z mála věcí, které stojí na scénářích. Člověk nevyhledává režiséry, ale jde po scenáristech: Joss Whedon, Steven Moffat, Bryan Fuller, Vince Gilligan, David Milch a další. Seriály dokážou pracovat jak s postavami, tak s příběhem – je to současná obdoba epických románů.

A samozřejmě nás ovlivnily i série, které už u nás vycházely – Mark Stone a Agent JFK. Už jenom tím, že prokázaly, že to jde – a že jsme se snažili jít zase někam trochu jinam.

Musím se taky přiznat, že z prvního dílu Kladiva jsem byl spíš zklamaný, protože jsem zjevně čekal něco žánrově trochu jiného se znalostí značky Rigor Mortis. To se sice časem zlomilo (docela dlouho mi trvalo sžít se s postavami) a teď se pro mě stala z Kladiva návykovka. Máte v rámci týmu nějakého vysloveného oblíbence? Zatím se mi zdá, podle toho, co slýchám ve svém okolí, že na post nejpopulárnější postavy aspiruje Vincenc. Plánovali jste to tak? Nebo vás to překvapuje?

Co se týče toho Rigor Mortis, tak jsem zkoušel trochu něco jiného. Ne nějak moc, zase úplně změnit styl a psát drama ze života malorolníků bych asi nedokázal (leda by to drama spočívalo v tom, že by ně útočily zmutované brambory), ale jak už jsem starší a moudřejší… nebo spíš stejně blbý, ale jiným způsobem… tak má člověk nutkání zkusit něco nového, něco, co by ho zase trochu posunulo. Od té chvíle, co mi odumřely nohy, je to totiž jediný způsob, jak se dokážu pohybovat. Pokud chci jít na záchod, musím napsat něco, co mě tam posune. Je to docela časově náročné, ale stojí to za to.

A co se týče Vincence, každý má rád psychopaty. V každém týmu je nejoblíbenější „Wolverine“, chlápek, co na všechny kašle a zabíjí lidi… stejně jako je vždycky nejnevděčnější ten rozumný, co se snaží tým přesvědčit, aby dělali něco užitečného. Ale je tam, sakra, nutný! Jinak by neměl příběh žádný děj! Alespoň ne takový, co člověk od akční fantasy čeká. I když… možná že by příběh čistě s Vincencem nebyl tak nezajímavý. Asi by se neodvíjel úplně klasicky a patrně by se nic nevyřešilo (nebo by se vyřešilo něco úplně jiného než mělo), ale zajímavé by to být mohlo.

K té oblíbenosti… osobně mám samozřejmě nejradši Felixe. Ovšem jak je přece jen takový normálnější (alespoň ve srovnání s Walterem a Vincencem), tak se trochu ztratil. Takže momentálně má mise je dostat ho zase víc do centra dění. O což se snažím jak v díle, které snad vyjde v knize Výškrabky české fantasy (nebo Legendy české fantasy, jedno z toho), tak v devítce.

Ale podobně jako u televizních seriálů, i první sezona byla hodně zkušebním pumlíčem, na kterém jsme si vyzkoušeli, co funguje a co nefunguje a jak lidi postavy přijímají. Rozhodně jsme do vzduchu vyhodili víc motivů, než je zdrávo, takže jsme nějaké nechali v podstatě vyšumět. Takže v druhé sezóně sice bude taky jednotící prvek, ale autoři budou mít větší volnost. A chceme trochu zatřást s postavami, dát je do ještě zajímavějších situací, aby mohly víc vyniknout… a také se rozhodneme, kdo postoupí dál a koho zabijeme. Pokud jste si mysleli, že je George R. R. Martin saďour, tak to ještě neznáte George R. R. Pavlovského.

Město mrtvých - Jiří Pavlovský

Se znalostí dosavadních dílů vám taky musím vyseknout poklonu, co se výběru spoluautorů týče. Na rozdíl od jiných podobných projektů se mi zatím zdá, že se všichni pevně drží mantinelů a zvládají držet profil postav, což musí být těžké. Dokonce mám dojem, jako by každý nový díl posunul tu laťku o trochu výš. Vím, že je to ošemetné, ale který z dílů vašich kolegů Vám jako otci zakladateli sedl nejvíc a proč?

Ano, vybírání autorů mi jde velmi dobře. Možná i líp než to psaní. Ale samozřejmě, jako šéf nemůžu mít oblíbence. Musím je všechny milovat jako kachna své kachňátka. Musím. Mám to ve smlouvě. A nejen platonicky. Možná jsem si měl tu smlouvu před podepsáním nejdřív přečíst.

Vybral jste si k sobě skvělou partu a na výsledku je to znát. Můžete prozradit, na koho se ještě v Kladivu můžeme těšit? A je někdo, koho byste pro Kladivo ještě rád zlanařil? Myslím si, že nebudu sám, kdo by rád viděl alespoň jeden díl Kladiva podepsaný Štěpánem Kopřivou. S ohledem na množství jeho rozjetých věcí je to ale asi tak reálné jako účast Jiřího Kulhánka, obávám se.

Taky se obávám. Ale uvažujeme o povídkové sbírce a to bychom už snad někoho zlanařili… ovšem co pak? Co když to bude tak dobré, že se čtenáři začnou shlukovat na Václaváku a dožadovat se, aby Kopřiva psal všechny díly? Co pak budu dělat já? Pracovat?

Ale teď píše další díl slavný Martin D. Antonín a další zajímavá jména máme připravená. Ale dokud autor neodevzdá rukopis, není nic definitivního. A spisovatelé jsou líná a nespolehlivá verbež. Alespoň já jsem.

Původně se měl do projektu zapojit i autor kultovní Valhaly, František Novotný, s hororovým příběh z pražského metra. Počítá se stále s jeho účastí?

Ne, František Novotný nakonec usoudil, že to není tak úplně jeho krevní skupina a od série odešel. Což nás samozřejmě mrzí, téma bylo docela zajímavé, ale chápali jsme to. Na druhou stranu to úplně nevzdáváme. Pořád je šance, že František Novotný na stará kolene zesenilní a pak bude pro tuhle série ten pravý.

Výtah do pekla

Když jsme u té spolupráce, umíte si představit, že byste přizval ke spolupráci Františka Kotletu coby fenomén, který aktuálně hýbe českou žánrovou scénou?

Dobře, když je takhle na tvrdo položená otázka, je na místě na ní taky upřímně odpovědět: Já jsem František Kotleta. Píšu pod tím pseudonymem kousky, za které se tak trochu stydím, protože nejsou tak dobré jako moje ostatní věci (jako třeba Kladivo). Jsou to obvykle věci, které jsem napsal v šesti letech, kdy jsem byl ještě nevypsaný (měl jsem za sebou jen pár knih pod pseudonymem Vilma Kadlečková), ale zato hodně plodný. Ještě mi v šuplíku leží deset dalších knih, které chystám vydat pod jménem Kotleta… jen nechci přesytit trh.

Fíha… A je to venku. Přiznám se, že nejsem ani tak moc překvapený… Tak schválně co se po tomhle senzačním odhalení stane s prodeji Kotletových knih…

Jak je to s Felixovým démonem? Tu a tam se seriálem jenom mihne zmínka o něm, ale přitom by si tak zajímavý prvek rozhodně dovolil větší pozornost. Schováváte si ho následujících dílů? Nebo do druhé série? Čekám, že tohle by měl být ten finální motiv první řady, takže se asi lze těšit na pěkné drama. Nebo nás spíš čeká cliffhanger?

Ne, to by se mělo vyřešit už v devátém díle… a přidělat zbrusu nové problémy. Je fakt, že tohle je jedna z věcí, které nedostaly tolik prostoru, kolik jsem si původně představoval – tak jsme se to alespoň pokusili uzavřít tak, aby to přineslo do hry něco nového, hlavně nové komplikace. Je vidět, že jsem se v mládí moc díval na grotesky. Člověka to ovlivní a už automaticky uvažuje stylem: Tak co by se ještě mohlo podělat? Je fakt, že to někdy není úplně to, co si čtenáři přejí. Ti chtějí vidět, jak hrdina všechno s přehledem zvládá. Já miluju, když se mu všechno hroutí a padá na něj piáno. Ale bojuju s tím.

Ovšem cliffhanger samozřejmě bude. I se Sylvesterem Stallonem.

Mnoho čtenářů zaujala myšlenka propojení komunismu s Peklem, kterou do světa Kladiva na čaroděje vnesl Dušan D. Fabian. Vrátíte se v sérii ještě někdy k tomuto konceptu?

To záleží, jestli se vrátí Dušan D. Fabian (což bychom rádi). Tenhle nápad se mi taky líbil, stejně jako Fabianův díl, takže doufáme, že se hrdinové ještě někdy na Slovensko vrátí a budou řešit nějakou jinou velkou záhadu. Třeba kde najít v Bratislavě v neděli otevřenou hospodu.

Název vašeho připravovaného devátého dílu Kladivo na démony vyloženě navnadí. Prozradíte, o čem bude a kdy se na něj můžeme těšit?

Na démony. A na kladivo.

A na závěr se nejde nezeptat: Dostane dosud bezejmenný Felixův tým někdy jméno?

Zatím váhám mezi tituly Rozjívená sonická špachtle a Štramáčtí kunďabové. Ještě jsem se stále nerozhodl. Ale slibuju, že do druhé sezóny už s něčím přijdeme.

Obojí zní úderně, Vincenc by určitě zaplesal, takže se budeme těšit. Díky za rozhovor!

Autor úvodní karikatury Jiřího Pavlovského, původně vydané v antologii Společenstvo Pevnosti, je Dan Černý.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

23 komentářů

  1. U nás ve vsi byl taky jeden, co pořád vtipkoval. Pop i staříček Jemlichaj ho nabádali, ať toho nechá, ale neposlouchal. Jednou takhle seděl v jizbě, pil vodku a vtipkoval se ženou. Když jí žertem řekl, že vypadá jako prase kombinované s medvědem, přetáhla ho koštětem přes hřbet a pak mu zarazila sekyru do hlavy! A dovtipkoval! Inu, jak se říká: Kdo příliš vtipkuje, do hrobu se raduje!

  2. Podchaljuzin
    Poslyšte, strécu, u vás ve vsi jich bylo tolik, že to ani moc na ves nevypadá.

  3. Díky
    Naprosto parádní rozhovor. Ostatně jako vždy s Pavlovským. Díky za něj! (rozhovor i Pavlovskýho)

  4. kernel32
    Skvělý rozhovor. Mistr Pavlovský opět náramně pobavil.
    A ano, Vincenc je i moje nejoblíbenější postava. 🙂

  5. “Ovšem co pak? Co když to bude tak dobré, že se čtenáři začnou shlukovat na Václaváku a dožadovat se, aby Kopřiva psal všechny díly? Co pak budu dělat já? Pracovat?”

    A poprskal jsem si monitor 😀

  6. to joehot
    Máš recht člověče. A nebo je to ves spíš na pokraji vymřelí. To je samej mord a neštěstí. Až se jeden diví, že tam car nebo vrchnostenští drábové ještě neudělali pořádek. Další možností je, že se u Podchaljuzina na vsi daleko od evropské cenzury točí ty Pavlovského vysněné filmy – ovšem s důsledky pro porodnost.

  7. to joehot, Satyr
    Někdo zemře, jiný se narodí, takový je života běh! Když bůh povolá dobrého člověka, nač si stěžovat? A car? Ten již brzo zjedná pořádek na celičkém světě, žádný strach! Inu, jak se říká: Kdo zemře v boží bázni, ten prožil život v kázni!

  8. Zapoměl jsem tu bumážku nahoře podepsat! Už mi také paměť neslouží jak dříve! Kampak se hrabu na starého Mnemoniče od nás ze vsi! Ten je schopen si zapamatovat, i kolik je listí na stromech! Ale né vždy je taková schopnost k dobrému! Když byl starý Mnemonič mladý, tak jednou odjel do velkého města a tam se tak opil, až se z toho oženil! S měšťkou! To byl nápad! Jeho žena byla tak šeredná, že i to prase kombinované s medvědem bylo vedle ní krasavicí! Naštěstí nesnesla mnoho vodky. Druhý den po svatbě ji Mnemonič počastoval a jakmile v sobě měla dvě lahvičky, přihlásil ji do kozáckého pluku, co táhl bojovat proti Tatarům. Prý tam nakonec udělala terno a stala se kozáckým atamanem. Jenže chudák Mnemonič si to i po šedesáti letech všechno pamatuje a ta její strašlivá rozšklebená tvář se mu neustále zjevuje před očima, až s toho nebožák řve hrůzou! Inu, jak se říká: Kdo se chce oženit, ať se radši oběsí!

  9. to Satyr
    Tak to tě trklo špatně, holoubku. U nás ve vsi byl taky jeden trklý. Laktanič se jmenoval. Chtěl kozu podojit, ale protože předtím vypil lahvičku vodky, namísto za vemeno ji chytil za uši a začal vší silou tahat. Kozu pravda rozdojil, ale ta ho na oplátku tak trkla, že vyletěl z chléva a nabodl se na vidle, co tam v ruce na dvoře držel nějaký měšťák, který si chtěl práci na statku vyzkoušet! To bylo krve! Chudák Laktanič to nepřežil, protože dochtor právě přikládal obklady opilému starostovic praseti a na jiné pacienty času nezbývalo! Pak pusť měšťáka k nějaké práci! Inu jak se říká: Co z města přichází, to neštěstí provází!

  10. Dočítala som jednotku a chcem viac viac viac
    Ešte mám v čerstvej pamäti fóry tipu – uklouzl mi pták, po schodoch, po schodoch, ester von Blaschk alias mladá bľašková, nehovoriac o prepracovaných zvratoch príbehu, postavičkách, ktoré si zamilujete na prvé zapísmenkovanie a naozaj originálnom prístupe k často prefláknutým motívom a reáliám, ktorých výsledkom je brutálne čitateľná kniha. (Dkoro dom di dibila do dlaku duby, deď sa Dincent dozdudlal.) A aj keď Monika, moja menovkyňa, v tej jednotke nakoniec morfovala na extrabitch, nie som sklamaná, skôr naštvaná. 😀 😀 Ale aj tak si idem kúpiť dvojku a trojku a.t.ď. Poznámka na okraj: táto séria by mala byť povinnou jazdou každého fantastu okolo štyridsiatky, pretože sú v nej zábavnosti a odkazy, ktorým práve takí musia rozumieť úplne najviac. A ostatní môžu len ticho závidieť. Ďakujem za pekne strávený čas.

  11. Pavlovský nezklamal stejně jako Kladivo! Takže více Kladiva a více Pavlovského!

    To Podchaljuzin: Proč všechny historky z vaší vsi končí násilnou trestnou činností? To tam nemáte nějakého drába? Nebo obecního policajta?
    A ČEKA (nebo už NKVD) k vám taky někdy zavítá?

  12. to KarelC
    Máme starostu a ponocného. Ale o jaké trestné činnosti to vlastně mluvíš? To jsou jen takové běžné lapálie nebo nehody! Policie přijíždí pouze v případě, že někdo mele hubou proti Bohu nebo Caru, nějaká ta strkanice po lahvičce vodky ji nezajímá! Jak se říká: Kdo vodku pije, často se bije!

  13. Kladivo
    Súhlasím, až na diel od Fabiana, ktorý mi nesadol zatiaľ skvelá séria. ďakujeme, mistre Pavlovský!

  14. Alfi – a na tomto dílu já sérii začal. A tak mě to uchvátilo, že jsem si přečetl předchozí a potom i následující. Takže já na něj nedám dopustit 🙂

    Podchljuzin: Tak to potom jo, aneb: “Šafář byl ožralej jako prase a pan správce byl trošku veselej!”

  15. Já byl s Fabianovým dílem taky naprosto spokojenej. Ale to je možná i profesionální deformací. Bo horor na půdě Archeologického ústavu Akademie věd, to je prostě žůžo bizar 🙂

  16. to KarelC
    Ani ЧК, ani НКВД, ale spíš Отделение по охранению общественной безопасности и порядка.

  17. N-10-Tikki
    No jo! Jak jsem mohl zapomenout na legendární Ochranku! A to jsem nedávno četl Pražský hřbitov od Umberta Eca, kde hraje tato organizace svoji zásadní roli! 🙂

Zveřejnit odpověď