Lživé zrcadlo

  • Autor:
  • Nakladatelství: Laser
  • Cena: 99 Kč
  • ISBN: 80-7193-120-9
  • Vyšlo: 2. 5. 2002
  • Žánr: Sci-fi
  • Provedení: brož.
  • Autor obáky: Shaw Barclay
  • Počet stran: 288

Román volně navazuje na knihu Povoláni do zbraně.

Po celá tisíciletí válčí mimozemské společenství zvané Osnova proti Ampliturům. Ale až v několika posledních stoletích od chvíle, kdy se k Osnově připojila Země, se průběh bojů zvolna začal obracet ve prospěch Osnovy. Potom dospěla elitní jednotka, od malička vychovávaná v oddanosti Účelu Ampliturů, která se měla plně vyrovnat Pozemšťanům, proti nimž měla bojovat – a zdálo se, že by Ampliturové mohli konečně získat nad Osnovou rozhodující převahu. Ale když Osnova zajala jednoho příslušníka této elitní jednotky jménem Randži, vyšla najevo strašlivá pravda: Radži je ve skutečnosti Pozemšťan, podrobený hanebným ampliturským genetickým manipulacím. Osnova slíbila, že zvrátí jejich účinky a pomůže Randžimu zachránit ostatní pozměněné Pozemšťany za spárů Ampliturů. Ani Randži, ani jeho noví spojenci však nemohli vědět, že navrhovaný lékařský postup vyvolá odpudivou vlastnost, která by mohla rozbít spojenecké vztahy v Osnově – a vtisknout Randžimu a jeho druhům cejch nejnenáviděnějších tvorů Galaxie…..

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Ad Neffův důkaz
    Podle mě Neffovu teorii vyvrátil Stanisław Lem ve svém Solarisu ještě dřív, než byla napsána…

  2. thomas morta: není to převážně tím, že lem to myslel vážně a ne jen jako víření kalu? ;)pro mě je podstatné, že tuto antologii podle zde nedostupných informací sestavil vlado ríša a to je pro mne záruka vyhozených peněz.

  3. Tak, tak… Míša Ríša není žádný Harlan Ellison.

  4. A co Pavel Renčín nebo Františka Vrbnenská? To jsou taky vyhozené peníze?

  5. martina: dvě (možná dobré) povídky za 249 Kč, to se mi nezdá jako dobrý kauf; nejsem ani fanoušek, ani rothschild. neželím však ani jednoho ;)život je krátký na to, abych četl něco, co číst nechci. nota bene za to ještě utrácel peníze. za posledních 10 let jsem dával české SF tvorbě šanci více než štědře (stačí se podívat na legii, kolik jsem si pořídil českých sborníků), ale od té doby, co mi rapidně ubývá času na čtení, začínám být radikální – chci za své peníze/čas kvalitu, ne jen tak nějakou zábavu nebo nahrazovat v komentářích/recenzích editora či redaktora. tož tak.

  6. Vidím tam veľkú prevahu osvedčených (a kvalitných) autorov, takže to opovržlivé odpľúvanie považujem iba za arogantnú pózu.

  7. ďuro, kvalita literatúry je subjektívna a ja hovorím za seba a za nikoho iného. ja ti verím, že ty tam vidíš veľkú prevahu osvedčených (a kvalitných) autorov, no ja nie. osvedčených možno, ale pre mňa nie kvalitných (s výnimkou renčína a vrbenskej, ale aj tí majú rozkolísanú kvalitu, z môjho pohľadu, of course). takže nijaké opovržlivé odpľúvanie (to by vyzeralo ozaj inakšie), ale úprimný komentár. skutočne, po (zakúpení a) prečítaní väčšiny produkcie v edícii ikaros si môžem taký komentár s kľudným srdcom dovoliť. a stojím si za ním. veď ja nikomu nenútim, že ide o akékoľvek vyššie pravdy. iba tí, čo majú podobný vkus ako ja, tím môžu byť varovaný pred následnými zbytočnými výlevmi emócií po prečítaní 😉

  8. Něco k věci by nebylo?
    Nedá mi to a musím k dosavadní debatě dodat, že mne dost překvapila. Neznala jsem čas vydání ani nestíhala sledovat novinky, zato jsme přijela z Chotěboře s několika názory lidí, co to už trochu ohmatali, prolistovali a podobně. Objevilo se i překvapení, že nesplňujeme tak zcela to, jak jsme spojováni s Neffovým cyklem. Čert ví, co kdo za tou hrstkou povídek bude hledat, pro mne bylo zadání nejpůvodnější, tedy přímo název, nic víc. Co z toho vyšlo, to se vytisklo, nehodlám nic obhajovat nebo prosazovat. Čtenáři jsou různé a je to jejich svaté právo. Přesto souhlasím s Ďuro Červenákem, že plivnout předem je docela překvapující, řekla bych až snobské a maloměšťácké. Což mne v kruhu takovéto komunity hodně překvapuje. Knihu nikdo kupovat nemusí, není povinné ji vystavovat v poličce, ale uvítala bych víc, kdyby se úvahy nad jakýmkoliv počinem zaměřily poněkud účelněji. Výkřiky do tmy a zavrhování předem jsou zkrátka nahouby.

  9. Nezmizel tady jeden koment?
    Jen bych se chtel zeptat, jestli mam halusky, nebo zde skutecne zmizel jeden komentar?

  10. zmizel
    Jj. Už se vám někdy stal komunikační lapsus? To se strašně špatně vysvětluje. Asi tak těžko, jako když ve stanu uklízíte rozbitou láhev medu a pořád někde něco lepí. Nebo jako když si doma zapomenete nabíječku na mobil. Pak vám nechtějí věřit, že vám telefon chcípl, a nevypnul jste ho zákeřně.To ale neznamená, že si sbírka nezasluhuje důkladnou debatu. Naopak – nikterak.

