Neutroniový alchymista 2 – Střet – Hamilton Peter F.

Hned na začátku musím s potěšením napsat, že opravdu dobře. Obě části se liší jako noc a den. To, co se mi nelíbilo na prvním dílu (tedy nuda a repetitivnost), zde naštěstí nenajdete. Řádění posedlých je věnována podstatně menší pozornost a většina knihy se věnuje dobrodružnému pátrání po superzbrani zvané Neutroniový alchymista, jehož hlavní tíhu nese náš oblíbenec Joshua Calvert. Děj je velice propracovaný a propletený a teprve nyní do sebe zapadají části skládačky, na které jsme narazili už v Poruše reality. Díly hlavolamu do sebe zaklaply bezchybně a výsledek mě uvedl v nadšení. Nedá mi to, abych alespoň zhruba nepopsal děj.

Je rok 2581 a dvě bezvýznamné planety, Omuta a Garissa, proti sobě vedou válku. Obě jsou na tom vcelku stejně špatně a vypadá to na plichtu. A obě se rozhodnou pro „konečné řešení“. Omuta najme žoldáky a chce na Garissu shodit protiplanetární antihmotové bomby, zatímco jejich protivníci pověří doktorku Alkad Mzuovou vývojem nové revoluční zbraně, Neutroniového alchymisty. Vývoj je úspěšně ukončen a k Omutě se vydávají tři lodi – jedna z nich, „Včelka“, nese Alchymistu. Jsou však přepadeny Omuťany, jedna z nich je zničena a dvě další včetně „Včelky“ těžce poškozeny. Následně je Garissa opravdu zničena bombardováním a na Omutu je vyhlášena třicetiletá izolace. Po dvou garissanských lodích jakoby se slehl vesmír… Doktorka Mzuová se brzy vynoří v habitatu Tranquillity, kde je pro jistotu doživotně internována, ale mnoho otázek zůstává nezodpovězených.

Uplyne třicet let. Vesmírem se začínají šířit lidé posedlí mrtvými dušemi. Jakoby to bylo málo, doktorka Mzuová nečekaně prchá z Tranquillity a mizí v neznámu. Je zde důvodné podezření, že chce najít Alchymistu a pomstít svou planetu. Proč však čekala tak dlouho? Odpovědní činitelé propadnou panice, vyhlásí poplach a nastane hon. Jedním z lovců je i Joshua Calvert se svou lodí Lady Macbeth. Není těžké předvídat, že při něm prožije mnohé horké chvíle a bude potřebovat všechnu svou zkušenost a štěstí, aby vůbec přežil. Výsledek neprozradím, ale mohu ujistit, že finále má opravdu galaktické rozměry a pointa stojí za to.

Po nevyrovnané první části, u které jsem měl dojem, že autor trošku neví kudy kam, se Peter F. Hamilton opět pochlapil a dovedl dílo do vítězného konce. Výsledkem je kvalitní space opera, která má více kladů než záporů, i když  nějaké ty kaňky na kráse se najdou. Popisek „barokně rozkošatělý“ se na tuhle knihu opravdu hodí, a já mám dokonce dojem, že tomuhle stromku by menší prořezávka vůbec neuškodila. Děj je místy až nepřehledný, je třeba číst opravdu pozorně, a občas by se hodilo, aby měl větší spád. Ale pokud se vám líbila Porucha reality, pak bude spokojeni i s Neutriniovým alchymistou. S jeho druhou polovinou byste mohli být i více než spokojeni. V závěrečné části tohoto cyklu, která se bude jmenovat Nahý bůh, se snad konečně dočkáme i toho, že posedlí dostanou na prdel. I když, kdo ví, autor má jistě v rukávu nějaká další překvapení. Já se na ně rozhodně těším.