Vyhlídka na věčnost – Kulhánek Jiří

Jiří Kulhánek si přečetl Božskou komedii od Dante Alighieriho a pak napsal svou vlastní verzi. Oproti renesančnímu básníkovi příběh značně vyšperkoval a podrobně rozvedl důsledky, které jedna taková nevinná výprava může mít.

Kulhánek Jiří: Vyhlídka na věčnost

Kulhánek prostě miluje upíry a stejně jako režisér obsazuje do svých filmů své oblíbené herce, mají upíři v jeho knihách vždy přednost, takže i Vyhlídka na věčnost je jich plná. Autor zasadil příběh do již známého a oblíbeného světa, ve kterém se odehrával i jeho epicky krvavý Noční klub. Čímž se na scénu dostávají známé postavy – japonská upírka Hanako, lesbická upírka Karolína i upírský vůdce a hrdina Tobiáš. Jiří Kulhánek tak spojil osvědčený a oblíbený svět s populárními postavami a teď pozor, nenapsal pokračování Nočního klubu! Všechno výše uvedené použil jen jako část kulis jiného, zcela odlišného příběhu. V něm se to sice mrtvolami také jenom hemží, ale ty už krev nepijí.

První část knihy začíná zcela dle zvyklostí. Kulhánek čtenáře vezme, hodí ho do příběhu, nenechá ani rozkoukat a už vzduchem létají kulky a tělní tekutiny. Poté začne zásobovat čtenáře perfektně vybroušenými komentáři a poznámkami, které udrží čtenáře v neustálém úžasu, překvapení a pobavení.

„Už se těším, až budu velký, abych také mohl prznit svou sestru.“

Hlavní hrdina jako by z oka vypadl těm předchozím – drsný chlapík, který nejde pro ránu ani drsnou hlášku daleko, vlastně obojím přímo hýří. Jako obvykle jeho úspěšnou kariéru přeruší velké zlo a on se ho rozhodne napravit. Autor velice originálně vyřešil zápletku, takže si za veškeré příkoří a problémy může hrdina sám. Krom toho Kulhánek, jak již má ve zvyku, přímo s děsivou chladnokrevností nechá první polovinu knihy čtenáře zcela tápat a nedává mu žádnou indicii, co že se to krucinál děje.

Ne, že by na to čtenář neměl být zvyklý z předchozích Kulhánkových knih, jenže v těch minulých autor vždy po zhruba sté stránce něco drobného vysvětlil, aby si tak nahrál na mnohem větší otazník, který se vysvětloval dalších sto stránek.

Ve Vyhlídce na věčnost tohle chybí. Najednou jako by zmizelo takové to obecné napětí. Obavy o to, co bude dál, neustále umocňované drobnými kůstkami, které autor házel čtenářům. V první části Vyhlídky to ještě funguje, autor se co pět stránek vytasí s něčím novým – značky ve vzduchu, otisky ruky, první, druhý a třetí kruh a čtenářovi se neustále honí hlavou: „Co to proboha je?“ Zároveň u toho autor doslova hýří akcí komentovanou drsněsuchými hláškami hlavního hrdiny. Všechno funguje, čtenář se baví, děj graduje, nemrtvých přibývá a mrtvých taky. Pak se to zlomí.

Kulhánek najednou odhalí oponu, řekne tradá a začne pomalu, ale jistě vyklízet jeviště. Poslední třetinu knihy už nemá co objevovat a děj tak ztratí svou podstatnou část. To ono neustálé napětí a nejistotu, že směr, kterým se hrdina ubírá, je správný. Krom toho autor s hrdinou upadají až do jakéhosi sentimentu a v několika scénách brzdí děj až na samotnou nulu. Upřímně, Kulhánek umí napsat bojovou scénu na deset stránek, aby se ani jednou neopakoval a čtenáři se pak o tom i zdálo, ale erotické scény mu prostě nejdou.

Závěr knihy vypadá tedy tak, že se v ní sice najdou drsné hlášky, akce a humor, jenže najednou jakoby ztratily svou nit a jen tak tak drží pohromadě setrvačností. Bojové scény už dávno nedosahují takové délky a epičnosti jako v předchozích knihách. Kam se poděla hustodémonská jízda na sněžném traktoru ze Stroncia? Autor scény spíš popisuje, než aby je prožíval. Chybí také pověstné týrání hrdiny a jeho postupná dekonstrukce na prvohrdinu, aby se nakonec sestavil do něčeho mnohem drsnějšího a mocnějšího.

V knize však nechybí úžasné dialogy a výborně pospané a uvěřitelné charaktery postav. Upírku Karolínu a malou Fionu si čtenář prostě zamiluje a nezbude mu čas na odpor. Kulhánek s oblibou popisuje scénu jen za pomocí dialogů a zejména ty ze spacáku jsou velmi libové.

Od první stránky děj nastartuje a jede až do konce. Už někdy na sedmdesáté stránce dojde k epické bitvě masivních rozměrů přesně tak, jak jsou čtenáři u Kulhánka zvyklí. Do bitvy rovnou zapojí zombie, upíry, démony i hlavního hrdinu.

Vyhlídka na věčnost není propadák ani katastrofa. Je to svěže napsaná kniha plná akce, humoru a upírů, jejíž děj ale začne zejména v závěru zpomalovat až nudit. Kulhánek opět dokázal, že stále umí napsat čtivou knihu, avšak pomalu, ale jistě se ukazuje, že ani on nedokáže chodit se džbánem pro vodu věčně.

Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný. (anotace)

  • Vyhlídka na věčnost
  • Autor: Jiří Kulhánek
  • Forma: paperback
  • Počet stran: 544
  • Cena: 389 Kč
  • Vydala: Crew, 2011

Lukáš Vaníček (redaktor)

lukas.vanicek@fan­tasyplanet.cz

Také si přečtěte:

Komentář nakladatele Jiřího Pavlovského
Reportáž z autogramiády Jiřího Kulhánka (Josef Horký)

Četli jste knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

45 komentářů

  1. Vyhlídka a Usvit
    Upřímně jsem zvědavý na srovnávací recenzi /jestli nějaká bude/ Kulhánkovi Vyhlídky a Procházkova Temného úsvitu, o obouch knížkách se mluví snd tři roky a obě podle toho, co se ví budou spolu asi bodovat o nejvetší akci tohohole roku.

  2. Temný úsvit
    Podle posledních zveřejněných informací se Temný úsvit letos vydat patrně nestihne. JWP vylepšuje a dodělává, s ohledem na termíny tiskárny typuju vydání tak na únor – pokud to stihne dodělat. Rozhodně to ale bude o dost lepší nářez, než tohle. „Vyhlídka“ má sice skvělý rozjezd, ale od půlky jede víceméně na volnoběh s občasným lehkým pošimráním plynu.

  3. oprava – temný nebude
    Opravuju: Dlouhý černý úsvit, nikolivěk Temný. Temný jsem měl dneska ráno – evidentně se nevyplatí chrápat při bušení do klábosnice.

  4. RakeW
    „Chybí také pověstné týrání hrdiny a jeho postupná dekonstrukce na prvohrdinu, aby se nakonec sestavil do něčeho mnohem drsnějšího a mocnějšího.“

    A dyť to tam zrovna je, vlastně hned dvakrát.

  5. postavy
    Autor evidentně s postavami hodně “pospával“, když to dával dohromady takhle dlouho.

  6. četl jsem, líbilo se ale pravděpodobně s Kulhánkem končím. Je to už nějak všechno na jedno brdo. Frajer-sežene výbavu-ultradémonsky krutopřísně masí nepřátele-dostane přes držku-ještě zdrsní-sežene lepší výbavu-zase krutě masí-změní se v poloboha-zamsí úplně všechny-drsně vyhraje a můžem čekat na další knížku. Už celkem předvídatelné.

  7. to Koniaash: No to si s nim mohl skoncit uz davno, protoze tenhle scenar se u nej opakuje v kazde knize 🙂

  8. to Koniaash: Přesně jak píše Pajda, tenhle scénář je v každé Kulhánkově knížce. Ale podle mě u něj jde hlavně o to, JAK to napíše a JAK se to čte. A v tomto případě se to čte hodně dobře 🙂

  9. Hm?
    Zajímavé. Je vidět, že každý má vkus jinak. Jak v Nočním klubu, tak ve Vyhlídce na věčnost se mi závěrečné části knihy líbí víc než zbytek (který se mi líbí také). Vyhlídku si pro sebe řadím na špičku jeho tvorby – na stejno s Nočním klubem, vzhledem k jejich provázání.

    A rozhodně nesouhlasím s tím, že by Kulhánek neuměl psát milostné scény. Napětí mezi oběma postavami přímo jiskří – tleskám. Pravda, v recenzi je slovo „erotické“, nikoli milostné – a v tom má Lukáš pravdu, erotiku tam skutečně nenajdete. Neřekl bych ale, že jde o nedostatek knihy. Spíš je to o volbě, kterou autor učinil – zkrátka mu tam bližší popisy samotného aktu zřejmě neseděly.

    Takže za mě palec nahoru, ale jde o čistě můj názor – čtení je holt subjektivní záležitost. Jen mi to Lukášovo odsouzení přišlo poměrně příkré, tak jsem zatoužil říci, že já jsem se ani na konci nenudil.

    (A teď si půjdu za Crwí pro mzdu za reklamní příspěvek.)

  10. zamiluje upirku Karolinu? 😉 ci boha urcite takovou pycu 😉

  11. Me prijde Lukas jeste mirnej. Me to bavilo do prvniho strycka, pak uz to bylo horsi a horsi bohuzel. Cte se to dobre, ale to se cte kulhanek vzdycky, ale nejaky veci uz me proste vytacej, takze se na jeho knihy netesim, prectu je, ale je mi to vcelku jedno. Na zambocha se tesim porad

  12. dasis gút:)
    Za mě naprostý souhlas s pochvalami. Kulhánek psal, píše a doufám, že i bude psát naprosto perfektně. Stejně tak jsem i rád, že „pořád píše to samé“. Nějak nechápu ty výkřiky o tom – je to pořád stejné a kde je nějaká invence… Stačilo mně jak dopadl poslední Kopřiva – HOLOMRÁZ, kdyby to byla jeho první kniha co jsem četl, tak bych se k němu už asi nevrátil… takhle mám alespoň relativní jistotu, že by mistr Kulhánek mohl ještě nějakých 4 – 7 knih stihnout ne? :)))))

  13. Tak mě se nelíbila hlavně ta část s peklem.. upíry a zombie beru ale ultra nebe a peklo mi tam prostě nesedí 🙁 A nemluvě o globální válce.. brrr… netvrdím že to je špatná knížka.. začátek a konec fajn…ale jinak je to slabší.. ale rozhodně lepší než stroncium..

  14. Chm :/
    Za mě jednou stačilo. Cesta krve a Vládci strachu asi už zůstanou nepokořeni. Mám rád i pozdější tvorbu a Stroncium rozhodně nepovažuju za špatnou knihu nicmeně Vyhlídka na věčnost šla totálně mimo mě. Deus Ex machina vládne a na jednu knížku je těch „řešení z klobouku“ trochu moc. Celý příběh mi přijde slepený z několika témat (ze kterých by se jednotlivě dalo vytěžit dle mého mnohem více) a zakončení… Zakončení mě fakt nasralo. Přitom první třetina knížky kdy je vše jen nastíněno má atmosféru a funguje ale když jsem se dále dozvěděl o co vlastně jde napadlo mě, že si snad ze mě dělá autor srandu. Celý můj dojem z knihy je že to nemá ani hlavu ani patu ale to nevadí protože je všechno vetší, nepřátelé strašnější (hmm beru zpět, to fakt ne), příbeh epičtější a superschopností víc než bylo ve všech dílech pokémonů dohromady. Je to poprvé co jsem dočetl knihu p. Kulhánka s pocitem že jsem za své peníze nedostal odpovídající hodnotu (Ale jen můj názor, nic víc)

