Batman: Temné vítězství

V Gothamu není nikdy klid. A každé vítězství rodí jen nová a nová nebezpečí. Jsou to temná vítězství, která stahují smyšku kolem lidskosti Bruce Waynea, Batmana… Temný rytíř Gothamu sám proti celému světu a osudu. I když… Je skutečně sám?

Batman: Temné vítězství 1

Batman alias Bruce Wayne patří k nejdůležitějším postavám superhrdinského komiksu, ale stejně jako jeho mnozí kolegové (namátkou Spider-man, Superman a další) u nás neměl příliš štěstí. Český komiksový fanoušek nové doby (tedy takový, kterého přilákala komiksová revoluce devadesátých let) byl „naučen“ na poněkud jiné podoby komiksu, které byly prezentovány psychologickými ponory Alana Moorea či vyšinutým hláškostrojem Lobem.

K superhrdinské klasice se náš čtenář soustavněji dostává až dnes a batmanovské příběhy, které vychází v nakladatelství BB/art, jsou těmi, které drží prapor gothamského hrdiny nejvýše. Protože i když známe tak významná díla, jako je např. Návrat temného rytíře od Franka Millera, poprvé máme možnost uvědomovat si u superhrdiny tolik důležitou kontinuitu a tradici.

Po Dlouhém Halloweenu další kolo temnoty

Temné vítězství totiž patří do linie speciálů oceňovaného scenáristy Jepha Loeba a nadaného kreslíře Tima Salea (BB/art již vydal, vždy ve dvou knihách, příběhy Ticho a Dlouhý Halloween). Pro tato díla je důležité, že na sebe navazují, čtenář tedy může sledovat vývoj postav, ale i svého oblíbeného Gothamu (do něhož se jinak pravidelně vrací možná tak v tarantinovsky pojatém Hitmanovi Gartha Ennise, kde Batman vystupuje v poloze maskovaného pitomečka, kterému irský zabiják Tommy Monagham pozvrací trikot).

Zároveň oba autoři obratně pracují s mytologií postavy a jejím stylem. Vrací se na její počátek – a to hned v dvojím slova smyslu. Jednak můžeme mluvit o jakémsi pokračování Millerova Roku jedna (Batman tedy teprve začíná – ostatně právě Rok jedna byl výchozí inspirací filmu Batman Begins) a Dlouhý Halloween sleduje krom jiného zrod Two-Face (což zase posloužilo jako východisko pro film Dark Knight) – a Temné vítězství právě tuto situaci – tedy dopadení šíleného Svátečního vraha, které je však spojené se ztrátou přítele a spojence, z něhož se stává ještě větší hrozba – dále rozvíjí.

A pak je možné mluvit o návratu k dvojím kořenům postavy – tedy k původnímu konceptu ze třicátých let 20. let a pak k dnes standardnímu modelu temného rytíře založeného na již zmíněném Millerově Návratu. Zjednodušeně můžeme napsat, že podstata Batmana není v megalomanských superpadouších a bitkách s nimi (není zde žádný Lex Luthor ani Doom), ale v takřka noirovém hrdinovi, který se brodí špínou svého města, jeho vztahy ztroskotávají, bojuje s vlastním i cizím šílenstvím a uvědomuje si, že jeho boj je v podstatě marný…

Ostatně i v Temném vítězství je temnota, ale i jistá civilnost – jakkoliv to zní u postavy oblékající se do masky netopýra a v běžném životě vystupující jako milionář Bruce Wayne absurdně – postavy a jejího snažení připomenuta scénou „zrodu“. A to u Batmana neznamená žádný toxický sajrajt, žádné ozáření, žádné dary mimozemšťanů či magii, ale brutální, zbytečnou a špinavou vraždu rodičů malého Bruce, které je sám svědkem.

Batman je neodvratně spjat se stíny ulic, uliček a zákoutí Gothamu. Jeho největší protivníci jsou plody zločinu a šílenství, jedním ze symbolů komiksu je blázinec v Arkhamu, otázka normálnosti a masek Batmana/Waynea je již tradičním motivem a všude jsou vidět gangsterské rodiny, obchod s drogami, prostituce a korupce (i tentokrát se ukazuje prohnilost gothamského sboru a únava, jíž čelí Batmanův spojenec, poručík Gordon, je větší a větší).

V této poloze funguje Batman nejlépe a Loeb se Salem to dokážou vystihnout zápletkou (ve městě řádí nový masový vrah, Two-Face i další maskovaní padouši jsou jakýmsi pozadím, hraje se o převzetí moci mezi mafiánskými rodinami) i kresbou (Sale se otevřeně inspiruje ve filmech noir, ale i německém expresionismu – např. Kabinetem dr. Caligariho, čímž se ještě podtrhují motivy šílenství a temnoty) a reflektují základní podvojnost Batmana.

Je to samozřejmě otázka, zda je Batmana alter egem B. Waynea či naopak, je to otázka vztahu Batmana a Gordona (tedy neoficiálního a oficiálního strážce zákona), máme zde výrazný motiv vztahu Batmana a Catwoman (a jejich nemaskovaných identit), paralela mezi mladým Brucem a sirotkem, z něhož se má stát Robin. A dvojakost je obsažena již ve vizáži Two-face (mimochodem, od Návratu temného rytíře vedle Jokera možná vůbec nejdůležitější postava pro psychiku Batmana) a také na drobnější úrovni. Stačí si povšimnout, jak často jsou obrazy a stránky děleny na dvě polarizované části, kde proti sobě stojí možnosti, protivníci, dobro a zlo…

Nebo které vystihují podobnost situací a dokládají jakousi temnou nevyhnutelnost, jež je pro Batmana typická – třeba dialog Alfréda s Robinem a Batmanem: podobná slova, podobné místo, ale propast mnoha let mezi nimi. Kouzelné.

Temné vítězství je tedy komiksem, který v sobě především koncentruje batmanovskou tradici a podstatu. Nabízí samozřejmě poutavý příběh a celou řadu atrakcí, ale je mnohem víc a získává na síle tím víc, čím víc objevujeme kontext postavy. Bude zajímavé sledovat, zda se i díky čtenářům jím přilákaným podaří vydávat Batmana častěji…

*Nikdo z vás není v bezpečí. Děj příběhu, v němž Batman musí zastavit nepolapitelného vraha policistů známého jako „Šibeniční vrah“, je zasazen do počátků éry Temného rytíře. Batman musí Šibeničního vraha dostat dřív, než opět udeří. Jediným vodítkem k odhalení totožnosti Šibeničního vraha je dětská hra Šibenice přišpendlená na tělo každé oběti. Hlavními podezřelými jsou esa zločineckého podsvětí – Two-Face, Joker, Riddler, Catwoman. Věřit už nelze ani policii, nyní v čele s nově jmenovaným komisařem Gordonem. Aby Batman vyřešil tento zločin, musí pátrat na těch nejnečekanějších místech. * (anotace 1. dílu)

Hrdina odtržený od lidí, které přislíbil chránit. Město plné stvůr měnící se v bitevní pole války proti gangsterům. Brutální vrah policistů známý jako Šibeniční vrah. Zločinecký klan křísící své impérium a povstávající v ještě větší síle. Odhodlaná okresní prokurátorka s vlastními plány. Nově jmenovaný komisař v čele mladého a ctižádostivého policejního oddílu. Přítel, z něhož zrada udělá nejnebezpečnějšího nepřítele. A malý kluk, tragicky osiřelý a předurčený k velkým věcem. V komiksu Batman: Temné vítězství do sebe všechno krásně zapadá. (anotace 2. dílu)

  • Scénář: Jeph Loeb
  • Kresba: Tim Sale
  • Formát: hardback
  • Počet stran: 192 / 208
  • Cena: 499 / 299 Kč
  • Vydal: BB/art, 2011

Boris Hokr (zástupce šéfredaktora)

boris.hokr@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentáře

  1. TDKR
    Vážně skvělá recenze.

    Chtěl bych se zeptat, jak vlastně rozumět vztahu tohoto komiksu s připravovaným třetím Batmanem od Nolana – je tam nějaká užší souvislost? Minimálně obsazení Catwoman by tomu napovídala, a i ty v recenzi píšeš, že je tenhle komiks jakýmsi pokračováním Dlouhého Halloweenu.

    Můj osobní názor je ten, že třetí filmový Batman se vrátí k jedničce. Filmová dvojka byla mnohem superhrdinštější než jednička. A přijde mi právě, že Temné vítězství do téhle souvislosti trochu zapadá. Docela by mě zajímalo, jak to vidíš.

  2. Vazby
    Shadwell: dík. S vazbami na komiksy je to těžký, obecně platí, že si Nolan bere nějaké myšlenky či základní půdorysy scén napříč mnoha tituly, ale rozhodně ne dějové linie. Takže Temné vítezství rozhodně asi zápletku nedodá. V novém filmu bude asi výrazná inspirace Banem (což dává tušit, že Batman bude trpět… hodně). Catwoman bude asi inspirace z řad motivů – to znamená, že se bude pracovat s jejich vztahem (což je logické, protože pravidla říkají: noirový hrdina musí mít femme fatale, lásku tragickou, nebo v důsledku nemožnou – a Catwoman je pro to ideální). Jinak super, že někdo bere Temného rytíře jako superhrdinštějšího než Začátek – v době premiéry mě neskutečně štvalo, jak se psalo, že to je úúúžasně nekomiksové a nesuperhrdinské, vau, podívejte, je to spíš gangsterka, inu film… Je vůbec zajímavé sledovat, jak si Nolan bere věci z komiksů a dokáže je podat tak, že divák (pokud nemá ty komiksy moc načtený) to pokládá za filmovou inovaci a důkaz dospělosti filmového média (oproti komiksovému…).

Zveřejnit odpověď