Série Psycho je dovršena. V USA vyšel poslední díl v roce 1990, ale u nás je série kompletní až letos. Nyní se můžeme sami přesvědčit, zda se bude jednat jen o další slabé pokračování světového kultu.
 |
Norman je po smrti. Většina čtenářů doufala v opak. I když entrée ve stylu „tak jsem zase tady, před výbuchem jsem z dodávky v poslední vteřině vyskočil“ nejsou moc populární, přesto se jedná o lepší předpoklad než děj třetí knihy. Už první kapitola definitivně čtenářovu představu o Normanově grandiózním příchodu na scénu pohřbívá. Z Batesova domu, motelu a především jeho života je vytvořeno muzeum. Otevření této zábavní atrakce doprovází mnoho rozporů a následně i sérii vražd. Už tak hustou atmosféru městečka podpoří příjezd ambiciózní a šťouravé novinářky, pracující na Normanově životopise.
Ano, je to pořád starý dobrý Bloch. Ale téma Psycho se vyčerpalo už prvním dílem. Román v sobě nese pravé horrorové prvky. Není nouze o vraždy, napětí a záhady, ale už na vás nedýchá ta tajemná atmosféra. V začátku knihy se čtenáři daří díky spisovatelovu talentu zdárně se začíst, nicméně čím více se kniha blíží ke konci, tím více se vše jeví zmatenější a pro čtenáře bolestnější. Postavy běhají sem a tam, nikdo nad nimi nedrží pevnou ruku, neusměrní je a celá kniha se začíná propadat do hlubin. Zakončení je opravdovým „horrorem“, bez nápadu, využití nouzového tlačítka s nápisem „tak to skonči, hlavně ať už to nebolí“.
Pokud bychom nahlíželi na trojku jako na samostatný horor, který nemá nic společného s Batesem, zasloužila by si kniha hodnocení vyšší, alespoň o několik procent. Ovšem při čtení se vám stále připomíná legendární prvotní díl a proto je závěr série pouze lehkým nadprůměrem.
| 60 % |
|
