Jan Hlávka, Jana Vybíralová – Mráz a hry

Vdavky, o které se nikdo neprosil. Vítězství premiéra, o kterého polovina planety nestojí. Císař, kterého nenávidí valná většina jeho vlastní vlády, a čtyři planety obývané lidmi, stojící vůči sobě v jakés takés mírové konstelaci…

19850

Že je česká space opera oxymorón? V krátké době máme již druhý důkaz, že nikoliv. A je to důkaz obsáhlý a dějově notně výživný. Ostatně posuďte sami…

Ani králově sestře se nestává běžně, že by se jí nad planetu přiletěl dvořit algorský císař se sice skromnou, ale pro rodnou planetu oné princezny přeci jen vražednou palebnou silou. Viktorie Talminis se tohoto neortodoxního činu ovšem dočká a bleskový souhlas s ještě bleskovější svatbou přímo na palubě lodi ji vrhne do víru událostí a do středu kultury, se kterou ještě neměla tu čest a u které, jak postupně zjišťuje, předsudky drtivě vítězily nad realitou.

Ne, že by algorský způsob života byl bůhvíjak sluníčkový, vojenská diktatura ruku v ruce s významným procentem vlivu graciánské církve vetkla paranoiu do hlav místních občanů doslova v kolébce. Ale stejně jako novopečená císařovna, každý si nese své břímě tak, jak umí, a pokud způsobí nějaký průšvih, musí počítat s tvrdými následky. Navíc sám císař není ryzí padouch darthvaderovského typu, ale prostě jen člověk, který vyrůstal v určitých podmínkách a určité kultuře, díky čemuž se prostě jinak chovat neumí. Což ale neznamená, že by nebyl nebezpečný. Sama Viktorie to při pár spontánních projevech své přirozené povahy velmi nepříjemně pocítí. Ale přesto, odvážná, hrdá a vřelá kráska pomalu rozbíjí ledové srdce algorského zvířete.

Viktorie a Andrej jsou ústředním bodem algorské linie a jejich chemie, dialogy a jemně, pomaličku se rodící náklonnost je uvěřitelná – a ten, kdo není úplně totální cynik, si i tuhle decentní romantiku má šanci užít. Co se týče dalších postav, zatím nejsou tolik prokreslené, i když bude rozkrývání jejich minulosti velmi zajímavé. To se týká hlavně císařovniny ochranky – šéfa Matta Reeda, snajperky Sojornerové, ex-graciána Esposita, vylepšeného čichače Gunelliho nebo machra na různá udělátka Vargy a pár dalších. Zatím jsou to jen figury obsazující předepsané pozice na dějové šachovnici, ale minimálně Reed a jeho zajímavé updaty či tajemná minulost mají šanci v dalších dílech opustit roli ryze akčního křoví. Závěrem se navíc dočkáme pořádně výbušného finále při algorské slavnosti…

Na Menabaranu, deštivé planetě jakž takž demokratického uzpůsobení byl zvolen nový premiér, ale jakmile nás autoři seznámí drobet s jeho maličkostí, je nám jasné, že čistým způsobem to nebylo. Jak moc je provázaný s průmyslovými molochy na Menabaranu? Jak moc bude moci jeho soukromá exekutiva využívat své přednosti před standardní státní správou? Avrian Dann je mnohem nebezpečnější persona, než by kdy dokázal být Andrej Korwarian. Důvod je prostý, Dann je úspěšný manipulátor, ale on sám je nadto manipulován personou v pozadí; zvláštní ženou, která má přístup k úžasným prostředkům.

Novopečený premiér je nevyzpytatelná, psychotická postava, likvidující bez hnutí brvou potenciální nebezpečí, což se v tomto případě dotkne tří celkem obyčejných lidí – sester Nikoly a Natalie Vanbergových a policejního komisaře Prestona, což je typický policajt staré školy; bez ohledu na politické tanečky, pokud získá případ, snaží se ho bez ústupků vyřešit a viníky dohnat k soudu. A sestry Vanbergovy?

Starší Nikola je de facto doživotně odsouzena se starat o mladší, neuvěřitelně nadanou a vlastně i nevědomky a spontánně velmi nebezpečnou mladší sestru Natalii. Z jejich traumatického dětství nám Hlávka s Vybíralovou zatím prozradí velmi málo, stačí to však na prvotní pochopení situace a souznění s oběma sestrami. Navíc díky Natalině jasnozřivosti je její často neuvěřitelně stoická sestra vrhána do nebezpečných a riskantních situací, jako je třeba zábavná a velmi ošemetná exkurze do laboratoří GenetiXu, která spustí lavinu pronásledování, pokusů o vraždu a nevítaných dárečků do domácí pošty. Připočítejme si na kladnou stranu ještě svérázného dlouhověkého pilota a jeho pomocníka, kteří zastanou obrovskou roli v parádním, dynamickém a napínavém menabaranském finále.

Dění na Viridianu je krom úvodních „námluv“ vlastně nejsubtilnější linií v románu, pak už jen připomínáno korespondencí mezi Viktorií a jejím bratrem Georgem, který se náhle a nevítaně musí z dekorativní figurky, která si může užívat nezávazného života, přeměnit v opravdovou hlavu státu, když jí náhle chybí krk, který celým majestátem pracovitě hýbal. Ale i tam zbyl prostor na velmi zábavnou scénku v podání ředitele rozvědky, zkorumpovaného poslance a jedné injekční stříkačky. Nicméně letmé poodhalení obchodních a diplomatických vztahů mezi Viridianem a ostatními obydlenými planetami už teď prozrazuje, že i zde bude na pořádné intriky a politické bitvy časem dostatečný prostor.

Z pochopitelných důvodů není Mráz a hry jedním akčním samospádem, děj se odvíjí tempem „nádech, výdech“ akční scény jsou pravidelně střídány „odpočinkovými“ pasážemi, občas vtipnými, občas jiskrně dialogovými; všechny linie mají velmi slibný potenciál. Jsme ale na začátku, respektive na konci prvního dílu ze čtyř, takže možnosti jsou obrovské a potenciál taky. Nicméně letos nám odstartoval druhý zajímavý cyklus z českých luhů a hájů, což je nesmírně uspokojivé skóre. Jak všechno ve finále dopadne, ví v tuhle chvíli snad jen Natalie Vanbergová.

Autor: Hlávka Jan & Vybíralová Jana

Nakladatelství: Brokilon

Obálka: Christopher Balaskas

Stran: 502

Cena: 328 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

3 komentáře

  1. Čekala jsem hodně a dostala ještě víc. Úžasně propracované a chytlavé, nemůžu se dočkat dvojky, i Dračice byla bezvadná.

  2. O letošní českou knihu roku se v mém případě zjevně popere Mycelium a Algor. Na výsledek jsem sám zvědav 🙂

  3. Jednička je zajimavá až tak od dvousté stránky, kdy se děj konečně rozjede.

Zanechat odpověď