Kočkodlakova mise – Lewandowski Konrad T.

Už potřetí za poslední rok se k nám vrací polský autor Konrad T. Lewandowski se svým hrdinou kočkodlakem Xinem. Po první knize Kočkodlak Xin, která měla u českých fanoušků fantastiky celkem velký kladný ohlas, vydalo nakl. Laser druhou knihu Návrat kočkodlaka, která už tak nadšeně přijata nebyla. Což přiznává Laser i na přebalu třetí knihy, kde píše “…takže ti, kdo byli trochu zklamáni druhým dílem, mohou být klidní, hlavním hrdinou je opět Xin.”

Musím se přiznat, že jsem nečetl ani první, ani druhý díl. Kočkodlakova mise se mi prostě dostala do rukou tak, jak se mi to stává často. Cestou z práce jsem si v tramvaji pročítal nové přírůstky na našem SFaF trhu, a Lewandowského kniha mne natolik zaujala, že jsem si ji hned přečetl. První kapitola byla opravdu skvěle napsaná, přesně tak, jak by měla být u každé knihy. Čtenáře by měla chytit, a nutit ho číst dále a dále. Postava Xina byla zdařile vyobrazená a přístupná, a přitom obklopená pocitem tajemna. Samotné dialogy, popisy a hlavně zápletka nebo námět příběhu slibovaly skvělou četbu. Možná jste si už všimli, že používám minulý čas. To, co nám Lewandowski naservíroval dále, už k dokonalosti první kapitoly mělo velmi daleko.

Děj, který vypadal tak slibně, se rozptýlil jako mlha po ránu v něco, co bych nazval přepisem počítačové hry. Přesně tak mi to připadalo. Xin se dostal do nějakého čarovného Prvního světa, odkud podnikal nájezdy či lovy na zatoulané Suminořany, kteří se tam dostali po kolapsu magie v domě mága Erkala. Osud celého světa Suminoru závisí na úspěchu Xinova úkolu, který mu zadal spolek čarodějů dohlížející na rovnováhu reality. Jako u počítačových her i Xin po splnění jednoho úkolu, přejde do dalšího “levelu”, téměř stejného, jen možná s trochu jinými reáliemi. Postrádám zde například také popis zvláštností tohoto paralelního světa, kde má Xin chytit svého uprchlíka. I princip lovu není příliš vypracovaný. Přízrak čarodějů mu prostě řekl, že tam, kde bude nějaký rozruch, tak bude jeho cíl. A jaké štěstí, vždy je to první město, kam se dostane, a nějaký tajemný instinkt ho vždy dovedl přímo k “rozruchu”. Pak jen stačí použít magický talisman a hop zpátky na Prvního světa.

Z každého úlovku si nakonec udělá společníka. Jedním je malý, nervově nevyrovnaný zlodějíček Saro, dalším je žoldnéř Hamniš, mistr střelby ze superkuše, který mi svým postavením v příběhu připomínal ubrblaného trpaslíka Gimliho z Pána prstenů. Ale mezi nejzajímavější patří Berta, zakletá krvelačná striga, která musí “sexovat” dnem i nocí, aby nenastala konečná přeměna. A to neví, že prokletí obsahuje i takovou malou klauzuli, že při tom nesmí dosáhnout orgasmu. Setkáváme se s ní v momentě, kdy veřejně v hospodě na stole chce překonat rekord v uspokojení mužů v jednom tahu (zatím jich je myslím sedm set). Ani po odvlečení Xinem její potřeba není zanedbávána perem autora. Perverzními sexuálními vztahy a potřebami se zlodějíčkem Sarem se čtenář musí prokopávat většinou knihy.

Celý příběh je podle mne spíchnutý horkou jehlou, jakoby se Lewandowski snažil co nejrychleji odevzdat rukopis nakladateli. Kočkodlak Xin z knihy vychází jako nepřemožitelný stroj na zabíjení, jako nudný supermanovský hrdina. Vyřešení příběhu je ukončeno raz dva. Stačí se jen podívat na fakt, že autor tomu věnoval jen několik posledních stran. Žádná velká logika, pouze akce stíhá akci. Kniha připomíná fantasy protějšek k rodokapsovému sci-fi seriálu Mark Stone, rychlé čtecí občerstvení.

Perfektní překlad má na svědomí Pavel Weigel, uznávaný překladatel polské literatury. Možná některé termíny mi neseděly – jako místo “někomu to zasolit”, bych použil “osolit”, nebo výraz ozlomkrk mi v textu připomíná spíše ozlomjazyk. Ale jak jsem si už ověřil, v každém jazykovém regionu republiky se používají jiné termíny než u nás na Ostravsku.

Závěr? Nenáročná oddychová četba do dopravních prostředků a nudných školních přednášek za velmi přijatelnou cenu 139,-Kč.