Luciferova cesta tam – a zase zpátky?

V šesté knize Lucifer ukazuje, že drží své slovo a vydává se na nelehkou cestu. Do říše mrtvých. Cesta tam, třeba ani ta není bez nebezpečí, bude přitom ta snazší část. A co cesta zpátky?

01

Pátou knihu Mike Carey uzavřel tím, že Lucifer našel Lokiho bratra Bergelmiho a získal od něj do zápůjčky Naglfar, loď, zhotovenou z nehtů mrtvých mužů, která má tu moc donést svou posádku až na Věčnost. Odkud chce Lucifer, vědom si svého závazku, přivést nazpět mrtvou Elaine Bellockovou.

02

Většina šesté knihy se tedy věnuje plavbě Naglfaru. Třebaže nejde v Careyho pojetí o procházku růžovým sadem, přesto se jedná o výrazný návrat k pomalejšímu tempu, ba dokonce se může čtenář chvilkami dokonce nudit. Lucifer je prostě tahoun, jeho nepřítomnost je nepřehlédnutelná a sama Mazikeen tentokrát děj neutáhne. Ostatní postavy jsou pak vyslovená stafáž. Mnohem zajímavější je sledovat Luciferovy hovory s archandělem Michaelem a především se samotným Bohem, který vstupuje poprvé výrazně do děje. Zde je jasně vidět, že Bůh a Lucifer jsou otec a syn, stvořitel a stvořený. Nelze mezi nimi (alespoň v Careyho podání) nevidět podobnost, která byla zjevně důvodem jejich střetu. „Jsi králem lsti a manipulací, Samaeli,“ říká Bůh. „Ale to, stejně jako všechno ostatní, ses naučil od svého otce.“

03

Domy ticha tentokrát dotváření atmosféru a připravují půdu do budoucna, než že by přišly se zásadním zvratem. Naštěstí ani duši malé Elaine se nepodaří vysvobodit bez použití násilí, takže ve výsledku nejde o úplně uspávací knihu. Nezapomínejme, že jsme teprve těsně za polovinou série, takže nás toho ještě hodně čeká. Sympatické jsou na Domech ticha dvě věci. Fakt, že Mike Carey ani Luciferovi nedává nic zadarmo, a pak především Elainin happyend. Kdo jiný než ona si ho zaslouží? Pokud tedy pomineme, že zůstává mrtvá…

04

Domy ticha jsou už svým pojetím komornějším dílem, kde se toho vlastně mnoho nestane. Alespoň měřeno optikou např. předchozí knihy. Nepochybuji ale, že Mike Carey na něco z toho, co se zde odehrálo, ještě naváže. Např. vztah Michaela k Luciferovi skýtá velký potenciál, stejně jako vztah Michaela k Bohu. O vztahu mezi Luciferem a Bohem nemluvě. Objektivně vzato jsou Domy ticha o něco slabší díl. Přesto na skutečnosti, že Lucifer je jednou z nejzajímavějších sérií, které u nás vycházejí, to nic nemění. Jedno se musí Luciferovi, resp. Miku Careymu nechat: těžko se odhaduje, co se stane příště.

80%
  • Domy ticha (Lucifer 6)
  • Scénář: Mike Carey
  • Kresba: Peter Gross, David Hahn, Ryan Kelly a Dean Ormston
  • Překlad: Štěpán Kopřiva
  • Vydal: Crew – Netopejr, 2014
  • 144 s., 449 Kč.
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentářů

  1. to KarelC
    No, já se rozhodoval mezi 78 a 79,5%. Nakonec jsem to zakrouhlil. Ale na 82% to fakt nevidím, to se nezlob. Tohle je prostě mírně slabší díl 🙂

Zveřejnit odpověď