  11. Nechat přejít knížku bez povšimnutí je totiž neúcta k tvůrcům.

  12. fv
    Aha. tak do toho nebudu vic rejpat, ja byl jen prekvapeny, ze lze svuj prispevek smazat. Nekdy by se mi to samotnemu hodilo, kdyz je clovek v razi, neco napise a premysli az pak 😉

  13. 🙂 Taky by se mi to bylo v minulosti hodilo, nicméně předpokládám, že je to možné snad kdekoliv, když člověk slušně požádá admina… Ve skutečnosti, myslím v reálné živé konverzaci, to naneštěstí nejde nikdy :-((

  14. Když vezmu reakce manžela a jeho poznámky, tak se mu zatím nejvíc líbila povídka Fr.Vrbenské a celkově hodnotí knížku dost vysoko. Jsem děsně napnutá, co řekne na mne.Jak znám jeho vysokou kritičnost, ta knížka už právo na existenci obhájila. Uff, jsem ráda 😉

  15. Ano, zmizel; byl od Střelce z 15. 7. 7:19 a ta část, kvůli které (auto)cenzurován – doufám! – nebyl, zněla (viz Google cache) “Obávám se, že Regis to tentokrát odhadl celkem přesně. Co do kvality, jde o běžný průměr, redakční práce spíš nic než moc […]. Z mého hlediska – poněkud předražené vlakové čtivo….”Podobné věci se na FP v posledním roce občas stávají, pokud má žadatel o smazání dostatečný vliv na lidi s přístupem do administrace serveru (např. onehdá v jedné diskusi týkající se Vladimíra Šlechty a jeho změny vydavatelů).

  16. Františko, jsi úžasný optimista, ale – nevznikla 🙁 Plivat předem je větší zážitek. Je to škoda, škoda, škoda.

  17. anna šochová: co takhle? zajdete několikrát do stejného obchodu s botami a pokaždé koupíte nekvalitní boty. dáváte jim ale šanci, přece na ně nezanevřete hned poprvé, mohla to být přece náhoda, ojedinělá chyba, že? jenže když se stále opakuje táž situace, nevede vás to k závěru, že je něco špatně obecně – třeba s výrobcem bot nebo s majitelem obchodu, který prodává nepodarky? tak přesně tohle mě vedlo k tomu “plivnutí”, je to kvalifikovaný odhad na základě důkladné zkušenosti. a když se podíváte na legii, zjistíte, že ta zkušenost není jen moje. co je, sakra lidi, špatného, ba zlého, na nechválení nekvality (byť jakkoliv subjektivní)? mám držet hubu a nechat druhé, ať se napálí jako já? a není v tom střet zájmů, že autoři a vydavatelé na malém trhu nemají zájem o negativní odezvu, i když není od věci? já přece nevyhodím 249,- kč, abych pak měl, podle vašeho názoru, čisté svědomí při kritice, když na základě zkušenosti – a to zdůrazňuji, není to z čisté vody – tento závěr můžu udělat předem. to je základ životních rozhodování, ne? rozmýšlíme o investicích na základě zkušenosti. nemám žádný prospěch ze lži na toto téma.jedinou relevantní odpovědí je prodejnost sborníků povídek z edice ikaros sestavených vladem ríšou.

  18. jen připomínka
    kdyby šlo o jiný titul než tento, měla bych prostor vstoupit do polemiky, oponovat, nebo souhlasit, případně vznášet námitky. Tahle si dovolím jen několik věcných postřehů:Procento prodaných výtisků už dnes ani zdaleka nevypovídá o kvalitativní úrovni knihy.Ovšem to je problém, který zasáhl veškerou literaturu, nejen žánr fantastiky.(SF)FH knihy zvlášť ve velkých prodejnách kupují i další lidé než jen fantazáci, v to počítaje i registrované členy legie.info. Běžný čtenář, který si bez předsudků přečte “jakou tu scifárnu” se na i-ziny zasvěcené fantastice dostane jen zřídka, pokud vůbec. Naopak se stává, že velmi populární a fantazáky výborně hodnocené žánrové knihy kritici mimo oblast fantastiky strhají.Recenzí na většinu knih je jen pár, pokud vůbec jsou. Debaty v diskusních fórech navštěvuje vždy určitá skupina přispěvatelů, kteří se většinou znají a mají o tématu přehled: takže limitovaný dosah názorů.Recenzí na filmy a hovorů o nich je mnohem, mnohem víc – a velmi často si u hodnoceného snímku absolutně protiřečí (stačí se podívat na rottentomatoes.com nebo csfd.cz). Ale jak jsem předeslala – dál se nechci a nemůžu vyjadřovat.

  19. fv: recenze umění fungují jen znám-li vkus jejich autora a ten znám, čtu-li jeho recenze a srovnávám s vlastními zkušenostmi. jediné objektivno na recenzích je, když se tepají znalostní či jazykové (stylistika už je více věcí vkusu) neschopnosti autora/redaktora/korektora. protiřečení je recenzím téhož díla takřka imanentní.procento prodaných výtisků knihy je pořád, imo, dobrým kritériem účinnosti tandemu autor-nakladatel (to jest rovnováha mezi autorskou kvalitou, čtenářským očekáváním a tlakem reklamy). jistě, někde je možné nepopulární knihy dotovat prodejem popu, ale pořád, dobrý nakladatel nebude dobrovolně tratit víc, než je “potřeba”. i když čím větší nakladatelský moloch, tím snadněji se účetně ztráta jednoho titulu zamázne. proto mě zajímá jaký je vztah mezi relativně špatným čtenářským hodnocení ríšových sborníků a jejich prodejností. mlčí většina jejich čtenářů? vyjadřuje se skutečně stále jen víceméně uzavřená skupina? mlčí ti, co se jim to líbí? halasí jen negativisté a kritici? chápu, že tam, kde jde o peníze, nikdo informacemi nehýří (kdo dnes přizná náklad knihy, o prodeji nemluvě?), ale zvědavý být mohu, ne? 😉

  20. Regisi, to všechno, o čem mluvíte, lze říci (při Vašem rozhledu a bohatosti jazyka určitě) trochu jinak. Tak, aby to neevokovalo ono pánovité odmítnutí až plivnutí. Podstatě Vašich argumnetů se nebráním, vždyť každý má právo se vyjádřit. Nezdvořilé je však kopnutí do něčeho, co jsem neviděl – a přitom za tím stojí něčí práce. I kdyby to z Vašeho hlediska byla jen tiskárna a knihkupci. Kupovat si přece nemusíte nic, existují veřejné knihovny, v Domě knihy lze zapadnout do fotelu… Co se týče poznámek a recenzí: je tu sice dost různých stránek a fór, pokud však člověk, známý jako Vaše značka, pohrdlivě odfrkne, potom si spousta lidí netroufne projevit nahlas jiný názor. Zkrátka nesete velikou míru zodpovědnosti. Jak víte, vyjadřování názorů a přemýšlení na dané téma je pro mnohé lidi stále obtížnější. I v tom je důležitý příklad osobností, jako jste Vy. Máte v rukou (a klávesnici) běžně netušené možnosti moci a vlivu. Proto mne zaráží, že právě Vy je nevyužíváte jinak.

  21. Anna Šochová
    Nejhorší věc, jakou můžete udělat, je jakékoli nule dát pocítit moc nebo vliv. O to víc to pak bude zneužívat.

  22. prodejní perspektivy knih
    S prvním odstavcem naprosto souhlasím. Cesta knihy od nakladatele ke čtenáři = řekněme “prodejnost titulu”¨- o tomhle by detailněji promluvili nakladatelé sami, ale také třeba Alraune.Celý systém nelze zjednodušovat na formuli kvalita, očekávání, reklama. Při bližším pohledu jde o komplikované provázání hned několika faktorů: – Autor a jeho momentální kurs u čtenářů, přesněji u té skupiny čtenářů, která ho zná a jeho dílo přijímá- lákavost nebo aktuální oblíbenost tématu dané knihy- pověst, která dílo předchází/provází; vůbec nemusí souviset s oficiální propagací – velmi často záležitost internetové komunikace včetně sociálních sítí- vzhled publikace, zejména obálka- distribuce – na ní velice záleží, ale je to obzvlášť složitý soubor proměnných. I velmi dobrá kniha, odpovídající čtenářským očekáváním, na tomto bodě může uváznout … a propadnout.Neztožňovat s marketingem nakladatelství ani s propagací dané knihy – to jsou samostatné oblasti :-)- prezentace titulu na knižním trhu, v jednotlivých knihkupectvích, do kterých byla dodána – od propagačních plakátů až po umístění knihy v prostoru knihkupectví, objednávání dalších exemplářů, sledování zájmu o titul. Stává se, že i když je kniha po prvních dnech (více/dále) žádána, nedoplní se její zásoby. “není, neznáme, nemáme…” (ono je těch knížek příliš mnoho, nedivme se knihkupcům!) – pak publikace vyplave v levných knihách. Nejedná se jen o speciálky, ale také o “běžné” knižní obchody. – oficiální propagace knihy – mnohdy selhává na nedostatku financí, protože dostat knížku do velkých médií nemusí být snadné. Knih je moc, netočí se v nich (obvykle) takové peníze jako ve filmech, uživatelů na rozdíl od filmových, Tv a video produktů je málo. Odezva ve formě literární kritiky v periodikách je malá, kromě těch “profláknutějších” titulů.Není málo případů, kdy si autor knihu propaguje sám “na své triko” – ne že by to bylo na škodu :-))- knih se vydává málo výtisků, proto sdílení zkušeností a zážitků z četby, i když někdy působí velmi bouřlivě, je vlastně záležitostí velice nepatrné skupinky čtenářů. Je rozdíl, když se publikace vydalo alespoň dvanáct – patnáct tisíc ), nebo dva tisíce (zhruba obvyklá výše nákladu, nejde-li o zvlášť perspektivní knihu), ze kterých se pak přeba prodá jen třetina…Knih vychází ročně přes sedmdesát tisíc. Jen beletrie, kterou nenakupuje úplně všechnu, odebrala Městská knihovna v Praze za letošek v počtu cca 1600 titulů. Který jedinec to dokáže i jen sledovat, natož přečíst?! Stačí se podívat na knihovničku vydaných žánrových publikací tady na FP. Prolistovat by je určitě šlo všechny… :-)- knihovny – kupodivu stále mohou mít vliv na rozšíření knihy mezi čtenáři a případně trochu poposunout prodej; při nejmenším mohou drobet pomoci popularitě autora Další aspekty už vynechávám… Jedno je jisté: knihy často putují ke čtenáři prapodivně klikatými stezkami.

  23. anna šochová: poněkud přeceňujete mé (a nejen moje, samozřejmě) možnosti. navíc, můžete si být jista, a FP je toho důkazem, že pokud se vyjádřím já, strhne se většinou lavina opačných názorů 😉 podpora jen zřídka. karel má zbytečné obavy, tahle nula necítí žádný vliv a moc, natož aby je plánovala zneužít :)fv: já se tedy přít nechci, ale neřekla jsi v zásadě jen podstatně podrobněji, co já ve zkratce? 😉 těžko lze popřít, že zvláště kulturní statky si svého zákazníka nacházejí podivnými cestičkami, ale ne o moc podivnějšími než zboží jiné (tedy nejde-li o tzv. denní spotřebu). ale uznávám, ty se pohybuješ “in”; třeba se mýlím víc, než si myslím 😉

  24. Nebudu rozebírat velikost domácího trhu s žánrovou literaturou ani tuzemské možnosti vydat tiskem prózu (jedno, zda drobnější nebo rozsáhlou), protože by se jedna tvrzení dala rozporovat jnými.V každém případě je vydání knihy i povídky pro drtivou většinu autorů malý svátek, a to i v případě, že jde o oblíbeného spisovatele, který publikuje pravidelně.Máme rádi, když se k nám dostane odezva čtenářů. Pro ty z nás, kteří jsou poloprofesionálové, takže se psaním neuživí (ne že by to autoři-profíci měli nějak snadné!), a přesto se snaží odevzdat co nejkvalitnější dílo, je zpětná reakce zvlášť důležitá. Pochvala čtenářů a/nebo recenzentů je odměnou, milou a občas jedinou. Výtky – jsou užitečné pro další literární práci. :-))Ale když se kniha nehodnotí vůbec, nikdo o ní nemluví… nebo je předem odsouzena, zamrzí to. Samozřejmě nikdo nás nenutí psát; za ty peníze. Je to jen takový adrenalinový sport, časově a dost často i psychicky náročný koníček, posedlost. Odevzdáme text (zpravidla) co nejlepší podle svého vědomí a svědomí. Jsme rádi, že ho editor / nakladatel přijal, a většinou jsme ochotní na něm ještě zapracovat a upravit ho podle pokynů – protože žádný spisovatel nemůže svůj text úplně posoudit, jak víš.Chápu tvůj přístup: není sebeprezentací, jen voláním po kvalitní české SF literatuře. Když znáš problematiku žánrové produkce, která tu byla x-krát rozebírána, proč trestáš autory a zatracuješ je předem ? Když už, nejeden z nás by rád věděl, co je tedy špatně, proč, co na čtenáře zapůsobilo a podařilo se, co v textu nefunguje. Poučení pro příště, třeba.Debatujeme, nepřeme se – hledáme společné stanovisko. Za nedorozumění ve věci komerčního úspěchu knih může moje epičnost, pardon.:-( Neříkáme totiž totéž. Já jsem se naopak snažila vyvrátit, že by na prodejnost (nerovná se úspěch) knihy měly zásadnější vliv kvalita, čtenářské očekávání a propagace. Dneska už reklama působí jen za specifických podmínek a v oblasti určitých druhů zboží – knihy mezi ně přestaly patřit.

  25. fv: upřímně, moc nevěřím, že blábolivé výkřiky nějakého inťošského zapšklíka přivedou nakladatele či autory ke křížku a začnou dělat “kvalitní českou SF”. nevěřím ani, že tytéž výkřiky přimějí zásadní část z těch pár set potenciálních kupců to zabalit a koupit si něco jiného. jen sakra někde uvnitř cítím potřebu vykřičet své zoufalství. kecám, žádné zoufalství, prostě jen obyčejnou frustraci z toho, že český nakladatel si české tvorby nehledí (až na čestné, ale nečetné výjimky) a krmí nás v pravdě amatérskou produkcí (v obou slova smyslech). tedy, dle mého neobjektivního názoru.upřímně, františko, kolik editorů českých povídkových sborníků s tebou skutečně pracovalo, pilovalo povídku, diskutovalo, propracovávalo se?a proč “trestám” autory a “zatracuju” je předem? asi nejpřesnější formulace důvodu je, že nechci trestat sám sebe. chybou bylo, že jsem tak učinil veřejně. ale já jsem povaha prchlivá. a především nechci být náhražkou toho, kdo má práci odvádět. nemám na to čas (to je odpověď anně š., proč nechodím do knihoven, když už nechci za knihu utrácet peníze) a vůli. říkám si, tak nějak nadešel už čas, abych se věnoval spíš čtení toho, k čemu a priori přistupuji se zájmem méně patologickým. začnu mlčky bojovat za vyšší kvalitu jen peněženkou, ha ha :)a tuto diskuzi beru jako znovu mi blahosklonně darované ponaučení (kolikáté?) a budu se snažit šetřit citlivé čivy česko-slovenské obce SF svých názorů, vyjma legie (tam kupodivu vášně nevyvolávají a že si tam začasto beru menší servítky). třeba to jednou dokážu. držte mi palce 😉

  26. Františko, plně s Tebou souhlasím ohledně autorů, práce, čtenosti a zpětných vazeb. Je to na dlouhou diskuzi s různými historkami ze zákulisí. Z jiného soudku: teď jsem do práce donesla brožuru z FF a v jednom kolektivu nastalo trochu divné ovzduší. Jednou nebo dvakrát jsem donesla nějakou sbírku, bylo to podobné. Holt mi zase nedošlo, že tahle parta si myslí, že snad za to mám zlato, perly, drahé kamení… Takže už dráždí i fotka mezi hosty, hm. Já chtěla jen propagovat Chotěboř a tu máš, čerte kropáč, ožehlo mi to peroutky 😉 Aspoň, že to vyvažuje fanouškovská rodinka 😀

  27. Pozdě ale přece
    Zdravím jak Regise, tak Františku s Aničkou. Naskytla jsem se u téhle debaty pozdě – a můžu si jen povzdechnout. Také do ní nemůžu zasáhnout, a také bych se (jak to přesně popsala Františka)chtěla dočkat čtenářských reakcí. No, zřejmě není dáno – a to ani na té Legii. Jinak Regisovi do jisté míry rozumím (nebo alespoň chápu, jak to myslel),na druhou stranu: kdo nemá co říci, ať mlčí. Ale to už řekl sám. No nic, myslím, že tahle debata by se nám lépe vedla na zahrádce příjemné hospůdky s napěněným půllitrem před sebou. Tak třeba příště ;o))

  28. kterak prop/brat Mimozemšťany
    Pak tedy možná v Brně na Fénixconu – nebo při této příležitosti :-)Takový malý přátelský workshop…

  29. Regis
    Premyslim, jak vyjadrit tvou puvodni myslenku, aniz by vzbudila podobne reakce. Ono to neni vubec lehke, protoze i na vetu “Osobne mam zkusenost se sborniky sestavene XY” prijde pravdepodobne odpoved: “A proc nam to pises? Proc implikujes, ze je spatna, aniz bys ji vzal do ruky?” a tak podobne. Napadlo mne fakticky jedine mozne a snad pruchozi reseni:”Mam zatim se sborniky sestavene XY osobne dost spatne zkusenosti, cetl uz nekdo toto? Jake to je?” Tim sluvkem “osobne” se clovek trochu alibisticky schova za “kazdy ma jiny vkus a pisu jen o svem nazoru” a temi zaverecnymi otazkymi vyjadruje zajem – tedy nepliva, ale zajima se, coz pripousti moznost zmeny nazoru, prijeti ciziho… Proste tak.Je to “trosicku dost hodne moc” alibisticke, ale zde asi take nejpruchodnejsi.K dalsim otazkam (jak ktery editor s autory a jejich povidkami pracuje nebo nepracuje) – snad nemyslis vazne, ze se tu povede nejaka verejna debata ;-)! Kazdy autor je rad, kdyz ho ten jeho editor oslovi a nejeden i privita, kdyz mu editor do prace “nekeca” (Tim nerikam, ze je to nutne dobre). Prece si tady nebudeme podrezavat vetve 😉 Ted to pisu obecne. Predstava ze reknu editorovi: “Posledne jsi mi nevychytal chyby ci nedostatky, kterych jsem si vsiml az pozdeji na zaklade upozorneni Regise na FP, tak dneska bud se mnou pracuj, nebo ti nic nedam!” je do znacne miry usmevna. Z pohledu autora je to kazdopadne vzdycky tak, ze to, co odevzdava, odevzdava ve svem nejlepsim presvedceni.A ted k veci. Jaka je tedy tato kniha? Cetl ji nekdo? 😉

  30. dodatek
    Vloudila se mi do prvniho odstavece nepozornost – misto vety “Osobne mam zkusenost se sborniky sestavene XY” si dejte vetu: “Sborniky sestavene XY jsou odflakle” nebo neco podobne plivajiciho zneni – fantasii mame na FP vsichni jiste velkou 😉

  31. pro informaci: budu psát recenzi pro IK na tento sborník; höchstwahrscheinlich, nesebere-li mě dříf zubatá či jiný ďas 😉

  32. regisi, nebojte, nebudeme miklíkovat, tohle dopíšete… ;-)Stando, ten editor není marný článek v řetězu, opravdu ne. Poskytne první reflexi a ještě se dá leccos zachránit. K otázce knihy mohu říct jen to, že Františčina povídka se mi líbí. Jinak mám jazyk na vestě a nemám dost klidu přečíst zbytek, ale jsem hosně zvědavá. Předhozena manželovi, který umí hnusně vrčet, obstála. + klasické sepsutí té mojí, ale to je klasika. 😉 Od toho ho mám. Mimo jiné. 😉

  33. Anna Sochova
    Vsak ja nerikam, ze neni 😉 Kdyz uz nic jineho, ta je-li clovek OSLOVEN editorem, urcite mu to zdvihne sebevedomi a chut do prace. Ale tak bohate zkusenosti zase nemam. Kdybych mel zustat obecne u toho, co spatruji jako nejvetsi problem soucasnych sbirek (a nejsem si jisty jak ho resit) nevzeslych z nejake souteze v tom, ze je proste maly vyber autoru (jsme maly pisecek) a opravdu dobre veci se proste nedaji psat na bezicim pasu. Kdyz to tak po sobe ctu, je editorova (redaktorova) prace prave proto hodne dulezita. Jsem zvedavy, zda se nekdy nekdo jako Martin treba pusti do nejakeho shrnujiciho “The Best of”, treba “Martin Sust predstavuje nejlepsi povidky let …” a videlo by se, zda by bral rok, dvouletku, desetiletku… Ja vim, ono je to i o tom, ze vydavatel musi verit, ze by se to prodalo. Ale nejaky takovyto reprezentativni vyber mapujici domaci tvorbu treba s odstupem deseti let (kdy uz maji autori vetsinou na povidky prava stejne zpet) s jednotnou vkusnou obalkou a grafickym zpracovanim, co by vypadal fakt vzorne, kdyz by byl serazen v knihovne… To by se mi vazne libilo. Stejne jako ta zastitujici znacka editora. Nemohu si pomoct, ale kdyby se do toho proste Martin nebo treba Ivan Adamovic pustil, bylo by to supr. Ale to jsou jen takove uvahy…

  34. Omluva
    Teda pisu jak barbar. Rikam si, zda je prvni odstavec vubec k pochopeni… Fakt by byla skvela moznost editovat vlastni prispevky…

  35. Znám dost českých autorů, kteří nedostanou osypky a hysteričák, že mají něco dopilovat, přepracovat a tak. Neříkám, že to občas zatraceně nebolí! Možná by se dal použít příměr s dobrým kantorem anebo dobrým šéfem. Může to být krom pohodáře i ten s náročným přístupem: podstatné je, jak hodně mu jde o věc.Aničce a jejímu manželovi děkuji za pochvalu (snažila jsem se!) :-)) Její vlastní dvojpovídka, kterou jsem měla možnost přečíst ještě v rukopise, byla rafinovaná, měla vnitřní napětí a mně – osobně 😉 – přišla výborná; škoda, že do sborníku se jí dostala jen jedna část, jen polovina mozaiky. Martina Šrámková a Pavel Renčín: není mi jasné, co by se u jejich povídek dalo kritizovat, a jak by tedy jinak měla vypadat kvalitní próza do sborníku?U ostatních spolutvůrců nemohu být dostatečně objektivní, protože jako čtenář jsem si libovala (osobně). Někdy je moc fajn nechat se unášet poctivým vyprávěním – každým trochu jiným – a nesnažit se nutně známkovat. Regisi, na recenzi v IK jsem hodně zvědavá. Zaplaťpánbůh za ni, i když bude přísná – ale bude to ta vytoužená zpětná vazba. Ledové mlčení je totiž mnohem horší než výprask.Nicméně ta menší, možná kuloárová debata o kritice a české próze, při dobrém čaji, medovině nebo vínku na Fénixconu…?

  36. to fv – jen na upresneni
    Vsak ja to myslel spis tak, ze i pres vsechnu snahu zucastnenych – autoru i redaktoru – se proste nedaji psat skvele kusy na zakazku. Nic vic, nic min.

  37. Budu dělat, že standovy otázky nejsou řečnické
    Takže k té z 15:59: Vždyť je to tu napsáno – knihu četly dvě autorky a jeden manžel. Běžným čtenářům / diskutérům na FP se do ní čert ví proč nechce (já vím, že je svatokrádež to říci, ale nemohl by to být výsledek rozhodnutí o koupi, které lidi dělávají na základě anotace, obálky, prolistování, resp. eventuální ukázky, a zkušenosti s předchozími podobnými tituly?) a když se přece jen našel širokospektrálně všežravý Střelec, byl zmizen bez náhrady; za takových okolností mi hlasité zaklínání “naděje na diskusi o knize” připadá… marné, abych si vybral ten aspekt popsatelnější zdvořile.Co se týče myšlenky na výběr nejlepších domácích povídek daného období, Ivan Adamovič to provozoval na přelomu 80. a 90. let za jednotlivé roky, samozřejmě že jen formou článku s odkazy – po založení Ikarie tuším vyšel jednou-dvakrát tam, i když lepší mi připadaly předtím v užnevímjakém fanzinu. Vbrzku s tím ale z pochopitelných důvodů přestal a dnes by se k tomu nejspíš nevrátil, ani kdybyste našel šíleného milionáře, který by mu těch nezbytný úvazek platil (když jsem počítal loňský bibliografický seznam ASFFH, vyšlo mi 341 povídek – mínus neoznačené reprinty, ale zase se vsadím, že nebyl vyčerpávající). Martin Šust už několikrát uváděl, že českou tvorbu sleduje minimálně. I osud Einsteinova mozku (ten za rok předtím uváděl 372 kousků) a naposledy “rady moudrých”, která právě měla sledovat a předvybírat nejlepší povídky pro Akademii, jasně vypovídá o tom, že v naší SF dnes prostě nejsou na takovou věc ani kapacity, ani zájem. Ale samozřejmě nic vám nebrání se do toho pustit.A k tvrzení fv z 12:34 25. 7. “Knih vychází ročně přes sedmdesát tisíc” bych rád uvedl, že v ČR bylo loni napočítáno 17 598 “knih a brožur” (viz např. http://kultura.ihned.cz/c1-40364710 http://www.sckn.cz/content/related/ckt_2009.doc nebo surový materiál v nekomentované tabulce nkp.cz/pages/files/weba_2009.pdf ), kterýžto meziročně se příliš neměnící a tradičně uváděný údaj je několikanásobně nafouknutý “šedou literaturou” regionálních statik, malonákladových disertací formálně opatřených ISBN etc. etc.: beletrie z toho bylo 4 475, potažmo překladů 5 777.

  38. Jene Vaňku jr, máte pravdu, s možností diskuze je to takové jakési vachrlaté. Autorům samotným je blbé doporučovat sám sebe nebo knihu, v níž jsou (Při hlasování do akademie jsem už tak zažila horkou chvilku, kdy jsem vybírala ze dvou ostatních -a stejně byla kvalita nastejno ;-)) Co se blogu týče, tam holt příznivce upozorním, co pášu, případně se pochlubím ohlasy. Volání po skvělých kusech je hezká věc, ale jen málokdy nám vyrostou bez těch dobrých a méně dobrých. Jednak by nebylo, čím poměřovat, jednak stejně houbeles víme, jak se budou tvářit za dvacet a více let. Máme se odstřihnout od klávesnice, dokud nezažijeme orgasmickou vlnu přesvědčení, že TOHLE je ono? Dá se to vydržet (chvíli), ale já osobně si ráda hraju a tudíž vítám i nadhozené téma. Buď nápad přijde nebo ne, účast ve sbírce není povinnost a navíc třeba Vlado pár autorů každoročně nepotěší. Netuším, jaký je poměr vybraných a nezařazených povídek. Téma však považuji za normální věc, třeba Zlatá zebra mne docela hezky každoročně provokuje. Nebýt poslední roky vyplivaná, určitě bych něco kolem Doktorových šílených témat chytla 😉

  39. Ale ony byly recnicke…
    Ze to me zasneni nemelo realny zaklad, bylo, Honzo, jasne i mne. I ta vysvetlujici omacka kolem. Proto predpokladam, ze jste spis objasnoval situaci nahodnemu ctenari teto diskuse, nez ze vedete primo dialog se mnou.Kazdopadne kdyz uz tu fantasii clovek takto rozviji – ani bych neocekaval, ze by dotycny cesky Donald A. Wollheim musel nutne cist vsechny povidky v danem obdobi vydane a ze by vysledny produkt mel mit nejake znaky nezpochybnitelne objektivity a za tu by se snad i vydaval. Z toho by byla zase predevsim zla krev. Mne slo v podstate o zcela jiný druh Best Of – O takovy ten, kdy jde o “nejoblibenejsi povidky” dotycneho editora. A onu (hure definovatelnou) kvalitu by v podstate muselo garantovat jeho vlastni jmeno. Ze dava prednost tomu, co ho opravdu oslovilo pred tim, co je “in”, co na to jeho kamaradi a – nedej boze – co napsali jeho kamaradi. Neresi, jestli je povidka “intousska” nebo “pistolnicka”, ale od “intousske” ocekava i trochu remesla a od “pistolnicke” vic, nez fantasii v tom, jak co nejnazorneji odrovnat par zombie.No a ctenar by mel ta dilka hezky pohromade. Klidne podruhe, ale nemusi bezet do sklepa hledat ve ktere ze krabici ma to konkretni cislo Ikarie (napriklad).Ale obavam se, ze skutecne mate pravdu v tom, ze je to “personalne neobsaditelna” tabulkova pozice. Protoze jedina dvve mena, u nichz by snad fanstvo jednoho ci druheho tabora nemrmlalo a zaroven zarucuji vyse zminene pozadavky, jsou ta dve, ktera jsem zminoval. No, kdo vi. Treba se objevi nekdo novy, kdo se teprve vyprofiluje. A treba take ne. Ale pravdou proste je, ze spousta dobre domaci fantastiky mizi v zapomeni, nikdo se k ni uz nikdy nevrati – a je to skoda. Takze tak.Druha vec, kdyz uz nakusujete Akademii, je ta, ze clovek by mozna cekal i podobny vystup na teto fronte. Nevim, zase placnu spis z voleje – ze by treba ob dva roky vysel sbornik z “finalni petky” za dva rocniky, doplneny uplnou vysledkovou listinou, komentari hodnoticich, kritickou zprvou o dopadu rocniku do rad fandomu (a nemuselo by nutne jit o prepis flamu z FP ;-)) – proste trochu bulvaru… Prezentace autoru, sebeprezentace Akademie, zaroven predstaveni fandomu jako ziveho organismu – klidne i stretu mezi kridly reprezentovanymi temi, jez radeji nebudu jmenovat, aby se znovu nerozhorel ;-). Bylo by urcite skvele, kdyby se tam mohly objevit i vitezna konkurence ze zahranici – ciste pro srovnani, ale neni podminkou.Nechal jsem se zase unest, tak toho radeji snad necham. Berte to opravdu jen jako takovy maly velky sen cloveka, jenz do fandomu i zanru obcas nahledne, ale zase v nem neni ponoren zcela. Je to zvlastni, ale z lidi, s nimiz se poslednich deset let setkavam pravidelne, zanr jako takovy vlastne nesleduje nikdo. Vlastne se jen tak koukam z dalky.

  40. Budu dělat, že standovy otázky nejsou řečnické
    1) Jestli se kniha nechytí, bude mne to mrzet i za ostatní spoluautory, víc k tomu nemohu říci. Ale jak už bylo naznačeno v předchozích komentářích, komerční úspěch knihy nebo její kvalita se nemusí nezbytně odrazit v košatosti zdejší internetové diskuse. Byly tu výborné překladové knihy, a prošly skoro nepovšimnuty návštěvníky FP.2) Střelec je nesmírně obětavá duše a troufám si tvrdit, že čtenáři a kritici jako on jsou oporou žánru. Doufám, že na Mimozemšťana napíše kompletní recenzi. Jeho mínění o sbírce jsi z příspěvku ocitoval. 3) Počet knih: ročně vychází necelých 18 tis. českých titulů s přiděleným ISBN (jak jsem uvedla, MLP z tohoto množství od ledna do července 2010 odebrala přes půl druhé tisícovky titulů beletrie). Nicméně do ČR přiteče nebo se tu vydá v papírové anebo v elektronické podobě na 70 tisíc publikací, včetně šedé literatury, které je opravdu značné množství (samostatný knihovnický problém). Jen NK ČR získá přes dvacet tisíc zahraničních publikací (celkem přírůstek přes 38 tisíc titulů, http://www.nkp.cz/pages/files/weba_2009.pdf) další putují do vysokých škol, vědeckých knihoven i muzeí. Tvého smyslu pro analytično a přesnost a rešeršních schopností si skutečně vážím. Zato já stále spěchám a pak páchám přinejnemenším formulační chyby. Mea culpa, ale nezaručuji,že se polepším.Kolik knih stihneš za rok přečíst? Převážná většina těch, co ještě vezme knížku do ruky, za rok zvládne jednu, dvě: to je statistika. (a mohu dodat odkaz z knihovnických zdrojů).

  41. Anna Sochova
    Nemusite tu oponenturu tak dramatizovat (“orgasmicka vlna presvedceni”) 😉 No, asi bude tu diskusi lepsi stopnout. Preji prijemny den.

  42. fv
    K posledni otazce, i kdyz nebyla urcena asi primo mne – to ja osobne jsem treba schopen zdokumentovat od roku 2000 presne. To jsem jich dal 49, vloni 42, predloni 4 (ale Tluste – Vojna a mir a Norell ;-)), letos zatim jednu a pul. Pocitam jen beletrii a odbornou/popularne naucnou literaturu. Na poezii, casopisy a sem tam nejake nakouknuti a precteni si kousku z neceho, je ma statistika kratka. Kazdopadne kdybych to zprumeroval, jsem na cca 20 knih/rok. Pricemz nove z nich tvori vazne jen malou cast. Dokonce mam i odmereno, ze “plus minus baj voko” dam za hodinu cca 50 stranek beletrie (ta odborna je samozrejme nepomerne pomalejsi). To mamca, to je jinci kombajn na pismenka ;-)Nekdy si rikam, ze ctenarske deniky, ktere jsem ve skole tak nenavidel, neco maji pri zpetnem pohledu do sebe. Tak dnes si holt aspon poznacim, co jsem kdy precetl a kolik to melo stranek. 😉

  43. standa.e
    problém je v tom, že jsem knihovník Národní knihovny, který má v pracovní náplni ochranu dokumentů…. Mám z toho nekončící trauma – taky jiskřičku radosti, že si ze statisíců českých monografií, které představují produkci za posledních sto padesát let, občas někdo půjčí i starší knížku. Tu a tam. Ale to zanedlouho přestane.

  44. fv
    Tak ona take spousta lidi chodi do antikvariatu, zdedi ty knihy po rodicich, po prarodicich, ma potrebu je vlastnit. Ti se pak v knihovnim systemu jen tezko vyskytnou. Sam jsem chodil do knihovny jako malej kluk, kdyz ji mamka vedla dobrovolne a po praci (jak jinak ;-)). Dnes jsem ve stavu, kdy knihy “k precteni” v me knihovne prirustaji rychleji, nez je stiham cist. A ty rady klasiku co me cekaji jeste u babicky! Jasne, jednou prijde doba, kdy se objevi treba mimino nebo tak neco a kupovani ustane. Tak pak mozna, az doctu zasoby, se v te knihovne objevim take 😉 Ale to uz jsme opravdu hooodne mimo tema. Ale prekvapuje o nekoho na FP? 😉 (Svym zpusobem je to na nem naopak zajimave)

  45. Re: Anna Sochova
    Stando, vždyť to nebylo nijak ve zlém. Jak jinak vyjádřit pocit, kd by dotyčný věděl, že díky tomuto dílku před ním svět padne na zadek a bude říkat: “Ó, veliký velkovezíre”? 🙂

  46. Anna Sochova
    Vsak ja tam mam take bezpecnostniho smajlika 😉 Jinak ja teda osobne pri psani nezazil NIKDY nic, co by se byt jen vzdalene podobalo… Hm… Nechame toho 😀

  47. Tak takhle popsáno to nezažívám taky. Fakt ale je, že u některých povídek mám už při psaní pocit, že se mi to daří, že je to o něčem – a jindy se trápím a trápím. Pokud jsem to dostala jako zadání, tak se nakonec dotrápím k výsledku, ale – není to ono.Mimochodem, pro standu – z Vašich povídek mě dostala Bublinka. Ale hodně. Teď mi tak dochází, že byla i jedním z (nevědomých) inspiračních zdrojů pro můj text v (ne)diskutované antologii:o))

  48. Martina
    Jezis, dekuji. (Nasleduje pocit popsany Annou Sochovou jako: “Pred touhle povidkou kazdy sedne na zadek.” :-D”) Tohle cloveka vzdycky dostane. Ona byla psana v dobe (cca 2002), kdy jsem si uz prave myslel, ze jsem tezkej frajer co pise bomba moudry veci a bez jehoz poselstvi se svet neobejde (Ze cekala cca 3 roky na vydani je vec jina). A fakt je, ze v dobe vydani jsem s ni byl uz dost nespokojeny (ta prvni pulka je predevsim formalisticka exhibice, manyra, proste jsem mel frnak prilis nahoru. Za druhou pulkou si i pres udajne citove vyderacstvi stojim). Kazdopadne zrovna kvuli ni jsem si rekl: “Uber plyn a z ruky dej jen to, o cem jsi bytostne presvedceny”. Nebo aspon “skoro bytostne presvedceny”. Tak holt pisu tempem jedna povidka za pet let 😉 Chudak Jarda Jiran, kdyby mohl, tak mne vezme mecem na plocho ;-). Ale rikam si – co uz? Je dulezitejsi me ego, nebo moje povidka? Vyhrava povidka. Ale to uz jsme vazne mimo tema, u tech autorskych pocitu. Kazdopadne ted jsem fakt motivovanej si vasi povidku precist. Jeste jednou diky.

  49. Červenám se už předem, nedělejte si dopředu přehnané naděje. Fakt je, že právě s touhle povídkou jsem docela spokojená – ale to od autora není zrovna doporučení, že? :o))

  50. pro Františku
    Františko, nevím, jak Ti poděkovat za vlídné doporučení ohledně antologe “best of” či jak to chceme nazvat. Já se ale s Pavlem rovnat nemůžu, on je doopravdy “Mistr slov”.

  51. Ještě jedno kolečko zcela vážně
    fv, ad 2) Já Střelce rovněž chválím. Jenže ocitovat zde jeho mínění o *antologii* jsem mohl jen díky štěstí, že jsem se tu náhodou objevil a ještě ho našel v cachi – stačilo pár hodin a dopadlo by to jinak. A mazalové s tím rozhodně nemohli počítat dopředu; jim a jejich apologetkám by zjevně bývalo vůbec nevadilo zmizet dítě i s vaničkou.ad 3) I. Je chvályhodné, ne-li samozřejmé, že v Klementinu pořizují cizojazyčné knihy; pro diskusi o trhu s českou SF je to ovšem také irelevantní.II. Výrok “NK ČR získá přes dvacet tisíc zahraničních publikací (celkem přírůstek přes 38 tisíc titulů, http://www.nkp.cz/pages/files/weba_2009.pdf)” bude asi nějaké nedorozumění: výkaz, na který jsem odkazoval už já, se týká pouze produkce domácích nakladatelství a knihovní akvizice z ciziny se do něj nepromítají. V průsečíku řádku a sloupce “celkem” je ona loňská produkce 17 458 titulů; jediné číslo “přes 38 tisíc” se vyskytuje v řádku “kontrolní součet” (bohužel posledním a ztučněném – na MK by potřebovali školení, jak správně navrhovat formuláře; anebo Hazuka, jak generovat výstupy na web), kde je posčítáno všechno z předchozích řádků, jak to stojí a leží, čímž se skutečný úhrn více než zdvojnásobí (o bezprostředně předcházející tři řádky).III. I výrok “ročně vychází necelých 18 tis. českých titulů s přiděleným ISBN” se mi nezdá v souladu s http://www.sckn.cz/content/related/ckt_2009.doc jež uvádí “každoročně stoupá počet titulů bez číselného identifikátoru ISBN. Loni takových knih vyšlo více než 14 % z celkového množství” (jímž je míněno oněch 17 598).Ke standově reakci opravdu nelze říci než to, že se vyznačuje iracionalitou nejdivočejších snů. Pokud (a jak to vlastně víte?) “spousta dobre domaci fantastiky mizi v zapomeni”, těžko by ten super-Wollheiman mohl dělat něco jiného než číst za vás, co jste nečetl, a všechno. A ta představa, že se najde někdo, kdo mi na stříbrném podnose dodá pod nos výběr a bude garantovat vlastním jménem, že se mi bude líbit, pomíjí, že právě to je už stávající popis práce redaktorů časopisů, editorů řad antologií atd. atd.Maximum, čeho byla – a možná zas bude – schopna Akademie bez toho šíleného milionáře (začínám chápat, proč je v americkém fandomu tak populární ten strip z Calvina a Hobbese “a když už jsem v tom snění, taky bych chtěla poníka”), je zveřejnit nominované povídky na webu. Až se probudíte, podívejte se, jaká je poptávka po Mlocích, a tam je záruka originálního obsahu.

  52. Jan Vanek jr.
    Pane Vanku, asi takto:a) Existuji kupodivu lide, kterym je treba patnact, dvacet let. Skutecne predpokladate, ze maji pod posteli treba Ikarii (napriklad) od jejiho prvniho cisla? Obavam se, ze nemusi mit ani tu z roku 2000. S tim, jak TITO LIDE dorustaji, ty starsi prace “mizi v zapomneni”. Je tohle tezke chapat?b) Marne hledam, proc tvrdite, ze by onen editor musel neco cist ZA MNE.c) Uz vubec nerozumim one argumentaci, ze by za mne musel cist VSECHNO. Pro jistotu jsem se koukl zpet na svuj prispevek a doslova pisu: “ani bych neocekaval, ze by dotycny cesky Donald A. Wollheim musel nutne cist vsechny povidky v danem obdobi vydane a ze by vysledny produkt mel mit nejake znaky nezpochybnitelne objektivity a za tu by se snad i vydaval (…) O takovy ten, kdy jde o “nejoblibenejsi povidky” dotycneho editora.”d) Ani nikde nevidim, ze bych tvrdil, ze by mi musel editor “svym jmenem garantovat, ze se mi to bude libit”. Ja nanejvys tak rikam, ze by mi, jako ctenari, jeho jmeno samo o sobe garantovalo urcitou kvalitu vybraneho obsahu. Nevim, co je na tom k nechapani, pominu-li, ze o “libeni se” tam neni ani slovo? Snad bude pochopitelnejsi jiny priklad: Kdyz nejakou knihu prelozi Petr Kotrle, je to pro mne v podstate automaticky garance knihy, ktera stoji za pozornost. Ale jeste to nemusi automaticky znamenat, ze se mi ta kniha bude libit. A to, ze se mi ta kniha nelibi, neni vinou Petra. Fakt ten rozdil nejste schopen vnimat? Slovo “garance” má významy zaruka, zastava, jistota. Ja v tuto chvili preferuji ono “jistota”. Vite, ono to samozrejme muze – hrajme tu hru na fantasmagorii – hypoteticky dopadnout i tak, ze se mi onen vyber opravdu nebude libit a ze bych ja vybiral jinak. OK. Takovy uz je zivot. Ten Franta Vomacka vybral tohle a ma na to svate pravo, protoze je to JEHO SUBJEKTIVNI vyber.e) Pisete: “…pomíjí, že právě to je už stávající popis práce redaktorů časopisů, editorů řad antologií atd. atd.”. A hovorim snad o necem jinem?f) Ke druhemu odstavci snad jen tolik – kdyz se nechce, tak nic nejde. To je samozrejme pravda. Ve vysvetlovani duvodu, proc je neco nesmysl, se mnou soutezit nemusite, protoze v tom umim byt take sakra dobry. Nastesti ale i existuji lide, kteri misto zvaneni a masteni si vlastniho ega obcas i nejakou tu blahovost a posetilost udelaji a jen diky nim pak neni Zeme placata a pan Vanek a pan Ertl se tady mohou dohadovat zpusobm, jakym se dohaduji a o vecech, o kterych je rec. Nedelam si naprosto vubec narok na univerzalni pravdu a naprosto nikomu nerikam, co ma udelat a ze by se mel probouzet. A uz vubec nebudu po hospodach a po forech vyrvavat “Ta Akademie je neschopna, ze neudela z lejna bic!” Tohle premoudrele a povysenecke zvaneni je vas styl. Jedine, co jsem si dovolil, byl popis knihy, kterou bych mel rad ve sve polici a kterou bych si i urcite koupil. Tecka. Samozrejme to muzete schodit odkazem na strip o prani si ponika. Ale je to logika, s niz muzete takto odstrelit naprosto cokoliv. A kohokoliv.Abych to uzavrel – myslim, ze bude pro vsechny kolem nejlepsi, budeme-li se napriste jednoduse ignorovat. Vazne nevidim jediny duvod, proc vy byste se mel trapit mymi fantasmagoriemi a proc bych ja mel komunikovat s nekym jako vy. Lide kolem vas to mozna berou. Ja nemusim. Dekuji za pochopeni.

  53. Dočteno
    Nebylo to úplně špatné, ale taky žádný zázrak. Ale ten se od této knížky ani nečekal. Nejlepší rozhodně Františka.

  54. Není jediná dobrá! Moc děkuji za pochválení, každý autor ví, jak to potěší, ale myslím si, že bodovali také další!To wiwi: Za všechny ve sbírce zúčastněné poděkování za hodnocení nikoliv negativní, i když, přiznávám, zázrak se nekonal :-)); celkově snad alespoň příjemné čtení, které (nejen) v létě rozptýlí…

  55. Určitě není jediná dobrá. 🙂 Budu psát na tuto knihu recenzi, kterou bych chtěla zvládnout co nejdřív, takže tam bude komplexní hodnocení…

  56. Wiwi, jen do toho. To je věc, o niž nám tady jde především 🙂

  57. nápodobně. Jsem na něj zvědavá jako každý autor, zatím vyšlo jen v Ikarii a na Sardenu – jenže na Sardenu to bylo víc o vztahu kritika ke své knihovně než o knížce. Ale stejně – díky i za to. :o))

  58. další recenze
    J. Vaňku, děkuji za odkat, bylo to příjemné 😉

Zveřejnit odpověď