Kniha začíná přesně tam, kde skončil první vynikající díl Proměna. Seyonne, zachránce následníka trůnu prince Alexandra a potažmo celé Derzijské říše, současně de facto lenní pán Ezzarie, se vrací domů. Situace se sice zlepšila, Ezzariové již nejsou pronásledováni a mají vlastní zemi, nápor démonů však neustává, právě naopak, a jediný válečník, který je může ve světě lidské mysli zastavit, je právě Seyonne. Tolik vítězných soubojů jako on nevybojoval žádný Strážce v historii.
Ani Alexandr nemá ustláno na růžích. Musí čelit neznámému vůdci lidového povstání, který je čaroděj a nápadně se podobá právě Seyonnovi. Než stačí první Strážce Ezzarijců vyřešit tento problém, postihne ho mnohem tvrdší rána – dítě, které zplodil se svou ženou Yssane, se narodilo jako démon.
Seyonne, aby zachránil syna a rozluštil tajemství démonů spojující je záhadným způsobem s Ezzarijci, porušuje všechna myslitelná tabu, stává se vyděděncem, dokonce je ochoten spolčit se s těmi, které nejvíc nenávidí, zaprodat jim svou duši. Dějový oblouk beroucí na první pohled dech.
Oproti prvnímu dílu se na scéně objevují nové postavy, Seynneho mladá Aife Fionna, odpadlík Balthar odpovědný za zmrzačení celé generace ezzarijských čarodějů a celá legie démonů. Princ Alexandr ustupuje do pozadí.
Odhalení má vzhledem k Proměně méně kompaktní příběh, trpí roztříštěností a zdlouhavou upovídaností. Čtyři sta stránek místo pěti set šedesáti by knize slušelo mnohem víc.
V Proměně se Carol Bergové podařilo mistrovsky vybalancovat mužský a ženský přístup k příběhu, tady už jednoznačně převažuje ten druhý. Nejvíc se to projevuje v charakteru Seyonna, který sice vybojuje několik bitev, ty nejdůležitější se však odehrávají v jeho nitru v říši démonů. Navíc většinou nepůsobí jako váleční, muž čelící stovkám monster, pán křídel, zabiják par excellence, ale jako oběť. Hlavních úspěchů, hlavních vítězství, dosahuje službou, obětováním, vlastním utrpením – což je spíš ženský přístup.
Kladem, který se málokdy vidí, je schopnost autorky poznenáhlu přesvědčit čtenáře, že to, co se mu na začátku zdálo bílé, je černé a naopak. V prvním dílu tak idylicky vyhlížející ezzarijská společnost se najednou jeví jako rigidní, smrtelně nebezpečný matriarchát, proti němuž je Dzerzijské císařství rájem (téměř) na zemi. Nebo v zásadě kladné lpění na plnění povinností může najednou vypadat úplně jinak. A vyvstávají další otázky, který si přemýšlivý čtenář bude klást: Jaká je žena, která zabije své dítě, aby dodržela zákon? Jaká je, když zákon nesplní,ale nikomu to neřekne? Jaký je člověk, který zavrhne všechno, jen aby udělal, co považuje za správné? Je opravdu nutné držet slovo? Ne vždy existují jednoznačné odpovědi.
Odhalení není zdaleka tak sevřené jako první díl, čtenář s největší pravděpodobností nebude souhlasit se vším, co mu autorka předestře, na druhou stranu si právě proto bude klást víc stěžejních otázek, než je ve fantasy obvyklé. Kdo má rád intriky v intrikách a překvapivé zvraty, na které ho nic předem nepřipraví, přijde si na své. Kdo preferuje tvrdou odvetu na zákeřný úder, asi nikoliv. Nedokáži si však přestavit, že čtenář prvního dílu odolá druhému. Tolik k Odhalení.
Ženské spisovatelky
Mě příliš nezaujal ani první díl. Některé pasáže mi přišly hodně feministické a zase že by tahle trilogie byla nějak výrazně originální, to taky ne. Bergovou bych srovnal s těmito dalšími spisovatelkami – Kerrovou, Friedmanovou, McKennovou, Haydonovou, Welshovou, Ruschovou a Flewelingovou. Těžko říct, která z nich je lepší a která horší. Podle hodnocení amerického i britského Amazonu z toho nejlépe vychází Kerrová a Friedmanová, za nimi jsou Bergová a Haydonová. Těhle sedm spisovatelek je typický vzorek současné ženské anglo-americké epické fantasy. Samozřejmě by sem šly zařidit i další.
Proměnu jsem přečetl s chutí a považuji ji za mírně nadprůměrné fantasy. Začátek mě hodně bavil, ale postupem času se originalita začala vytrácet. Ono je to asi logické, že poznávání autorova světa je většinou to nejzajímavější. Z výše jmenovaných spisovatelek se mi asi nejvíce líbila S.C.Friedman a její Ledový oheň(nebo tak nějak). Bohužel druhý díl se vleče už asi 3 roky.
Nakor: z tech uvedenych spisovatelek se me osobne nejvic libi zatim Flewelling.
a jinak k teto knize, urcite je slabsi nez prvni kniha, autorka si libuje v co nejvetsim ponizovani hlavni postavy, chvilema me to opravdu sralo. Uz v jednicce jsem nechapal ten vztah s jeho zivotni laskou jeho zenou, a uz i tady na zacatku knihy bych asi vymlatil ja osobne pulku ezzarianu pac me nevyslovne sraly. Pribeh trochu pokulhava v nekterych vecech, zdaj se mi v romanu docela diry. Ale jinak je kniha zajimava, trosku neco jineho nez se pise. jabych hodnotil 6/10. A zacal jsem akorat cist treti dil, tak uvidime co se tam vyvrbi. Jen muzu rict, ze s hlavnim hrdinou zatim zase pekne jebe :)) a ten vladni system v Derzhi je taky nejakej divnej, kdyz ctu ten treti dil :)) no nic az se to vyda u nas, tak o tom nekdy muzem pokecat 😉
“Autorka si libuje v co nejvetsim ponizovani hlavni postavy, chvilema me to opravdu sralo”.po precteni knih Terry Goodkinda mi toto pripadalo naprosto v pohode :). Obe knizky se mi dost libili – dal bych 9/10 prvni a 8/10 druhy dil.Autorku bych umistil priblizne na stejnou uroven s Flewelling.
no o goodkinda se k nemu aspon nechovali blbe ty udajne nejblizsi, tady kdyz napise, ze je to jeho milovana zena, nejvetsi laska a pak se chova jak se chova, tak nevim
Goodkind je podobny odpad ako vacsina sucasnej fantasy literatury.Popravde dobra fantasy,respektive dobry autory pisuci fantasy,sa daju spocitat na oboch rukach.Ostatne knihy su obycajne sracky.Vyznacuju sa takou myslienkovou tupostou az hroza.Myslim,ze fantasy ostane na okraji literatury ak neprejde,ako cela zvysna literatura,ocistnym ohnom realizmu.Jediny Sapkowsky je natolko inteligentny,ze to pochopil a preto jeho postavy neposobia tak plytko.A dej nieje predvidatelny uz po precitani “prvej vety”.Naviac jeho kniha nestoji len na perfektnom deji ,ale je podopierana aj majstrovsky vedenymi dialogmi postav.
to romison
Kde shanis knihy v origosi.
Desaix : Se Sapk nesouhlasím. Přestala jsem ho číst po tom, co jsem u postav v jeho románě už nedokázala překousnout jejich absolutní nedostatek jakékoliv psychologie.
V: prosim uved nejaky priklad.(Sapkowsky)Co sa fantasy tyka uz som sa tolkokrat popalil pri kupe nejakej knihy,ze sa na tento zaner asi vykaslem.Klasickym prikladom je ,tu zmienena Promena.Plne suhlasim s willisom.Spociatku je ta kniha naozaj zaujimava,ale casom straca na originalite i zaujimavosti a na konci je to cisty brak.
Re: to mindflyer
no bud to z ameriky, nebo u nas v luxoru treba a posledni dobou hlavne pres internet ;))
Nedávno jsem začal číst Proměnu a musím podotknout, že zatím kniha vypadá zajímavě a čtivě avšak co je opravdu strašného je sazba (na tu se nejenom s hrůzou dívá, ale také se špatně čte), když jsem si koupil druhý díl byl jsem rád, že se alespoň v něm sazba zlepšila i když použití daného fontu nepovažuji za moc štastné.
jinak jsem docetl treti a posledni dil a myslim, ze je z tech tri knih nejlepsi, sice dej Alexandra mi prijde trosku neveryhodny, ale pribeh Seyonneho je zajimave podan :)) Mate se na co tesit. Po trochu nudnejsim druhym dilu se tady nudit urcite nebudete :))
Promenu jsem cetla nebyla to nejlepsi kniha meho zivota,ale celkem usla. Odhalení bych ale radila asi uz o tridu nize. první dil byl proste o neco lepsi
Promenu jsem cetla nebyla to nejlepsi kniha meho zivota,ale celkem usla. Odhalení bych ale radila asi uz o tridu nize. první dil byl proste o neco lepsi
Tak již mám přečteny oba zatím vyšlé díly a musím říci, že to byla opravdu dobrá četba.
Proměnu jsem si chtěl nedavno koupit v Krakatitu a v obchodě ji neměli, prej se snad část dodávky musela vrátit že to mělo špatnou vazbu a několik lidí to bylo i reklamovat, o špatný sazbě se toho už naplkalo dost a dost, přesto mi nejde na rozum jak to můžou v takovym stavu vydat, doufam že aspoň druhej díl je udělanej líp…
Me se hodne libili oba dili.Prislo mi, ze to ma alespon nejakou zajimavou myslenku. Ac nerada tak musim uznat, ze toho ponizovani je tam trochu moc, me osobne to vsak nejak moc nevadilo. A docela jsem tam postradala Aleksandera, tak doufam, ze se ho vice dockam v dalsim dile. Kazdopadne si to urcite doctu