Emma z umírajícího města – Vladimír Šlechta

Oggerdovský cklus je vedlejší projekt Vladimíra Šlechty. V posledních letech se mu autor začal věnovat více, takže po Střepech z apokalypsy a Keltské bráně je tu další nová Oggerdovka. Tentokrát se přeci v něčem liší – kniha sice spadá do apokalyptického cyklu, ale odehrává se v jiné době a hlavně s jinými hrdiny.

Emma

Emma je drsná holka. Hraje in-live hru, což je on-lineovka na živo, takže kolem lítají kulky a výbušná munice. Po jedné akci, kdy kromě panenství, málem přijde o život, se dobrovolně účastní amnestie a stává se součástí policejních sil. Další příběhy Emmy jsou tak mírně detektivní, avšak nijak zvlášť komplikované, takže se hodí k přímočaré Emmině povaze.
Některé části knihy vznikaly již v devadesátých letech, ale neztratily nic na aktuálnosti. Sám Šlechta popisuje svoji knihu jako postapokalyptickou pornografii. Nemusíte se bát, že Šlechta upustil od svých předností – kniha sice obsahuje erotické scény, avšak pořád autor vyniká v tom, co je mu nejbližší, tedy v nápaditosti. I když námět se tentokrát motá kolem toho samého: Vymírající město se snaží bojovat s mužskou neplodností a kvalitní sémě je zde Svatým grálem.
Emma z umírajícího města je důležitým mezníkem v Oggerdově cyklu. Město v němž se kniha odehrává je poslední výspou civilizace po energetických válkách. Kniha tak svým způsobem spojuje starý a nový svět a doplňuje důležité střípky postapokalyptické historie. Čtenář si díky popkulturním odkazům (hry, internet, filmy) naplno uvědomí to, co je sice zřejmé, ale ne naplno vyřčené – tedy to, že postapokalyptický svět vychází z naši reality, či blízké spíš z naší blízké budoucnosti.
Nakonec pár řádků k provedení knihy samotné. Zpracování obálky je povedené, ale v mnohém (postoj postavy) připomíná Žambochovo Ve službách klanu. Font knihy je menší než je v poslední době zvykem, takže palec nahoru (pokud tedy dobře vidíte).

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

12 komentářů

  1. Vedlejší projekt?
    Oggerdovský cyklus jako vedlejší projekt? A co k takovému tvrzení vede? Jen proto, že zatím čítá míň knih? Já zas mám dojem, že oggerdovské příspěvky jsou staršího data (jak ostatně Emma nebo Střepy dokazují) než první Pohraničí. Osobně Pohraničí a Oggerdovský cyklus vnímám jako rovnocenné a baví mě obojí.

  2. Ano, protože čítá méně knih, tak usuzuji. Autor se mu taky spoustu let nevěnoval. Jinak já mám taky radši Oggerdovky než knihy z pohraničí ale jen o trošičku.

  3. A to já mám zase mnohem radši knihy z Pohraničí, to je moje srdcovka… Oggerd není špatný, ale byl bych radši, kdyby se autor začal zase po vydání Kyborgova jména věnovat více novým příběhům z Pohraničí…

  4. Díky za recenzi. Jen bych chtěl upřesnit, že Pohraničí i Oggerd & spol. jsou souběžné projekty a žádný z nich není hlavní nebo vedlejší. “Přepínám” mezi nimi podle momentální situace a taky podle momentální nálady.

    V současné době se už pomalu pouštím do druhého dílu Emmy, který by mohl vyjít ještě letos (koneckonců máme teprve leden).

  5. no musím poznamenat, že bych u tétot recenze (stejně jako u “Plnou parou”) uvítal (a jistě nejen já) bibliografické údaje. Přeci jen knížka určitě něco stojí ani se nevydala sama 🙂

  6. Holka s culíky a puškozbíječkou
    Doma mám v knihovně deset šlechtových knížek, ale tahle holka s culíky na obálce mě bohužel ještě nepřesvědčila, že bych si ji měl koupit, i když mám obrázky Michala Ivana rád. Popravdě mě zatím nepřesvědčila ani tahle recenze…snad později.

  7. Trochu mimo mne
    Šlechtovky mám všechny (některé v prvním i novém vydání), ale u téhle jsem měl poprvé pocit, že kdybych si ji nekoupil, tak by mi nechyběla. Nemám čas rozebírat proč, jedním faktorem určitě bylo, že Orcigard ani Oggerda nečtu kvůli sexu, ale zase mi tam nevadí, tady bylo na můj vkus moc. Špatné to zas nebylo, VŠ psát umí, umím si představit, že některým sedne, ale mi nějak ne.

  8. Rozhodl jsem se, že dílo, které sám autor popisuje jako postapokalyptickou pornografii si rád nechám ujít. Takže díky za varovnou recenzi 🙂

  9. Musíte si uvědomit, že kniha se skládá ze starých upravených textů a nových textů. Kniha, ač ji autor popsal jako postapokalyptickou pornografii, obsahuje jen pár erotických scén, spíše nápady mají erotickou tématiku, ale je to všechno v rozumných mezích. Takže, i když je recenze trochu kritická, řekl bych, že Šlechta pořád drží velmi slušnou laťku.

  10. Jan Michálek:
    Takže spíš Vladimír Páral než Emmanuelle Arsanová…
    🙂

  11. to KarelC
    Aby jsme zůstali u té fantastiky tak žádná Neomillnerová se nekoná

Zveřejnit odpověď