Janičáři – Jerry Pournelle

Přijdu do fantasyshopu a mé oko po zběžné prohlídce nabízených titulů spočine na knize s názvem Janičáři, přečtu si pár informací o knize a úryvek na první stránce, po krátkém rozhodování opouštím obchod s knihou v ruce. Ještě ve vlaku začínám číst, nejdříve to celé vypadá jako běžná military SF, ale postupně, s přibývajícími stránkami začínám mít neodbytný pocit, že to celé není jen o scifi, ale jedná se o výborný mix scifi a tak notné dávky středověkých soubojů. Možná se teď udiveně ptáte jak je to možné, nezbývá mi tedy, než nakousnout příběh a podělit se s Vámi o co vlastně jde.

Žoldnéřská skupina najatá CIA, je vyslána na KUBU na nebezpečnou misi, vše krachuje a CIA nechává žoldnéře vlastnímu osudu (jisté smrti), avšak na poslední chvíli jsou vojáci zachráněni mimozemšťany, kteří jim nabízejí zajímavý obchod.

Dopraví je na vzdálenou planetu, Tran a chtějí po nich, aby si podrobili místní obyvatelstvo a začali pro ně pěstovat vzácnou drogu, která roste jednou za 600 let v důsledku přiblížení planety k třetímu slunci!
Jenže hned po výsadku na planetě je svržen vůdce žoldnéřů a s nejnutnější výbavou ponechán osudu.
Aby toho nebylo málo, tak na planetě zuří válka. Avšak veškerý vývoj je na úrovni pozemského středověku, a tak jsou války vedeny na ostří nože a dosah luku.

Sám jsem byl zaskočen situací, kterou jsem se Vám teď pokusil vylíčit, avšak v průběhu dalších a dalších stránek jsem se začínal obávat konce a doufal v nekonečnost celé knihy (opravdu :).  Moc se mi líbí jednotlivé ztvárnění postav a svět v němž jsme se ocitli, země, kde nalezneme, jak římské legie a severské kmeny ne nepodobné Vikingům, tak i již zmíněné žoldnéře a další a další národy původem ze Země. Skvěle je zpracován i hlavní hrdina, který sice není žádný hrdlořez, ale když je potřeba, tak se umí poprat, přičemž vyniká spíš jako geniální taktik a myslitel, než válčením posedlí psychopat. Já jen doufám, že mě v budoucnu překvapí více takhle kvalitních titulů.

úryvek (strana 125)
Ale ksakru, pomyslel si, utíkání už mi leze na nervy. Jednou si člověk vybrat stranu musí. Tak proč ne zrovna teď? „Bojujeme,“ řekl.
„Udělal bys to, kdyby byla škaredá?“ zeptala se Gwen.
„Sklapni. Masone, vypal pár varovných výstřelů.“
Automat Heckler&Koch zarachotil; dávka pěti střel musela zabzučet útočníkům těsně nad hlavami. Nezpomalili.
Caradoc přitáhl tětivu ke tváři a hladkým pohybem vypustil šíp. Zasáhl vedoucího jezdce přímo do prsou a ten spadl z koně.
Tím se to řeší, napadlo Ricka. Zvedl svůj H&K a přepnul na automatickou palbu.