Olivier Ledroit je francouzský komiksový výtvarník známý ve Velké Británii především díky nesmírně populární fantasy sérii Black Moon Chronicles. U nás si však získal fanoušky díky sérii knih Requiem, Upíří rytíř, kterou vydalo komiksové nakladatelství CREW. To nyní přináší další z velkoformátových komiksů jimž tento nadaný kreslíř vdechl život. Tentokrát spojil síly s frankofonním spisovatelem Thomasem Dayem (například Macbeth, Roi d’Écosse) a z jejich spolupráce vznikl opulentní, oku lahodící příběh na pomezí steampunku a fantasy Wika. Ten původně vyšel v nakladatelství Glénat ve třech sešitech, anglické vydání Statix Wika pak bylo jediným souborným vydáním čítajícím více než 230 stran. Nakladatelství CREW vydalo právě toto souborné vydání, a to v překladu Richarda Podaného.
Wika je svého druhu pohádka, která se odehrává v Panově světě, temné a divoké verzi země víl, v níž se mísí severská mytologie se steampunkovými obrazy a vílami ze Shakespearova Snu noci svatojánské. Vypráví o Wice, osiřelé dceři vévody Claymora Grimma a jeho ženy Titánie, oblíbené dceři dravého vševládného Wotana. Kniha začíná okamžikem, kdy je Wika jako dítě odvedena ze spárů svého strýce Oberona poté, co v důsledku násilné incestní žárlivosti zavraždil Grimma a svou vlastní sestru. Sledujeme životní pouť Wiky, která se setkává s elfy, trpaslíky i temnými vílami. Wika na své pouti získá mnoho spojenců, ale také se utká s potomky svého strýce, mezi něž patří lykanský princ Běs.
Scénář zpracovává známá fantasy témata, jako jsou pomsta, odplata a romantika. Cesta nabývá místy až mytologický nádech. Panova říše však není útulný svět, rozdíl mezi hrdinou a padouchem se zdá být spíše otázkou úhlu pohledu než morálky, přičemž “velké víly”, jejichž soupeření je jádrem příběhu i světa, jsou v nejlepším případě amorální bytosti, které mají jen málo času na kohokoli jiného. Dokonce i sama Wika si získává sympatie spíše tím, že je krásnou a zamýšlenou kořistí netvorů než vlastními činy. Její zdánlivý ohled na obyčejné lidi se v jedné z prvních příhod ukáže jako pomíjivý a triviální. Hrdinkou je spíše proto, že je k nižším bytostem pouze lhostejná, než že by byla aktivně krutá. Epický příběh Thomase Daye čerpá inspiraci, ba dokonce i postavy, z ostrovních ság o severských bozích. Panova říše je sice pohádkovou zemí trpaslíků a elfů, ale je v ní více krutosti ze skutečné mytologie než bychom čekali. Wika a její svět připomínají pohádky bratří Grimmů nebo řecké mýty z dob před tím, než se z nich staly vyprávěnky pro děti, a mají tak blíže k příběhům o chtíči a násilí bohů. Panova říše je světem magie a příšer, a přestože se značně liší od toho, v němž žijeme my, téma hlubokého soupeření mezi mocnými bytostmi řídícími svět, zatímco obyčejní tvorové na to doplácejí, je nám bližší a nadčasovější než bychom si možná chtěli připustit. Ačkoli jde na první pohled o pohádkový příběh, dětem bych ho rozhodně nedoporučil. Kombinace otevřeně sexuálních obrazů a násilí je přinejmenším znepokojivá. Ale dokonale vystihuje Dayův záměr reflektovat PŮVODNÍ báje a legendy.
Oliver Ledroit zpracoval scénář jednoduše velkolepě. Jeho práce s figurami je neobvyklá, vysoce stylizovaná a pohybuje se od grotesky po krásu, ale je to právě design stránek, který je tak fascinující. Přidání steampunkových rekvizit dodává vizuální stránce komiksu originalitu, ačkoli pro děj samotný příliš důležité nejsou. Každá stránka je plná neuvěřitelně detailních, texturovaných pozadí, orámovaných propracovanými keltskými uzly, které knihu spojují a dodávají jí jednotný vizuální dojem. Tato stylizace spolu s převahou bledě žluté barvy v celé knize připomíná secesní plakáty Alfonse Muchy, ale je také poctou francouzskému komiksovému kreslíři a výtvarnému vizionáři Phillipe Druilletovi. Míra detailů na Ledroitových stránkách občas hrozí, že příběh přebijí a postavy se ztratí v bohatém, složitém pozadí. Na první pohled to působí rušivě, ale čtenář záhy pochopí, že jde o knihu, která se nedá číst způsobem jakým se čte většina komiksů. Výtvarná stránka není jen souborem ilustrací, které stačí přelétnout pohledem, ale skrývá důležité detaily, které je třeba najít, ba dokonce hledat, má-li být příběh plně doceněn. To nutí čtenáře věnovat knize více času, studovat panely, hledat důležité detaily a akce. Postavy lze spatřit v zrcadlech nebo stojící v pozadí davových scén. Je to zjevně promyšlená strategie, která úspěšně vtahuje čtenáře do děje a řídí tempo knihy. Ledroitova kresba je fascinující a složitá. Směs pohádkové sladkosti a steampunkové drsnosti, kterou do scénáře Thomas Day vložil, je dokonalou kombinací, a epický rozmach kreslířových složitých vícestránkových kreseb je ohromujícím vyvrcholením příběhu. Neumím si pro knihu, v níž naleznete kresby na až čtyřech rozkládacích stránkách, v níž je část příběhu kreslena vertikálně a každý detail je zpracován s hodinářskou přesností, představit jiný formát než 233 × 310 mm. Pevná vazba, křídový obal, vnitřní mapa světa pak spolu s dechberoucí vizuální stránkou dělají z této knihy klenot, který bude ozdobou každé komiksové sbírky.
Celkově je tak debut Thomase Daye jakožto komiksového scenáristy a jeho spolupráce s Oliverem Ledroitem velkolepým úspěchem a velkým příslibem do budoucna.
Wika
Scénář: Thomas Day, Olivier Ledroit
Kresba: Olivier Ledroit
Překlad: Richard Podaný
Vydala: CREW, 2023
Počet stran: 228
Vazba: vázaná
Cena: 799 Kč
