Prvňáci 14: Příběh jednoho kmene aneb skřetí život v obrazech

Dnes pro vás máme v rubrice Prvňáci opravdu netradiční, a nebál bych se použít ani slova úchvatný, projekt. Je jím kniha Příběh jednoho kmene, fantasy odkazující k dílu J. R. R. Tolkiena. Jenže autoři – Ctibor Ostrý a Cyril Gaja – netvořili příběh, ale kroniku, nebo ještě lépe: zakleli „reálný“ život do stran knihy. Ano, Příběh jednoho kmene je mnohem více než pouhá kniha.

Možná si říkáte: proč děláme kvůli další Tolkienovské fanfikci takový humbuk? Jenže v tomto případě o Tolkiena vlastně vůbec nejde; slouží ve své podstatě pouze jako kulisa, na jejíchž základech celý příběh volně staví. Kniha z předlohy nikterak netěží a nekopíruje ji, jen v ní zkrátka najdete pár zmínek, které na tento základní kámen fantasy žánru odkazují. Tak co je sakra na tohle díle tak výjimečného?

Láska na první (i druhý) pohled

Výjimečnost této knihy si plně uvědomíte v momentě, kdy ji dostanete do ruky. Velký formát (do A4 chybí jen malý kousek na výšku), kvalitní papír, pod papírovým přebalem se ukrývají temně černé desky s vyraženým ornamentem… Zkrátka provedení je neuvěřitelně vymazlené a působivé!

A co teprve když nahlédnete dovnitř. Na první pohled upoutá řada barevných velkoformátových fotografií zabírajících celou stranu nebo rovnou dvě, ale také několik zdařilých tematických kreseb. Zaujme také barevné pojetí textové části – bílá písmena na černém podkladu nejsou zrovna obvyklou záležitostí.

Dobře, řekneme to na rovinu: tahle kniha dokáže potenciálního čtenáře okouzlit pouhou formou bez ohledu na obsah! Je vidět, že autoři své dílo pojali jako umělecký projekt a nebáli se použít všech prostředků, aby jejich záměr vynikl.

Mimochodem, ona je celá kniha opravdu součástí uměleckého projektu, takže pokud se chcete dozvědět více nejen o pozadí vzniku knihy samotné, ale i o celém komplexním projektu, jehož je Příběh jednoho kmene vyústěním, přečtěte si rozhovor  s autory.

Jeden kmen

Poté, co se na knihu dosyta vynadíváte, začnete určitě přemýšlet, co že za příběh vlastně skrývá. Inu, vše začíná zdánlivě obyčejně – léčitel Bajúk je nucen opustit svůj domov. Neudržel svá ústa na uzdě a urazil nesprávného mocného muže, a díky tomu je rád, že své rodné město dokáže opustit s hlavou na krku. Během putování s karavanou narazí léčitel na jezdce z Rohanu…

Stop! Jezdci z Rohanu. Tolkien. To právě teď určitě napadlo mnohé z vás. Jenže jak již bylo řečeno: k Tolkienovi odkazuje ze všeho nejvíce právě ona zmínka o Rohanu, s jehož obyvateli se členové karavany včetně Bajúka setkají. Jinak je příběh zasazen do světa, který by klidně mohl být zcela nezávislý, a dokonce ani není časově ohraničena konkrétní doba, ve které děj knihy ve vztahu k původnímu příběhu odehrává. Sem tam se objeví pár narážek, ale stále se bavíme o drobnostech, které fanoušky Tolkiena potěší, neznalí je nejspíš ani nezaregistrují a tudíž nebudou mít potřebu dostudovat mezery, a odpůrci díla žánrového klasika nebudou mít důvod nad knihou ohrnovat nos. Příběh jednoho kmene totiž kráčí především vlastní cestou.

Ale to jsme odbočili. Při setkání s  Rohanskými také přicházejí první zkazky o uruki, skřetech. Tyto zmínky brzy přejdou ve velmi tvrdou realitu, protože skřeti zaútočí na karavanu, a Bajúk při jednom z nájezdů upadne do zajetí. Od této chvíle ve své podstatě děj knihy doopravdy začíná, protože Příběh jednoho kmene je opravdu tím, co slibuje jeho název.

Bajúk se stává vypravěčem a dělí se se čtenáři o své postřehy ze života kmene skřetů jménem Snaga. Sleduje každodenní život, rituály, vypráví příběhy; přibližuje kulturu zcela odlišnou od té lidské a zároveň v mnoha bodech důvěrně známou a zcela přirozenou. Budete si uvědomovat jak mohou být i zdánlivě jednoduché věci smysluplné, krutost účelná a jak moc znamená pro jednotlivé členy kmene fungovat jednotně. Coby zajatec získá Bajúk díky svým léčitelským schopnostem, ale také díky hře na loutnu, přízeň jednoho ze členů kmene – Mâlfloka. Původní vztah majitele a otroka se pomalu, jistě a bolestivě mění i přes mnohé „mezirasové“ odlišnosti v přátelství. Postupné posilování statusu v rámci kmene a přibývající čas ukáže Bajúkovi některé aspekty života z nové perspektivy a otevře dveře k dalším, dosud nepoznaným, oblastem.

Jak si žijí skřeti?

S přibývajícími stránkami si postupně budete uvědomovat, jak propracované dílo držíte vlastně v rukách. Život celého kmene je podán neuvěřitelně komplexně a do nejmenšího detailu. Na tomto místě se sluší říct, že kmen Snaga „funguje“ i v reálném životě – jeho osudy se formovaly společně s fiktivními zvyky a jazykem formou larpových bitev. Ale opět vás raději odkážeme přímo na rozhovor s autory, kde je vše popsáno mnohem lépe a v širším kontextu.

Budete překvapeni k jaké dokonalosti autoři celou věc dotáhli. Kmen má mnoho rituálů, zvyklostí, mýtů a příběhů, a dokonce i vlastní jazyk! Vyprávění je podáno ich-formou prostřednictvím Bajúkových úst a pohledu. Text je členěn na jednotlivé kapitoly, což u této knihy přijde obzvláště vhod, protože příběh je velmi koncentrovaný. Na čtenáře se sype velké množství informací i emocí naráz; to vyžaduje čtenářovu pozornost, a tak je pauza při čtení v podobě přestávky mezi kapitolami občas zkrátka nutná. Výsledný dojem dotváří i obsažené fotografie, které ladí k textu a ve své podstatě jsou obrazovým vyjádřením v něm obsažených událostí.

Impresivní vyznění podporuje i styl, kterým je kniha napsána. Samozřejmě, jedná se o epiku, ale nejspíše trochu jiného ražení než čtenáři běžně u tohoto pojmu očekávají. Ctibor Ostrý jakožto autor textové složky celého díla nepoužívá žádné košaté nebo přehnaně vzletné věty, vystačí si s důkladným popisem skutečnosti. Epika vyplývá v tomto případě spíše z komplexnosti, nikoliv ze stylu, jakým je text napsán; to však rozhodně nepopírá fakt, že i poměrně strohými větami může být napsán rozmáchlý, barevný a výpravný příběh. Tím se vracíme opět na počátek recenze, kde o knize mluvíme jako o kronice nebo cestopisu, protože toto označení dokonale sedí.

Asi vás nepřekvapí, že se v knize vystřídá velké množství postav, a sem tam budete muset zapátrat v paměti kdo je vlastně kdo, ale to je zkrátka dáno charakterem příběhu. Autoři se snaží držet situaci vždy přehlednou a občas rádi napoví; čtenář tak neztratí přehled o tom, co se v danou chvíli děje. Navíc bude velmi dobře chápat, proč se vlastně věci dějí, což je u neznámé kultury poměrně důležité.

Dialogů je poskrovnu, místy je text redukován na pouhé popisy, ale tento způsob vyprávění zkrátka funguje. Není třeba mít strach z toho, že by vyprávění bylo nudné nebo nezáživné, ba právě naopak – děj je velmi živý a podaný čtivým a zábavným způsobem.

Je zřejmé, že autoři věnovali zpracování po všech stránkách velké množství péče a činili tak se zaujetím. Díky tomu je Příběh jednoho kmene opravdu působivým dílem – a to hovoříme o syntéze složky textové i obrazové. Pokud čekáte klasickou fantasy, budete zklamáni, protože charakterem je kniha spíše cestopisným „dokumentem“, jen s tím rozdílem, že kmen, jehož život popisuje je ryze fiktivní. Ale i fikce může být propracována do nejmenších detailů – a právě dokonalá uvěřitelnost a věrohodnost dává celé knize obrovskou sílu a podtrhuje její vyznění.

Nezbývá než smeknout pomyslné klobouky, protože při vzniku tohoto příběhu dostala lidská fantazie křídla a hrozí přerůst v realitu. Nebo to bylo naopak?

Na závěr celé recenze je třeba přidat ještě jednu důležitou poznámku: Příběh jednoho kmene v knižní podobě je pomyslným vrcholem projektu Jeden kmen (www.jedenkmen.cz). My jsme tu zarytě hovořili jen o knize samé, což neznamená, že projekt jako takový chceme ignorovat. Šlo spíše o to netříštit pozornost čtenářů na jeho další aktivity. A vážně si ten rozhovor  přečtěte, stojí za to.

Ctibor Ostrý, Cyril Gaja: Příběh jednoho kmene

Vydala: CPress, 2018

Obálka: Cyril Gaja

Počet stran: 200

Cena: 499 Kč

 

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď