Rozhovor s Vladem Ríšou nejen o JFK

Jedním z autorů, kteří se zapojili do série Agent JFK a se kterým se budete moci setkat i na prvním samostatném JFK conu v pátek 29.5., je i V. Ríša. Napsat by se o něm dalo mnohé, protože kromě toho, že má na svědomí velkou řadu knih (několik Conanů, Marků Stoneů, Bruncvíků atd. atd.), je i editorem povídkových sborníků (nejnověji Roboti a lidé) a šéfredaktorem časopisu Ikarie. Kromě toho stíhá ještě závodně hrát basket a rekreačně létat s ultralightem. A tak jsme se ptali nejen na Agenta JFK.

Knihy a povídky chrlíš závratným tempem. Na co nového se tedy můžeme v dohledné době těšit?

V nejbližší době vyjde můj nový Mark Stone, bude se jmenovat Peggy v nesnázích. Už podle názvu je čtenářům znalým Marka Stonea jasné, že tentokrát bude hlavní postavou stará panna a Khovova sekretářka Peggy. Koncem roku by měl vyjít u Michaela Bronce dračí sborník, kde mám povídku, no a hrubým násilím mě dohnali Míra Žamboch a JWP k napsání druhého dílu JFK, na kterém jsem začal pracovat (mám už první tři věty o:))). Dopřeložil jsem pro Egona Čierného druhou knihu o Svarogovi, tentokrát to bylo docela „hustý“, má 650 stran a vyjde ve dvou dílech. Doufám, že brzy.

První knihy jsi vydal pod pseudonymem Richard D. Evans. Jak tohle jméno vzniklo?

První knížku jsme napsali kolem roku 1990 společně s Evou Hauserovou a když jsme ji chtěli vydat, neměli jsme odvahu tam napsat naše jména, takže jsme je zkombinovali do pseudonymu. Z jejího „Eva“ vznikl Evans a z mého „Ríša“ Richard, no a to „D“ uprostřed znamená, že jsme byli dva. Další knihy jsem už psal sám, ale nakladatelé po úspěchu Gooky nechtěli přistoupit na mé vlastní jméno a vyhrožovali polovičním honorářem, takže mně to nějakou dobu trvalo, než jsem mohl začít publikovat pod vlastním jménem.

Svůj JFK díl jsi věnoval Bigglesovi. A je o tobě také známo, že létání je tvou velikou zálibou. Ale řekni – kdyby ses ocitl na křídlech Velblouda, zatímco na zemi pod tebou by zuřila první světová válka, jak by ses cítil? Chtěl bys to vyzkoušet?

Bylo by to určitě velmi zvláštní. Vyzkoušel jsem si to, samozřejmě, na počítači, ale ve skutečnosti by to bylo úplně něco jiného. Docela bych to chtěl vyzkoušet.

Dočkáme se od tebe nějakého dalšího dílu do série? Pokud ano, na co se můžeme těšit?

Viz otázka číslo jedna. Píšu a samozřejmě tam opět bude Biggles a měl by být napsaný do konce září.

V pátek 29.5. budeš jedním z hostů prvního samostatného JFK conu – a že na různé cony jezdíš rád, není tajemstvím. Jaký nejneuvěřitelnější zážitek se ti na conu stal?

Možná ten úplně první, tedy nultý Parcon, když jsem se potkal s lidmi, k nimž jsem do té doby vzhlížel jako k nějakým polobohům (minimálně). A asi potom, když jsem se setkal na conu ruských spisovatelů (ano, Boris Strugacký pořádal cony jen pro spisovatele SF) a popovídal si s Borisem Strugackým, nebo když mi nabídl tykání pan Nesvadba. Ono na každém conu se něco najde, nějaký okamžik nebo setkání s někým, koho stojí zato potkat.

Nezeptali jsme se na to, co by vás přímo zajímalo? Máte možnost se dozvědět více na JFK conu 29.5.2009. Program začíná v 15:00 a setkáte se s mnoha dalšími autory a osobnostmi, které fenomén Agenta JFK zasáhl – jen namátkou s Jiřím W. Procházku, Mirkem Žambochem, Tomášem Němcem nebo Slávkem Švachoučkem.

Více informací na www.agent-jfk.cz.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. MEa culpa, samozřejmě máš pravdu! Tímto se omlouvám čtenářům za matení a sypu si popel na hlavu 🙁

  2. Vlado opět přehání
    Ten nový díl Vlado neslíbil pod nějakým “hrubým násilím.” Vím jen, že po dotazu na další díl vrtěl hlavou, jako že ještě neví, pak chytil jednu pumelenici do nosu, utřel si krev do papírového kapesníčku a už hlavou nevrtěl. Jen kýval. Takže – žádný násilí, pouze jedna rána.

  3. No, “výměnu názorů” mezi Vladem a JWP bych chtěla vidět na vlastní kůži – ale raději z bezpečné vzdálenosti, aby nějaký ten “argument” nedolétl až ke mně :o))

  4. Ono to bylo maličko jinaj než psal přítel JWP. oba jsme totiž předem sundali brýle (přece jen jsou dostatečně drahé i na naše příjmy) a pak už jsme toho, jak Jiřík tak i já neviděli, takže krev tekla nikoli ranou do nosu, ale námahou, když mi Jirka visel kolem krku o:))) a já se ho snažil udržet ve vertikální poloze.Co se týče basketu, stále ho ještě hraju, dokonce závodně a vzhledem ke své vynikající výkonnosti (dokážu ještě přejít hřiště rychlým krokem i třikát za zápas) jsem byl nominován na pražské mistrovství světa veteránů.

Zveřejnit odpověď