Terry Brooks: Čaroděj

Nespoléhejte se na to, že se vám už nic zlého nemůže
přihodit.

     Když se autor „zakousne“ do svého světa a zalíbí se mu v něm, je těžké ho od něj oddtrhnout. Tak píše dál a dál a možná si ani neuvědomí, že mu docházejí nápady.

     „Je doopravdy těžké vymyslet něco originálního, ale ten kdo se o to nepokouší je hoden největšího opovržení.“ [ Martinus ]

     Tak jak jsi na tom Čaroději?

     Zdá se , že v Kouzelném království se vše uklidnilo a Benovi nic nebrání v realizaci jeho „královského“ snu. To by však na Ryzím Stříbře nemohl žít jeden „trhlý“ čaroděj a pes ( tedy polopes, dvorní písař, který býval člověkem, pak se ale něco nepovedlo a kouzelník ve snaze ochránit svého přítele zvoral co mohl ). Řeknu to asi takhle: Není to dvakrát příjemná situace, když jste včera ještě žili normální lidský život a dnes běháte po čtyřech a štěkáte.

     Proto když tenkrát přišel Questor za Abernathym a řekl, že ze z něho může udělat opět muže, vzrušením se mu zježily chlupy na zátylku. Potom si však uvědomil čeho je čaroděj schopen a dostal strach. Psí podba je stokrát lepší než být krávou. Být ale znovu člověkem? To je opravdu neodolatelná představa, za tu trochu rizika to přeci jen stojí. Kdo ví, třeba to tentokrát Questíkovi vyjde, když se tak dušuje, že na to přišel. Zrnko pochybností v něm ale nadále přetrvávalo, vždyť ke kouzlu byl nutný králův medailon. Co se stane jestli se kouzlo nepovede? Samozřejmě to, o čem pojednává tato kniha.

     Dalo se čekat, že se něco stane, zvlášť po té co přišli Nicka s Pijavkou. Ale tohle bylo trochu moc. Zajiskřilo, zabouřilo a na místě kde stál písař se ojevila pomalovaná láhev. Zprvu si Abernathy myslel, že zemřel a je na cestě do nebe, pak ale zjistil, že se objevil v pekle. Nejen že mu ten nešikovný čaroděj nevrátil podobu, on ho poslal do Holidayova světa a to ještě na zámek úhlavního nepřítele, Michela Ard Rhi – syna bývalého Landoverského krále, který se spolčil s Meeksem a utekl na Zem…

     Láhev působila na Domů skřítky jako magnet a bylo zcela jasné co se chystají udělat:

     „Je to nádherná věc,“ řekl Nicka. 

     „Úplný poklad,“ dodal Pijavka.

     „Je krásná,“ pokračoval Nicka.

     „Ano krásná,“ opakoval po něm Pijavka.

     …„A my bychom ji chtěli.“

     „Ano, chtěli.“

     „Tak proč nám ji nedáš, Vznešený pane?“

     „Třeba jen na malou chvilku?“

     „Jen na pár dní?“

     Benovi povolily nervy. Chňapl po láhvi a zamával jim s ní před očima. „Přál bych si, abych tuhle flašku nikdy neviděl!“ zařval. „Nenávidím tu prokletou věc! Byl bych rád, kdyby zmizela! Chtěl bych tady mít zpátky Abernathyho! Přál bych si , aby přání byla jako cukrlata a já je mohl cumlat celý den! Ale tak to není! Ani pro mě, ani pro vás! Tak raději zapomeňte na láhev a vraťte se zpátky k trollům dřív, než si řeknu, že vás už nechci nikdy vidět a pošlu vás pryč!“ S bouchnutím položil láhev zpátky na zem a zabořil se do křesla. Skřítkové si vyměnili významný pohled.

     „Nemá tu láhev rád,“ zašeptal Nicka.

     „ Přeje si, aby zmizela,“ odpověděl šeptem Pijavka.

     „Co jste říkali?“ zeptal se Ben, který jim nerozuměl.

     „Nic, Vznešený pane,“ zamumlal Nicka.

     „Vůbec nic, Mocný pane,“ vytáčel se Pijavka.

     Na druhý den ráno jsou všichni tři pryč. Co teď? Někdo musí pomoct Abernathymu, ale nechat skřítky samotné s tou tajemnou lahví? Z toho nekouká nic dobrého. A tak, když se Ben a Vrba vydávají zachránit písaře, na Questora zbývá zdánlivě lehký úkol: Správa království a odchyt Domů skřítků s ukradenou lahví. Z ní se však vyklube nebezpečná potvůrka – Potměpich. Pro čaroděje to je velká výzva, chce si dokázat, že je skutečným mágem a je na něj spolehnutí…

     Musím říct, že si u mě Questor Thews opravdu šplhl, když bylo potřeba, dokázal si vzpomenout na potřebná kouzla. Přinutit draka aby se s ním vydal na cestu do našeho světa pro Holidaye, to byl opravdu výkon. Část příběhu se odehrává na Zemi – mluvící pes to zde opravdu nemá lehké. Miles Benett, Benův přítel, musel spolknout hořkou pilulku, zjistil, že magie doopravdy existuje: Vidět draka nad Seattlem se hned tak někomu nepoštěstí.

     A aby toho nebylo málo, na závěr se do všeho připlete Noční Stín. Víc už ale opravdu neprozradím.

     Takže odpověď na otázku, kterou jsem položil v úvodu? Velmi dobře čaroději, velmi dobře. Další z úsměvných a napínavých pohádek.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď