Čas plyne. Neúprosně a stále stejnou rychlostí, přestože se nám občas zdá něco jiného, a my s tím nemůžeme nic udělat. Jak se ale může změnit lidský život, když se otáčení země začne zpomalovat a dny prodlužovat tak, že jeden jediný najednou trvá přes sedmdesát hodin? Je lidské pokolení schopné se této změně přizpůsobit, nebo jí nakonec podlehne?
 |
Když začalo zpomalování, bylo Julii jedenáct let. Měla nejlepší kamarádku, které se mohla se vším svěřit, škola pro ni nebyla tak hrozné místo, doma nebyly žádné problémy, nebo si jich alespoň v té době nevšímala. Zpomalování všechno změnilo. Vědci se snažili přijít na to, co ho vlastně způsobilo, jak předpovídat jeho vývoj, a hlavně jak ho zastavit, ale marně. Mohli jedině sledovat, jak se země zpomaluje, a doufat, že se nezastaví úplně a neuvrhne tak část lidstva do nekonečného slunečního svitu a tu druhou do věčné tmy. A lidé se mohli pouze snažit přežít…
Věk zázraků je kniha, která má na co nalákat. Když si totiž přečtete anotaci, zní jako strhující sci-fi. Jenže je to pouze příběh o dívce Julii, která zpětně vypráví o tom, jak se snažila vypořádat se svým životem, když v jejích jedenácti letech Zemi postihlo zpomalování. Julie se příliš nezaobírá zpomalováním jako takovým, jde jí hlavně o důsledky, které má na její život, rodinu a těch pár přátel, které má. Nejedná se proto o knihu, která by oplývala akčností a dobrodružstvím, ale spíše o obyčejné sociální drama, které má ale rozhodně něco do sebe. Mohlo by se proto zdát, že se najdou scény, které mají čtenáři rozzuřit a rozesmutnit, jak už to v dramatech bývá. Tady ale ne. Kniha se totiž nese stále ve stejném, poklidném duchu a nenutí vás projevovat emoce, pouze vypráví příběh.
Když pomineme ony zpomalovací okolnosti, je příběh vlastně jednoduchý a s podobnou tématikou takových najdeme spousty. Věk zázraků má ale něco navíc. Jde o autorčin nenucený a skvělý styl vypravovaní, kterým příběh podává a díky kterému se nejde od knihy jen tak odtrhnout. Na tom má také podíl hlavní hrdinka, na první pohled vypadající jako obyčejná dívenka. Díky jejímu vnímání světa se příběh stává o dost zajímavějším a čtivějším. Sledování vlastně úplně obyčejných problémů vypráví čtenáři osobitým a milým způsobem, takže určitě nejednomu přiroste k srdci. A přestože je ve věku, kdy by se mohla stát otravnou a naivní postavou, rozhodně jí není.
Přestože kniha nemusí zaujmout příběhem, díky autorčinu vlastně úplně jednoduchému stylu se stává zajímavým zážitkem. Věk zázraků není složité, naopak spíše poklidné a zajímavé čtení, u kterého můžete jednoduše vypnout a nechat se unášet sice depresivními, ale milými a skvěle čtivými stránkami.
Téma románu je pozoruhodně aktuální ve světle událostí, které se odehrály v Japonsku. Nyní víme, že mohutné zemětřesení, jež zemí otřáslo 11. března 2011, posunulo planetu o několik palců z její osy, čímž se pozemský den o zlomek sekundy zkrátil. V románu Věk zázraků, vyprávěném hlasem jedenáctileté kalifornské dívky Julie, otřese planetou zemětřesení, které však způsobí opačný efekt. Rotace Země se zpomaluje a dny se dlouží, zprvu o šest minut, pak o dvanáct, potom o čtyřiadvacet. Když se tento jev – známý jako „zpomalování“ – ustálí, dny se prodlužují na osmačtyřicet hodin, gravitace slábne, ptáci přestávají létat a astronauti se ocitají bez pomoci daleko od Země. (anotace)
- Věk zázraků
- Autorka: Karen Thompsonová Walkerová
- Překlad: Libuše Čižmárová
- Série: –
- Forma: hardback
- Počet stran: 270
- Cena: 328 Kč
- Vydala: Jota, 2012
