Dan Simmons: Endymion (Hyperion 3)

          Tento text ctete se špatným úmyslem.                     – Dan Simmons, Endymion str. 1. rádek 1.            Musím priznat, že tato veta, první veta pokracování Hyperionu, dosti pobavila. Zamyslel jsem……

          Tento text ctete se špatným úmyslem.
                    – Dan Simmons, Endymion str. 1. rádek 1.

           Musím priznat, že tato veta, první veta pokracování Hyperionu, dosti pobavila. Zamyslel jsem se. Co je mým úmyslem? Dozvedet se další osudy hrdinu Hyperionu? Precíst další 600ti stránkový kolos se dvema pokracováními? Abych napsal Ondrovi recenzi za placatku? Nacíst další literaturu a na své znalosti pak balit roštenky?

           Ta veta me usvedcila. Jsou to asi špatné úmysly. Snažil jsem se prijít na jiný úmysl. Premýšlel jsem. Psal úvahy. Nacetl tisíce filosofu a mystiku. Až po okraj se nacpal halucinogeny. Meditoval. Sedm let jsem sedel pod stromem. Navštívil jsem spoustu mistru. Zenový rjóši o me zlomil hul, tibetský dalajláma se mnou diskutoval o úmyslech, indický guru, který se svetem komunikuje beze slov, si se mnou promluvil, sufíjský mistr se mnou tancil. A nic.

           Tento text ctete se špatným úmyslem.
                    – Dan Simmons, Endymion str. 1. rádek 1.

           Tato veta me zastavila. Nemohl jsem si ji precíst, protože jsem mel špatné úmysly a autor to poznal. Až pak prišel Neznámý. Mág s cigárem a kloboukem se širokou strechou, který mi rekl:
“Cesta k hríchu je lemována dobrými úmysly. Cesta k pravde špatnými.”
A tak jsem cetl. A cetl jsem rychle a presto dlouze…

           Autor rozehrává další neopakovatelný príbeh. Príbeh Raula Endymiona, dívky Aeney, androida a vesmíru. Odehrává se v tom samém vesmíru jako Hyperion, jenom o 274 let pozdeji. 274 let po Pádu svetové Síte a “znicení” Technojádra. Vypravecem príbehu je práve Raul, dobrodruh, bývalý lovec, voják, rozdavac karet v kasínu etc. Ten byl na planete Hyperion odsouzen za vraždu. Jeho slova nás postupne seznamují se spolecností, která žije po Pádu v galaxii. Je to spolecnost ovládaná katolickou církví a Paxem, její armádou. Katolická církev zarucuje nesmrtelnost – práve díky kruciformu, který známe už z Hyperionu. Církev je katolická, tzn. dogmatická, xenofobní a ovládaná zlými úmysly. Ale má moc. Raul je sice popraven, ale probouzí se v podivné místnosti a zjištuje, že kdosi podplatil jeho katy, aby ho zachránil. Tím kýmsi je Martin Silenius, ano, básník známý z Hyperionu a “nejstarší clovek ve vesmíru”. Ten mu dá úkol. Chránit Aeneu, dceru Brawne Lamiy, detektivky známé z Hyperionu, která je nadaná podivnou mocí a má predurcení zmenit vesmír. Po nekolika peripetiích s Paxem ji Raul dostává z planety na Lodi – kosmickém plavidle Konzula, známého z Hyperionu. A zacíná dlouhá honicka. Raul, Aenea a android A. Bettik (známý z Hyperionu :-)) putují po bývalé rece Thetys – rece, spojující stovky svetu pomocí Bran. Ty jsou vyrazeny z provozu od dob Pádu, ale jakási síla je vždy pred Aeneou spustí. Jejich pronásledovatelem je otec de Soya, verný služebník papeže Julia alias Lenara Hoyta, kneze známého z Hyperionu, který své obeti pronásleduje na lodi trídy archandel, lodi, která je rychlejší než jakákoliv jiná lod. Pomocí této honicky nás seznámí Simmons nejen s hlavními protagonisty deje na obou stranách, ale hlavne se spoustou svetu, které Simmonsova fantasie vytvorila pro svet rozpadlé Hegemonie. At už prelidnený Vektor Renesance nebo liduprázdný Boží sad, všechny svety kladou našim hrdinum prekážky, na který se setmelí a ukážou své schopnosti. Pozdeji se dozvídáme, kdo že to ovládá Pax a Církev a jak to všechno je. Simmons naznací další Aenein osud, ale konec ponechá otevrený, takže vzhuru k dalším dílum.

           Endymion me ani v nejmenším nezklamal. Takhle má podle me vypadat pokracování, které bych neoznacil razítkem nastavovaná kaše s. r. o. Nic lepšího bych nevymyslel. Simmons bravurne využívá idey, známé z Hyperionu. Výborne vytvoril predstavu spolecnosti dve ste let po katastrofe. Najdeme zde mnoho odkazu na historii, presvedcive zkreslených. Akorát bych rekl, že když clovek neví, jak to vlastne bylo s Hidžrou, asi si nebude ani pamatovat na první svetovou. Návrat Technojádra do hry je prekvapivý, stejne jako užití Štíra. Kniha není nijak necitelná ci nezáživná, ale zároven se i muže pochlubit s myšlenkami velice hlubokými a velice kvalitním hodnocením lidstva jako celku. Je to sci-fi jak má být – dokonalá vize budoucnosti na druhou. Na další díl si už brousím… brýle.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Já vlastně nic komentovat nechci.Jen opravit hodnocení knihy (i té následující) – 11/10.

  2. já chci komentovat hrozný překlad. Doufám, že to tady někdo znova přeloží a vyjde to znova.

  3. Ten překlad je prostě neskutečný. Ono tedy vychází hodně mizerných překladů, ale u takto kvalitní knihy to zamrzí víc. Blábolů všeho druhu je tam spousta, ale nejvíc mě dostalo, když ten budulínek Ivo Reitmayer místo “hudba sfér” přeložil “hudba koulí”. Konečně jsem doopravdy pcchopil, co znamená ROFL.

  4. Ono už stačí ta první věta, na které autor článku postavil své úvahy – “Tento text ctete se špatným úmyslem.” V originále tedy “You are reading this for the wrong reasons.” Každý, kdo umí pracovat se slovníkem, si snadno najde, že “reason” je důvod, ne úmysl. Ta věta – notabene první a úvodní k celé knize – je úplně BLBĚ!

Zveřejnit odpověď