Paladin – C. J. Cherryh

S touto knihou jsem se setkal zcela náhodně a velice mě zaujala. Je pro mě zcela novým pohledem na fantasy jako žánr i na způsob uvažování a tvorby literatury. Rozhodně je zajímavá.

Co bych to nepřiznal, už dlouho jsem mě žádná kniha žánru fantasy nezaujala. Nehodlám tu hořekovat nad prachbídnou úrovní různých x-logií, ság na pokračování, příběhů ze světa Warhammeru (c) a DnD (c) s dějem, slovníkem, nápady i hrdinskými stereotypy vesměs zkopírovaným jedna od druhé… Chtěl bych jenom naznačit, že brožovaná knížečka Paladin je podstatně něco jiného. Záměrně nepíšu lepšího, protože to je otázka osobního vkusu a já si nechci hrát na nějakého světaznalého literáta. Využiji prostě zde poskytnutého prostoru, abych dal doporučení všem, kteří o ně stojí.

Začal bych snad tím, že titul příliš nekoreluje s charakterem vlastní knihy. Alespoň podle představ většiny autorů v oboru (tvůrci her apod.) je Paladin jakýmsi obrazem dokonalého rytíře Světla, trestajícím Zlo a Bezpráví a bránícím Spravednost, bojujícím proti nemrtvákům a jim podobným obludám. V mytologii by to byli třeba někteří rytíři kruhového stolu (Galahad, Parsifal…) U Cherryové je tomu jinak. Zde nevystupe žádný takový rytíř, žádný hrdina, který by se potýkal s obludami a temnými zlory. Je tu jen mladá dívka jménem Taizu, které jistý krutý feudál zvaný Gitu vyvraždil celou rodinu, zničil domov a jediným smyslem jejího dalšího života se stala pomsta, a bývalý generál, legendární šermíř a válečník Saukendar, který uprchl před intrikami mladého císaře a jeho rádce Ghita (shoda jmen s vrahem Taizyny rodiny je neúmyslná, jde o dvě různé postavy) a skrývá se v horách jako poustevník Shoka. To jsou nejdůležitější a vlastně jediní hrdinové celé knihy, všichni ostatní jsou vyloženě epizodní role.

Těžko tu mluvit o ději, je krátký a zcela upřimně řečeno překotný. Akční vývoj několika navzájem se protínajících dějových linií nemůžete čekat. Stručně řečeno: mladá dívka prchá z vyvražděné vesnice, kráčí ve stopách mýtického hrdiny Saukendara, najde jeho úkryt na úpatí hory, donutí ho, aby ji přijal do učení, on s výhradami souhlasí, naučí jí přežít a bojovat a nakonec se spolu vydají za pomstou a zcela přemění tvář svého světa. Asi tak nějak, ve zkratce. To není mnoho, že? Vypadá to jako nějaké feministické klišé říznuté exotickými jmény a trochou historických reálií. Ale bohudík jen na první pohled. Děj totiž zde, narozdíl od většiny současné tvorby na poli fantastiky, nehraje až tak velkou roli.

Co je tedy tak zajímavého na knížce se zohýbanou obálkou s divnou ilustrací? Autorka v kulisách jakési fantasy obdoby středověké Čínské říše rozehrává zvláštní příběh vztahu stárnoucího, bolavého, světem znechuceného starce a mladé dívky, která je pro svou pomstu vykonat cokoliv. Tomuto vztahu, jeho vývoji, změnám, konfliktech a vyústění je věnována největší část knihy. Autorka si zjevně umí pohrávat s postavami, přemýšlet jimi a její dva hrdinové rozehrávají opravdový koncert. Pěkné nahlédnutí do psychiky postav a pohlcující opravdovost některých pasáží hodnotím kladně. Rovněž mě zaujala novost postupů, konfliktů a problémů a taky jistá neotřelost jejich řešení. Jazyk a celkově forma se k atmosféře díla dobře hodí. Bohužel, místy je to trochu nuda, chybí tomu akce a vyvrcholení děje je odfláknuté. Jakoby už autorku prostě přestalo bavit sledovat cestu zvláštní dvojice za štěstím a rozhodla se to rychle ukončit happyendem. Poslední kapitoly jsou zmatené, popis vojenských akcí naprosto nezvládnutý a konec dost sporný.

Za poznámku stojí nepříliš zdařilý překlad, který místy ztěžuje chápání příběhu, a který na kvalitě nepřidá. Hodnocení 7/10 je bohužel to nejlepší, které mohu dát, ačkoli možná moje recenze zpočátku vyznívá jinak. Prostě jsem zase jednou zkoušel být objektivní.

Závěrem snad jen tolik: většině vyhraněných fanoušků drsné akce, svistotu mečů, kaluží krve nebo sladkobolného plácání o lásce se dílko asi líbit nebude, a těm ostatním přeju, ať si vychutnají pozoruhodnou knížku v pohodě a s radostí.

Radost 20. 02. 2002 ve 20:02 (magické datum jako stvořené pro konec světa.)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Zadny text nebyl uveden – asi nekdo zmackl tlacitko Odeslat drive, nez neco napsal – to se stava…

  2. Knihu jsem četla a myslim, že tenhle článek je dost výstižný.

  3. Kniha je dobra a stim překladem ses trefil někdy neviš co si maš myslet …..

  4. ta kniha splnila svůj účel jako málokterá jiná,odvedla mě do jíného světa. Při čtení recenze jsem pocítil nostalgii a snad se kní někdy vrátím.

Zanechat odpověď