Bestie vás pošle do mrazivé divočiny, kde je každý krok risk

Mlha se převaluje mezi stromy, ve vodě bažin se cosi pohybuje a vesničané zamykají dveře dlouho před setměním. V krajině dalekého Severu totiž už dávno nejde o obyčejné přežití. Lidé začali ukusovat přírodě stále větší části země a odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Z lesů vystoupila prastará stvoření, která se odmítají smířit s tím, že jejich svět mizí pod rukama osadníků. Desková hra Bestie, kterou v češtině vydala společnost TLAMA Games, staví hráče přesně doprostřed tohoto konfliktu, a nabízí nervózní hon plný nejistoty, blafování a neustálého podezírání.

Jedna partie Bestie vždy rozděluje hráče na dvě zcela odlišné strany. Jeden představuje bestii ukrytou v divočině, ostatní se stávají lovci. Každá strana funguje jiným způsobem a obě sledují jiné cíle. Bestie se snaží šířit strach, lovit zvířata, zabíjet osadníky a přežít dostatečně dlouho. Lovci mezitím pročesávají krajinu, hledají stopy a snaží se netvora konečně zahnat do kouta. Hra přitom nefunguje jako klasická honička, kde jedna strana pouze utíká a druhá pronásleduje. Často dochází ke střetům, náhlým útokům i okamžikům, kdy se z lovce stává kořist.
Velkou část atmosféry vytváří samotný systém skrytého pohybu. Bestie totiž nikdy neleží přímo na herním plánu, dokud se sama neodhalí. Hráč si tajně zapisuje trasu svého pohybu a ostatní musí z náznaků odhadovat, kde se asi nachází. Když někdo projde místem, kudy bestie prošla, objeví se stopa. Ta ale nemusí znamenat, že je monstrum stále poblíž. Může jít o dávno opuštěnou oblast nebo naopak o místo, kde se šelma stále skrývá jen pár metrů od lovců. Právě tento pocit nejistoty funguje výborně a vytváří neustálé napětí na obou stranách.
Bestie zároveň není neviditelný duch, který jen prchá po mapě. Aby splnila své cíle, musí útočit. Jakmile se pustí do lovu nebo napadne vesničany, odhalí svou polohu, a dává tím lovcům šanci reagovat. V těchto chvílích hra získává úplně jinou energii. Najednou začíná zběsilý hon, hráči se snaží správně odhadnout další únikovou trasu, a rozhodují se, zda riskovat okamžitý útok, nebo si raději připravit lepší pozici pro další kolo. Velmi dobře funguje i fakt, že útoky nejsou zahlcené složitými pravidly. Jeden zásah znamená jedno zranění a partie tak neztrácí svižnost zbytečným počítáním.

