- Autor: Erikson Steven
- Nakladatelství: Talpress
- Cena: 500 Kč
- ISBN: 978-80-7197-409-3
- Vyšlo: 7. 12. 2010
- Žánr: fantasy
- Provedení: brož.
- Autor obáky: Steve Stone
- Počet stran: 902
Říká se, že mistr Kápě, pán smrti, do sebe nabral houf bohů, do místa mimo dosah obyčejných smrtelníků. Říká se, že mistr Kápě čeká na konci všech intrik, všech plánů, všech velkolepých snů. Jenomže tentokrát stojí na začátku… V Darúdžhistánu, zmořeném letním vedrem, kvasí zlé předzvěsti, znepokojivé klepy a úskočné našeptávání. Dorazili cizinci, působí tu vrah a mohly by se probudit poražené tyranie. Na Paliče mostů na odpočinku v K’rulově baru se zaměřili zdejší asasínové, což má osudné následky. Malého tlouštíka v červené vestě znepokojuje rostoucí břicho, nicméně ví, že to je nejmenší z jeho starostí, protože někde v dálce je slyšet štěkot ohařů. A dalekému Černému Korálu zdánlivě netečně vládnou Tiste Andii. K obrovské mohyle za městem přicházejí tisíce lidí – přívrženci kultu Vykupitele, kdysi obyčejného smrtelníka, jehož čest a ctnosti jsou zdánlivě bezmocné vůči pokřiveným ambicím vyznavačů. A mistr Kápě tedy stojí na počátku spiknutí, které otřese vesmírem, a na jeho konci čeká někdo jiný. Pro Anomandera Dlouhý vlas přišla chvíle, kdy musí napravit dávnou, strašlivou křivdu…
Hell Yeah
Undescribable… Tak jsme se konečně po roce dočkali, a je to paráda :-). Erikson je specifický v tom, že po jeho přečtení se mi VŠECHNY ostatní knihy jeví jako hrozné slátaniny :-). Zítra mám už vyhrazeno několik dlouhých hodin na louskání, tak jsem zvědav. Jinak po Ohařích si dávám pauzu a budu čekat na českou kompletaci – pak začnu číst znovu od začátku. Jen tiše závidím těm, co mohou číst Eriksona stále dokola a “neobtěžovat” se ostatními tituly, kterými nás naše milované nakladatelství díkybohu (?) zahrnují… Jenže já si ty Miévilly, Gibsony, Lovecrafty a Gavriely Kaye prostě taky chci přečist… 🙂
samwise: mám to úplně stejně, po přečtení Eriksona mám velký problém začíst se do něčeho jiného…prostě tam něco chybí. A Ohaři už jsou doma, zakoupeni přímo v Talpressu za krásných 318,-
jj, to ja taky, prave ze uz pred tydnem (presne) jsem si pro to ve svem fanouskovskem silenstvi dobehnul do jejich prodejny… od te doby mi to lezi na stole, kocham se obalkou, cucham papir :-D, a stihnul sem si precist dva uzasny spoilery pri listovani :-D. jeste ze je stejny zazitek si PRECIST jak k tomu spoileru dojde a nevadi mi, ze to vim.. hm.
Marcus
Vánoce jsou tady…a Erikson opět naděluje mnoho zábavy! Jinak souhlas s příspěvky výše. Pěkně nás rozmazlil. 🙂
Vánoce
..tak, tak pravdu díte. “U koulí mistra Kápě” Vánoce jsou tady 🙂
….konečne….. Erikson je tu…. a vianoce k tomu lepšie to už nemôže byť
Haplo
Zbývá jen vyhradit místo v knihovně a zajistit chechtáky…
Přiznám se, že po jednom pokusu s první knihou Malazu jsme se s Eriksonem rozešli. Ale protože sám ujíždím na (jiných) dlouhých a přelidněných fantasy ságách, přeju všem jeho fanouškům krásné Vánoce 🙂
raven
Než jsem začal Malaz číst tak jsem věděl o prvním díle do čeho jdu a nenechal se odradit. No a pak to začalo všechno krásně fungovat a hezky jsem se do celého světa ponořil a ignoroval okolí… Takže na letošní Vánoce jasná volba 🙂
Final tale…
🙂 Jinak nevim kdy, ale objevila se obalka ke Crippled God. Strycek google rad pomuze… a je to EPIC!
Konečně!!
Epos té nejvyšší kvality.
Opět luxus!
Už to mám zhruba týden doma (taky z Talpressu) a nemůžu se od toho odtrhnout. Jen se modlím, abych na další díl nemusel moc dlouho čekat. Po tolika měsících kryogenního spánku se moje závislost na příbězích z Malazské knihy padlých (a všech ostatních, které se jí týkají) opět probudila. 🙂
čtenáří bichlí máte můj obdiv
Taky bych chtěl někdy dospět do čtenářského stádia, kdy si přečtu 900 stran textu jedné knihy a řeknu si, to je super čtení od kterého se nedá odtrhnout a které za to stojí. Přiznám se, že za cca 2 desítky let se mi to nikdy nestalo a tyhle tlustopisy po 200 stranách rozvleklého psaní odkládám. Tuny postav které si není možné bez papíru a tužky zapamatovat, většinou roztahaný děj s hromadou zbytečných okolků apod…
Přisuzuju to tomu, že sem primitiv co to neumí vstřebat a potřebuje jednoduché čtivo s ideálním rozsahem do 300 stran, které v klidu po práci otevře a prostě bez většího přemýšlení čte.
Bohužel nemám o okolí žádného čtenáře, kterého bych se zeptal, co v tom hledá a co ho na tom zaujme. Jářku psychologie čtenářů je mi asi bližší než čtení samotné 🙂
Vám kteří to umíte přečíst a vstřebat upřímně přeji pěkné počtení.
ad bichle
U některých bichlí to člověk musí vydržet třeba až do strany 500 (někdy i déle), ale až se pak děj rozjede, je to opravdu síla. To spletení různých pramínků do jednoho pořádného provazu, kterým vás autor přetáhne po hlavě.
Herne: chlape, Erikson je všelijaký, jen ne rozvleklý 🙂 Možná Měsíční zahrady, jako úvod do děje, ale jinak mne Malaz na první stránce pohltí a na poslední vyplivne a já sedím s čelistí na zemi a říkám si “Jak to ten chlap, kurva, dělá?” Navíc kvalita této série je přinejmenším vyrovnaná (imho stoupající) a skvěle kombinuje…vlastně všechno – epickou fantasy, dark fantasy, kruté řežby, intriky, výtečný humor (Tehol and Bug rules!!!!) a na konci knihy mně pravidelně rozbrečí jak malého kluka (Coltain jako příklad za všechny, nebojím se napsat srdcervoucí, scény).
Těžko popsat pocity, které mi četba Malazu přináší. Navíc každé další přečtení přináší něco nového, člověk si uvědomuje další a další spojitosti a neuvěřitelné detaily, které autor do série zapracoval. Najdou se chybky, ale v díle takového rozsahu jsou prostě nepodstatné.
Jasně, není tam přímočarost a jednoduchost Warhammeru mého milovaného, ale herdek, lepší fantasy k dostání není a otázka je, jestli kdy bude. Eriksonovi jsem se dloooooouho vyhýbal, odrazovala mne právě tloušťka knih, zkusil jsem to spíš z nudy, že zrovna nebylo co číst….a změnilo se to v lásku na první přečtení 🙂 Měsíční zahrady mě nadchly a následující Dům mrtvých mě zatloukl do prachu. A pak už to jelo….
Omlouvám se, že jsem se tak rozepsal, ale Malaz je prostě jediný a jedinečný. Totální srdcovka.
Herne je můj člověk. Málokdo ze čtenářů a bohužel i spisovatelů si uvědomuje, že psaní není o tom vyprodukovat tisíce stran textu, ale myšlenku. A že mistovství není ve psaní povídky v rozsahu románu, ale románu v rozsahu povídky.
Alexi: to je sice částečně pravda, leč Malaz myšlenku má a nejednu. Erikson rozhodně není grafoman. Vše zde má své místo a svůj důvod….
Alexi: Myslíš, že Malazskou knihu čteme jen proto, že je dlouhá? :_D Erikson má i vynikající krátké povídky, třeba Zdraví mrtví.
Herne: Nejsem žádnej extra myslitel, ale místa a jména si dokážu zařadit a zapamatovat. Mně prostě čtení něčeho rozsáhlejšího nedělá problém, to bych si nepřečetl ani Silmarillion nebo Odhalený vesmír. Mám raději komplexní rozsáhlý příběh než one man show.
Délka
Kniha buď má nějakou zajímavou myšlenku nebo ji prostě nemá…o délce to rozhodně není. Chápu, že někomu dlouhé knihy nesedí, ale nemusí je rovnou odsuzovat. Navíc Erikson se čte tak dobře, že to přelouskám za pár dní. 🙂
A já pořád doufám, že někdy překonám nechuť a první čtyři svazky, které jsem levně sehnal, přečtu. Zatím jsem dvakrát načal Měsíční zahrady, ale vždy mezitím přišlo něco nového a pro mě zajímavějšíhé, takže jsem se od zahrad odtrhl a už nepokračoval.
Musím se přiznat, že jsem občas při překládání Měsíčních zahrad dost zuřila a říkala si, že bych toho tak půlku vyškrtala – tehdy ještě ani nebyly venku další díly. Pak při překládání dalších a dalších knih mi začínalo docházet, že tam většina věcí má své místo. Občas bych pořád něco vyhodila, ale teď už tak jen odstavce a ne celé stránky :)))
Ona je celá sága v podstatě o životě a lidských slabostech i přednostech (i když jejich nositeli zrovna nemusí být lidé), nejde tam o to najít na koncí 10 tisíc stránek kouzelný šutr nebo zachránit svět, ale o to, jak v tom světě přežít pokud možno se ctí (tak jak ji chápe daná postava). Na úplný konec jsem zvědavá moc, i když už docela věřím, že se to Eriksonovi podařilo ukočírovat.
Někomu se tohle prostě líbí a někomu to nesedne, ale to je na knížkách fajn – člověk je může a nemusí číst, je to na jeho vkusu a rozhodnutí, ne?
Dana K: s poslední větou absolutní souhlas…a nejen ohledně knih 🙂 Jo a na ten konec jsem také zvědav….ale určitě to bude stát za to!
Dana K: …. hlavně absolutní souhlas s vaším perfektním překladem, doufám že u ságy zůstanete 🙂
vkus
“to je na knížkách fajn – člověk je může a nemusí číst, je to na jeho vkusu a rozhodnutí, ne?”
No jo, jenže já bych si to rád přečet, jenže nejsem schopen se na to “soustředit”, přečtu pár stránek a jak mě to nazaujme tak to odložím. Prostě mi tam chybí to něco, co mě ke knize připoutá hned od začátku. Proto se mi libí, jak to někdo hltá a je u toho schopen vydržet třeba do noci. Což je další pro mě nepochopitelná věc. V 10 večer sem grogy natož abych ještě čet.
Asi je to tou uspěchanou dobou a hromadou práce, takže myslím na pracovní věci místo relaxece. Už se těším na důchod (za 30let :-)), kde si snad v klidu tyhle tlustopisy přečtu a vstřebám. Oči by četli, ale mozek bohužel ne.
A nebo sem prostě jen debil co na to nemá mozkovou kapacitum, co si to v kebuly maluje, ža by čet a přitom na to nemá buňky…to bude asi kámen úrazu.
Zkusím o víkendu další snadnou četbu v podobě Warhammeru a nebudu se montovat do složitější četby. Čas ukáže 🙂
Já mám momentálně první tři díly Malazu ,dosud nepřečtené a teď řeším, jestli mám udělat „ochutnávku“ v podobě přečtení těchto dílů a buď Eriksona zavrhnu a nebo mu prostě propadnu a začnu kupovat další díly.Musím se přiznat, že ten rozsah celého díla mě pořád nějak odrazuje.Jak ho číst, jaký si udělat rozestupy mezi jednotlivými díly, abych se v tom příběhu neztrácel,aby mě neunikaly souvislosti a samozřejmě bych tím nerad „vytlačil“ze svého života i jiné knihy a jiné autory.Ale to všeobecné nadšení, kterým je vítán každý nový Erikson je strašně nakažlivé.Mě to připadá, že nepřečíst Eriksona je jako nevidět Pulp Fiction nebo neslyšet Nevermind,prostě připravit se o něco zásadního.Ty máš rád fantasy a neznáš Eriksona?Proboha!
Zahrady
To nadšení jak o něm píšeš mne taky ovlivňuje, ale zkoušel jsem číst zahrydy a asi po 250 jsem nějak nepochopil o čem to vlastně je:). Znamena to že další díly jsou lepší? Mám tomu dát ještě šanci?
VL: Třeba si to jen od někoho zkus půjčit a uvidíš. Proti zbytku série jsou Zahrady takřka klasickou fantasy (byť vyprávěnou jinak než je zvykem), ale už následující Dům mrtvých je neskutečná pecka, Coltainův pochod je nesmírně emotivní záležitostí….neubráním se srovnání s Pánem prstenů – přílet vran je mnohem silnějším zážitkem než přílet orlů 🙂
Já jsem už do Měsíčních zahrad šel s tím, že prvních 200 stran nic nebudu chápat a vychrstne mě to mězi několik příběhových linií se spoustou postav, s tím jsem do toho šel a bylo to tak, ze začátku, když člověk neví, jakým způsobem tam funguje magie, kdo je s kým a proti komu apod. tak jsem nevěděl o co jde, ale vydržel jsem a těch posledních asi sto stran, ty, co se odehrávají vždy třeba v jednu noc a všechny ty linie se protnou mě dostaly a ne jenom u Zahrad, ale u všech Eriksonových knih je ten konec pro mě takovou odměnou, že jsem vydržel číst těch 700-800 stran před tím, které směřovaly k tomu velkému vyvrcholení děje, jinak doporučuju číst Eriksona po sobě v podstatě bez přestávek, protože pak se člověk v tom světě neztratí, zatímco u Ohařů, mezi nimiž a ostatními knihami jsem měl asi půl roku pauzu jsem několik postav nedokázal přiřadit (kdo je Stříž mi došlo, až když začal točit těmi kroužky), a jinak jsem se k Eriksonovi dostal právě proto, že mě upoutala velikost jeho knih, vážně jsem do knihkupectví šel s tím, že mě nebaví knížku mít do dvou dnů přečtenou a stoupnul jsem si k fantasy poličkám s tím, že jsem se díval po těch nejtlustších špalcích, tam jsem našel Eriksona, napsal jsem si jeho jméno, doma jsem si řečet na jeho knihy ty recenze i varování, že na začátku tomu nebudu rozumět, pak jsem si koupil Měsíční zahrady, pak Dům mrtvých a Vzpomínky ledu a pak všechny ostatní….
Erikson Go! Go! Go!
Erikson je BEST!!! Nesmí se to vzdát po prvním díle (který nemusí každého zaujmout) – až s přečtenými stránkami přichází ta slast v uvědomění si, prolínajících jednotlivých nitek příběhu!!!
To Dana K.:
Chci se zeptat paní Krejčová jak to vidíte s dalším dílem od Esslemonta?
Děkuji za info.
Pri Eriksonovi je dôležité vydržať prvých 200-300 strán (záhrady) a nevzdať to. ja som to až na tretí krát dočítal do konca ale stálo to za tu námahu… malzská kniha je jednoducho najlešie fantasy aké som kedy čítal
@ Papuja: S Esslemontem nevím, pan nakladatel uvažuje, kdo jiný by to mohl překládat, aby se všechno stíhalo – ono mi fakt trvá přeložit jeden díl skoro tak dlouho, jak ho pan spisovatel psal, a čtenáři jsou nedočkaví 🙂 Jako další budu určitě dělat devítku a desítku.
Noc nožů byla celkem tenká, ale Rudá garda už je přece jen větší špalek a Esslemont má v některých ohledech jazyk ještě složitější než Erikson (a to jsem si myslela po Kruppeho promluvách, že to není možné :)))
To Dana K.: No myslím si, že si teda všichni radši počkáme!!! Než aby někdo jiný překládal náš milovaný Malaz:(((
Anonym
To Dana K.: No myslím si, že si teda všichni radši počkáme!!! Než aby někdo jiný překládal náš milovaný Malaz:(((
To Dana K.: To nevadí, jak píše Papuja, raději si počkáme. 🙂 Hlavní jsou další díly Malazské knihy padlých.
Jinak Vám děkuji za perfektní překlad, Kruppe a Iskarar Pust opět nezklamali. 🙂
Dana K: připojuji se k předřečníkům, rádi si počkáme 🙂
Malazská kniha padlých… momentálně moje nejoblíbenější knižní série vůbec… není to lehké čtivo ale když přelouskáte první díl tak ty zbylé budete milovat… minulou zimu jsem četl všechny díly po sobě a musím říct že zážitek to byl nepřekonatelný (a pekelně dlouhý)… a děkuji Daně K za vynikající překlad!!!
No třeba to ten někdo přeloží líp, nikdy nevíte 🙂
Ale je pravda, že i sám pan Lundin říkal, že osmička je asi jazykově nejtěžší, tak třeba mi půjdou devítka a desítka rychleji.
Jinak se podívejte na stránky Talpressu, protože po vydání desítky by autor sám rád přijel, aby mohl fanouškům podepsat celou ságu, takže se rýsuje malazcon v Praze!
Co pořád máte všichni proti Měsíčním zahradám, vdyť byly super.
Já proti Zahradám nemám naprosto nic. Nicméně je to skutečně jen taková předehra před dalšími pokračováními. Ale na druhou stranu je tam Kruppe, takže i tady je hodnocení maximální 🙂
Je zaujímavé, ako všetci, ktorým sa malazská superséria páči, veľmi podobne komentujú jej kvality i svoj prvý kontakt s ňou 🙂 Ja mám s ňou rovnaký zážitok. Prvých dvesto strán – what the f..k? Ale potom – what the FANTASY! 😉 Bezpochyby je to náročné čítanie – na čas, orientáciu v spletitom deji i v enormnom množstve postáv. Komu však odhodlanie vydrží a zaujme ho to, tomu sa Malaz odmení absolútne špičkovým čitateľským zážitkom…
tak pre mna to bola pecka od zaciatku, uz tak na 80-ej strane som chrochtal blaho, asi to bolo aj mojim dost military zameranim ale kazdopadne uz mes. zah. som vnimal ako nieco vynimocne v ramci fantasy
Maraton
Tak to já začal Eriksona číst tento rok v březnu, skončil jsem před dvěma měsíci Vichrem smrti. Měsíčních zahrad jsem se moc neobával, již od začátku se mi to četlo tak dobře a jazyk se mi tak líbil, že jsem si prostě jen užíval tu atmosféru světa a věděl, že kousky skládačky do sebe časem zapadnou…
Jinak plně chápu Fenrise 13, protože ke konci každé knihy mě taky složí hrozné emoce, nejsilnější to bylo asi u sedmého dílu, na to se nezapomíná… No a nejkrásnější zážitek jsem zatím měl z oné stostránkové kapitoly v Lovcích Kostí, která popisuje jejich vznik… MASAKR.
Na Eriksonovi mám asi nejradši ten jeho styl – je to zdaleka nejnáročnější fantasy, co jsem kdy četl. Je radost utápět se v těch nekonečných filozofických podtextech, hltat Kruppeho monology a nebo pronikat do smýšlení jednotlivých kultur, jež spisovatel vytvořil. Největší problémy jsem měl u Půlnočních vln, tam šly leckdy popisy ekonomických problémů a fungování Lederského městysu jako celku do extrémů… a o to víc mě to bavilo! Vypilované zvraty, akční scény a živoucí postavy už jsou jen takovým bonusem :-).
Hey měli jste někdy možnost setkat se s jiným fanouškem třebas nad sklenicí vína a debatovat o Malazu do večerních hodin? Must be cool…
re: samwise
Pěkne popsané to co se ti na tom líbí a co v tom hledáš, už začínám chápat.
Je zvláštní že někdy se člověk s autorem sžije po první stránce a někdy to prostě nejde ani po dočtení knihy. Asi je potřeba být na stejné vlně a přemýšlet stejně jako když to autor psal. Potom chápu, že tomu člověk tak podlehne.
Mě se tohle stalo třeba u Neffovy Tmy. Prvních 100 stran, kdeje popisuje co se stalo, následky atd…byl sem schopnej přejíždět stanice v metru a uplně vypnout a ponořit se do děje a nevnímat okolí, před očima jakási mlha a člověk čte jen mozkem a “vidí” příběh.
Dlouho předlouho se mi to nepovedlo, sem posleních pár let na jiné vlně než autoři…sakra 🙂
Samwise: jo, to by byla dlouhá debata…postavy, kultury….dovedu si představit sáhodlouhou rozpravu např. o vztahu Tlan Imass a Jaghutů 🙂
Herne: 🙂 A zrovna právě k Eriksonovi se v tomhle případě váže ta souvislost o níž jsi mluvil, a to sice, že jeho knihy se čtou nejlépe po ránu, maximálně tak do pěti šesti večer… pak už mi to hlava moc nebere – louskat tohle unavenej, to je jako dívat se opilý na nový díl napínavého seriálu :-). Těch slovník hříček a spletitých, přehaně inteligentních vět člověka s IQ vyšším než 150 🙂 je tam hrozně moc… Snažím se proto číst výhradně o víkendech ráno, sem tam občas když přijdu večer z práce a cítím se na jednu kapitolu…
Fenris 13: No vidíš, tak kdyby jsi později neměl nic proti atmosférickému pokecu nad světem Malazu, můžem se domluvit přes mail, mám ho uvedený pod jménem v prvním příspěvku…
samwise: Já pořádám s jinou malaz-čtenářkou seance na chatu někdy do tří do rána. 🙂 Probírám nápady, tipujeme jak co skončí, plánujeme články do Malazpédie… souhlasím, že o MKP lze hravě diskutovat hodiny, zvlášť pokud se sejdou dva “znalí.”
koniec domu mrtvych=najeplsia scena ever…jedinykrat co som mal pri citani slzy v ociach
souhlas s Anonymem závěr Domu mrtvých to je špička, ale parádních scén se dá v Malazu najít spousta… Kruppeho dialogy jsou vtipné ale mému srdci jsou nejblíže Lovci kostí… to je ta správná sebranka!!!
to pííís: Lovci kostí jsou sympatičtí, protože máme možnost je poznávat průběžně od jejich začátků. Paliče mostů jsme poznali vlastně až když jich bylo hrozně málo. Myslím, že nějaká povídka o jejich válčení v Sedmiměstí by nebyla k zahození.
StreetX38
U mě nejvíc co se týče dojetí, dokonce naštvání na autora, že to takhle dopadlo byl taky konec Domu Mrtvých, po zábavný stránce Malazu u mě zase vede Tehol a Bugg jednoznačně (slepičí čaj “s” 4ever) 🙂
Ublala a slepice jsou vůbec kapitolou sama pro sebe 🙂 Ale nejlepší je stejně Karsa….
Mým tajným snem je setkání Tehola, Iskarala Pusta a Kruppeho. 😀
Hairy Ass
No ty vole :-D, to by byl asi podobnej gulas, jako zaver LK, kdy si to par podobne nabusenych individui rozdavalo v one jeskyni… nechci spoilerovat, znali vedi :-). Taky by tomu mohla bejt venovana jedna kapitola (posledni v Chromem Bohu :-)) a precetl bych ji za par sekund.
ad.
A jejich “konverzaci” by z druhé strany hostince U Fénixe pozorovali v tichém rozhovoru Bugg, Mogora a Meese :-D…
Nezabíjejte mě, teď si to začnu představovat. :-)))
Když jsme u toho, tak by jim tam mohl nakráčet i Stínupán. Ten má taky občas dobrý hlášky, třeba jeho rozhovor s Paranem v Lovcích kostí.
StreetX38
Ad Stínupán – zrovna tady v Ohařích má takovej menší problém s Knihou Stínu 🙂 To mě dostalo….
Herdek, už aby byly Vánoce a já se mohl v klidu začíst. Do té doby musím zvládnout Brány Irkaly, Křivopřísežíka a Drakoniánskou čest. A Vánocích pak bude čas na Ohaře a Kantos Hyperionu….včera jsem ho uchvátil do spárů v Luxoru u Anděla 🙂 Btw vypadá nádherně, hluboká poklona Laseru….
jak jako vydrzis cekat do vanoc treba, kdyz uz to mas doma 🙂
romison: Já taky vydržím, ale to je tím, že mám hodně co psát. 🙂
Romison: je to, kurva, těžký! Ale jak se psalo na začátku – nechci si zkazit četbu dalších knih 🙂 A hlavně bude čas na to zalézt si na půl dne do postele a nenechat se rozptylovat…no například prací, že 🙂
Inspirace
A jak jste na tom? Já před pátou kapitolou, ke čtení se ale dostanu zase až o víkendu :-/. Strana tuším 128… Poutník překvapil, dlouho jsem si jej vybavoval z Drift Avalii… Jinak jsem se chtěl optat: najde se tu někdo, koho Erikson inspiroval? Myslím k vlastní tvorbě šíleně složitého, spletitého fantasy/filozofického románu s desítkami postav, tunami hlášek, vtipem a dechberoucí akcí :-)? Mě hrozně moc, a i když to nesjpíš bude prvotřídní sra*ka, už se nemůžu dočkat až to vydám a pošlu do Kanady :-D.
samwise: no samozřejmě, že mě to napadlo, ale po setině vteřiny jsem se pokorně vrátil ke knize 🙂 Pokušet se napodobit Eriksona….to bys mohl posadit šimpanze za volant Veyronu a poslat ho na D1…taková by to byla katastrofa 🙂
Fenris 13: Samozrejme ne napodobovat..! Sem tam si mozna neco malo vezmu, ale tak jde hlavne o to, ze ty uzasny knizky paradne podnitily tenhle muj vnitrni pocit :-D, kterej uz sem dlouho mel a diky Eriksonovi psani konecne beru vazne a snazim se neco dokoncit mnohem vice, nez pred rokem.. kdy jsem poprve otevrel MZ. Jinak to napodobovani jsi napsal fakt trefne :-). A navic, kazdej je individualni… tedy i ve psani, ne?
Já nevím. Dřív bych se tomu vysmál, ale když se podívám na hlavní věc, co píšu teď, určité ozvěny Eriksona tam vidím, minimálně v té složitosti, pečlivosti světa a určité úspornosti stylu – už to má přes půl milionu znaků a mistr Kápě ví, kde to skončí…
Anonym: Tak to přeji pevnou ruku a bystrou mysl! Mám zhruba půlku toho, co ty, a když všechno půjde dobře, rád bych minimálně čtyřsetstránkovým románem obdaroval rodinu na další Vánoce… Pak si můžeme svoje díla vyměnit, to bych si nechal, u Propasti, líbit ;-)!
samwise: Budeš zkoušet “skutečné” vydání?
Já se raději budu držet knih 🙂 Nepochybuji, že jakmile bych se do něčeho pustil, vynořil by se odněkud ze stínu Iskaral Pust a štiplavě to okomentoval 🙂
jj, dokonce už to mám předběžně domluvené s jednou firmou, co se na podobné věci zaměřuje… Jediný problém je v ceně, jedna taková bichle přijde na hrozný prachy, navíc v kontextu s minimálním nákladem, korekturami… ale tak když po mě něco na tomhle bezútěšném světě zůstane, tak proč ne :-D! Dokonce si i dělám vlastní návrh obálky atp… Kdyby to začlo bejt moc off topic, písni na mejl sam.fox@seznam.cz. Ale tak pořád se bavíme o Eriksonovi, ne ;-)?
Aha, takže “urob si sám.” Já spíš měl na mysli, zda zkusíš poslat rukopis nakladateli, skočit do “profi” branže. Protože na tyto “urob si sám” počiny se posledí dobou po jistých aférkách v branži hledí dost skrz prsty…
Fenris 13: To se nesmíš nechat odradit… nejlépe se mi píše tak, že jednu půlku dne čtu Stevena a druhou píšu vlastní příběh :-)… to pak jde samo! Vážně mě žádný spisovatel tak hlubokomyslně neinspiroval a nepodnítil ve mě snahu hrát si tak složitě s jazykem, a to jsem si myslel, že extrémní a klasická sci-fi je nejvybroušenějším literárním diamantem…
Anonym: těžko říct, nemá s tím zkušenosti. V Talpressu tuzemáky neberou 🙂 a všude jinde tě pošlou většinou do kšá, pokud za sebou nemáš pár dobrých povídek a cen v soutěžích… pak ta kniha může být sebelepší a nikdo se ani nebude obtěžovat přečíst první kapitolu… nehledě na to jak je obtížné v Čechách prorazit. Lidé si spíše řeknou, že je to průměr, když něco napíšeš. Ale pozměň ze “srandy” název autora na zaběhnutého spisovatele a lidi si řeknou, že zase napsal úžasnou pecku! Nechej svoje skromné a dívej se, jak sbírá záporné, opovrhující recenze… chjo.
samwise: pokouším se psát warhammerovské povídky, ale nemám dostatečnou disciplínu abych to dotáhl do konce…zatím jsem dokončil jednu jedinou a to už je nějaký ten pátek 🙁 No jo, to je tak, když máš moc koníčků…
Jinak souhlasím….spousta fanoušků považuje fantasy ve srovnání se sci-fi za literárně podřadnou, ale Erikson se hravě vyrovná i těm nejlepším scifózním autorům. Hergot, co vyrovná, většinu z nich hravě překonává!
Fenris 13. S těmi koníčky je to taky problém, a to mám ještě to “štěstí”, že se mi momentálně nelepí na paty žádná Detoran… Docela Ti rozumím, teď jsem stalkoval tvůj profil na jedné nejmenované stránce s databází filmů ;-)… člověk leckdy ani nemá čas na toho Eriksona, natož pak na to, zkusit si na něj zahrát…
samwise: Zkus Brokilon nebo Straky na vrbě. Tam berou i knihy nováčků, a nebojí se v určité míře experimentovat.
Anonym: jj, trochu rozhled v tomhle mám, slyšel jsem o nich… takže když doporučuješ i ty a v podstatě mou domněnku potvrzuješ, tak nevidím důvod to za těch pár měsíců nezkusit… A ty máš něco se svým zatím v budoucnosti ztraceným dílem v plánu?
Jistě. Už nám to s parťačkou vyšlo jednou, na tomhle pracujeme dlouho a ještě pracovat budeme. Rozhodně to pak zkusíme, i když jsme ještě neuvažovali, kde, je příliš brzy… on ten pocit, když to vyjde, je poměrně příjemná věc. 🙂
Tak co, jak jste na tom? Konec prvni knihy kazdopadne odzbrojujici… :-D.
Ja teda osobne som kupil prvych 6 dielov tejto serie naraz, nevedel som do coho idem …. a dodnes toho nelutujem. Jednoznacne moj fantasy top 🙂
A zahravam sa s myslienkou ze sa proste hecnem, tuto knihu si odlozim a potom si to cele dam od znova 😀
Web nakladatelství Talpress hlásí vyprodáno 🙂
tak skoro?
to sa tyka zrejme len zasob priamo v talpresse, ale aj tak to potesi 🙂 zaujimalo by ma ako to vyzera zatial celkovo s predajom Oharov a v akom naklade vysli, ved napr. pri Vlnach sa spominal naklad len 800 kusov