CHLAD, VODKA, ZIMA, KALAŠNIKOV, SNÍH A GULAG…

… to jsou slova, která tvoří valnou část ohlasů na knihy Pavla Korněva ze série Příhraničí. A není divu. Jeho romány jsou pěkně drsné, stejně jako svět, ve kterém se odehrávají. Ostatně, když je kolem třicet pod nulou a za zadkem máte partu po zuby ozbrojených týpků a navíc hordu magických monster, kapka něčeho na zahřátí a pár náhradních zásobníků vám vždycky zvedne náladu. Uznává to i sám Korněv, kterého jsme měli možnost vyzpovídat během jeho návštěvy Prahy.

Vzácnou návštěvu pro vás vyzpovídal kmotr Korněvovy nejnovější knihy Tam, kde je teplo, Martin Bečvář.

Pavel Korněv hledal během pražské autogramiády v Pevnosti článek o                       své nové knize

Proč by měli čtenáři číst sérii Příhraničí? Čím je jedinečná?

Příhraničí je kus našeho světa, který se propadl do krajin věčného chladu, působí tam magie a používají se střelné zbraně. V podstatě je tato série směsicí několika žánrů, a konečný výsledek je dochucen akcí, atmosférou věčné zimy a pocitem postapokalypsy. A nakonec je tu hlavní postava. Led je člověk velmi prudký a ne vždy pozitivní, za což je také milován čtenáři.

Jak se zrodila urban fantasy, kde hraje zima a hlad tak velkou roli? Jak dlouho jste vytvářel svůj vesmír?

Prostě jednou se mi v hlavě objevila myšlenka úvodní scény „Leda“ – muž s puškou ležící v závěji v záloze. A kolem je zima; v tomto světě je vždy velmi chladno. Hlavní reálie Příhraničí byly vymyšleny už v době psaní první knihy, avšak podstatně jsem je rozšířil a odpověděl na spoustu otázek, když jsem pracoval na druhé knize cyklu. Pak už následovala jen drobná doplnění.

Důležitou součástí vašich knih jsou různé frakce a skupiny. Měl jste je rozvržené hned od začátku, nebo jste je během psaní měnil a přidával další? Jak těžké je vytvořit komplexní, „žijící“ město?

Ano, různá seskupení jsem vymyslel na samém počátku, což mi umožnilo vytvořit rovnováhu sil, která celému ději přidala na důvěryhodnosti. Tehdy všechno šlo tak nějak samo sebou, ale teď se snažím každou z  knih začínat propracováním působících sil, což je pro „globálnější“ světy dost složité.

Kolik inspirace čerpá Příhraničí z reálného světa?

Velmi, velmi mnoho. Ve skutečnosti je Příhraničí doslova nasáklé duchem ruských 90. let minulého století – doby, která nebyla nejpříjemnější a byla velmi prudká a bouřlivá.

Máte nějaký vzor mezi spisovateli? A ovlivnil některý autor vaše vlastní knihy?

Žádné modly nemám, ale existuje celá řada autorů, jejichž knihy mám rád do té míry, že jsem je přečetl mnohokrát. Pokud hovoříme o oblíbených autorech, jejichž díla ovlivnila mé vlastní knihy, nemohu nezmínit Rogera Zelazného a Simona Greena.

Vaše bibliografie je bohatá – kromě Příhraničí jste publikoval i další knižní série. Existují plány přeložit některé z nich do češtiny nebo do jiných jazyků?

V současné době probíhají jednání o vydání v České republice mé LitRPG dilogie „Dorogoj mertveca“ (Дорогой мертвеца – Cestou mrtvého muže) a šance na její vydání jsou poměrně vysoké. Tato série se nyní překládá také do němčiny, ale bude pouze jako e-book na Amazonu, nikoli v tištěné podobě. Doufám, že v dohledné době budou přeloženy další knihy.

Máte nějaké informace o tom, jak se vaše knihy přijímají v zahraničí? Koneckonců, mají výraznou „ruskou atmosféru“ (v neposlední řadě díky vodce a pirohům…).

Pokud jde o ruskou atmosféru, klíčová slova významné části ohlasů jsou: chlad, vodka, zima, Kalašnikov, sníh a z nějakého důvodu Sibiř a Gulag.

Jaké to je být profesionálním spisovatelem? Existují nějaké stinné stránky této práce?

Mám rád psaní knih. Jsi svým vlastním pánem, děláš právě to, co se ti v tuto chvíli líbí. Nevýhody jsou naprosto stejné – jsi sám o sobě a musíš sám určovat pracovní postup, abys zůstal nad vodou, a to, co je zajímavé pro tebe, nemusí být zajímavé pro čtenáře.

Pavel Korněv (vlevo) s kmotrem knihy                            Martinem Bečvářem

Většina českých čtenářů o ruském knižním trhu moc neví. Jak si vaše knihy vedou v Rusku?

Ruský knižní trh stagnuje, náklady klesají a ani já nejsem výjimkou. Na druhé straně v posledních letech dochází k jistému růstu prodeje e-booků. Co se týče mé pozice na trhu, podle tištěných nákladů patřím do top 50 spisovatelů sci-fi, a domnívám se, že v prodeji e-booků je moje pozice ještě lepší.

Trávíte hodně času cestováním a navštěvováním diskusí se čtenáři a autogramiád knih?

Dvakrát nebo třikrát do roka cestuji s rodinou, ale zpravidla se to netýká práce. Pracovně se během roku naskytne jedna nebo dvě akce. Totiž, bydlím v Čeljabinsku a hlavní činnost tohoto druhu je soustředěna v Moskvě.

Jaký dojem na vás udělala Praha a uvedení vaší knihy na trh?

Dojmy jsou velmi pozitivní, jak ze setkání s čtenáři, tak z Prahy. Nebyla to moje první návštěva České republiky, a doufám, že ani poslední.

 

překlad: Alexandr N. Popov              

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď