Děkuji za bolest… Nová povídková kniha slovenské spisovatelky Alexandry Pavelkové…
Dážď ustal. Vysokou trávou okolo jazera sa prediera vraník, s jazdkyňou v sedle. Spolu sa vynárajú a zase strácajú v opare, unavení, no vytrvalí. Pred nimi uteká územčistá postava, špinavá a pokrytá vredmi. Kríva. Čo chvíľa stočí hlavu a kalnými očami sleduje ženu na koni. Smeje sa… obludným, mazľavým smiechom. Meno príšery je Bolesť a krásku v sedle matka pomenoval Vimkou. Je to vedma, liečiteľka a netvora prenasleduje už dlho. Dni, týždne, roky… celý život. Neľútostne, tak ako jej to velí prísaha. Prekliata prísaha…
Prokletá přísaha je najnovšou knihou lady Fantasy, Alexandry Pavelkovej, prvej dámy slovenskej fantastiky. Prokletá přísaha je zbierkou poviedok o vedme Vimke, vyšla v českom jazyku – a je tým najlepším, čo autorka doteraz vydala. Sú to drobné, filigránsky jemné príbehy, cizelované do dokonalosti – a tvorené dlhé roky. Prepracovávané, hladené starostlivou rukou, ošetrované… sú tým, čo vám nikdy nepredložia chŕlitelia bežných fantasy príbehov. Vimkina púť za Bolesťou je plnokrvným príbehom ľudských hrdinov (aj keď sú občas v podobe draka, upíra či kentaura), príbehom o hľadaní svojho kúska šťastia v slzavom údolí. Alexandra Pavelková hľadá v podobe krásnej liečiteľky to, po čom túžil Sapkowského zaklínač, či Stvoriteľ Alvin Orsona Scott Carda…
V knihe je päť poviedok o Vimke a jedna naviac, ľahučký príbeh o odklínačovi a morskom panicovi – s výstižným názvom S mořskými si nezačínej. Uvedená poviedka sa úspešne zúčastnila (tak ako všetky príbehy tejto zbierky) literárnej súťaže – táto konkrétne Ceny Gustáva Reussa – a jeden z porotcov o nej povedal: „Pekná, kultivovane napísaná bájka v žánri fantasy, navyše nie nudná, ale živá, s autorským zmyslom pre humor. Jemný erotický podtón (či hlavný tón) dodáva textu potrebný osviežujúci efekt.“ Presne tak, a my – čitatelia – sa môžeme tešiť na budúce stretnutie odklínača a Vimky, ktorých prístup k životu sa od seba líši ako… život a smrť. Dve strany jednej mince, no kým Vimkinym osudom je hľadanie šťastia, odklínač ho má a neustále stráca…
Vimka. Krásna liečiteľka, vedma, ktorej prekliatím je Bolesť. S utrpením sa stretáva deň čo deň, dokáže ho ľuďom brať a páliť silou vôle, no dokáže ho aj vrátiť, prípadne… Bolesť ju zvyčajne raní – ak zasiahne príliš hlboko a priveľmi silno. Vimka… Prisahala, že pomôže každému a prekliatie takýchto prísah sa jej pripomína v každom, hlavne v nevhodnom okamihu. Prekliata prísaha ju zavedie do úkrytu sadistického baróna, dračieho brlohu, aj do prepychového domu životom utýraného upíra. Prísaha je tým, čo spojí jej osud s Fénixom, drakobijcom s očami ako hlboké studne, s kentaurami, ktorí… nevedomky strážia tajomstvo. Hlavnou niťou gobelínu jej života je neobyčajnosť…
Podobnú knihu som nikdy nečítal. Emocionálny náboj je rovnaký ako v najlepších dielach Andrzeja Sapkowského či Orsona Scott Carda, rozdiel v je v tom, že tieto poviedky sú ďaleko hutnejšie. Ak máte radi alegórie – kým Sapkowského sága o zaklínačovi je podobná vínnej pivnici, s archívnym, ale aj bežným vínom, Vimka Alexandry Pavelkovej je maličkým súdkom whisky. Silná, čistá chuť, ktorá sa dostáva hlboko pod kožu… Horkosladký vzťah Vimky a Žilicu má podobné črty ako večný tanec Geralta a Yennefer, ktorý sa napokon skončil až v Avalone. Vimka a jej drakobijca sa pália ako nočné mory v plameňoch túžby, rovnako ako Cardov Te-Kumsa a Tkáčka Osudu Becky. A nie je to len o ľuďoch… aj drak, upír a Fénix majú právo na lásku. Vimka vás naučí milovať – na pozadí duchaplného, vtipného príbehu, bez vaty a balastu.
Aj keď radšej tasíte meč ako lutnu, prídete si na svoje. Lúpežný barón sa nepoddá ľahko, rovnako ako drakobijca nie je lovcom pre parádu. Svištia čepele, drnčia tetivy kuší a dôjde aj na pero zabodnuté do oka (je predsa mocnejšie meča, nezabúdajte 🙂 Lesom sa ozýva dupot koní a nad korunami stromov šumia dračie krídla. Z kopca na poplach píska kentaur a kdesi vysoko, pri slnku spieva Fénix, ktorý sa práve zrodil z popola. Poviedky plné akcie, hutných dialógov, jemného aj čierneho humoru, plné hrdinov (hrdiniek), ktorým musíte držať palce.
A to všetko v útlej knihe za pár korún. V knihe, ku ktorej dostanete ako bonus plagátik s obálkou, aby nádherná maľba Martiny Pilcerovej ešte viac vynikla. V podstate mám len jedinú výhradu, ktorá sa mení na otázku. Prečo nie je takýchto poviedok v knihe viac (desať, dvadsať, sto 🙂 a… kedy nám autorka dopraje ďalšie Vimkine príbehy?
Slovanská fantasy má svoju kráľovnú.
Zatraceně dobrá knížka, zatraceně dobrá obálka a zatraceně dobrá recenze.
pěkné
Fakt skvěle napsaná recenze. Je naprosto zbytečné psát novou, jinou, bude jen horší. Jinak se hluboce kaji, že jméno Rasti Weber mi nic neříká. Doufám, že se s ním ještě na FP setkáme.
Druhá recenze
No ještě s jednou recenzí se tady přecijenom setkáme. Zrovna se ji chystám psát pro RAMAX.
Re: Druhá recenze
Tak nakonec když jsem si to všechno v hlavě přebral, tak neshledávám tuto knihu natolik geniální, za jakou i považuje Rasťa. Podrobnosti se dozvíte v mé recenzi.
Obalka je fakt dobra, a plakatek potesi, ale knizka. No nevim. Rozhodne neni nejhorsi, lec zapletky povidek mi prisly nejak slabe a plytke a zpracovani by taky mohlo byt lepsi. Chystam se precist si Miešance a doufam ze me prijemne prekvapi. Treba byly tyhle povidky jen prvotinami.
taky už přečetl
Tak jsem tu knihu přečetl, a taky musím říct, že 10/10 bych knize nedal. S tím, že je to jako Sapkowski,ale ne plagiát, bych se moc nevytahoval. Příběhy jsou jako by vytržené z širšího kontextu, nejsou špatné, ale snaží se být až moc tajemné, s koncem, který si může každý domyslet sám. A obálka? Technicky je to skvělá kresba, ale jak jsem řekl hned, když jsem to u Marchlíka uviděl, připadá mi jako úvod z počítačové RPG hry – vyber si svého hrdinu a jdi na věc.
Re: taky už přečetl
No rozvrzeni obalky jsem nejak moc nezkoumal. Ja chvalim hlavne tu hlavni malbu, ta je fakt husta. Recenze mi vyjde v Ramaxu. Prozradim, ze jsem tomu dal 8/10.
Re: Re: taky už přečetl
Taky jsem to precetl a taky mam plno vyhrad. Nejsem z toho az tak nadseny, jako Rasto. Spise naopak. Dal bych tomu 7/10. Nadseni, s jakym jsem se na to vrhnul, me opustilo hned po prvni povidce. Asi taky napisu recenzi…
Re: Re: Re: taky už přečetl
No že Rasťa všechny knihy nadhodnocuje je stara věc. Pak se neni co divit, že něco lepšího vynachválí do nebe :o) Ale špatná kniha to rozhodně neni, jenom tam jsou strasne mouchy. Přiliš nevěřím tomu, že se povídkám Pavelková věnovala nějak svědomitěji a stále, jak tvrdí Rasťa.
Rasťovo nadhodnocování
Tak jsem se koukal na Rasťovy recenze na fandom.sk a existuje jen jedina kniha, které jsem dal lepší hodnocení než Rasťa. :o) (pro zajímavost, je to antologie Je dobré být mrtvý).
Overclocking
Len jedna poznamocka na margo nadhodnocovania. Vo vseobecnosti su bodove hodnotenia cimsi, co pouzivam nerad. 7/10, ktore dostane Gemmel je inych ako 7/10, ktore dostane Prvni planeta smrti. Roman posudzujem inymi kriteriami, zbierku poviedok detto, saga je hodnotena opat inac… A posudky davam skor do textu, cisla su uz len cimsi naviac – aj ked sa beru ako smerodajne. A celkove nadhodnocovanie – vzhladom na to, ze sa sam pokusam pisat, viem, co je to za drina a nedokazem dat akemukolvek textu menej ako 6/10 (to uz je priemer plny klise) – vynimkou bol len Hvizd Birny, tam slo z voleja 0/10.
A ad Prokleta prisaha – dal som 10/10, pretoze je to moja krvna skupina – mam radsej tajomnejsie, premyslave poviedky s atmosferou – nez bezhlave krvaky a pseudovtipne rozhovory. Prokleta prisaha, obzvlast v poviedkach Trvale riziko a Jantarova kapka mi pripomenuli moje “best of” Sapkac, Stripek ledu a Trochu se obetovat.
Malba je vecou nazoru – urcite je to vsak Pilcerovej najlepsia obalka, a s prehladom za sebou nechava z ceskoslovenskej sceny kohokolvek, Krasnym pocinajuc a Maxonom so Spacilom konciac. Snad len p. Bouskova je niekde na rovnakom stupni atmosfery. Alan Lee to sice nie je, no takeho Valeja a Roya s ich stuhnutymi postavami to tiez polozi na lopatky.
Re: Overclocking
Ja zas nejsem schopný dát této knize něco lepšího než 8/10 (i to mi připadá jako maximum), když je na ní nejlepší to, co se nejvíce podobá Sapkowskému. To ať se na mne nikdo nezlobí.
Tak mě napadá, že na těch 10/10 p. Webera může aspoň zčásti vrhnout světlo fakt, že stejně hodnotil i Catherine Asarovou. Takže asi má slabost pro červe^H^H^H^H^H romantické autorky.
Po pohledu do Ramaxu (který v podstatě vydává Fantomprint) mi přišlo srandovní, že ani jedna z recenzí se nezmiňuje o tom, jak je ta knížka předražená. Normálně se snažím kolegy nekritizovat, protože to vždycky vypadá napůl jako konkurenční boj, ale tady si fakt myslím, že cena 95 by byla při té tloušťce odpovídajícnější. Myslím, že těch 125,- dost uškodilo i prodejnosti a zájmu o ten titul…
Souhlasim
Mě se povídky opravdu líbily. Taky nějak nemusim kopu bojovejch scén a nějaký to romantický pozadí mi vůbec nevadí. Zajímavej mi připadá hlavně ten nápad s léčitelstvím a s ním souvisejícíma trablema. Ale je možný, že na to koukám jinak, protože sem holka….