Predátor: Omnibus, Kniha druhá

Do prvního kola startoval z první pozice a celý závod omnibusů načal skutečně povedeně. V druhém kole si vybojoval pozici druhou a stejně jako pokračování Vetřelců, i on dokazuje, že na těch komiksech něco bude. I když ne s takovou jistotou. O kom je řeč? O predátorovi…

První kniha sebraných komiksů o vesmírných lovcích se slabostí pro lidskou kořist se podobně jako první Vetřelci zuby nehty držela populárního filmu – byť jej tak okatě nenapodobovala. Sázela ovšem na stejnou osmdesátkovou estetiku, ve které se všichni z nás, kdo jsme vyrůstali na Komandu nebo Rambech, cítíme jako doma.

Namakaní superborci bez úcty k nadřízeným, cizímu majetku a pacifismu se pohybují ve světě, kde žijí jen armádní plukovníci, tajní agenti, dealeři drog a nějaký ten kanónfutr pro hrdiny i pro predátory. A dostalo se nám i sovětsko-americké spolupráce v dojemně osmdesátkovém zabarvení (což znamená, že o SSSR se nedozvíme nic, krom toho, že tam žijí sexy vojandy, lidé se oslovují soudruhu a pije se vodka).

Komiks to byl prostě a jednoduše nádherně béčkový. Akční oddech, sem tam hláška a samozřejmě predátoři. Pokračování se snaží o něco podobného, tentokrát už ovšem bez přímé návaznosti na původní snímek (kterou symbolizovala především postava bratra Dutche Schaefera). Což je dobře, protože Schaefer přímo sváděl k megalomanským scénám typu finále Betonové džungle – které ovšem bylo potřeba následně pokud možno ignorovat a především: brzy by si začal dávat predátory ke snídani.

A tak zde máme před sebou návrat k tradičnějšímu modelu, kde predátor je opravdu tím, kdo má na své straně výhody fyzické i technické, a člověk se musí spoléhat především na mozek a překvapení. Jinými slovy: scenáristé potřebují zasadit predátoří příběhy do nějakého zajímavého prostředí nebo kontextu.

Kvalita jednotlivých příběhů je pak přímo úměrná tomu, jak se jim tento základní požadavek daří naplnit. A i když výsledky nejsou vždy stoprocentní, tam, kde se autoři trefí do černého, si víc než vynahrazují případné omyly.

Omylem je mimochodem podle mého názoru hned první příběh, který staví do centra pozornosti indiánského vojáka U.S. Army. Není to špatný komiks, jen je zcela průměrný a o indiánech se tu dozvíme asi tolik, jako minule o Sovětech. Prostě snadno akceptovatelná komerce, která vám proletí hlavou rychleji než predátoří laser. Nelogické, nezajímavé.

Což je škoda, protože indiánská postava byla jedním z trumfů filmu. A ani repete, kde se podíváme do minulosti rezervace, není lepší. Ale aspoň se zde začne nabízet nějaký ten metapříběh. Tvůrci se už minule nesměle pokoušeli naznačit, že z Predátora mohou udělat ságu, stejně jako z Vetřelců. Bohužel predátoři jsou opravdu béčková záležitost (což neznamená, že nejsou super zábavní), takže minimálně zatím se to pánům scenáristům nedaří.

Zlepšení nastává, když se vykašlou na filozofování, sociologické sondy a velké příběhy o spiknutí. Stačí se podívat na v anotaci tak vyzdvihovanou Rasovou válku – úvod je těžce mimo. Nic moc nedává smysl, s postavami se vůbec nepracuje, ale pak přijde přesun do věznice… A i když to není takový nářez, jako když mezi mukly zavítal Lobo, pořád je to zábava, která by si zasloužila mnohem větší prostor.

Čest svazku ale nakonec zachraňují především kratší příběhy. Pravda pravdoucí je krátká, černobílá a jednoduchá. Na nic si nehraje, nenadchne, ale pobaví. Ovšem Městský lov, 1718 a především Vetřelci ze čtvrté dimenze… to je jiné kafe.

První příběh spojuje predátory s gangsterkou a má nejen akci, ale i atmosféru. Titulní postavy jsou zajímavé a především se opravdu operuje s tím, do jaké doby a prostředí ten zmetek s hnusnou „držkou“ zavítal. 1718 zase napojuje komiks na druhý film, ale především nabízí mnohem uvěřitelnější a osudovější spojení člověka a predátora než třeba první omnibus Vetřelci vs. Predátor. Rozsahem sice pouze jednohubka, ale rozhodně lahodná a vydatná.

Vrcholem ovšem je příběh, kde proti predátorovi stane malý otravný spratek. Vetřelci ze čtvrté dimenze jsou osvěžujícím mixem akce a grotesky. Ústřední nápad je z rodu geniálních, některé scény si zaslouží tesat do kamene a i když je to jasný a nevážný krok stranou, přesto je vše v rámci predátoří logiky pochopitelné.

Všechny posledně jmenované kousky mají společné to, že skutečně do poslední mrtě využívají zvláštností, kterými je zápletka obdařila. Nesnaží se o nijak rozmáchlé eposy, nesnaží se nás zahltit přívalem postav a postřehů, ani v podstatě nic neříkajících plků na téma kořist, lov, nebezpečí… Jdou přímo k podstatě věci. Piráti se porvou o poklad a narazí na predátora, predátor se zaplete do vyřizování gangsterských účtů a naštve jednoho psychopata, predátor se připlete k premiéře nového sci-fi hororu využívajícího speciálního vizuálního triku…

Někomu možná budou po chuti spíše masivnější příběhy, kde pořád probleskne ona muskulatura osmdesátkových béček a nekomplikovaná akce, ale jestli něco naplno ukazuje možnosti tohoto komiksu, jsou to právě ony kratší příběhy.

To se samozřejmě může změnit. Sebelepší kratší příběh nemohou komiks táhnout donekonečna, ale zatím sednou pánům tvůrcům lépe. Osobně nemám nic proti tomu, naservírovat čtenáři plnokrevnou ságu, kde proti sobě stanou organizovaně lidé i predátoři a všude budou lítat kusy masa a hořících trosek. Proč ne. Tenhle komiks nemá být umění, ale krvavá zábava.

Ocenil bych ale, kdyby se tak stalo se sympatičtější postavou, než je chcípák Nakai (třeba Cross z Rasové války je dobrý tip) a pokud možno nápaditěji, než v již zmíněné Betonové džungli. Ony již několikrát zmíněné kratší příběhy ukazují, že i do tohoto tématu se dá vnést překvapení a vtip (nezaměňovat s humorem), že na to autoři mají.

Do té doby bude platit, že Predátor je především pocta klasickým akčním filmům našeho mládí, kde jde primárně o to, vypnout mozek a nechat se bavit, nikoliv dílé schopné samostatné existence. Kvalita filmové předlohy tak zůstala tentokrát nepokořena, ale vzhledem k ceně je to jedno: i tak se tahle zábava vyplatí. A rozhodně vydrží déle než film…

VERDIKT:

Zábavné a trochu originálnější pokračování predátořího omnibusu. Tradiční úprava i cena, tradiční porce zábavy. Nic víc, ale především nic míň. Třeba do vlaku naprosto ideální komiks.

Predátoři si nenechají ujít jedinou příležitost k lovu toho nejnebezpečnějšího stvoření. Člověka. Ať už jsou jejich lovištěm vyprahlé pláně amerického Jihu, hluboké lesy, džungle nebo betonem obehnaná věznice.

První komiks ze série Predátor se objevil už v roce 1989 a další brzo následovaly. V této už druhé knize z řady predátorských omnibusů najdete jak krátké epizody, tak masivní akční ságy… mezi nimiž vyniká Rasová válka od slavného autora detektivek drsné školy Andrewa Vachsse. Ten přichází s trochu nezvyklým loveckým terénem – přísně střeženou věznicí, ve které se právě schyluje k rasovým bouřím.

Vedle toho se podíváte do bažin na jihu Ameriky, kde je pronásledován uprchlý vězeň, na vojenskou základnu, na kterou zaútočil neznámý nepřítel, na pirátskou loď, do dob gangsterů i indiánů, a dokonce i na premiéru béčkového filmu. Všechna tato místa mají společné jediné – půjde v nich o život.

Boris Hokr (redaktor)

boris.hokr@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď