Naivní čtenář by mohl doufat, že to nejhorší už Rehfeldovy trpaslíky potkalo v prvním díle trilogie. Jejich starobylé království v troskách, na trůně sedí ženská a stará nevraživost sem, stará nevraživost tam, prastaré zlo z hlubin si žádá zásahu elfů, a tak je třeba za nimi vyrazit s patřičně prosebným poselstvím. Jenže Vyhnanství trpaslíků ukazuje, že může být i mnohem hůř.
Temní elfové dobyli podzemní říši Elan-Dhor a vyhnali trpaslíky na povrch. Ti si ale
brzy uvědomí, že tam nemohou žít. Ve snaze najít novou vlast vysílají výzvědný oddíl
v čele s válečníkem Barlokem do Zarkhadulu, kdysi největšího a nejpřepychovějšího
trpasličího dolu, který byl před staletími z neznámých důvodů opuštěn. V hlubinách
Zarkhadulu narážejí trpaslíci na strašlivé tajemství.
Kdo by je neměl rád. Jsou to drsní bojovníci, žijí v klanech a brady jim zdobí mohutný vous. Před jejich dvojbřitými sekerami se mají všichni na pozoru. Rádi kutají příliš hluboko, jako by znali dějotvornost svého počínání, a i děd Vševěd mumlá cosi o tom, že vlezou všude. Ale to už je asi Prokletí trpaslíků.