Dlouho jsem přemýšlel, jestli napsat pochvalnou recenzi, nebo naopak. Prostě mám z této knihy rozporuplné pocity. Nakonec jsem přišel na to, že je třeba hodnotit ji dvěma nezávislými pohledy: jako na román, který je tak Sapkoidní, jak jen může být; a jako na historickou fantasy, kterou chtěl Sapkowski napsat.
Už v půlce mi bylo jasné, že to je prostě typický Sapkowski. Se vším všudy. Což není na škodu. Ostatně, když se mu to osvědčilo předtím, proč ne znovu. Shodných rysů mezi pentalogií o Geraltovi a Ciri a novou trilogií najdeme vícero:
– Autor používá stejné postavy. Nejmarkantnější je to u nájemného zabijáka „Kunze Aulocka zvaného Kyrieleison“, který jako by z oka vypadl Bonhartovi i s celou jeho bandou; Samson = Regis, aneb tajemný tulák, který jim, kdo ví proč, pomáhá a v neposlední řadě biskup Konrád = Dijkstra atd.
– Používá také obdobné pointy: opakování jistých, občas vtipných, faktů z úst několika přítomných včetně vypravěče (ptáček pomnurik, smírčí kříže na rozcestí, „co bych to byl za kokota, kdybych vás nevzal“…)
– Stejně vystavěná pointa celé knížky – stálý motiv opakování tématu věže bláznů. Stačí si to srovnat se ságou a zaklínači. Také se opakuje oblíbený motiv změny – starší rasy věští, že přijde něco nového, něco převratného, ale místo toho svět stále ovládají lidé a vše, co je jim cizí, zabíjejí. Jak říká Yarpen: „A vám, luďom, je těžko konkurovat – v zabíjání aj v jebání.“
– Stejné výrazivo. To znamená spoustu “sraček” všude možně; vůbec Sapkowski je na fekálie nějak vysazený. Dále se setkáme se stejným druhem popisů měst, cest, hromotluků a darmošlapů, zabíjení…
– Stejná neúcta ke čtenáři, arogance. Tady to myslím krásně vykresluje Guttenberg, Mikuláš Koperník, vize o automobilech. Ale hlavně časté latinské výrazivo, kdy autor jakoby ukazoval: „koukejte, já to umím a vy určitě ne“. Tak je to i s poznámkami na konci knihy, které pouze ukazují, odkud Sapkowski převzal písně a básně, místo toho aby vysvětlily některé pojmy, které běžný čtenář nezná.
– Mentalita, nebo spíš dementalita hrdinů. Prostě se chovají jako dnešní lidé, což u Zaklínače nevadilo. Přeci jenom to byl fantasy svět se svými určitými zákonitostmi, ovšem v patnáctém století střední Evropy to už celkem dost skřípe. Nicméně k tomu se dostanu později. A jako důkazy: „byznys“ a „semafor“.
To všechno však vůbec, ale vůbec nevadí. Na všechno jsme u něj zvyklí. Pěkné dialogy, které jsou skvěle zvládnuté, protože hrdinům do pusy správně sednou. Akční děj, na rozdíl od posledních zaklínačů i podobný styl vyprávění, který není příliš roztrhán na cucky. V tomhle ohledu myslím, že se Sapkowski rozhodně polepšil. Doufejme, že mu to vydrží i na zbylé dva díly.
Jenže tady se dostávám k tomu druhému problému, kdy je třeba brát Narrenturm jako historickou fantasy. Nejsem tak sběhlý v dějinách Slezska a o husitství toho také nevím tolik, kolik bych mohl, takže pokud jde o historické události, pomlčím. Budu věřit, že Sapkowski má pravdu. V této víře mě povzbuzuje i to, že tolik kritizované a nenáviděné (i milované) bojové scény ze zaklínače autor konečně vypustil, snad si vědom toho, že šermu nerozumí a že se snaží psát věrohodně vypadající román, kde by mu takové hlouposti už odpuštěny nebyly, jako tomu bylo u Zaklínače. Přesto si neodpustil několik otoček, jednu bojovou scénu z Matrixu – tu, co můžeme vidět ve všech parodiích – a spoustu názvů různých zbraní, z nichž o polovině jsem neslyšel ani já (za to si ale můžu sám, protože v Křížkově Encyklopedii zbrojí a zbraní jsem nečetl všechno pozorně a něco dokonce i přeskočil). Co mi však na knize vadilo, byla ona již zmíněná mentalita. Hrdinové „Věže bláznů“ totiž nezapadají do dané doby. Alespoň většina z nich ne. Zapadají skvěle do zaklínačského světa, ale ne do Slezska roku 1425. Ať už je to tím, že hlavní hrdinové možná v Boha ani nevěří, anebo se tak chovají (div, že ještě nebyli upáleni), což autor nedokáže zamaskovat ani dlouhými diskusemi na téma kacířství a víra. Jakoby právě tyto debaty ukazovaly na jednu z autorových slabin. Stačilo by změnit Slezsko za Redanii a Čechy za Nilfgaard a rozmluva by se mohla klidně ocitnout v zaklínačském světě – i s celým svým obsahem, smyslem i pointami.
Možná mi vadí také přehršle čarodějů a mágů – vždyť každý druhý, koho potkají, je nějaký čaroděj. A přitom neustále tvrdí, jak málo jich už zbývá. Korunu tomu nasadil čarodějný slet, opět připomínající scény ze zaklínače, ovšem sem se vůbec nehodí. Sapkowski se ohání učenými středověkými knihami i příručkami inkvizitorů, ovšem létání na koštěti? „Ďábel může přinést sny, že žena na koštěti létá,“ jak říká mnich Albertus ve filmu Hodina prasete, „ale že by skutečně létaly, tomu nevěřím!“ (Nepřesná citace, ale každopádně Hodinu prasete všem doporučuji. Co se týče středověku, je to hezky zvládnutý film). Také v knize zmiňovaná “Cannosa” by nepotřebovala dvouodstavcový výklad. Pro tehdejšího člověka mělo toto slovo stejný význam, jako pro nás například “Hirošima a Nagasaki”. A neznalého čtenáře by se lépe hodilo poučit v poznámkách, nikoliv v rozmluvě a v přímé řeči.
A pokud mám porovnávat, napadly mě tři knihy, o kterých bych se tu chtěl zmínit. Za prvé to je Stín modrého býka, který u nás vyšel asi před dvěma lety. Je to také historická fantasy, ale podstatně lépe zvládnutelná. Například „použitá literatura“ a „ostatní vysvětlivky“ ve mně budí mnohem větší důvěru, než „poznámky“ u Narrenturmu. Dále knihu Keltika, v které se Holdstock snaží podchytit člověka a magii našeho dávnověku. Sice jde o jinou dobu, ale i tak se dostal mnohem, mnohem dále, než Sapkowski. Otázka je, zda se tam Sapkowski dostat chtěl. A poslední kniha se jmenuje Proti všem a napsal ji Alois Jirásek. Také pojednává o husitech. Trošku jinak a už vůbec ne čtivě, nicméně v porovnání… Ostatně, zkuste si to porovnat sami a uvidíte.
Prostě a jednoduše, ta kniha jako fantasy není vůbec špatná. Je to dobře, kvalitně napsaný román, je napínavý a čtivý. Maximálně-hvězdičkový. A moc se mi líbil. Jenže jako historická fantasy pokulhává a hvězdiček ubývá. A jak tak koukám, tak jsem se nakonec těch rozpačitých pocitů vůbec nezbavil.
Tak, jako končí Narreturm: „V tom skřeku byla výzva“. Vyzývá nás autor? Mrštil po nás rukavicí? Asi jsem ji zvedl, protože se budu těšit na „Boží bojovníky“, abych viděl, jak dobrý soupeř tentokrát Sapkowski bude.
Tak mi unikla souvislost skóre a obsahu recenze …
Ah! To je báječný člověk – potvrdil mi mé nejhlubší podezření, že tuhle strašnou knihu číst nemám…Díky! Díky, statečný člověče!!A to, že jste se v téhle šílené zemi neodvážil dát dílu méně bodů, to vám odpouštím…
Skvělé počteníčko. Rozhodne doporucuji. A s recenzí nezbývá než souhlasit. Jako historický román to místama dost pokulhává (magie mohlo být ještě mnohem míň), ale jinak … Co u Sapka nejvic uznavam jsou ty dokonale dialogy, po kterych musite knizku na chvili odlozit a premyslet, kdo z hadajicich ma vlastne pravdu a ktera strana je sakra ta “dobra”. A Narrenturm je takovych rozhovoru plne.
Hm, prave ty dialogy mi absolutne nesedly. Vsichni mluvi stejne, maji stejny smysl pro humor (marigoldovsky) a stejne uvazovani, charaktery jsou mirne receno pritazene za vlasy. V zaklinaci mi to nevadilo, tady uz to ale hodnotim jako chybu. Taky tech vulgarit a narazek na sex mohlo byt mene, takhle to vypada, jako by si Sapkowski lecil nejake komplexy. Ale jinak je prima poctenicko a vrele ho doporucuju.
Ciselne hodnoceni
… jsem daval ja. 9/10 proto, ze je to, jak pise, super fantasy, ale jako historicky roman to neobstoji.
Teda, mám dojem, že jsme s Mílou četli každý úplně jinou knihu a on, jak se to snaží fundovaně vykládat, je naprosto vedle. Nepatřím mezi zběsilé fandy Sapkowského pentalogie, ale stejně jako Narrenturm jsem ji četl v polštině (mám tedy možnost srovnání v jiném jazyce, ale překladatel do našeho je stejný) a Věž bláznů mi připadá jako skok o několik tříd nahoru. Míla si třeba vůbec nevšiml předmluvy, kde autor oslovuje DNEŠNÍHO čtenáře a vysvětluje mu, co, proč a jak bude vykládat. Rovněž schématičnost jsem tam nějak nenašel, jen určité typy postav, co prostě patří k archetypům žánru. A úžasnou práci s jazykem a věcmi kolem. Myslím si ovšem, že tahleta Sapkowského ZRALÁ práce bude spoustě fanoušků Geralta a piruet proti srsti…
jsem rad ze nechal Geralta bejt, jeste me nastvalo ze je na obalce zminovanej Geralt
Hm recnzent nějak pozapomněl sdělit, že A.S. patří k nejlepším vypravěčům vůbec. Ale abych pravdu řekl, čekal jsem od díla více invence a hlavně více napětí a tak se jen modlím, aby zápletka v průběh trilogie gradovala. Místo děje totiž autor příběh zatím staví na filozovování, které bylo u Zaklínače jen třešinkou na pomyslném dortě a abych pravdu řekl, sarkastické zesměšňování náboženství mi ke konci pěkně lezlo krkem.
narrenturm
Naprosto souhlasím s autorem recenze. Ještě jsem knihu nedočetl celou, nějak se mi nedaří se jí prokousat,něco mi tam prostě chybí. Chybí mi hlavně pořádné vysvětlivky a to jsem s historickými reáliemi docela dobře obeznámen.Ale věřím, že se to v dalších dílech zlepší.
Vzhledem k tomu, že je Sapkowski Polák, tak se zesměšńování náboženství nedivím. Být z Polska, budu psát výhradně o homosexuálních hrdinech a hrdinkách, která chodí každý měsíc na interupci. Liga katolických rodin dokáže člověk opravdu podebrat.
co bych to byl za kokota kdybych vas nevzal
to Alraune
Asi máš pravdu, ale otravovat s tím život českým neznabohům. No snad nám autora do konce trilogie neupálí
Sapkowski není katolík (tak mě napadá, že v Lodži, kde žije, bude asi jediný). Proto by mu vylíčení zatvrzelých katolíků asi nešlo.Knihu jsem četl s latinským slovníkem u ruky, ale většina používaných latinských citací buď vyplynula z kontextu a nebo jsem ji znal (comitiva, nomen omen, non flagranti…)Ad.:”Že se postavy nechovají, tak jak by v roce 1420 měli”:Chovají a nechovají. Kdyby jsme měli zacházet do detailů (jakože historický román zachází), tak by měl A.S. použít i nářečí a podobných věcí. Slovo byznys či semafor, debaty na téma automobilů či tiskařských strojů jsou IMHO prostě jen jedna velká parodie vysmívající se vědcům co říkají, že “tohle se nikdy nestane”. To že parodoval Mikuláše Kopernika je také jasné. V podvědomí polského národa jsou osobnosti, které jej v historii pozdvihly: Mikulaš Kopernik, Karol Vojtila (Papež Jan Pavel II) srandisti dodávají Adama Malysze:-) a samozřejmě neutuchající fenomén náboženství. Katolíky už A.S. parodoval mnohokrát, není důvod proč nezajít dál. Můj typ na dialog v další knize je téma: “Katolický papež nikdy nebude polák”:-))
Latinské výrazivo
Recenze slušná, jen tak dál. Jen se mi nelíbila autorova výtka k užívání latinských termínů. Co byste pak řekl na Jméno růže? Pokud ve vás přesto dlí pocit, že autor užíváním latiny dělá pouze dobře svému egu, pak bude chyba na druhé straně knihy :o)
to m.Bronec
snažíte se celkem pádně argumentovat, ale vážně jsem si nevšíml, v čem se Narrenturm liší od Zaklínače. Autor používá stejný styl psaní a to, že se román odehrává v reálném prostředí, je sice příjemná kulisa a autorova snaha, ale pořád v jeho smyšlení nenalézám nic nového.
No jo, to jsem moh čekat. Celá recenze se točí okolo srovnávání Narrenturmu se Zaklínačem. Hmm… Dle mého názoru to tak trochu nejde. Sapkowskiho nová kniha je úžasná, přečetl jsem ji jednim dechem. Hořečnatě čekám na druhý díl. Tento stav jsem měl s romány Zaklínače taky. Ale Narrenturm je úplně jiný. Lepší. Ale zatrvzelí “Geraltovci” to určitě odmítnou a budou naříkat, proč A. S. nenapsal dalšího zaklínače. Ach jo….. 🙁
Sicco: Já tedy nevím, ale mě třeba bohatost použitého jazyka přijde od Geralta vcelku odlišná…
M.Bronec: bohatost jazyka je sice chválihodná, ale knihu tvoří především příběh. Zvlášť prvních dvěstě stran, kdy hrdina padá ze sračky do sraček, bych rozhodně neoznačoval za vyzrálé. Nechcu říkat, že je to špatná kniha, ale není ani o nic lepší než Geralt. Čekal jsem víc
co vam budu povidat – me se to libilojasny je ze se to budou vsichni kdo cetli zaklinace snazit srovnavat ale to opravdu nejdemyslim si ze pribeh je dobrej jenom me zarazi kolik “velkych postav” histroie se ocita v bezprostredni blizkosti hrdiny – nu nic to je asi cilem autora dalsi vytku bych dal opravdu prehrsli magie a kdyz uz se v deji objevi vsichni na to reaguji jako dyby to videli kazdy den – trochu mi tam chybi prekvapeni a ohromeni a respekt z magie od normalnich bojovnikukazdopadne celkove to hodnotim pozitivne – jen bych jeste dodal ze latinske a semtam nemecke fraze mi prisli spise pro spestreni – aspon se clovek nad necim zamyslel a enbylo to pouze o tupem civeni do knihy
Takze takto: spajanie historie a fantasy je uloha velmi tazka. Jedno su fakty a druhe cira fantazia. Knihu som cital a velmi sa mi pacila, s istymi vyhradami, ktore vyplivaju zo spojenia tychto dvoch zanrov. Je teda trapne kritizovat fantasy casti knihy z historickeho hladiska ako lietanie atd. Vobec sa mi nezda, ze sa postavy podobaju s tymi zo zaklinaca, iba v malej miere u samsona a to ze Husiti ako su Nilfgaard a biskup Konrad ako Dijkstra je pekna blbost!!! Trosku vela sa tu opakovali podobne motivy, zasahy v poslednej chvily. Inak kniha je perfektna napriek tomu ze stredoveke priserky mi nikdy moc nesedeli, vdaka tejto knihe menim nezor. Len tak dalej, tesim sa na dalsie.
Inu chybiček najdou šťouralové ve všem vždycky dost. Pro mě je důležité, že jsem celou knihu zhltal za 2 dny a náramně jsem se při tom bavil. Howgh.
Přiznám se, že za tuhle knihu tak bojuju proto, protože mi připadá, že tohle je jeden ze směrů, kterým se má fantasy šanci dále ubírat, aby nezakrněla ve špatných napodobeninách mistra Tolkiena…
Michael Bronec
No, ale to je, nehnevajte sa, dost zvlastny dovod. Bud sa mi kniha paci alebo nie, preco by som sa nechal ovplyvnovat jej literarnymi, politickymi, genderovymi a vobec akymikolvek inymi suvislostami a pripadnymi nasledkami /teraz nebudem polemizovat s Vasou predstavou o dalsom vyvoji fantasy, aj ked prave A.S. sa v Zaklinacovi podarilo vytvorit pribeh, ktory Tolkiena nenapodobnuje.
Inac som si
Narrentum precital, prilis ma nenadchlo. Szapkowski je majster dialogov, to uznavam, ale pribeh bol slaby, “hrdinovia” luzri a na moj vkus tam bolo prilis vela deux ex machina. Vlastne som sa dost nudil.A ked sa chcem nieco dozvediet o uvazovani a pocitoch sucasneho cloveka, nepotrebujem na to historicky roman.
doporucuji
Mozna jsem trochu vice zaujaty, ale vez blaznu doporucuji. Precetl jsem ji behem chvilky a i kdyz jsem fanousek geralta a sveta sapkowskeho vubec, nejde mi tato kniha proti srsti ani trochu. Sapkowski je skvely vypravec a v teto knize toho dokazal vyuzit – vrele svem doporucuji.
Nesouhlas
Především si myslím, že si Sapkowski nedělal ambice napsat historický román. Celá tato sága je především fantasy nicméně zasazené do reálného světa a konkrétního času. Takže výtky, že se v knize lítá a čaruje jsou podle mě naprosto irelevantní. K názoru, že je autor vůči čtenáři arogantní, když používá cizí slova a pokaždé je nevysvětlí bych řekl, že je mi milejší že je v komentáři uveden zdroj, než kdyby tam byl jen překlad. Navíc z kontextu nepochopitelných pojmů, případně okamžitě nepřeložných, jsem v knize zas až tak moc nenašel… Navíc je podle mě vůči čtenáři arogantnější vše mu polopaticky vysvětlovat, tak jak tomu často bývalo dříve (vzpomíná to i Werich v jedné své forbíně – představa vydavatelů, že co čtenář, to blbec).To že autor vykrádá sám sebe co se týče postav si nemyslím, srovnávat například Kyrieleisona s Bonhartem je velmi povrchní. Jedinou jejich společnou vlastností je snad to, že oba jsou nájemnými zabijáky. Nevím ani co myslí autor recenze “Bonhartovou bandou”. Prospěchářský a tmářský biskup Konrád vs. Dijkstra? To taky kulhá. Samson s Regisem mají k sobě svou tajemností už blíž, nicméně obrázek Samsona ještě není dokreslen a řekl bych, že se o něm a jeho pohnutkách ještě spoustu věcí dozvíme.A že hlavní hrdinové projednou nejsou neporazitelní fyzicky ani duševně mi připadá docela sympatické. To že hlavní hrdina nejedná vždy s chladnou rozvahou a často udělá kravinu v dobré víře, nebo že má strach a není mistr bojových ani magických umění mu jednak dává větší lidskost a uvěřitelnost a k tomu i případný prostor k růstu.Třeba si Sapkowski vychovává své čtenáře… 🙂
Re: Nesouhlas
Inu, napsal jsem svůj názor a za tím si stojím, ale to je tak subjektivní, jak jenom rozdílní lidé jsou…. jenom se vyjádřím k tomu “historickému románu”, jak to bylo zmíněno. Pokud autor píše “historickou fantasy”, kterou Narrenturm je, tak zasazuje příběh do jisté doby, kter měla svá jistá pravidla a jisté zákonitosti. A pokud to tétio doby román zasazuji, musím se držet těchto pravidel, odíváním počínaje a mentalitou té doby konče…. To je právě úskalí tohoto žánru. Netvrdím, že autor musí vědět do puntíku první poslendí, ale alespoň by měl vědět, čemu se vyhnout, aby jeho “historická fantasy” nepůsobila tak strašně moc “ahistoricky”…. což podlě mě Sapkowski nezvládl…… ale možná to je jenom tím, že to studuji 🙂
Souhlasím
NIC
THE BEST!!!!
¨Nevim komu se tahle kniha nelíbí dyť je úplně skvělá,po fenoménu Zaklínač napsal Andrzej další trhák…Erotický úvod,napínavý střed a dokonalý konec,no co chcete víc…
Třeba si mě kamenujte, ale tímhle mě pan Sapkowski dokonale znudil. Žádný z hrdinů mě nezaujal natolik, abych mu držela palce. A opravdu mě nebavilo stále listovat knihou a hledat překlady latinských, francouzských a německých vět a citátů, protože autor má obsedantní potřebu prezentovat svou znalost jazyků. Kdyby se místo hraní se slovíčky raději soustředil na děj. Vůbec nejvíc se mi od něj líbí povídky o zaklínači – vtipné, někdy akční, někdy moudré. Druhý díl Narrenturmu bude možná zajímavější, ovšem já si ho kupovat nehodlám.
Doporučuji!!
Třeba mě kamenujte, ale tímhle [FP: omlouvame se, text nahradili hackeri a nelze obnovit ze zalohy :o(]