Pohled ze Zrcadla I – Stín v Zrcadle 1 – Irvine Ian

Svět lidí je tu jen jedním ze Tří světů. Přesto právě tady se dějí události, které mění dějiny. V dávných dobách byl vytvořen předmět, který umožňoval otevřít brány mezi Třemi světy. Ale všichni ho chtěli vlastnit. Jeho tvůrce ho nakonec ve světě lidí před svou smrtí zničil, aby ho nemohli získat jeho pronásledovatelé. Ti byli následně uvězněni v tomto světě Hranicí, přes kterou nebyli s to se dostat. Většina stále ještě doufá, že se bude moci vrátit.

Karan, mladá dívka, musí splnit svůj slib ženě Maigraith. Účastní se tajné výpravy jejímž jediným cílem je získat z moci mága a vojevůdce Yggura prastarý artefakt – Zrcadlo Aachanu. Přibližně ve stejnou dobu odhalí adept na Kronikáře, Lian, podivný příběh. Zná nebezpečné tajemství, a je proto potichu vyloučen ze studia a poslán za Karan. Oba potom, pronásledováni podivnými tvory, prchají spolu drsným terénem hor do bezpečí. Do bezpečí???

Kniha australského autora není jednoduchou fantasy. Začíná skoro až poetickým úvodem, kdy sleduje triumf mladého kronikáře Liana, aby se vzápětí zaměřila na druhou hlavní postavu celého příběhu – Karan, dívku s poněkud problematickým dědictvím po svých rodičích.

Jak příběh pokračuje, po kapkách se odhaluje historie Tří světů a stejně tak jejich současnost. Dost překvapivě si tu hrdinové mění role. Ochráncem se nestane….(přečtěte si.) Karan i Lain se dostávají do mlýnku intrik a lstí mocných. Mají jen malou šanci, že se jim podaří vyváznout.

Postavy, zejména hlavní dvojice hrdinů, jsou vykresleny velice pečlivě a poutavě. A hlavně, pod vlivem prožitých událostí se mění. To se týká dokonce i protivníků hlavních postav. Ti nejsou vylíčeni jako úplně zlí a temní, jak to bývá obvyklé. Zejména Yggur se postupně odhaluje jako poněkud nešťastná a dokonce i soucituhodná figura. Což je po úvodu docela nečekané.

Autor čtenáře zavádí do svého světa a předkládá mu útržky prastarých záhad, čímž ho nutí číst dál a dál. V knize výborně kombinuje fantasy s některými prvky sci-fi.

Po poměrně mírném začátku dostává celý příběh spád, zejména od akce v Yggurově pevnosti. Události se na Karan až překotně valí. Autor je prokládá poměrně klidným dějem okolo Liana, čímž zvyšuje napětí příběhu.

Je jen škoda, že byla kniha rozdělena do dvou dílů, takže v tom nejlepším skončí. A ubohý čtenář se zatím nedozví, co se s Karan a Lianem stane. Podaří se jim nalézt bezpečí? Musíme si počkat na zakončení. Návrat ho slibuje v brzké době.

V textu bylo jen minimum chyb (buď to, nebo jsem v zajetí děje ostatní přehlédl). Překlad sice na některých místech trošičku škobrtal, ale nic hrozného. Zato obálka je zvláštní. Tím ale vůbec nechci říct, že je špatná. Možná, že na ní nejsou rytíři či draci, přesto dokáže upoutat oko. A krajina, kde v prostředku jezera stojí podivný hrad (nebo město) uprostřed hor, je osvěžující. Spolu s tajemným vstupem tvoří nečekanou kombinaci. Snad jen jméno autora mělo být (podle mého laického názoru) menší a název knihy výraznější.

Závěrem: Poměrně neobvyklá fantasy, kterou si rozhodně stojí zato přečíst.