Významnou roli hrají karty, protože prakticky každá akce je na nich závislá. Pohyb, útok, pátrání i různé speciální schopnosti vyžadují správně zvolenou kartu z ruky. Na začátku každého dne probíhá draft, během kterého si hráči karty postupně vybírají a posílají dál. Neřeší se přitom pouze to, co si člověk chce nechat pro sebe, ale také co nechce pustit soupeři. Postupně tak začíná být důležité pamatovat si, které možnosti už ostatní pravděpodobně mají k dispozici. Ze začátku může tento systém působit nenápadně, ale po několika hrách se ukáže jako jedna z nejzajímavějších součástí celé hry.
Samotná partie je rozdělená do několika dní a každý z nich se skládá ze tří částí. Nejprve přichází draft karet, potom hlavní herní část a nakonec vyhodnocení. Během noci si hráči odemykají nové schopnosti, získávají vybavení nebo rozvíjejí svou bestii. Právě tady se partie začínají výrazně odlišovat. Každá z šesti bestií funguje jinak, a totéž platí i pro šestici lovců. Někdo pracuje s pastmi, jiný dokáže rychleji odhalovat stopy a některé bestie zase vytvářejí nebezpečné řetězce schopností, které umí během chvíle proměnit klidnou situaci v naprostý chaos.
Zajímavé je i to, jak moc se hra mění podle zvoleného kontraktu. Nejde jen o jinak rozložené cíle, ale často i o úplně odlišný pocit z celé partie. Někdy potřebují lovci hlavně vydržet a ubránit klíčové oblasti, jindy musí aktivně riskovat a tlačit na bestii dřív, než bude pozdě. Díky tomu nepůsobí jednotlivé scénáře jednotvárně a hra si dokáže udržet pestrost i po větším množství partií. Pomáhá tomu i rozdílná velikost map podle počtu hráčů, takže partie ve třech působí jinak než ve čtyřech.
Za vznikem hry stojí trojice švédských autorů Aron Midhall, Elon Midhall a Assar Pettersson, kteří před vydáním Bestie neměli na kontě žádný velký hit. Přesto se jejich projekt stal výrazným úspěchem crowdfundingové kampaně a přitáhl pozornost tisíců hráčů. Na výsledku je znát, že autoři měli velmi jasnou představu o tom, jakou atmosféru chtějí vytvořit. Bestie nepůsobí jako sterilní produkt vytvořený podle aktuálních trendů, ale jako hra, do které autoři otiskli vlastní styl i cit pro budování napětí.
Přestože pravidla nepůsobí složitě, Bestie rozhodně není titul, který ukáže všechny své možnosti během první partie. Čím více hráči poznávají jednotlivé schopnosti, karty a možnosti pohybu, tím zajímavější partie vznikají. Zkušenější skupina začne více pracovat s odhady, blafováním a plánováním několika kroků dopředu. Zároveň se ale ukazuje, že hra nemusí sednout každému. Některé situace mohou na straně lovců vyvolat pocit omezení, zejména když hráč ví, kde se bestie nachází, ale nemá správné karty, aby toho dokázal využít. Pro někoho může být právě tato bezmoc součástí napětí, jiného může frustrovat.

Jedna partie Bestie vždy rozděluje hráče na dvě zcela odlišné strany. Jeden představuje bestii ukrytou v divočině, ostatní se stávají lovci. Každá strana funguje jiným způsobem a obě sledují jiné cíle. Bestie se snaží šířit strach, lovit zvířata, zabíjet osadníky a přežít dostatečně dlouho. Lovci mezitím pročesávají krajinu, hledají stopy a snaží se netvora konečně zahnat do kouta. Hra přitom nefunguje jako klasická honička, kde jedna strana pouze utíká a druhá pronásleduje. Často dochází ke střetům, náhlým útokům i okamžikům, kdy se z lovce stává kořist.

Velkou část atmosféry vytváří samotný systém skrytého pohybu. Bestie totiž nikdy neleží přímo na herním plánu, dokud se sama neodhalí. Hráč si tajně zapisuje trasu svého pohybu a ostatní musí z náznaků odhadovat, kde se asi nachází. Když někdo projde místem, kudy bestie prošla, objeví se stopa. Ta ale nemusí znamenat, že je monstrum stále poblíž. Může jít o dávno opuštěnou oblast nebo naopak o místo, kde se šelma stále skrývá jen pár metrů od lovců. Právě tento pocit nejistoty funguje výborně a vytváří neustálé napětí na obou stranách.

Bestie zároveň není neviditelný duch, který jen prchá po mapě. Aby splnila své cíle, musí útočit. Jakmile se pustí do lovu nebo napadne vesničany, odhalí svou polohu, a dává tím lovcům šanci reagovat. V těchto chvílích hra získává úplně jinou energii. Najednou začíná zběsilý hon, hráči se snaží správně odhadnout další únikovou trasu, a rozhodují se, zda riskovat okamžitý útok, nebo si raději připravit lepší pozici pro další kolo. Velmi dobře funguje i fakt, že útoky nejsou zahlcené složitými pravidly. Jeden zásah znamená jedno zranění a partie tak neztrácí svižnost zbytečným počítáním.

Samotná partie je rozdělená do několika dní a každý z nich se skládá ze tří částí. Nejprve přichází draft karet, potom hlavní herní část a nakonec vyhodnocení. Během noci si hráči odemykají nové schopnosti, získávají vybavení nebo rozvíjejí svou bestii. Právě tady se partie začínají výrazně odlišovat. Každá z šesti bestií funguje jinak, a totéž platí i pro šestici lovců. Někdo pracuje s pastmi, jiný dokáže rychleji odhalovat stopy a některé bestie zase vytvářejí nebezpečné řetězce schopností, které umí během chvíle proměnit klidnou situaci v naprostý chaos.

