Ve službách Nuly 4 a 5

Japonský středoškolák Saito to ve fantasy světě, do kterého se dostal po průchodu portálem, vyvolaným Luisou řečenou Nulová, nemá vůbec jednoduché. Ačkoli se k němu jeho panička chová jako ke psovi, ačkoli jí musí prát spodní prádlo a ačkoli díky Luise létá z průšvihu do průšvihu, začíná se mu to líbit, protože je zároveň hrdinou s magickými schopnostmi. Vůbec není jisté, jestli má ještě Saito zájem na návratu do našeho všedního světa 21. století.

Ve službách Nuly 4 - obálka

Čtvrtý díl Zero No Tsukaima (česky Ve služnách Nuly) plynule navazuje tam, kde třetí díl skončil, tedy v hostinci v La Rochelle, z něhož má náhodou sestavená družina, obsahující čtyři kouzelnické adepty, jednoho fámula z moderního Japonska, jeden mluvící meč a jednoho všehoschopného vikomta (nepočítaje v to dopravní prostředky: gryfa, krtka a draka), vyplout do Albionu, v níž právě vypukla revoluce, vedená Oliverem Cromwellem (který se svou historickou předlohou nemá téměř nic společného), takže dostat se na královský dvůr bude pro Nulovou Luisu a její společníky docela dřina. Čtenáře tak čeká vzájemné poměřování sil mezi Saitem a Wardesem, souboj s Hlínodrťkou Fouquet, cesta létající lodí a hledání korunního prince Albionu, Walese Tudora.

Pokud jsou vám názvy z této fantasy povědomé, případně jste si vzpomněli třeba na děj Tří mušketýrů či na evropské dějiny 17. století, pak uvažujete správně. Svět, v němž se děj mangy odehrává, je totiž jakýmsi odrazem toho našeho (přičemž tato podobnost není projevem neoriginality autorky, ale má svůj důvod), byť v manze prozatím chybí vysvětlení časového posunu (2). Každopádně, srovnání jmen některých postav se skutečnými historickými postavami je poměrně zajímavé (např. Fouquet jako zlodějka odkazuje na zkorumpovaného francouzského ministra financí Nicolase Fouqueta, který byl nakonec zatčen, Louise de la Valliére byla jednou z milenek Ludvíka XIV., Guiche, kterého Saito v prvním díle porazil v souboji, byl rovněž historickou postavou, princezna Henrietta má svůj předobraz rovněž v reálné postavě atd.). Kdo dával v hodinách dějepisu pozor, tyto souvislosti jistě ocení a bude vědět, co od které postavy čekat.

Děj čtvrtého a pátého dílu Ve službách Nuly je poměrně jednoduchý a využívá standardní rozvržení: na jedné straně je zde družina, snažící se zachránit království, potažmo svět, na druhé straně stojí spiklenci, kteří se snaží království, potažmo celý svět, ovládnout (přičemž motivace spiklenců zůstává prozatím utajena). Manga Ve službách Nuly je především komedie a teprve poté fantasy, což je patrné jak ze stylizace postav (které vypadají jako malé děti, ve skutečnosti jsou to puberťáci na úrovni středoškoláků), tak z využití celé řady klišé (ukecaní záporáci, kouzelný mluvící meč) či z mírné dávky fanservisu (třeba japonská lázeň na konci pátého dílu, pantsu nebo skutečnost, že Ve službách Nuly je také harémovka),nebo z přehnaných reakcí Luisy na Saitovo chování (jezdecký bičík už nesviští vzduchem, nahradily jej magické výbuchy). To ovšem neznamená, že by se celá manga nesla v humorném duchu – naopak, příběh je postupně temnější, objevují se zrádci (byť předvídatelní), postavy přichází o život nebo alespoň o končetiny, padlí hrdinové vstávají jako oživlé mrtvoly a střet „dobra“ se „zlem“ končí prozatím remízou, ačkoli „zlo“ má stále navrch a „dobro“ je v defenzivě. (3)

Aby to hlavní hrdinové „dobra“ neměli tak jednoduché, citové vztahy mezi nimi se dále komplikují, takže pokud se zrovna nebojuje se „zlem“ a nepáchají se hrdinské činy, řeší své osobní problémy. Vikomt Wardes usiluje o co nejrychlejší svatbu s Luisou, která si však správností tohoto kroku vůbec není jistá, Saito se kvůli tomu užírá žárlivostí a chová se jako zamilovaný puberťák (kterým ve skutečnosti je), což Guichemu s Kirche slouží jako zdroj popichování a nevhodných poznámek (Tabitha jako obvykle mlčí). Ačkoli i zde se jedná primárně o komedii, citlivějším čtenářům neunikne přítomnost napětí mezi Saitem a Luisou, založená na skutečnosti, že Saito se chce vrátit do svého světa, ale zároveň si uvědomuje, že mu Luisa vůbec není lhostejná a že se k němu chová mileji (rozuměj: málo ho mlátí). Zůstat či nezůstat, to je, oč určitě poběží v dalších dílech mangy, prozatím to do jisté míry vysvětluje Saitovo váhavé chování vůči Luise i vůči ostatním dívkám, které se kolem něj točí. (4) Hlavní postavy se vyvíjí, nejsou statické (což neplatí o postavách vedlejších, které se chovají stále stejně) a dostávají potřebnou hloubku. Nic převratného ovšem nečekejte.

Problém je, že mangaka Nana Močizuki si komplikovaným dějem možná ukrojila příliš velké sousto. Byť jsou některé dílčí zápletky vyřešeny, na velkolepé finále a vyřešení osudů alespoň dvou hlavních postav zbývají autorce už pouze dva díly (1), což vzhledem k dosavadnímu tempu vyprávění znamená, že vyřešeno bude jen několik dějových linií. Zbytek si čtenáři buď budou muset domyslet, nebo dodívat (anime Zero No Tsukaima má dohromady 37 epizod, které se v některých detailech liší od manga předlohy). To sice nemusí být na škodu, jen doufám, že Ve službách Nuly nebude končit stejně rozplizle, jako končila manga Gravitation (5), jehož autorka nějak ztratila scénář (pokud vůbec existoval).

Co se týká technické stránky, vydavatelství Zoner Press se povedlo vychytat prakticky všechny překlepy (až na jeden) či pravopisné chyby (žádné jsem nenašel), překlad Jana Horgoše je stále velmi kvalitní a tak jedinou chybou zůstává špatné zařazení prvních čtyř barevných stran na konec pátého dílu, nikoli na jeho začátek. Nejedná se o však nic zásadního, shrnutí děje vám ani v případě, že čtvrtý a pátý díl čtete s větším časovým odstupem, vadit nebude, neboť si ho lze snadno domyslet. Cena recenzovaných dílů je snesitelná a nijak se neliší od ceny předchozích dílů (necelých 170 Kč). Po výtvarné stránce je manga stále stejně kvalitní seinen, kresba je relativně jednoduchá a patřičně roztomilá, pozadí je prokresleno jen v nejnutnější míře, pokud zcela nechybí, takže se veškerá pozornost čtenáře soustředí na postavy.

Závěrem lze říci, že Ve službách Nuly se vyvíjí předvídatelným způsobem. Luisa i Saito si uvědomují, že jim na sobě záleží asi daleko víc, než si byli ochotní přiznat, „dobro“ stále ještě odolává „zlu“, byť válečnému konfliktu mezi Albionem a Tristainem patrně nepůjde zabránit… Zkrátka pokračování komediální fantasy, které nakonec může skončit jako hořkosladká lovestory na pozadí globálního konfliktu. Pokud se vám líbily předchozí díly, pak není nad čím váhat. Ve službách Nuly je víc než cokoli jiného příjemná oddechovka, u které se sice nebudete válet smíchy, ale určitě se budete usmívat. To není málo.

1) Za předpokladu, že se nedočkáme vydání ještě pětidílného pokračování mangy „Zero No Tsukaima: Tabatha No Boken“ od Takuto Kona.
2) Tedy, proč je svět Luisy na úrovni 17. století, zatímco Saito pochází z 21. století.
3) Vyznění je podobné, jako třeba v pátém díle Star Wars „Impérium vrací úder“. Hrdinové sice vyvázli, ale utrpěli ztráty, zlo nebylo zničeno a rozhodující střet je teprve na obzoru.
4) Nicméně na Saitově váhání se jistě podepsaly i události, popisované v předchozích dílech, kdy ani jeho přímé vyznání lásky nebylo Luisou pochopeno, natož aby bylo akceptováno.
5) Autorka dvanáctidílné série „Gravitation“ Maki Murakami řešila vedlejší problémy všech postav mangy natolik úspěšně, že jí nezbyl prakticky žádný prostor pro vyřešení hlavní dějové linie, která tak vyznívá spíše „do ztracena“. Viz <a href= http://www.otaku.cz/…reti-tretina >http://www.o­taku.cz/recen­ze/gravitation-treti-tretina.

  • Ve službách nuly 4 a 5
  • Scénář a kresba: Nana Močizuki
  • Překlad: Jan Horgoš
  • Formát: paperback
  • Počet stran: 180 / 164
  • Cena: 166 / 165 Kč
  • Vydal: Zoner Press, 2011

Petr Bouda (redaktor)

petr.bouda@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď