V nakladatelství Laser-books se věnují antologiím rádi a často. Na závěr roku si pro nás tedy logicky jednu připravily. Singularity přitom nejsou zjevením z čistého nebe, ale navazují hned na dva již vydané tituly. Obálkou a tématem na legendární Zrcadlovky, svou funkcí rozloučení s rokem 2009 zase na ultimátní Vidím to jinak. Minimálně se vyrovnat těmto titulům není zrovna nejsnazší úkol. Povedlo se?

Z mého hlediska naprosto „objektivního“ fanouška blednou všechny křivdy života ve srovnání s faktem, že Steven Erikson a jeho Malazská kniha padlých se na fantasyplanet.cz (pokud počítám dobře) objevila přesně sedmkrát (pět recenzí románů, jedna povídky a jedna ukázka). A to je na tom náš server ve srovnání s ostatními fantastice věnovanými médii ještě dobře… Je tedy víc než záhodno přidat další zářez.

Enderovské příběhy (a vlastně i Card obecně) patří s několika drobnými zaváháními již tradičně k nakladatelství Laser-books. A tak není žádným překvapením, že i další přírůstek této populární řady vychází v péči tohoto plzeňského nakladatelství. Ovšem samotná kniha už překvapením je… předesílám, že příjemným.

Sookie je zpět. Sice už bez babičky a kočky, chuděry už to mají za sebou a naše hrdinka z toho byla opravdu smutná, věřte tomu, říká to, ale zato s celou bandou ctitelů. Máme tady Billa, to je jasná jednička, sympatický upír. Dál je tu Sam, to je ten se skvělým zadkem a fungujícím barem. A samozřejmě Erik, sice parchant, ale je krásný. Něco mezi anime postavičkou a klukem z plakátů v časopise Bravo. Tak koho si mladá Stackouseová vybere?

Řada Moderní díla fantasy se utěšeně rozrůstá. A nikoliv pouze počtem, ale i rozsahem, v kterém prezentuje laserácké vidění nejaktuálnější podoby žánru. V tradičně nádherném a řádně atmosférickém rouše od mistra Martiniera se nám sice tentokráte nedostane opulentní žánrové hostiny, jako v předchozích případech, ale to proto, že Stíny v létě jsou spíše lahodným a především rafinovaným pokrmem večerním, pro zdánlivě nevzrušené a poklidné rozhovory, které však mohou být plné smrtelných nástrah…

Alvin junior není pouze třináctým dítětem svých rodičů. Především je sedmým synem sedmého syna. Dvě mocná čísla věští neméně mocný osud a výjimečné nadání. A ctěnému čtenáři je již jasné, že i když se Alvinovy osudy odehrávají v Severní Americe, tedy rozhodně ne ve vybájeném světě, budou jeho příhody spadat do žánru fantasy. Byť to bude fantasy poněkud zvláštní. O to však zajímavější. Koneckonců, od autora Enderovy hry nečekáme průměrné knihy.

„Takže jsme to riskli a padlo nám číslo banku – počítám, že dvojitá nula. Chtěl bych jen, Sáro, abys věděla, že na Tebe myslím. Nikdo jiný pro mne doopravdy neexistoval a ten večer byl náš nejlepší, i když ještě dnes je pro mne někdy těžké uvěřit, že se vůbec někdy psal rok 1970, že se bouřili studenti a Nixon byl prezidentem, že nebyly kapesní kalkulačky a domácí videorekordéry, že nebyl žádný Bruce Springsteen ani punkové kapely.“