    A na závěr perlička, při brouzdání netem jsem narazil na tuto recenzi :

    http://neviditelnypes.lidovky.cz/recenze-jiri-kulhanek-vyhlidka-na-vecnost-fgx-/p_scifi.asp?c=A100330_010836_p_scifi_hpe

    Zdá se to jen mě nebo člověk co todle napsal neviděl z té knižky ani obal? (Nereším hodnocení, jde mi o popis knihy a obsahu)

    PS: A na 30 stranách číst petingova dobrodružství dvou smrtících zabijáků kteří se v postely chovají jako dva teen co by sice rádi ale neví jak na to?!? Tak to mi ho fakt ostrouhej a posol…

  15. aprílová
    Ta údajná recenze na psu je datovaná na loňskýho apríla, někdo jenom aktualizoval obálku….

  16. Ha, sice mi tam něco nesedělo ale ten apríl mě nenapad. Měl bych si občas přešlápnout 🙂

  17. Mě spíš překvapila první stránka kde je napsáno že kniha byla napsána v roce 2007 a behem jednoho měsíce. To ji měl 4 roky šuplíku? Je to dva roky po Stronciu ne? Takže další kniha bude mít na první stránce: Napsáno v roce 2009 a vyjde tak 2013. Celkově mi přišlo že to byla chvilkama dost zmatené. Moc prostředí, moc změn, jakoby několik knih dohromady. Jsem zvědav jestli někdy bude kniha která nebude obsahovat podzemní skladiště plné zbraní a upíry nebo zombíky. A milostné scény se mi líbily. Není to erotika, je to něco jiného a takhle se můžou chovat 2 skoro lidi když jeden má v sobě vyššího démona a druhý je lesbický upír. Přečtu to ještě jednou za určitou dobu a třeba se to zlepší

  18. Jedno se Kulhánkovi upřít nedá.Není moc autorů, včetně těch zahraničních, o jejichž dílech by se takhle masivně diskutovalo a psalo tolik komentářů.

  19. To Rety
    S ohledem na to, že celkem dost podstatnou část z těch 4 let strávil tím, že se snažil přežít a následně dával dohromady po bouračce, tak je to vcelku pochopitelné …. protože pak s odstupem toho více než roku jej logicky napadlo, že by třeba něco mělo/mohlo být jinak a už to bylo. Pochybuji, že by nějaký autor jednal jinak, asi by to žádnému nedalo. Pravda je, že mne osobně by VELMI zajímalo, jak ta kniha vypadala bezprostředně po dopsání.

  20. No, troufám si říct, že bych psaní na čtyři roky zapíchnout nemohla, protože bych umřela hlady 🙂 A koneckonců, co člověk může dělat jiného ve špitále, než psát, pokud je tedy při vědomí?

  21. MichaelS: to je ale hodně otřepaná historka, která se vyprávěla už tak před osmi lety 😉

    Petra Neomi: ty jsi jeden velký teoretik 😉

  22. Jorker: To víš 🙂 Jak se píše kniha o vykydlovačkách a upírech, to si vůbec neumím představit 😀

  23. Pointa byla ta, že pokud člověk něco napíše, a pak se k tomu z objektivních důvodů na rok či více nedostane, bude mít tendenci to asi slušně překopat … já teda třeba ne, ale já nemám ani tu prvotní tendenci psát:-))). A pokud si to může dovolit a neživí jej to, tak si prostě hraje …. což si jiní, sociálně slabší autoři..autorky;-)..holt nemohou dovolit a musí to sekat jak Baťa cvičky;-)

  24. Je otázka, jestli si s tím hraje, nebo na to dva roky sere 🙂 Možné je obojí. Jinak, časté překopávání textu většinou neprospívá, je často horší překopávat starý text, než prostě napsat nový.

  25. S tím druhým naprostý souhlas, proto jsem už psal, že by mě hrozně zajímalo jak to vypadadalo, když to v tom 2007 dopsal .. poprvé;-). To první … já s Mistrem nebydlím, tak nevím, ale to by nám věrným a dychtivým čtenářům přece neudělal 😉

  26. tak toto je prvá Kulhánkova kniha ktorú som nedočítal :-(. Nedalo sa. A to som prečítal všetky. Ešte začiatok sa vyvíjal sľubne ale po presune deja do Prahy … :-(. Škoda, je to stále o tom istom…bez nejakého nového nápadu a zápletky ktorá vtiahne čitateľa do deja… kopa zbraní, krvi a kúskov mäsa nestačí…

  27. Hele ty slováku, nech nám našeho Jirku na pokoji, jo? Nebo se začneme navážet do Ďura…
    🙂

  28. Chm, tak půjdu proti proudu a teda za mě přidávám, že kniha mi přijde vážně dobrá. S Nočním klubem, a Vládci strachu, se mi asi líbila nejvíc, i když zase jinak. Jediný, co autorovi neodpustím, je smrt jedné postavy, fňuk.
    Je fakt, že tu moc hlášek není, ale stejně se to čte tak nějak samo a dějově mi to přijde asi nejzajímavější, i když ta logika tam občas vrže.
    Dostala jsem sice něco jiného než jsem čekala, ale nestěžuju si, spokojená. 🙂
    A pan L rulez! XD

  29. Píšu na tento server poprvé a proto se raději hned přiznám, že jsem nekritickým (nejspíše) obdivovatelem Kulhánkovy tvorby: není jediná jeho kniha, kterou bych neměl rád, která by mě nebavila .Za jeho nejpovedenější práci osobně považuju Stroncium, která je skvělou karikaturou současné západní společnosti, machiavellisticky na čtenáře pomrkává a to na pozadí neuvěřitelně krvavého a bizarního příběhu a tím je Kulhánek pro mě tak jedinečný. Teď už konečně k jeho nejnovějšímu dílu.
    Předešlé příspevky často knize oprávněně vytýkají děj, který se malými obměnami u JK stále opakuje. Ovšem, dle mého názoru, to nebrání tomu, aby si čtenář mohl knihu vychutnat. JK má vlastní žánr, který mu funguje, a proto se ho drží. Nepřekvapivou (platí pro poslední třetinu knihy) hlavní dějovou linku ovšem JK nahrazuje vytříbenou formou, jejíž nejsilnější stránky jsou skvěle zvladnuté zběsilé a nadsazené akční scény a černý humor. K tomu přidejte střípky, i když tady můžeme mluvit o pořádných střepech sentimentu (absentuje snad jenom ve Stronciu) vytvářející v knize tak zábavný kontrast.
    JK nikdy nebyl o originálním příběhu, ale o jeho prezentaci a ta u mě opět skvěle zafungovala. 90%

  30. dobra recenze
    Jsem velmi prijemne prekvapen recenzi. Cekal jsem oslavnou stat a misto toho se panu Vanickovi podarilo vystihnout me dojmy.

    *POZOR, SPOILERUJI*

    Souhlasim, ze kniha je mile ctiva, ale u me nefunguje scenar, prilis mnoho temat, ktery se proste nedari svazat do jednoho celku. Kdyby slo o o pana Mluvciho, jak se Mluvcim stal, navazani na Nocni Klub, nejaka ta mensi valka s hordami pekelnymi, tak bych byl spokojensi.

    Prapodivny konstrukt, diky ktereme se Mluvci dostane do pekla jsem jeste jakz-takz zkousnul, stejne tak ztraceny pul rok s dusi prazdnou na farme a plavby s posadkou tri zenskych a tatinkovskeho kapitana. Ale tech cca 20-30 stranek, kdy se Mluvci povaluje s Karolinou ve sbernem tabore, hovory ze spacaku a milostne/eroticke sceny me uz uprimne vydesily. Cekal bych vyzralejsi pristup k sexu, takhle se mi z pana tvrdaka stal nablby teenager.

    Nemam zatim docteno, chybi mi tak 60 stran, tak doufam, ze se z Fionky nakonec vyklube loutka pane Hitlera. Protoze ta holcicka je proste neuveritelna. Nic proti brutalne odolnym ditkam, Kick Ass jsou doukal jen diky te male nestvure, ale tam jsem holt vedel, proc takova je:).

    Primocarejsi Asfalt od pana Koprivy me proste bavil vic. Hlasky, odkazy jsem si uzil, masakry tez, za dva dny jsem mel docteno s pocitem vseobecne spokojenosti.

    P.S.: kazdopadne tech par stranek o japonske transkripci se mi libilo, hlasky, vtipky se taky najdou, ale uz to proste neni ono. Nebo jsem se od Divokych a Zlych holt zmenil ja, protoze ani Stroncium u me zrovna dvakrat nezabodovalo:).

  31. Kulhánek vs. Kopřiva
    Vyhlídka na věčnost je dle mého soudu jedinečná záležitost, které k dokonalosti nechybí nic. Možná trochu dějově zaostává poněkud neakční část v táboře u Vltavy a v britském táboře. Ale i toto patří do děje, a zapadá do něj bezvadně. Takže dokonalost.
    A dialogy Mluvčího s Luciferem v poslední části? To je něco, co jsem v životě nečetl, a ani si to nedokázal představit. Tady jsem se ztotožnil s názorem na boha, peklo, a jsem nadšen.
    Celkový dojem z knihy tedy je: bezchybná a strhující záležitost.
    Narozdíl od zmiňované konkurence v osobě Štěpána Kopřivy, jehož dva výtvory jsem si přečetl na základě čtení diskuzí ve kterých byl s mistrem Kulhánkem srovnáván. Upřimně – nic moc. Bezúčelná brutalita, bezúčelný hnus, zápletka-budiž, ale zpracování a vyvrcholení nula. Asfalt i Zabíjení jsem dočetl z jednoho jediného důvodu-chtěl jsem vědět jak to dopadne. A celou dobu jsem si říkal „už ať to sakra nějak dopadne! A rozhodně se k těmto výtvorům už nehodlám vracet. Narozdíl od knih Mistra Kulhánka.
    Mistr Kulhánek má totiž jedinečný dar, že všechno dokáže dávkovat v té správné míře. Krev, násilí, akci, legraci i hnusárny. Nic nechybí, nic není navíc a všechno se bezchybně doplňuje. Navíc nechává obrovský prostor čtenářově fantazii v podobě nevyřčených a nevysvětlených náznaků, teorií a pouze částečných vysvětlení. To všechno dává dohromady knihy, které čtu znovu a znovu, protože si znovu a znovu užívám každou stránku. I po několikátém čtení je to požitek, který mi nikdo jiný než Mistr nedokáže přinést.
    Proč se Vyhlídka na věčnost setkala s takovým odmítáním čtenářů? Pravděpodobně Mistr Kulhánek už neoslovuje masy pouze neustálou akcí a krvavými scénami, ale trochu nám vyzrál. A s tím se váže nutnost mít i vyzrálejší a chápavější čtenáře. Takže chyba nebude na straně autora.
    A hlavně – ten, kdo na svět přinesl Cestu krve a Noční klub, ten si nezaslouží být kritizován. Kulhánek je pro skalního fanouška povinnost.

  32. citace ze strany 411 dole:

    „Dobrý, nic na dohled… Ale že bys mi konečně řek, kam letíme?“ Zrovna jsme přelétli hranice Prahy – držel jsem to na severozápad.
    „Do Skotska. Za starým…přítelem. Vy u něj počkáte a já si něco zařídím. Pak tady ty sračky…tady to peklo skončí.“
    Doufám, dodal jsem v duchu.

    Kulhánkovi fandím a tady jsem se docela ještě k tomu skoro ztotožnil s hlavním hrdinou.

  33. Mistr opět nezklamal. Jen škoda že více nevyužil Noční klub, když už ho tak pracně obnovil. Jak je psáno výše, dialogy s Luciferem jsou snad to nejlepší z celé knihy. Akorát nevím proč démon pod Vesuvem hřímá ,poměrně solidní angličtinou,. To jediné mi nezapadlo. Motorhead ? Ne, Shakespeare !

  34. zklamání
    Knížka byla čtivá a líbivá, tak jak to Kulhánek umí napsat, ale pěkně mě nas..štval s tím, co provedl Nočnímu Klubu.

  35. Českej Honza s Ďáblem pokecal, Bohu se vysmál a muslimy vystřílel…načež konvertoval k budhismu. Velký Leoprd za 389 Kč.

  36. To Martin
    Nezlob se, ale stačilo, kdybys napsal poslední dvě věty. Ty osvětlují vše ostatní 🙂

  37. Rozhodně čtivé a zábavné….ale. Žádná velká originality se nedočkáme a hlavně – „romantické“ scény s supermodelkoidní upírkou jsou napsány tak neskutečně infantilně, že jsem se musel ujistit o autorově věku…..chudák. To bylo opravdové peklo. Jinak po akční stránce bezva, jako oddychovka solidní.

  38. Velka spokojnost
    V prvej polovici som sa dost nechytal, autor vytahuje pojmy, ktore nevysvetli – vlastne som bol dost strateny (aj ked je to dobry hacik, ak sa citatel chyti), ale potom ked to postupne vysvetli, vsetky kocky do seba postupne zapadnu a potom zaverecna „jazda“ s povinnym happyendom, neskutocne rozhovory s Devlinom, Fiona, Karolina … Vyhrady vyssie som nezaregistroval, bavil som sa perfektne od zaciatku do konca, kniha u mna nema hluche miesta. Jednoducho Kulhanek ma svoj styl, ktory sa bud paci alebo nie. Touto knihou latku (hoci na tej istej vyske 🙂 opet preskocil. Vdaka!

  39. Vyhlídka na věčnost je opravdu SKVĚLÁ!
    S Kulhánkem se teprve seznamuji a rozhodně se nepovažuji za jeho skalního fanouška. Autor příběh víc a víc propracovává, dává náznaky, nechá čtenáře domýšlet si a zároveň není nesrozumitelný. Fakt je, že začátek knihy nebyl tak strhující jak jsem čekal. Po Nočním klubu a Stronciu jsem očekával podobně rychlý nástup. Pomalejší rozjezd ale není na závadu! Byl jsem nadšený z Nočního klubu, ale po přečtení Vyhlídky na věčnost musím konstatovat, že je nejenom stejně kvalitní, v mnohém je i z mého pohledu zajímavější. Vážím si toho, že autor si dal tu práci a vypiloval příběh i charaktery postav kolem. Určitě si tuto knihu zase s chutí přečtu.

  40. Trochu kritiky
    Tak dokud sem toho plnej tak se potrebuju vykecat 🙂 Mam spooustu veci co bych vytknul, ale proste ono to funguje. Opet jsem se bavil opet jsem nebyl zklaman, opet jsem nebyl urazen. Ale je par veci ktery musim zminit konkretne.
    DALE SPOILERY***
    1) Ajeje opet zkaza Nocniho Klubu, to se mi necetlo hezky. Porad jsem doufal, ze z toho Toba jeste nejak vytahne. Skoda.
    2) Na zacatku je toho nevysvetlovani vseho zbytecne mnoho, hodne jsem se ztracel.
    3) Az priliz casto se meni prostredi knihy
    4) Kdyz uz jsem si rikal jak teda JK pritvrdil s tou citovou strankou, a ze si hlavni hrdina vlastne „jen tak mimodek neuvedomil“ po kom on to vlastne touzi az na konci knihy 🙂 a kdyz uz jsem se smiroval se smutnym osudem osameleho hrdiny, konec byl az nucene happy
    5) Chapu ze kontrast prvni navstevy pekla s druhou byl asi zamer a alegorie ke zmene hrdiny, ale ten Devlin…. no, nevim nevim. Nekdy se vyjadroval jako benevolentni strejda

    Ale opakuji: celkovy dojem pozitivni

  41. Vyhlídka
    Některé komentáře mě docela zaráží. V porovnání s klasickou literaturou typu Čapek, Dostojevskij, Petrarca atd., je Kulhánek autorem povětšinou literárního braku. Jenže, je tady háček. Dnešní čtenář si nepotrpí na nějaká filosofická pojednání uprostřed románu, dnešnímu čtenáři je Kulhánkův styl daleko milejší. A důvod? Bombastická porce zábavy, od začátku do konce, čtivost, hravost, neuvěřitelný kus cynismu a naturalismu, nadsázky atd. Napsat knížku tak, aby ji čtenář zhltnul během dne je doopravdy umění a s klasickou literaturou to nejde. Proč o tom ale mluvím. Kulhánek tuto knihu napsal dle mého názoru dokonale – děj má ohromný spád od začátku do konce a pokud někomu připadá, že tempo spádu zvolňuje, tak je hnidopich, který se akorát snaží vyhrabat cokoliv negativního. Hrdina typický drsňák s drsnýma hláškama a přesto zachrání malou holčičku – to je prostě něco neskutečnýho 😀 Knížka se mi moc líbila a Kulhánek se v tomto díle ukázal jako génius. Nemusíte s tím souhlasit, ale je to patrné především ke konci knihy ve fázi, kdy se hrdina vydá vrátit Devlina zpět do pekla. Ano, Devlin se chová jako „benevolentní strejda“, jenže to má háček, tahle pasáž volá po hlubším zamyšlení. Obzvlášť rozhovor v samotném pekle má svoji hloubku, Devlin odhaluje podstatu pekla a také způsoby jakými se člověk může do pekla dostat, a pak to celé zabije v momentě, kdy dosáhne opět svého těla – „Podívej se mi do očí!!!“ Prostě a jednoduše, kdo čeká od Vyhlídky to samé co od Nočního klubu, může být zklamán pouze opětovným téměř kompletním vyvražděním Klubu, srandy a dějového spádu je tam stejně, charaktery postav jsou ale prokreslenější a celá kniha má dokonce i kvalitu po stránce reálného přínosu literatuře. Myslím si, že se možná jedná o vůbec nejlepší dílo Kulhánka a jeho 4letý odklad se dle mého názoru rozhodně vyplatil. Doufám, že se brzo dočkáme dalšího neméně kvalitního titulu 🙂

  42. Prostě jen vývar z jeho starých knížek. Už asi chápu, proč se brání znovuvydání starších věcí. Navíc spousta nelogičností včetně toho, že postavy se chovají ne jako lidi (upíři), ale jak se autorovi hodí do krámu – čímž se snižuje celková zajímavost. Dost postav je také naprosto zbytečných. A taky nemám rád supermany i když zrovna nenosí červený slipy.

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *