Tváře budoucnosti – editor Němec Tomáš

V posledních zhruba dvou letech se s antologiemi české fantastiky doslova roztrhl příslovečný pytel, takže se v kuloárech občas mluví o současnosti jako o „zlatém věku“ českých povídkových sborníků. Do onoho pytle patří i soubor příběhů, který shromáždil redaktor Pevnosti Tomáš Němec…

editor Němec Tomáš - Tváře budoucnostiSpolečným svorníkem knihy je stejná generační příslušnost autorů i editora (všichni, s výjimkou J. Schirlové, se narodili v průběhu 70. let) a jediný zastoupený žánr – SF, což je v době převahy fantasy až překvapující. Obsah už tak jednotný není.

Připadá mi, jako by se v jednom svazku prostupovaly dvě rozdílné antologie. Na jedné straně akční příběhy, typické pro současnou časopiseckou produkci (to nemyslím nijak urážlivě): Žambochova postkatastrofická SF se silnou individualitou hlavního hrdiny Poločas života (autor zde, nevím proč, napodobuje styl Vladimíra Šlechty), Gotfridův temný thriller á la film Sedm nazvaný Příliš jednoduchá symbolika a Špačkova obchodně-militaristická space opera Viktor Papa. Na straně druhé pokusy o tématicky „vážnější“ a literárně náročnější povídky, mezi něž patří většina ostatních příspěvků v čele s Kaufnerovou atmosférickou Zahradou modrých růží, spojujícím cesty časem s osudem W. A. Mozarta  a Z UTERA Jany Schirlové o etických aspektech klonování lidí. Určitý přechod mezi oběma polohami tvoří „delfíní“ povídka Ondřeje S. Nečase Ukaž mi barvu svých snů (ten člověk určitě musí být potápěč, jeho zájem o svět pod mořskou hladinou byl evidentní už v antologii 2101: Česká odysea).

Tahle podivná rozpolcenost zřejmě není výsledkem plánovité koncepční práce editora, vznikla spíš tak nějak „samospádem“, jak to tak u antologií bývá. Rozhodně by to však nemělo být pro čtenáře rušivé – každý si zkrátka může vybrat, co se mu líbí víc. Jak už je dnes skoro zvykem, na své si přijde spíš milovník novel než kratších, vypointovaných příběhů.

Sborník vznikal, pokud vím, poměrně dlouho, někteří ze zastoupených autorů už teď píší trochu jinak, a z někdejších nezavedených, nadějných mladíků se mezitím stali známí spisovatelé (tím myslím hlavně Žambocha). To ale nic nemění na pozitivní zprávě, kterou kniha přináší, totiž že kvalitní, čtivá a zároveň myšlenkově závažná povídka existuje v české fantastice i na začátku druhého tisíciletí a umí ji napsat i poměrně mladí autoři, nejen veteráni z neffovsko-veisovské generace.

Tváře budoucnosti poměrně hodně kontrastují s dalšími antologiemi, mapujícími současnou českou SF. Je otázkou, zda jde jenom o dočasný revival naší fantastiky 80. let, pro níž byl charakteristický větší důraz na filosofický rozměr příběhu než na spádný děj a na níž většina současných třicátníků vyrůstala, nebo o skutečnou ukázku budoucnosti žánru u nás. To se možná ukáže už za pár let. Aniž bych si ale chtěl hrát na proroka, tipuji, že na rozdíl od ostatních tahle kniha hned tak nezestárne.

Obsah:
David Šenk – Fáze fantómových končetin
Jakub Macek – Exekuce
Petr Kaufner – Zahrada modrých růží
Jana Schirlová – Z UTERA
Miroslav Žamboch – Poločas života
Filip Gotfrid – Příliš jednoduchá symbolika
David Jaroň – Staré zlaté nekontinuální časy
Michal Špaček – Viktor Papa
Stanislav Ertl ml. – Bublinka
Lucie Lukačovičová – Jsou i jiná Města
Ondřej S. Nečas – Ukaž mi barvu svých snů

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Dobrý to bude asi celý, pokud tedy dle zdejšího zvyku mírně nenadhodnotili

  2. hodnoceni
    Mel jsem pocit, ze podle ctenaru podhodnocujeme :)Ja jsem psal recenzi do Pevnosti a dal jsem tusim asi 65%. Rozdil v mem hodnoceni a hodnoceni tady vyplyva asi z toho, ze ja jsem neprihodil knizce procenta za to, ze je to v porovnani s ostatnimi ceskymi antologiemi jine, naopak jsem spis ubral za to, ze mi to prislo celkove ponekud zastarale, jako by se dnesni mlada generace snazila dohnat to, o co se v sedmdesatych letech v americe postarala Nova vlna (proste mi to prijde trochu oldschoolovy :), takovy nechteny retro, rozhodne ne soucasnost, natoz potom budoucnost zanru).

  3. 80. leta nebyla o nicem…protoze to byla doba fenomenalnich Depeche MODE!!! .)

  4. Vážený Draghmare, recenzent měl zřejmě na mysli neoficiální produkci 80. let, která vycházela v samizdatech (okruh jejích autorů se formoval kolem Ceny Karla Čapka). Namátkou: František Novotný, Jiří W. Procházka, Ivan Kmínek, Zdeněk Páv, Jan Hlavička, Josef Pecinovský, Eva Hauserová a mnozí další. Myslím, že právě pro tato jména stojí za to na “úžasná” osmdesátá léta NEzapomenout! Pro příště méně zbrklosti…

  5. Milý Riddicku, pokud by recenzent měl na mysli neoficiální produkci, zřejmě by to tam napsal. Možná by bylo dobré, kdybys nepsal jen jména autorů, ale i díla, která máš na mysli. Třeba namátkou. Navíc, většina uvedených pak publikovala v devadesátých letech a to právě věci ze šuplíku. Pro příště víc fakt!

  6. Re: hodnoceni
    Zdravim,proc by melo byt ono “oldschoolovstvi” spatne? A kterym smerem se SF vyviji? Neudavaji budoucnost zanru spis jeho autori (ve spojeni s ctenari), nez recenzenti? Rozumejte, pripada mi to trochu postaveny na hlavu.Literatura prece neni otazkou Lifestylu, nebo ano? A neverim, ze kdokoliv z nas autoru sedl s umyslem: “Tak a ted napisu neco novovlnackeho, protoze to u nas nevychazelo.” Predpokladam, ze se proste kazdy snazil napsat to nejlepsi, co napsat umel a co by sam rad cetl.Asi by to bylo na delsi povidani. Ano, budoucnost MASY ZANRU je asi v te hollywoodske akcni rovine s jednoduchym cernobilym svetem, hrdinou, zapletkou. Zvitezi hrdnina (kladny ci zaporny) a osa zla je v samem dusledku porazena…Nemohu mluvit za kolegy spoluautory, ale nema nikdo z vas pocit, ze literatura by mela nabizet VIC, nez jenom prostou zabavu? A i kdyz jsou vysledky promenlive, ze by se o to mela aspon snazit?Neobhajuji zde nejake pseudointelektualske blaboleni “nepochopenych autoru”. Proste jen hledam, co by na tom “novovlnackem” vyzneni melo byt spatne.

  7. Re: Re: hodnoceni
    Ono možná proto, že od mladých autorů člověk čeká nové výboje, nové pohledy na svět, na to, jak se píšou povídky. A souhlasím s Ondrou, že jsem se tady s nima moc nesetkal. Kdybych nevěděl, kdo to psal, tak si taky tipuju českou scénu 80. let. Koneckonců, když jsme se s Ondřejem o této knize bavili, tak to byla moje první reakce hodnotící knihu

  8. Re: Re: Re: hodnoceni
    Asi je to trosku slozitejsi a komplexnejsi jev – nejvetsim problemem nasich “scifaku”, vcetne mne, jsou “odborne” predpoklady (ktere povetsinou chybeji) a z toho se odvijeji omezene moznosti nejake novatorske vize zalozene na verohodne extrapolaci jevu, ci trendu ve spolecnosti, technice, ci obem najednou. A chceme-li se pak vyhnout otrepanym schematum, asi neni moc cest, nez ty, jez nas dovedou na druhou stranu barikady – blize k mainstreamovosti. (V nem jsou sice temata stejne otrepana, ale na rozdil od SF maji ponekud vyssi zivotnost)…Asi to tady nema smysl dal rozvijet – mozna by bylo zajimavejsi ptat se, proc to ten ktery autor napsal tak, jak to napsal.Nezapomenme take, ze “nove pohledy” a “nove postupy” vetsinou nejdou zcela ruku v ruce se stavajici rukou trhu a ne vzdy jsou zcela smysluplne (Perdido i Jizva jsou, prez vsi svou ctivost, do znacne miry pouhym exhibicionismem).Otazkou je, zda prave priklon ke “starsimu stylu” neni v soucasnem filmove/schematickem trendu prave pozitivem, ci vyjadrenim “vzdoru”, nebo revolty :).Ale jak rikam, asi by to bylo na dyl, jinam a na poradnou teoretickou pripravu…

  9. FP píše a čte v drtivé většině omladina, z jejichž recenzí a hlavně příspěvků jednoznačně trčí tendence považovat “klasická díla” žánru (tedy vše, co bylo napsáno zhruba před rokem 1995) za něco starého, zapšklého, neaktuálního a prorostlého mechem a nudou. Mám takové podezření, že drtivá většina z nich žádného z klasiků v životě nečetla a svůj “názor” na tuhle věc si udělala podobně jako na spoustu dalších věcí – “všichni” to říkají, tak to musí být pravda.Tahle debata – “hodnotná” literatura vs. rychlé čtivo – už tady byla několikrát a nikdy jsme se nikam daleko nedostali (a navíc si vysloužili od Honzy Vaňka pohrdavé odfrknutí o fantasyplaneťácích a literárně-vědném diskurzu :)). Já si myslím zhruba následující – rozhodně se nikomu nehodlám posmívat, že čte jenom Kulhánky a Fabiany. Já taky na ty nejnáročnější věci nestačím, nebaví mě, nic mi neříkají, ale ještě proto se nad nimi neošklíbám. Ten, kdo apriori nadává věcem, kterým nerozumí, které ho nějak převyšují, je zkrátka hlupák.

  10. To Aiax
    Ze FP pise a cte v drtive vetsine omladina neni pravda. Napriklad autorovi teto recenze je asi 35, osmdesata leta tedy zazil uz jako dospivajici, tedy vi, o cem mluvi. Take naprosto nesouhlasim s tim, ze “drtiva vetsina” z redaktoru necetla zadneho klasika. Naopak vetsina z nas ma mezi klasiky sve oblibence.

  11. Samozrejme bych to do podobnych rovin nekam nerad zvrhnul. Ani bych se neodvazil. Smyslem nakonec nebylo resit co je a neni kvalitni/nekvalitni, ci dobra/nedobra literatura. V zasade jsem se jen podivil nad tim, ze je neco takoveho duvodem ke “srazeni znamky” a proc by se mel vlastne ocekavat nejaky blize nedefinovany soucasny stav a stav budouci.Kazdy jsme se (a snad MOHU mluvit za vsechny) snazili napsat to nejlepsi, co jsme v danou chvili umeli, tim nejlepsim moznym zpusobem a o tom, co nam lezelo na srdci. A tomu se podridil i styl. Nakonec, priznam se, ze sam sebe vubec za tvar budoucnosti povazovat nehodlam:) Spis obdivuji kolegy za jejich potenci…

  12. To Ajax
    Jestli jsi myslel me, tak jsem odchovanec Jefremova, Asimova a podobnych klasiku, je mi 35 a nacteno toho mam pomerne dost :-)To neznamena, ze nevnimam vyvoj zanru…

  13. O. Jireš – napsal jsem, že FP čtou “většinou” mlaďoši, ne “pouze”. A tou většinou omladiny, která IMO nikdy nečetla žádného klasika, jsem myslel spíše čtenáře FP, i když určitě by se našel i jeden dva takoví recenzenti, co pánové? :))

  14. nevím koho považujete za omladinu a koho už ne, ale, když jsem omladina určitě byl, tedy v době, kdy jsem se žánrem začínal, nebyly na scifi penízky a tak jsem bral za vděk knihovně, která byla a dodnes je plná starých levných knih klasiků. Tenhle článek spiš jasně ukazuje, že česká scifi nedrží se světem krok. Na rozdíl od fantasy, do které snad vnáší i něco nového, jsme se scifí hodně pozadu. Prostě ukažte mi nejlepší českou scifi knihu, za poslední roky. Nula čas?, kterej je spíš už to oddechový čtivo. No každopádně to nejsou knihy pana Oblouka, Bilka, Bladny, Jagoše, Kostihy a dalších, s těma se spíš časem uvidíme ve zlevněných knihách.A co povídky? Ať dělám, co dělám nevzpomenu si na nikoho jiného, než na pana Neffa a snad ještě povídku Stovka z nějakýho Mloka. Povídky v ikárii jsou sice zajímavý, ale jenom “zajímavý” k velikosti nestačí. Strčte je vedle třeba Sirotků ze šroubovice a poznáte rozdíl dvou-tří tříd.Sakra, nějak jsem se do toho zamotal, asi napíšu něco nějakou diskurzní slátaninu na téma srovnaní tohoto sborníku a sborníku Trochu divné kusy.:)

  15. Původně to bylo o něčem jiném. Co jsou to sakra úžasná osmdesátá léta? Z mého hlediska postižená sociálistickou šedí a malostí uzavřeného českého dvorku? Jmenujte ta skvělá díla oné epochy, konkrétně. Možná mi nějak unikla …

  16. sicco – proč česká sci-fi nedrží krok, to už jsem tady někde rozebíral. Sci-fi obecně je, aspoń podle mého názoru, myšlenkově náročnější než fantasy, takže se do toho (hlavně mladým) autorům moc nechce. A když říkám sci-fi, myslím tím takzvaný “velký román”, tzn. nic ve stylu Kulhánka, Fabiana nebo Šusty (i když to jsou skvělé oddechovky). Poslední, co se IMO nejvíc přibližuje velkému českému sci-fi románu, je Neffova Tma 2.0. A jsem zvědav na Stroncium.

  17. myšlénka
    ajax: Sci-fi myšlenkově náročnější než fantasy? Jasně, je to tvůj názor, ale mám pocit, že nejen tvůj…a to je celkem problém, protože většina lidí nemá jasnou představu, co to ta myšlenka v literatuře je. Je to nějaké velké téma? Pak je na tom fantasy minimálně stejně. Je to dovednost autorů pracovat s korpusem motivů a jejich vztahy? Pak je na tom opět fantasy jako jiné žánry – ba bych si dovolil tvrdit, že lépe. Je to jazykové bohatství? Nemohu posoudit, ale řekl bych, že sci-fi na tom opět nebude zrovna lépe…příklady: Gaiman, Sapkowski, Eriksson, Martin, King, Kay…nyní i u nás známý Peake…není náhodou, že je to právě fantasy, která je nyní hojně využívána i mimo fantastiku jako takovou – je totiž přímo spjata s poezii – symbolismem, surealismem a jinými ismy, schválně mi řekni, co je žánrově Máj – Kytice – Sodoma?…Co jsem chtěl vlastně…jo, už to mám – na fantasy bohužel perfektně sedne stará Chandlerova teze o detektivkách: je posuzována podle svého braku, nikoliv podle svých lepších děl…myslím, že něco podobného zmínil i Sapkowski v Šedých horách( Ikarie 5/1994 .- nevím, jak se ten esej přesně jmenoval). je jasný, že když se český čtenář před rokem 1989 dostal maximálně ke Kalevale, což bychom dnes asi těžko označili za fantasy ( i když je zde samozřejmě přímá souvislost ) a na druhé straně vycházel Lem, Bradbury…ba i Duna a samosebou Strugačtí, měl pak v záplavě pseudoconanů – jen si vzpomeňte na prvních 5 let! – pocit, že ta sci-fi je něco lepšího…navíc měl už nějak nastavené ( nechci říct, že zdeformované ) estetické vnímání fantastiky… Takže: podle mne je to naopak fantasy, která, co se myšlenek týká, vede na celé čáře.

  18. to ajax
    s tou scifi je to spíš tím, že se narozdíl od české fantasy zas tak moc nečte a tudíž se jí zavedení autoři zas tak moc nevěnujou.ale je to taky tím, že to co před časem napsali třeba ze scifi Rečková a Mostecký zas tak dobrý není, ale od tý doby se vypsali, takže by to za pokus mohlo stát.

  19. To: Draghmar
    Vnucuje se mi doterny dotaz. kdo tady podle tebe rek, ze 80. leta byla uzasna? V recenzi to rozhodne neni.

  20. od zhrzeného nakladatele 🙂
    Je docela legrace sledovat Stanislava Ertla ml., který mi v Ikarii jedním rozmáchlým gestem potopil celý sborník českých (erotických) fantasy a SF povídek, jak tady dokazuje, že “kazdy jsme se snazili napsat to nejlepsi”. Jasně, “moji” autoři píší výhradně pro prachy a o nic se nesnaží…

  21. to Michael Bronec
    Zdravim pana Bronce,asi se bude divit, ale vlastne se pod jeho tvrzeni podepisu – coz byl taky jeden z duvodu, proc jsem tech pokusu o recenzovani nechal. Clovek mozna nekdy potrebuje trochu casu na dozrani 😉 – stejne jako mladi autori.Tahle diskuse jde ale uplne sejdrem, takze ji asi nema smysl dal zkouset narovnavat. Nechal jsem se do ni hloupe zatahnout, na misto pobaveneho sledovani a sem tam trefne glosy :).Kdyz to shrnu – myslim, ze o stylu rozhoduje spis to, zda je cloveku zanr prostredkem, anebo cilem.Stejne tak ma prvotni vyhrada nesmerovala k literarni a myslenkove urovni povidek (sam mam k te sve s odstupem dost vyhrad), ktera by asi mela byt rozhodujici, jako spis k tomu, ze je hodnoceni ovlivneno tim, zda je povidka dost “moderni”, dost “in” a zda bude vubec jeste dost moderni za padesat let (zda je vyrazem budouciho trendu) – tady mi ale schazi teoreticky zakladk vysvetleni, co ono “moderni” vlastne znaci.A zadat perly? Ty take nevznikaji na pockani (a nemyslim tim, ze jsem perla).Verim, ze pan Bronec pripadne dalsi vyhrady bude smerovat spis rovnou na me. Nakonec, nemam ted tu “recenzi” pred sebou, tak mohu jen tezko rict: “Omlouvam se vsem zucastnenym autorum, ze jsem je nazval namezdnimi komercnimi pisalky bez snahy o vyjadreni hlubsich myslenek.” Nebo tak nejak to tam bylo?Ne, neberte to jako jizlivost. Pokud jsem neco takoveho napsal, tuto tafku jsem si zaslouzil. Pro jina podstatna vyjadreni pak prosim primo na mne. Dik.

  22. to Michael Bronec
    Zdravim pana Bronce,asi se bude divit, ale vlastne se pod jeho tvrzeni podepisu – coz byl taky jeden z duvodu, proc jsem tech pokusu o recenzovani nechal. Clovek mozna nekdy potrebuje trochu casu na dozrani 😉 – stejne jako mladi autori.Tahle diskuse jde ale uplne sejdrem, takze ji asi nema smysl dal zkouset narovnavat. Nechal jsem se do ni hloupe zatahnout, na misto pobaveneho sledovani a sem tam trefne glosy :).Kdyz to shrnu – myslim, ze o stylu rozhoduje spis to, zda je cloveku zanr prostredkem, anebo cilem.Stejne tak ma prvotni vyhrada nesmerovala k literarni a myslenkove urovni povidek (sam mam k te sve s odstupem dost vyhrad), ktera by asi mela byt rozhodujici, jako spis k tomu, ze je hodnoceni ovlivneno tim, zda je povidka dost “moderni”, dost “in” a zda bude vubec jeste dost moderni za padesat let (zda je vyrazem budouciho trendu) – tady mi ale schazi teoreticky zakladk vysvetleni, co ono “moderni” vlastne znaci.A zadat perly? Ty take nevznikaji na pockani (a nemyslim tim, ze jsem perla).Verim, ze pan Bronec pripadne dalsi vyhrady bude smerovat spis rovnou na me. Nakonec, nemam ted tu “recenzi” pred sebou, tak mohu jen tezko rict: “Omlouvam se vsem zucastnenym autorum, ze jsem je nazval namezdnimi komercnimi pisalky bez snahy o vyjadreni hlubsich myslenek.” Nebo tak nejak to tam bylo?Ne, neberte to jako jizlivost. Pokud jsem neco takoveho napsal, tuto tafku jsem si zaslouzil. Pro jina podstatna vyjadreni pak prosim primo na mne. Dik.

  23. Omlouvam se za zdvojeni posledniho prispevku – chyba nejspis na me strane, zadny skryty vyznam ale nehledejte.

  24. Já možná nejsem až tak úplně in, ale proč mám pocit, že se teď všechny sborníky hemží mixy žánrů, inovacemi v SF a vůbec pokusy o něco úplně nového, ale “obyčejné” klasické fantasy příběhy plné čarodějů už skoro nevidět…. Píše ještě někdo tu příjemně čtivou literaturu, nad kterou se nemusí stále přemýšlet, která se dá číst ve vlaku nebo po celodenním shonu?

  25. Základ dobrého díla je určitá dávka originality, což je důsledek vývoje v literatuře celkově. Každý nový autor se snaží poučit z literatury na které vyrůstal, případně která ho ovlivnila. Potom se dá skoro každou chvíli mluvit o „nové vlně“.Nemyslím že by česká fantastická scéna byla “zamrzlá” – jsme malá země a máme málo autorů (myslím tím autorů, kteří se dají číst). Oproti světové sci-fi možná máme co dohánět, ale to je něco s čím už se každý čtenář zřejmě vyrovnal. Jsem jen rád za těch pár autorů, kteří tu publikují a kupodivu nesplývají s ostatní západní literaturou.Problém sborníků Tváře budoucnosti není v tom že by povídky byly staré nebo špatné – prostě nejsou ničím zvláštní, ničím nevynikají z průměru na který jsme zvyklí. Což není ten nejlepší způsob jak prodat povídkovou knihu v zemi, kde se povídky všeobecně špatně prodávají.P.S. Hádat se zda je lepší fantasy nebo sci-fi se nehodlám. Trend se neustále mění a teď je fantasy nahoře, ale je jen otázkou času, kdy jí sci-fi zase vystřídá.pp: Budeš se divit ale literatury do vlaku je daleko víc než možná tušíš.

  26. Hm, říkala jsem, že jsem možná trochu mimo… myslela jsem spíš ženskou fantasy literaturu…. /tím nemyslím tu, kterou napsaly ženy/:-)) p

  27. delfíní povídka
    Promiňte malou poznámku mimo proud diskuse. Asi autora recenze zklamu, ale potápěč nejsem, s akvalungem jsem se nikdy nepotápěl, jenom párkrát se šnorchlem. Všechno, co o tom vím, mám z literatury. Odborníkům se omlouvám, pokud je tam nějaká ptákovina.Připojuji se k názoru Stanislava Ertla, že jsme se snažili psát to nejlepší, čeho jsme byli schopni – bylo to i součástí zadání. Tedy žádný kalkul, měli jsme psát co nejosobněji. Název “Tváře budoucnosti” vznikl až později, neznali jsme jej a nepsali jsme to tak. Naším cílem nebylo stvořit “něco nového”, nýbrž “něco výjimečného” (a můžeme přemítat, zda se to povedlo), ale jistou starosvětskost myslím nelze, vzdor názvu, považovat za neúspěch.

  28. Stanislavu Ertlovi ml.
    Já to domluvím tady, aby to nevypadalo, že jsem namyšleně odmlčel…Recenze si nezakládám, takže vážně nevím, zda a jak jste autory přesně nazval, jen, že ta recenze bylo z pro mě poněkud nepochopitelných příčin pěkně vzteklá. A že mě tehdy překvapilo, že se takhle projevuje člověk, který se sám snaží psát. Howg.

  29. to wojta: jo, tak nějak…. trochu se tomu přibližují povídky P. Neomillnerové, i když ty jsou zase většinou ujeté jiným směrem…. Proč by nemohla bejt červená knihovna ve fantasy? :-)))

  30. Re: Stanislavu Ertlovi ml.
    Hm. Chceme-li prat pradlo takto, perme. Ostatnim ctenarum diskuse se omlouvam – NETYKA SE TVARI BUDOUCNOSTI.Ja si tu praci dal, recenzi jsem si zpetne dohledal ve svych dokumentech (jinak hledejte v Ikarii), opravil jsem preklep u jmena “nejmenovaneho klasickeho autora” a vse si znovu nekolikrat prectl – a stale vice mi byla Vase reakce nepochopitelna.Pokud jsem polemizoval s tim, zda jsou povidky ve Vasem sborniku dost revolucni nebo ne, bylo to v kontextu s vykrikem na obalce o novych pohledech na erotiku. Co povazuji za “erotiku” jsem pak take nastinil v samotnem uvodu. Knihu jsem jako celek v zadnem pripade neodsoudil, zdala se mi jako celek spise prumerna. Pozastavil jsem se u povidek, ktere se memu soudu zdaly zdarile – predevsim slo o tu o medvidkovske navigaci, pak tu s temi slony a nakonec i ta titulni dosla “souhlasu”. Vybral jsem skupinu povidek, kde erotika v zadani nebyla pro tvorbu pribehu podstatna, ale pribehy samy byly dobre napsane i vystavene (tusim, ze Zamboch a Medek) – a ano, pozastavil jsem se nad pracemi dvou autorek, ktere mi prisly ponekud samoucelne, ale to jeste neznamena, ze je autor(ka) jen namezdni remeslnice, ktere jde jen o prachy. Osobne to vidim tak, ze byla oslovena, nabidku prijala a pokusila se to zadani splnit jak nejlepe dokazala – ze sebelepsi vule a snaha nekdy nestaci (s tim, ze nekomu mohly povidky naopak vyhovovat) si tady snad nemusime vysvetlovat – sam jsem si to prozil mockrat a Vy urcite take.V pripade J.Reckove si myslim, ze svou potenci rozmelnuje vlastni potencial – proste pise “prilis”. Nic hanliveho v tom vsak neni. Spise mne to mrzi, protoze kdyz nejakou praci vypiluje, je to dobre poctenicko.Kdybych mel nejak vyjadrit celkove zabarveni te recenze, videl bych ji spis jako PYSNOU, nez VZTEKLOU, ale rozhodne jsem tu antologii “neodstrelil” a uz vubec ne jeji autory.Priznam se, ze mne Vas vykrik do diskuze (vedene navic na uplne jine tema) dost zaskocil a prekvapil. Tak nejak bych ho necekal.Na stranu druhou je pravda, ze jsem knihu pak na misto do knihovny predal dal a je pravda, ze v okruhu lidi, kde se pohybuji (prakticky VYHRADNE MIMO SF hnuti, nikoliv vsak mezi apriornimi neprateli zanru) vzbudila sbirka zhruba stejny ohlas, jaky jsem PRED TIM v recenzi vyjadril ja. Coz samozrejme zadny exaktni argument neni a neznamena, ze jiny clovek to nemuze videt jinak – proto se recenzent pod SVOU recenzi ostatne PODEPISUJE a kazde nepochopeni jeho slov pada jen a jen na jeho vlastni hlavu.Takze tak. Pokud jde o Tvare budoucnosti – Ondrej Necas vystihl podstatu problemu asi nejlepe a timto jej zdravim (byt se nezname). Dale uz se do teto posetile diskuse zapojovat nehodlam. Preji hezky den.

  31. pp
    Zkuste cokoliv od Phyllis Eisensteinové, Lynn Flevellingové, Lenky Hnízdilové, Pierre Grimberta, Terryho Brookse, Janny Wurtsové, Dennise L. McKiernana, Ann Marstnové, Jenny Nowak. Dále mě ještě napadá například Darkover od Marion Zimmer Bradleyové, Eragon od Christophera Paoliniho, Dračí princ od Melanie Rawn či Farseer od Robin Hobb. Samozřejmě série jako DragonLance, Forgotten Realms a podobně. Nebo lepší kusy jako jsou Kedrigern od Johna Morressyho, Poslední jednorožec od Peter S. Beagleho, cyklus Zeměmoří od Ursuly K. Le Guinové a Deverrské království a Západní země od Katherine Kerr. Je toho ještě mnohem více to mě tak namátkou napadá. Samozřejmě že ne všechno bych hodil do červené knihovny – z 60% případů se jedná o klasickou fantasy se vším všudy čemuž se, jak jsem pochopil, tak úplně nebráníte. P.S. Nemám nic proti červené knihovně – jen jí nečtu. Ani to po mě nechtějte. Mohl bych se pak zamilovat, nebo tak něco.

  32. :-)) dík. Nechci po vás, abyste četr červenou knihovnu, myslím, že muži ji tak nějak nemají čím číst, protože jim na to chybí příslušné mozkové buňky. to bez urážky. Většina žen zase naopak nechápe, co je tak úžasného na knihách, které sestávají z třistastránkového popisu bitvy o stopadesáti mrtvolách a technice tak sofistikované, že pochopit ji může jen člověk, který rozhodně neměl na gymplu z fyziky čtyřku jako já. :-)))pp

  33. Chci se u četby bavit a ne trpět tím že se hlavní hrdina na třista stránkách nedokáže vymáčkout k jedné dámě. Co je na tom tak zábavného? Nebo to souvisí s tím že já se bavím stopadesáti mrtvolama, protože si uvědomuju že je to absurdí a tudíš Vy (jako ženy) se bavíte tím jak ty vztahy v literatuře jsou “červené”? No, každému co jeho jest.P.S. Když jsem měl čtyřku s češtiny, souvisí s tím nějak moje averze vůči červené knihovně?

  34. Jenom poznámka k té červené knihovně – záleží na tom, co do toho dáte, pro mě osobně jsou to různé harlekýnky a vůbec masová sešitová produkce, prostě blbost…ale pak je tu MILOSTNÝ román – a to je něco jiného! Já opravdu miluji věci jako Romeo a Julie, Petr a Lucie, Legenda Emeke…v žánru pak třeba skvělé Čaroděj a sklo…sakra, bez milostné zápletky si fantasy už ani nedokážu představit! Rozdíl mezi mužským a ženským čtenářem možná bude spíš v tom, že čtenářka má radši dobrý konec a čtenář spíše ten tragický?

  35. Nihil a pp
    Mám rád jakýkoliv konec, jen když je dobře vymyšlený. Máš pravdu v tom že 90% knižní i filmové produkce se bez milostné zápletky neobejde. Je to něco jako základní stavební kámen. Ale nic se zas nesmí přehánět – “fantasy Titanic” bych fakt asi neskousl.P.S. Abych se vrátil ke knize Tváře budoucnosti – třeba pěknou romantiku si užijete s povídkou „Zahrada modrých růží“. Je to sice trochu zmatený text, ale romantika tam je.

  36. Stanislavu Ertlovi ml.
    Mno, žádné velké praní špinavého prádla jsem vážně neplánoval, už proto, že jako pradlena bych nebyl příliš atraktivní ani kdybych si vzal velký výstřih a hodně se předkláněl. 🙂 Nicméně se ještě jednou pokusím přeformulovat, co jsem měl na mysli:Pobavilo mě, že člověk, která sám dovede napsat dosti drsnou kritiku na český povídkový sborník (ponechme stranou, zda vzteklou či namyšlenou, ale na tom, že je ve značně negativním duchu, se shodli všichni, co ji četli), má sám problémy přijmout kritiku na sborník, v němž figuruje, přičemž tato kritika je daleko jemnější.Howg.

  37. Pan Bronec proste nepochopil, ze MI VUBEC NESLO O OBHAJOBU knihy Tvare budoucnosti, nybrz ze jsem se pozastavil pri teto prilezitosti nad chapanim literatury jako prvku aktivne se podrizujicimu modnimu stylu – a jejiho hodnoceni z tohoto hlediska.Taktez pan Bronec proste nepochopil, ze jsem sam nadnasel otazku, co bylo pricinou toho ktereho z autoru sbirky, ze pouzil styl, jenz pri celkovem zhodnoceni sbirky vyznival “zastarale”.Pan Bronec se rozhodl, ze “neunasim kritiku sborniku, v nemz figuruji” a s timto pocitem neudelam nic, protoze se pan Bronec takto rozhodnul.Kdyz uz se pan Bronec uchylil k zabavnym osobnim vypadum, cekal bych, ze bude mit alespon dost osobni slusnosti a odpovi na e-mail, kterym jsem mu nabidl debatu k osvetleni (jak jsem tehdy veril) stavajiciho nedorozumeni. Pan Bronec namisto toho opet jen zaslal zemanovsky vzkaz skrze verejne forum. OK.Pan Bronec ma vzdycky pravdu.Aby bylo jasno – problemy mam s tim, kdyz mi nekdo vklada do ust neco, co jsem nerekl. Mam problemy s tim, kdyz nekdo argumentuje mou praci, aniz by mel alespon tolik slusnosti, ze by si ji znovu pripomenul a zamyslel se, co tam je vubec napsano – tak dlouha ta recenze zase nebyla, stejne tak jako diskuse vyse.Ale to uz je opravdu posledni reakce na toto tema a v teto diskuzi.Vsem ostatnim ctenarum fora se omlouvam – vazne jsem to chtel resit mimo tuto stranku.”Howgh”

  38. to Nihil: ano, záleží, co kdo k červené knihonvě počítá a co ne – podle mého Julie a Romeo nebo Petr a Lucie ČK rozhodně nejsou, neb jako základní kritérium tohoto žánru vnímám právě onu “lehkost”, zábavnost, čtivost, přímočarost a často i podbízivost, což klasická milostná literatura nemá a přiznám se, že Tebou uvedené romány se mi nelíbí a četla jsem je kdysi jen z donucení. Tím neříkám, že neexistuje spousta kvalitní a mně se líbící milostné literatury, ale jakožto člověk /občas/ duševně pracující prostě když chci číst, tak většinou sáhnu po něčem lehčím. :-)) pp

  39. To OJ: máš pravdu, tahle fráze se v recenzi nevyskytuje, jen “revival fantastiky osmdesátých let” – kde nebylo dle mě co revivalovat. Moje chyba. Četl jsem a slyšel jsem ji jinde. To nic nemění na mém přesvědčení, které jsem se i snažil dokumentovat, že noví mladí autoři píší lépe a mají těsnější kontakt se světem než ti staří.

  40. čtu, divím se, zírám s pusou otevřenou..jestliže podle některých z diskutérů “nejsou povídky ve sbírce ničím originální, nové či zvláštní”, potom je to nejspíš tím, že se takové povídky a autoři v těchto končinách nevyskytují, nebo je někdo nenašel, nebo se nenechali najít 🙂

  41. Luboš “Brum” Branda
    Fór je právě v tom že takový autoři v Čechách jsou a (budeš se divit) dokonce i publikují. Proto pro mě osobně byly Tváře budoucnosti trochu zklamáním. Za přečtení stojí, ale čekal jsem od nic daleko, daleko víc.

  42. 2 wojta
    tak to se kajícně přiznám, že o nich nevím :-(poraď, naveď, inspiruj…kde, kdo, co?

  43. Luboš “Brum” Branda
    Např. Žamboch, Medek, Kulhánek, Neff, Procházka – ti všichni už několikrát předvedli že česká fantastika není jen prázdné slovo.

  44. 2 Wojta
    aha, tak to jsme si trošku nerozuměli, já myslel, že se bavíme o tvářích budoucnosti – nových autorech. to co tu píšeš jsou “staří mazáci”, které mám přelouskané a o kterých vím, že stojí za přečtení :-)čekal jsem spíš tipy na něco nového, čerstvého, svěžím vítrem neseného 🙂

  45. Re: 2 Wojta
    Počkej si na Petra Schinka, vyjde na podzim a bude to dost dobré 🙂

  46. Změny nepřicházejí během jednoho či pěti let – musejí nejdříve dozrát a čekat na ně můžem i celý život.

  47. zklamání
    sbírka mne zklamala. nelíbila se mi ani jedna povídka. co naplat, nejedeme po stejné vlně s autory. jo, a neopomenu poznamenat, jak mě dožral p.Žamboch; také strašlivé kvazi-vědecké blábolení ve SF po roce 2000 je napováženou…a co se týče zlatých 80. let. takové super povídky, jako psal Pecinovský, Kmínek a jiní, dnes nikdo nepíše. plytkost je matka doby; žádné nápady, jazykově nezajímavé, akce jen bafání zpoza rohu… ech 😉

Zanechat odpověď