Mark Stone 66 – Krvavé arény – Šrámková Martina

Po další dlouhé odmlce vyšel v listopadu nový Mark Stone. Ještě pořád ho vydávají společně nakladatelství Golem a Poutník. Nepříliš vydařená, leč akční obálka Oldřicha Lišky a jméno Martiny Šrámkové nepůsobí zdaleka tak přitažlivě jako cover předchozího dílu (Děti otroků od Mosteckého), ale drží se standardu pro tento typ akčního čtiva.

Šrámková Martina - Mark Stone 66 - Krvavé arény Mark Stone je tentokrát konečně na dovolené. Zábavní planeta Kupido poskytuje turistům povyražení ve stylu antického Říma – včetně gladiátorských zápasů. Ty jsou prokazatelně „na živo“, tedy provozované živými gladiátory, což je v rozporu s platnou legislativou. Krev v aréně ale není tak docela lidská, a tak se nezničitelný kapitán rozhodne záhadu vyřešit. Akce rozjetá na vlastní pěst ale Marka dostane do těžkých problémů. Ke slovu se dostávají meče i lasery a z pátrání se stává boj o holý život.

Neklasický začátek „dnešního“ příběhu agenta SDPP má čtenáře připravit na to, že tahle mise bude podána jinak. Základní principy „šutrákového“ světa jsou sice jakž takž dodrženy, ale kdo čeká drsný akční nářez, případně alespoň nějaký ten třeskutý humor, bude krutě zklamán. Ne, že by tu akce chyběla, nebo jí bylo málo, ale vše je podáno ve specificky odlehčeném tónu, který po celou dobu působí spíše uspávajícím dojmem. Je to s podivem – nic, co patří ke klasickému dobrodružnému čtivu, zde nechybí – milenky, souboje, menší válka, intriky, „veselé příhody“, ani exotické prostředí. Pár narážek na různé popkulturní vzory sice pobaví, najde se i několik opravdu pikantních scén, ale celek přes to všechno působí poněkud sterilně a šedě.
Autorka se sice poctivě snažila vytvořit akční čtivo v co nejklasičtějším duchu řady, ale zjevně se jí to tak docela nepodařilo – obzvláště v kontextu s předcházejícím dílem v sérii.

I přes výše zmíněné nedostatky lze tento příběh hodnotit z hlediska kvality jako slušný průměr (byly tu i horší kusy) a rozhodně bude zajímavý pro sběratele a příznivce knižní řady Mark Stone. Zdá se, že tradiční řada vlakového čtiva se u současných vydavatelů díky péči Vlada Ríši stabilizuje na minimálně dvou svazcích ročně. Pro definitivní oživení by to ale chtělo spíše příběhy v kvalitě posledního kusu od Mosteckého, kde se sešel vynikající text s po všech stránkách odpovídající obálkou.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď