Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye – Chabon Michael

Velkolepý román z Odeonu jako by mezi fantastiku a komiksy nezapadal, přesto si i na FP zaslouží velkou pozornost. Ne snad proto, že jeden z hrdinů za války utíká z Prahy, ale proto, že se v Americe stává komiksovým kreslířem, jehož očima zažijeme Zlatý věk komiksu na vlastní kůži. Mnohovrstevnatý román se nejen dotýká mnoha ožehavých témat, ale přináší hlavně čtivý a napínavý příběh okořeněný humorem. – O.J.

Chabon Michael - Úžasná dobrodružství Kavaliera a ClayeMichael Chabon se narodil roku 1963 ve Washingtonu a vystudoval tvůrčí psaní na universitách v Pittsburghu a Irvine. V literárním světě debutoval dílem Tajemství Pittsburghu (The Mysteries of Pittsburgh, 1998). Jeho druhý román se jmenuje Báječní hoši (Wonder Boys, 1995) a posloužil jako předloha filmu s Michaelem Douglasem. Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye vydalo Chabonovi nakladatelství Random House v září roku 2000 a autor za ni v roce 2001 získal prestižní Pulitzerovu cenu. V roce 2003 sestavil Chabon antologii nakladatelství McSweeney, které řídí jiný americký prozaik Dave Eggers. Jeho zatím posledním románem zůstává Konečné řešení (The Final Solution), román se Sherlockem Holmesem na odpočinku, který se ujme vyšetřování vraždy a krádeže mluvícího afrického papouška. Mimo tyto romány vydal Chabon i dvě sbírky povídek: Vzorový svět a jiné povídky (A Model World and Other Stories, 1990) a Mladí vlkodlaci (Werewolves in Their Youth, 1999). Michael Chabon je literárními kritiky srovnáván s Philipem Rothem či Bernardem Malamudem, ale také s Francisem Scottem Fitzgeraldem, jehož styl ovlivnil Chabonovu prvotinu Tajemství Pittsburghu, nebo s Donem DeLillem. Sám autor se vyznává z lásky k tak rozdílným autorům jako jsou Vladimir Nabokov, Herman Melville a John Cheever.

V Úžasných dobrodružstvích nám autor předkládá příběh, který se začíná odvíjet v New Yorku na podzim roku 1939 a v němž hrají prim dva mladíci. Samuel Klayman – později se přejmenuje na Sammyho Claye – je sedmnáctiletý židovský chlapec z Brooklynu, jehož literární záběr sahá od science fiction po Theodora Dreisera, a někde uprostřed tkví jeho vášeň pro komiksy a brakovou literaturu. Josef Kavalier, jehož příjezdem do New Yorku celá kniha začíná, je jen o něco málo starší mladík z Prahy, který uprchl před Hitlerovými vojsky a perzekucí do Ameriky, zanechav v Čechách celou svoji rodinu. Na své trnité cestě za americkou svobodou navštíví postupně Litvu, kam přijíždí ukryt v rakvi, Rusko a Japonsko. K útěku mu dopomůže starý Žid Kornblum, vynikající eskamotér a iluzionista, jenž je najat radou starších židovské obce, aby našel Golema a dopravil jej z dosahu gestapa a jednotek SS. I Josefovou životní vášní je magie; jeho idolem je Harry Houdini, legendární mág a eskapista počátku 20. století.

Sammy brzy pozná, že Josef je mnohem nadanější nežli on sám. Utvoří tedy autorský tým, v němž Josef kreslí a Sammy píše text. Společně vytvoří nového komiksového hrdinu Eskapistu, jenž má být podle Sammyho vyjádření postavou, která “připomíná Houdiniho i Robina Hooda a zároveň v sobě má ždibec Alberta Schweitzera”. V té době jsou zrovna komiksy díky úspěchu Supermana v kursu, a tak se svým nápadem oba hoši brzy uspějí u Sammyho zaměstnavatele, který cítí příležitost, jak vydělat velké peníze.

Josef, který si v Americe nechává říkat Joe, vloží do postavy Eskapisty svou vlastní nenávist k nacistům, jenže to mu v jeho boji proti diktatuře, která vězní jeho rodinu, a Joe tuší, že jen vězením vše asi neskončí, nestačí. Sám se proto pouští do šarvátek s lidmi, kteří třeba jen vypadají jako Němci, což mu přinese víc podlitin než uspokojení. Cílem jeho života se mu stává snaha dostat celou svou rodinu do Ameriky; když zjistí, že to není reálné, soustředí se na záchranu svého mladšího bratra. Své výdělky investuje do projektu, v jehož rámci má být pod křídly humanitární organizace vypravena z Lisabonu loď s dětskými pasažéry. Když Joea zastihne strašná zpráva, že loď byla u Azorských ostrovů torpédována německou ponorkou a ztroskotání nikdo nepřežil, opouští svou profesi kresliče komiksů i svou snoubenku Rosu a na dlouhá léta zmizí, aby si sám se světem vyřídil své účty.

Chabon vybavil celý příběh obou hlavních hrdinů obsáhlým aparátem poznámek pod čarou a vysvětlivek, čímž na nezkušeného čtenáře chystá léčku. Snaží se nás totiž přesvědčit, že oba hrdinové a jejich komiks skutečně existovali, třeba tím, že uvádí cenu, za kterou byla v devadesátých letech díla Joea Kavaliera a Sammyho Claye vydražena. Samotný komiks nám představuje úžasně idealizovaného superhrdinu, jenž “přichází na pomoc těm, kteří úpějí v osidlech tyranie a nespravedlnosti”. Pohled na spravedlnost, jejž nedokáže Joe v konfrontaci s nacismem přijmout jako realitu, se prostřednictvím Eskapisty značně zjednoduší, jak je tomu ostatně v každém komiksovém příběhu (No, úplně v každém ne. – Pozn. O.J.): Dobro reprezentované hlavním hrdinou vítězí nad Zlem, které je v Sammyho a Joeově příběhu zobrazeno jako samotný Hitler.

Jedním z oblíbených Chabonových témat je homosexualita, zjevná i skrytá. V obou autorových předchozích románech, v Tajemstvích Pittsburghu i Báječných hoších, vystupují postavy, jež dávají přednost stejnému pohlaví. Tato tendence dokonce vynesla šťastně ženatému Chabonovi kuriózní ocenění: časopis Newsweek jej totiž v jedné své analýze zařadil mezi nadějné mladé homosexuální spisovatele. Chabon se tím ovšem necítí nijak dotčen, ba právě naopak; v jednom rozhovoru prohlásil, že mu tento článek vynesl velikou popularitu mezi gayi a lesbičkami, čímž získal další početnou a velmi stabilní skupinu čtenářstva. V Úžasných dobrodružstvích je to Sammy Clay, kdo má vážné pochybnosti o své sexuální orientaci. Ženy má sice rád, ale nijak jej nepřitahují. Konečnou jistotu získá, až když se zamiluje do mladého herce; když jsou však jeho sklony při jednom policejním zátahu na pederasty prozrazeny, navždy se jich zříká a pojme za manželku opuštěnou Rosu, která Joeovi ani nestačila říci, že čeká potomka.

Joe Kavalier mezitím bojuje svou soukromou válku s Němci. Jeho zuřivost dojde vrcholu v Antarktidě, kam je Joe v rámci armády vyslán. Právě na tom nejodlehlejším místě zabije Kavalier svého jediného Němce: shodou nešťastných okolností vědce, který má s nacisty jen pramálo společného. Po válce trvá Joeovi dlouho, než se dokáže vyrovnat se zradou, které se dopustil na Rose, a než se sblíží se svým synem. Osudová přitažlivost však nakonec přinese dobrý konec. Neochvějná jistota, že nade vším zvítězí láska, přibližuje Michaela Chabona tradici amerického postmoderního umění, kterou můžeme nejlépe dosvědčit třeba díly Davida Lynche či Thomase Pynchona. Tváří v tvář Hitlerovi, jednotkám SS a koncentračním táborům stojí vyznění Úžasných dobrodružství, že nikoli práce, ale láska osvobozuje.

Ve světle historických souvislostí je důležité i Chabonovo židovství a způsob, jak jej v Úžasných dobrodružstvích vyjadřuje. Především, oba chlapci jsou Židé a na počátku příběhu se píše rok 1939. Josef Kavalier přichází do New Yorku z Prahy, důležitého meziválečného centra židovské kultury, a jedním z největších duchů té doby (a nepochybně nejenom ji) byl Franz Kafka. Pokud zkrátíme jméno Josefa Kavaliera na Josefa K., dostaneme jméno protagonisty Kafkova románu Zámek. A idolem mladého Josefa je Harry Houdini, jehož první známé číslo se jmenovalo “Proměna”, což znovu odkazuje na Kafku a jeho stejnojmennou prózu. Avšak pokračujme dále: Praha je místem, kde byl Rabbi Loewem stvořen bájný Golem. Ten byl stvořen z vltavské hlíny a jílu; ten se anglicky řekne “clay”, což je i Sammyho příjmení.

Posledním pojítkem mezi Chabonovým románem a kulturním pozadím, z něhož vzešel, je téma, které je pro židovskou literární tradici zřejmě nejtypičtější – útěk či exil. Joe je exulant, který před Hitlerem uteče do světa zdánlivě neomezených možností. Zároveň mu ovšem tento vysněný ráj přináší pocit vykořeněnosti a traumatu z toho, že nedokáže stejně vysvobodit i svoji rodinu. Ačkoli Eskapista dokáže i nemožné, aby vykonal na nacistech spravedlnost, Joe je svázán fyzickými možnostmi svého těla – i ten největší mág a eskapista jako třeba Harry Houdini je jen člověk.

O židovských autorech rozhodně nemůžeme říci, že by byli propagátory velkých literárních experimentů, ať už z hlediska formy či výběru tématu. Většinou se omezují buď na popis života svých předků v Evropě nebo líčí konflikt mezi ortodoxním pojetím židovské víry a pravidel z toho vyplývajících a životem moderní, sekulární americké společnosti. A právě v tom leží Chabonova výjimečnost. Úžasná dobrodružství totiž přejímají rejstřík, který byl donedávna vyhrazen pouze komiksům. V příběhu se postupně objeví špionáž, zázračné úniky i neopětovaná láska, klasické to atributy brakové literatury a populární kultury postmodernismu, která svým způsobem z tradice komiksu vychází nebo se jím alespoň inspiruje. Tak či onak jsou Úžasná dobrodružství rozhodně hodna naší pozornosti. Ačkoliv se jedná o rozsáhlý román, čte se příběh Joea Kavaliera a Sammyho Claye opravdu lehce, k čemuž přispívá i výborný překlad Davida a Markéty Záleských. Obdiv zasluhuje i nakladatelství Odeon, které cenu takto rozsáhlého díla dokázalo stlačit pod tři sta korun; jinde by taková tlustá kniha vyšla přinejmenším na dvojnásobek.

Převzato z www.iliteratura.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Film
    Mno a brzo by se podle týhle knížky měl začít natáčet v Praze film… :))Pokud už to v týhle recenzi někde bylo napsaný, tak se omlouvám, ale nečetla jsem ji, protože zrovna začínám číst “Úžasná dobrodružství…”, a tak nechci vědět nic dopředu :))

  2. Kafka
    Nechci rýpat, ale Josef K. je z Procesu. V Zámku vystupuje zeměměřič K.To jenom na okraj…. :)))

  3. Ta recenze celkově je divná. Už proto, že si nemyslím, že by smyslem recenze bylo odvyprávět skoro celý děj. Bohužel se to stává často.Film by opravdu měl být, režisérem je Stephen Daldry (např. Hodiny), podle imdb je Chabon spouautorem scénáře.No a knížka – knížka je skvělá, plastická, napínavá, okouzlující… akorát v poslední části (po válce) trochu ztrácí dech.JJJ

  4. Nemůžeme říct o židovských autorech, že by měli skon k experimentům? A co Joseph Heller nebo Woody Allen?

Zveřejnit odpověď