Zajímavé je i to, jak moc se hra mění podle zvoleného kontraktu. Nejde jen o jinak rozložené cíle, ale často i o úplně odlišný pocit z celé partie. Někdy potřebují lovci hlavně vydržet a ubránit klíčové oblasti, jindy musí aktivně riskovat a tlačit na bestii dřív, než bude pozdě. Díky tomu nepůsobí jednotlivé scénáře jednotvárně a hra si dokáže udržet pestrost i po větším množství partií. Pomáhá tomu i rozdílná velikost map podle počtu hráčů, takže partie ve třech působí jinak než ve čtyřech.

Za vznikem hry stojí trojice švédských autorů Aron Midhall, Elon Midhall a Assar Pettersson, kteří před vydáním Bestie neměli na kontě žádný velký hit. Přesto se jejich projekt stal výrazným úspěchem crowdfundingové kampaně a přitáhl pozornost tisíců hráčů. Na výsledku je znát, že autoři měli velmi jasnou představu o tom, jakou atmosféru chtějí vytvořit. Bestie nepůsobí jako sterilní produkt vytvořený podle aktuálních trendů, ale jako hra, do které autoři otiskli vlastní styl i cit pro budování napětí.

Přestože pravidla nepůsobí složitě, Bestie rozhodně není titul, který ukáže všechny své možnosti během první partie. Čím více hráči poznávají jednotlivé schopnosti, karty a možnosti pohybu, tím zajímavější partie vznikají. Zkušenější skupina začne více pracovat s odhady, blafováním a plánováním několika kroků dopředu. Zároveň se ale ukazuje, že hra nemusí sednout každému. Některé situace mohou na straně lovců vyvolat pocit omezení, zejména když hráč ví, kde se bestie nachází, ale nemá správné karty, aby toho dokázal využít. Pro někoho může být právě tato bezmoc součástí napětí, jiného může frustrovat.

Bestie však velmi dobře zachycuje pocit nebezpečného lovu v nehostinné krajině. Každý pohyb vyvolává pochybnosti, každá stopa může být klam a každé odhalení bestie spouští okamžik paniky. Hra dokáže vytvářet silné momenty, na které se po partii ještě dlouho vzpomíná. Jednou se lovci rozdělí příliš brzy a monstrum je začne jednoho po druhém likvidovat. Jindy bestie riskuje útok ve chvíli, kdy si myslí, že protivníci nemají správné karty, jen aby zjistila, že čekali přesně na tento okamžik.

TLAMA Games obohatila v češtině svět Bestie i o několik rozšíření, která výrazně rozšiřují možnosti základní hru. Ztracené smlouvy přinášejí více než dvacet komunitních scénářů vytvořených ve spolupráci se studiem Midhall. Jednotlivé kontrakty se liší atmosférou, délkou i stylem hraní a často experimentují s možnostmi herního systému. Vedle toho stojí příběhové rozšíření Velký lov, které hráče zavádí do několika navazujících kapitol kolem Esmerie a Opeřeného krále. Kampaň nabízí různé konce, nové postavy i další obsah kompatibilní se základní hrou. Ještě větší porci novinek pak přinášejí Roztříštěné ostrovy, které rozšiřují hru o nové mapy, bestie, lovce, smlouvy i režim pro pět hráčů. Součástí jsou také nové mechaniky, pradávné trosky a výrazně temnější atmosféra spojená s katastrofou známou jako Velká očista.

Fanoušci propracovanějšího vizuálního zpracování mohou sáhnout také po kosmetických doplňcích. Pro základní hru je dostupná sada 27 detailních plastových miniatur nahrazujících původní standees, a to včetně dvou plastových pořadačů. Rozšíření Roztříštěné ostrovy pak dostalo vlastní sadu třinácti miniatur s dalším plastovým organizérem. Díky nim působí celé dobrodružství v mlhou zahaleném Severu ještě atmosféričtěji a vizuálně výrazněji.

Z mých partií mám pocit, že Bestie patří mezi nejzajímavější moderní hry pracující se skrytým pohybem. Nesází pouze na dedukci, ale spojuje ji s neustálým psychologickým přetlačováním mezi oběma stranami. Když se do hry ponoří skupina ochotná objevovat její možnosti postupně, odmění se mimořádně atmosférickým zážitkem, který dokáže být napínavý až do posledních okamžiků partie.