Magic for Beginners – Linková Kelly

Magie pro začátečníky je druhou sbírkou povídek Kelly Linkové, následující po vřele přijatém a kritikou oceňovaném titulu Stranger Things Happen (2001). Třebaže tato kniha už nemůže zazářit na žánrovém nebi s neotřelostí a silou své starší sestry – jednoduše proto, že všichni víme, jak je Linková skvělá a originální spisovatelka -, pořád v ní najdeme stejné množství vypravěčské explozivity, jako tomu bylo v případě její předchůdkyně.

(V tomto svazku se objevují dvě dosud nevydané povídky: „Nouzové plány pro vypořádání se se zombiemi“ a titulní text, který však bohužel nebyl zařazen do recenzentského vydání, které mám k dispozici. S klidem duše však mohu prohlásit, že i on se se vší pravděpodobností vyrovná vysoké kvalitě ostatních povídek.)

První povídka knihy, Hortlak, se odehrává v non-stop prodejně, která se od dalších podniků svého druhu liší jen několika drobnými zvláštnostmi. Oba její provozovatelé, Eric a Batu, bydlí v jejích prostorách a přespávají ve skladu. Prodejna se nachází na kanadsko-americké hranici na okraji propasti obývané zombiemi. A její nejlepší zákaznicí je žena jménem Charley, která jezdí autem plným psích duchů. Jinak řečeno, nic moc neobvyklého. Může se v takovýchto podmínkách rozvíjet Erikova neopětovaná láska k Charley? Možná, kdyby ho ti zatracení Kanaďané přestali rušit neustálými dotazy na Mountain Dew.

Dělo je další svéráznou romantickou povídkou, v níž nejde pouze o lásku muže k ženě jménem Venus Shebbyová, nýbrž i o lásku muže ke gigantickému dělu, jímž se Venus Shebbyová a další vystřelují do nebe.

Genevieve táhne na dvacet a má prapodivnou babičku původem z exotického a již neexistujícího Baldeziwurlekistánu. Babička Zofia je majitelkou Divotvorné kabelky, podle níž byla tato povídka pojmenována. Uvnitř kabelky se ukrývá celá říše, kterou střeží démonický pes. Kabelka se stane Genevieviným dědictvím – pokud ji dokáže uchovat v bezpečí.

Henry a Catherine a jejich dvě děti už mají po krk Manhattanu. Najdou si krásný dům na venkově a odstěhují se. Avšak ochranitelská „Kamenná zvířata“, která stojí po stranách vstupních dveří, mají vlastní představy o tom, jak vést život, a tento způsob žití nemusí být nutně v souladu s lidskou příčetností. Kočičí kůže je postmoderním přepracováním Kocoura v botách, zkombinovaným s řadou dalších mocných pohádkových archetypů, jež ústí do varovného příběhu o prozřetelnosti, pomstě a osudu chlapce jménem Small.

Bývalý trestanec přezdívaný Mýdlo je chorobně posedlý představou útoku hypotetických hord bludných nemrtvých, a to do té míry, že si v mysli neustále vytváří Nouzové plány pro vypořádání se se zombiemi. Když se bez pozvání objeví na večírku a vloudí se do přízně mladé hostitelky, strhne do své strašidelné paranoie i ji. A nakonec Období klidu je sérií příběhů v příbězích, začínajících u skupinky hráčů pokeru, jež postupně obsáhnou cestování v čase a invazi mimozemšťanů, k níž dojde v „podkroví plném hvězd“.

Eklektická, absurdistická fantastka

Tvorba Kelly Linkové se rozkládá na onom exotickém, hybridním území, které nepatří do žádného čistého žánru. Podobně jako Vennův diagram s desítkami vzájemně se překrývajících kruhů i její dílo dosahuje vrcholu při mísení toho nejlepšího z mnoha světů. Ostré mimetické a naturalistické tahy, trópy SF, fantasy a hororu, rozvolněné tóny typické pro generaci X, avant-pop – tyto formy a ještě spoustu dalších extrahuje a mísí do silné prózy připomínající skládačku. Představte si, jak filmový režisér Richard Linklater spolupracuje se spisovatelkou Sylvií Townsendovou Warnerovou (The Kingdoms of Elfin, 1977). Nebo jak George Alec Effinger tvoří s pop surrealistickou umělkyní Niagarou. Nebo jak Philip K. Dick kuje pikle s hudebníkem Beckem. Právě tyto originální, zajímavé, vzrušující fúze evokuje tvorba Kelly Linkové. Její umění je absolutně současné, není na něm nic staromódního nebo těžkopádného. V tomto typu literatury – ať si ho nazvete jakkoliv – udává nadějný a mladický nový směr.

Linková však zároveň chová v úctě i žánr. Například povídka Kamenná zvířata i navzdory všem svým absurdistickým rysům ladně a vděčně přitakává Shirley Jacksonové, Lise Tuttleové a všem dalším skvělým autorkám, které se těmito tématy zabývaly v minulosti. Období klidu – s nádhernými obrazy domu plného ženských replikantů nejrůznějšího věku, barvy a fází vývoje a se zmateným manželem, který se s nimi musí potýkat – skvostně rezonuje s Uchvatiteli těl Jacka Finneho (1955).

A navíc se Linková mnohému naučila od takových literárních velikánů, jako jsou Robert Coover, John Barth, Donald Barthelme a další avantgardní fantasti šedesátých let. Kombinací jejich progresivních postupů s bytelnou řemeslnou prací žánrových autorů uzavírá mírovou dohodu mezi někdy antagonistickými, na skryté úrovni vždy však spřízněnými uměleckými formami. Po desetiletích častokrát pochybných, degenerovaných výsledků posvátný sňatek literárního fantastična a žánrové tvorby konečně přivedl na svět silného potomka.

Recenzi přeložil (translated by) Milan Žáček
Původně vyšlo v Science Fiction Weekly

Poznámka: O české vydání zatím neprojevil zájem žádný nakladatel. Povídka Divotvorná kabelka vyšla česky v Ikarii 11/2005. Všechny názvy zmíněných (česky nevydaných) knih a děl jsou pracovní, což se týká i termínů z recenzované knihy, jež mohou být řešeny v možném budoucím, reálném českém překladu jinak.