Straky na vrbě nám v celku civilizované podobě předložily dnes již obstarožní SF Roberta A. Heinleina Mezi planetami (poprvé vyšlo 1951).
Vcelku prostý děj, kdy “náctiletý” hrdina na žádost rodičů opouští školu, údajně proto, aby byl ušetřen nastávajících válečných událostí, ve skutečnosti je však využit jako kurýr s utajenou zásilkou důležitých informací. Zacházení FBI a bezprostředně nato zahájené válečné operace ho zavedou do tábora povstalců na Venuši, kde se za dosti nezvyklých okolností seznamuje se skutečným pozadím své mise, mířící původně na Mars.
V příběhu hraje vedle exotického prostředí venušské kolonie, venušských draků a dnes už notně zastaralých představ o obyvatelnosti planet Sluneční soustavy nemalou roli doba, v níž byl napsán. Studená válka tehdy přicházela do stádia, ve kterém mohla kdykoliv přejít v horkou, na obou stranách “železné opony” byl pronásledován jakýkoliv náznak opozice. Z kontextu vyplývá, že KGB, StB i FBI ke své práci používaly velmi podobné, ne-li stejné metody a “oblíbenost” těchto složek byla všude na stejné úrovni. Svou roli hrálo i postavení USA ve světové politice a skutečnost, že II. světová válka je vynesla do popředí mezi velmocemi.
Celá kniha je koncipována pro “náctileté” čtenáře, celkem slušný příběh je čitelný i pro dospělé, ale dnes už se řadí pouze mezi průměr. Překlad není špatný, redakční práce je velmi dobrá, ale obálka Davida Spáčila, která má představovat venušského draka, je pochmurná a ohavná jako doba vzniku knihy, vhodná nanejvýš na videokazetu s hodně špatným filmem béčkové kategorie.
názor
Celkem s Střelcem souhlasím. Je to jednoduchý příběh, ale přece jen čtivější než minulý román Rudá planeta. Heinlein byl vždy takový namyšlený militantní nafoukanec. Jen si nemyslím, že jde o podprůměrnou nebo snad “varujte se” knihu.
6/10
neni to zas az takovy prusvih jak se zda z recenze, samozrejme je treba primhourit oci nad naivnimi predstavami, horsi je pocit jsem mel v zaveru knihy, ktery me prisel pomerne odbyty.
Re: názor
Namyšleny militantní nafoukanec?? Jsi nějak špatně pochopil jeho knihy, ne? Nemám pocit, že by někde preferoval válku, nebo ji doporučoval. Každá jeho kniha směřovala k tomu žít v míru, kolektivně, s láskou, spoustou koček a dětí. A když už někde válku měl, byla nezbytná a hlavní hrdina skrz ni většinou dospěl a prozřel.
Mistrovská knížka, která je odsouzená k tomu zústávat nedoceněná.