Bajky robotů – Lem Stanislaw

Jeho nejvýznamnější díla vycházela s nevelkým zpožděním i u nás. Vydání Bajek robotů, sbírky předcházející jeho slavnou Kyberiádu, zacelilo jednu z posledních trhlin Lemovy významné tvorby na českém trhu. Některé z povídek v této knize jste sice údajně mohli číst již v antologii Zachraňme vesmír, ale až dnes se tato sbírka dočkala kompletního českého vydání. Navíc je zde pro nás připraven malý bonbónek v podobě povídky Záhada, která nebyla kvůli pozdnímu zveřejnění zařazována ani do polských vydání, ač s tématem knihy přímo souvisí.

Všechny povídky se odehrávají v pohádkovém světě robotů. Nejsou to však staří známí roboti a la Asimov. Nutno si uvědomit, že s jejich stvořitelem člověkem, který z neznámých důvodů své výtvory opustil, již netrávili dlouhý čas. Celá populace elektrického národa se proto zvrhla, ne však v negativním smyslu slova. Roboti osídlili mnoho galaxií, sami založili a zase zničili bezpočet měst a civilizací. Svým způsobem se také polidštili. Znají lásku, strach i nenávist, trápí je stáří, touží po moci a bohatství. Lidé (v řeči robotů tzv. bleďoši) se mezitím v jejich elektronických očích stali spíše mýtem než historickým faktem a jejich přítomnost je pro ně ztělesněním noční můry.

Lem tento svět ve svých povídkách nebuduje pomalu a postupně jako ostatní autoři, jednoduše vás do něj „hodí“ a v dalších příbězích se jen zmiňuje o známých skutečnostech. Během jedné či dvou povídek si na nové prostředí však zvyknete, pochopíte jak to mezi roboty chodí a budete se cítit doslova jako doma.

Jak název napovídá, tato sbírka neobsahuje „seriózní“ sci-fi příběhy, ale doslova a do písmene pohádky. Všemocní elektroničtí králové, draci požírající celé Měsíce, ale i stateční elektrytíři jsou nedílnou součástí Bajek robotů. Zároveň, jako v každé správné bajce, má každý příběh svou pointu a ponaučení. Tak například bajka “Jak Erg transformátor bleďocha přemohl” vypráví o tom, že k cíli vede vždy několik cest a že lež se někdy přece jenom vyplácí. Většina point má filosofický ráz a nikde není řečeno, že s nimi musíte souhlasit, přesto jsem tak často rád učinil.

Nemá smysl psát o každé z třinácti povídek zvlášť podrobně, uvedu jednu za všechny. Pod názvem “Automatoušův” přítel se skrývá příběh robota, který si zakoupí miniaturního elektronického společníka. Při zaoceánské plavbě však ztroskotá jejich loď a Automatouš se jako jediný z posádky zachrání na malém, pustém ostrůvku. Společník umístěný v jeho uchu je tam samozřejmě s ním. Robot Automatouš zjišťuje, že na ostrůvku nemůže přežít bez pomoci déle než pár dnů a žádá proto svého “kamaráda” o radu. Ten mu poradí relativně bezbolestnou smrt utopením. Automatouš se pochopitelně rozzlobí a pokusí se nezničitelný počítač zničit. Při jeho marném snažení k němu malý společník neustále s klidem promlouvá a objasňuje mu svou zdánlivě nepochopitelnou radu. Chvíli oba zajímavě filosofují o životě a když už se zdá, že dá Automatouš alespoň v duchu společníkovi za pravdu, objeví se na obzoru loď. Myslíte si, že robot nebohému počítači špatnou radu odpustí? Ani náhodou, mstít se mu bude po zbytek života…

Jak jsem již napsal, Lemovo dílo je skutečně impozantní a tyto Bajky robotů nevystupují z řady. K vysoké kvalitě sbírky svým dílem přispělo i nakladatelství Laser. Duo překladatelů Jungwirth – Weigel předvedli dle mého názoru velmi solidní výkon a odpovědní redaktoři zvládli svou práci také na jedničku s hvězdičkou. Cenu shledávám slušnou, 169Kč je dnes za vázaný výtisk více než dobrá cena.

Tuto knihu si určitě přečtěte, nudit se u ní nebudete. Někteří z vás budou možná lehce zklamáni absencí výkonných mezihvězdných korábů, přestřelek plasmovými zbraněmi a jim podobných klasických sci-fi scén, ale jak se asi shodneme, žádná kniha se nemůže líbit všem. Jste-li ve sci-fi trošku zběhlejší, pak určitě investujte, budete se touto “sci-fi trochu jinak” bavit. Začátečníci by si koupi měli rozmyslet, nejsem si jistý, jak by knihu přijali.