Strážce bouře – Cyklus ohně I – Wurts Janny

Janny Wurts určitě mnoha z vás nemusím představovat. Ať už ji znáte ze ságy Impéria, kterou psala společně s velikánem R. E. Feistem, nebo z naprosto skvělé knihy Pán Bílé bouře. Nyní se nám přestavuje novým cyklem, který napsala již v roce 1984, takže můžeme poznat její kvality z dřívějších dob.

Wurts Janny - Strážce bouře - Cyklus ohně I Janny Wurts určitě mnoha z vás nemusím představovat. Ať už ji znáte ze ságy Impéria, kterou psala společně s velikánem R. E. Feistem, nebo z naprosto skvělé knihy Pán Bílé bouře. Nyní se nám přestavuje novým cyklem, který napsala již v roce 1984, takže můžeme poznat její kvality z dřívějších dob.

V knize vystupují hlavní hrdinové, jimž teprve začíná dospělý život, ale hned od začátku to nemají jednoduché. Po poněkud zmateném prologu o kletbě čaroděje Anskiera na svého společníka Ivaina se vrháme do přímořské vesničky, kde Strážce bouře Anskiera zatknou, protože dle nich způsobil pohromu, jež zabila tisíce lidí. Jedna dívka tomu ovšem nevěří a schovává se na lodi, kterou jej chtějí odvézt. Tomu se snaží zabránit její bratr a vrhá se za ní. Všichni tři budou hrát v příběhu hlavní role. Čaroděj bude po pár stránkách lstí vlákán do pasti, a aby zachránil svět před démony mrazu, vytvoří horu z ledu, v níž zůstane uvězněn společně s démony. A jeho jediná pomoc se skrývá v dávné kletbě, která mu umožní povolat potomka Ivaina na svou záchranu. Ale tento prapraprapravnuk je velkou hromádkou neštěstí, pracuje v písárně, kde opisuje texty, a jakákoliv těžší námaha je na něj příliš. Skrývá se za sebelítostí a nenávidí sám sebe. Jenže mocné kouzlo jej donutí opustit svou chabou ochranu a je vržen do neznámého světa.

Každý z mladých hrdinů v tomto díle dostane příležitost zformovat si svůj život a připravit se dle svých schopností na budoucnost. Kulhající dívka Taen prožije celou zimu na tajemném ostrově, kde bude vyučena ve Spřadačku snů a zestárne o sedm let. Její bratr Emien se se zuřivostí sobě vlastní a se schopností neodpouštět vydá na cestu temna a moci a stane se přisluhovačem mocné Tathagres. Jeho ambice po celou dobu budou vzrůstat a my budeme moci sledovat jeho zaslepenost a vzrůstající chamtivost. Což naproti tomu rve srdce jeho sestře. Jaric, potomek dávného Pána ohně, zesílí a ze slabého chlapce se stane vytrvalý mladý muž, kterého bude neustále srážet jeho sebelítost a nedůvěra v sebe sama.

Více z příběhu nebudu prozrazovat, ale určitě o pár překvapení nebude nouze. A když podotknu, že se nejedná tak úplně o čistou fantasy… Ale nebojte, technických vymožeností je opravdu velice málo.

Z dějového hlediska je kniha docela dobře a barvitě napsána. Už zde můžeme poznat, že Janny Wurts se snaží každou postavu popsat co nejpodrobněji a charakterizovat do nejmenších detailů, což se jí povedlo naprosto excelentně v již zmíněném Pánu Bílé bouře. Postav v příběhu je dostatek a neustále se objevují nové. Samozřejmě také umírají :-). Svět, ve kterém se vše odehrává, je docela zvláštní a zatím jej zcela nechápu. Existuje zde několik typů démonů a dávná historie prozatím bohužel zůstává zamlžena. Ze začátku dlouho, opravdu dlouho nebudete vědět „která bije“, protože neustále na vás doráží nové informace a bez jakéhokoliv vodítka, co a jak funguje, budete ztraceni. Po polovině knihy už vše pochopíte, ale svět zde je celkem komplikovaný a jednotlivé události, pravidla a postavy budou při rozlouskávání chvíli trvat. Vad v ději jsem si nevšiml, pádí rázně vpřed. Obálka je pěkná a vystihuje vnitřek knihy.

Ale co mně opravdu vadilo, je korektorská a překladatelská práce. Nevím, nakolik je to chybou v překladu a nakolik je to stejně i v originále, ale hodně vět je částečně vytrženo z kontextu, případně jsou změněny reálie, takže pár řádků spíše mate, než osvětluje. Jednou z perliček překladu je stránka 95: „V bezpečí pod střechou strážního domku si potom strážní zkontrolovali své zbraně. – Údolí, plné letních vozů, barevných světel a tenkých dřevěných stánků letního trhu, připomínalo patchwork.“ Patchwork? Docela typické české slovo, co? Nejsem si také jistý, že slovo obrubník, které je použito jako okraj nebo zábradlí lodě, je to pravé. V námořnictví se sice moc nevyznám, ale mnoho slov z tohoto oboru mi připadá v praxi nepoužitelné, a nevěřím ve výrazy zde použité. Najdou se i chyby v čárkách, překlepy atd. Můj dojem tedy je, že kniha byla dána do tisku dříve, než měla, a výsledek je vidět…

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. No nevim jestli bych to mohl cist, potom co jsem si koupil tu strasnou knihu Pan Bile Boure, na kterou jsem uz napsal nemalo kritickych clanku s kterymi nakonec spousta lidi souhlasila. Ale pokud je ta kniha mnohem lepsi nez nesmrtelne postavy z Pana Bile boure, kde vsechno vi, vsechno umi apod. tak bych si to mozna i precetl

  2. Tak teď nevím… Protože mně osobně se Pán Bílé bouře hodně líbil. Ze začátku jsem si říkal, co to jako vůbec je, ale pozděj jsem se ponořil do nitra hl. hrdiny. Dle mého byl naprosto špičkově propracovaný a jeho nesmrtelnost byla účelem. Ale nakonec stejně skončil poněkud špatně, nebo ne? 🙂 Ale tato knížka je od Pána rozdílná. Jedná se spíše o typičtější fantasy cyklus, více postav, dobro, zlo atd. Není to špatné, ale na ságu Samoty, Feista, Goodkinda a kohokoliv jiného to nemá. Takže záleží na tobě :-).

  3. Ja jsem Pana bile boure necetl ale mohu rici ze Strazce boure je dobre citelna kniha a me hodne libila. Doporucoval bych kazdemu at si ji precte

Zveřejnit odpověď