Polednice nakonec vlastně do fantastického žánru nepatří, ale vzhledem k tomu, že jsou tuzemské žánrové vody stojaté jak křišťálová studánka, se sluší na snímek upozornit. Právě se totiž do kin dostává povedený český horor, což je v naší zemi značně exotické sousloví.

Snímek Bohové Egypta provázela mizerná pověst už před premiérou. Vyčítaly se mu především mizerné triky v trailerech i celková nezajímavost materiálu. Zkrátka se neočekávalo mnoho. Tržby za první promítací dny to jen potvrdily, bude z toho solidní propadák (který ale nebude nikoho mrzet). Má tedy vůbec cenu se na to dívat?

Díky crowdfundingu se loni česká filmová scéna rozšířila hned o dvě úspěšné žánrové novinky: loupežnický Prach a broky a horor Lesapán. Pražská Lucerna nyní přináší možnost vidět oba filmy v rámci jedné projekce.

Po několika letech trápení, kdy kvůli různým šarvátkám se studiem nebylo jisté, že se projekt vůbec úspěšně dobere konce, přichází do kin filmový Deadpool. A nese s sebou pistole, katany, ale hlavně to, co dělá Deadpoola Deadpoolem: mrtvoly a spoustu hlášek.

Postava Krampuse kupodivu není výtvorem šílených scenáristů – tímto jménem totiž v Německu a v Rakousku nazývají onoho čerta, který doprovází Mikuláše. A v komediálním hororu s podtitulem Táhni k čertu tato nadpřirozená figura přijde potrestat malého Maxe, který se proviní tím, že přestane věřit na pohodu Vánoc a roztrhá dopis pro Santu Clause. Avšak místo toho, aby mu Krampus nadělil uhlí a výhružně zachrastil řetězem, si přijde pro něj i pro celou jeho rodinu, aby je stáhl do pekla…

Letošní rok se uzavírá a je čas se ohlédnout také za vším, čeho se nám dostalo v oblasti fantastiky. Nemám ambice zhodnotit nějak fundovaně úplně všechno, co se letos urodilo, ale dovolím si zde předložit aspoň letmé vypsání a spíše subjektivní zhodnocení toho nejzajímavějšího.

Je naprosto lhostejné, jste-li fanoušek Star Wars nebo šampion v pojídání špaget, premiéra nového dílu slavné ságy a mediální kolotoč kolem ní prostě nemohly ujít nikomu. No a protože právě teď jsou dojmy nejčerstvější, i my se samozřejmě musíme připojit svou troškou do mlýna…

Ona je to otázka. Jak vlastně co nejlépe adaptovat literární klasiku, kterou milují zástupci všech generací, a která je spíš sborníkem metafor o paralelách mezi světem dětí a světem dospělých než dobrodružným příběhem, do animovaného filmu tak, aby si zachoval atmosféru a vyznění originálu, bavil děti i dospělé a přitom nebyl jen otrockým přepisem? Režisér Mark Osborne (Kung Fu Panda) přišel na docela dobrý způsob – udělat z příběhu Malého prince vedlejší dějovou linii, do popředí šoupnout zápletku o mladé dívce, kterou knížka zásadně ovlivní, a pak oba světy velmi efektně prolnout.

Oni angažujou Charlese Dance, a nenechají ho hrát hlavní roli!