XB-1 4/2011

Ti, kteří si zvykli na výběr tří a někdy i čtyř zahraničních povídek, což bývá norma XB-1 i původní Ikarie, se mohou cítit zaskočeni. Tady je zahraniční text pouze jeden. Zabírá totiž téměř třicet stránek. Pokud však své prvotní zklamání odsunou a začtou se do novely Životní cyklus softwarových objektů od Teda Chianga, budou odměnění zcela výjimečným zážitkem. Je těžké popsat ve zkratce, čím je noveleta tak dobrá. Je toho totiž mnoho. Je výhodnější stáhnout do bytosti (a teď vynechejme, zda softwarové, nebo ne) hotový algoritmus, podle kterého se bude dál vždy chovat, anebo postupovat (pro lidi obvyklým) empirickým získáváním zkušeností pod vedením trpělivých učitelů? A budou učitelé skutečně tak trpěliví? Platí Exupéryho heslo „Jsi odpovědný za to, co jsi k sobě připoutal“ i pro počítačový program, kterému se dostalo v podstatě lidských vlastností? Další otázky se týkají podstaty výchovy – a platí jak v povídce pro softwarové objekty, tak v našem světě pro rodiče všech pubertálních děti. Kdy jsou dost staré na přijetí svobody a odpovědnosti za své rozhodování? Mají právo udělat rozhodnutí, které je podle vychovatelů zcela špatně? A co probuzení vlastní sexuality? Kromě všech těchto nástřelů, které nabízím výše, je povídka samozřejmě i vynikající SF se světem blízké budoucnosti propracovaným do detailu.

Americký autor Ted Chiang se narodil roku 1967, povídky publikuje od roku 1989 ve velmi pozvolném tempu. Podle mnohých se však jedná o jednoho z nejlepších žánrových povídkářů současnosti, čemuž nasvědčuje i přehršel žánrových cen (vzhledem k nízkému množství jeho prací neuvěřitelná). Jeho povídky česky většinou přinášela Ikarie, XB-1 se soudě podle výše recenzovaného textu rozhodla jít v jejích stopách. Nedávno navíc vyšla v Česku sbírka Chiangových povídek pod názvem Příběhy vašeho života, kterou vydalo nakladatelství Plus.

Českým povídkám vévodí práce, která obsadila třetí místo v loňské soutěži Ikaros, Krvavý déšť od mladé, nicméně v současné době silně se prosazující autorky Julie Novákové. A nutno rovnou říci, že jí úspěch v Ikarovi za tuto práci náleží plným právem. Svět relativně blízké budoucnosti, ve které lidstvo obsadí nejbližší vesmír (Měsíc, Mars….), nicméně jednotlivé lidské enklávy mezi sebou vedou stálou válku, na scéně jsou i teroristické organizace, které si bohužel dokážeme velmi jasně představit… No a taky jeden policajt na Marsu, který má starosti jak v práci, tak se svou adolescentní dcerou. V zaměstnání jde o míru svobody, kterou je nutno (a je nutno?) ve jménu boje proti terorismu neustále omezovat, no a doma – víceméně o to samé, jen pohledem z druhé strany. Autorka už dokázala, že umí psát, i v předchozích povídkách, zápletky však často byly buď překombinované, nebo naivní. Pro tuhle práci však neplatí ani jedno. Navíc spojení silného společenského motivu s rodinným a vztahovým nabízí velmi působivé vyznění.

Další český text vás přinutí přeladit na úplně jinou strunu. Vladimír Zábrodský hledá odpověď na dodnes nevyřešenou záhadu prvního sériového vraha novodobé historie, Jacka Rozparovače. Povídka J. R. nás zavádí do Londýna sklonku devatenáctého století. Netypickou hlavní hrdinkou je na svou dobu velmi emancipovaná fotografka Berenice Walkerová. Ta se rozhodne získat exkluzivní snímky v londýnských upadajících uličkách chátrajících chudinských čtvrtí. Jenomže jí vyfotografované prostitutky se záhy stanou obětí vraha… Dlouhá povídka vyžaduje při čtení zvýšenou pozornost, vaši námahu si však zaslouží.

Povídka Zuzany Stožické Zrkadlo z ľadu osloví především ty čtenáře, pro které se slovenština ještě nestala cizím jazykem. Víceméně vztahový příběh zasazený do atraktivního scifi či fantasy prostředí (v tomto případě těžko rozeznat) o příliš dlouhém vybírání jedné ženy mezi dvěma nápadníky mě však zaujalo podstatně méně nežli například autorčin příspěvek v loňském Mlokovi.

To další text, Mezi orlem a vlkem autora Pavla Urbana, nenechává o svém fantasy původu pochybovat nikoho. Klasické propriety, neúprosný bojovník s mečem a magie zotročující jak vlky, tak orly neunaví a pobaví – v paměti ale povídka asi neutkví.

No a nakonec Hanuš Seiner a jeho Podnájemník. Experimentální potvrzení teorie strun se během následující doby ukáže méně experimentální, než vědci doufali, fyzikální zákony přestávají platit a lidstvo vymírá na rakovinu. Přiznávám, že tuhle povídku jsem příliš nepochopila, vědecké důsledky jsou příliš kusé a vztahová linka také. Otázkou je, zda by se na jednu jedinou stránku dalo napěchovat víc.

Nemůžeme při hodnocení dubnové XB-1 vynechat publicistiku. Pozornost si zaslouží zejména vynikající přetištěný rozhovor s literární hvězdou tohoto čísla Tedem Chiangem. Dozvíme se například, proč autor píše tak málo a proč se nechce stát profesionálním spisovatelem, jaký je z jeho pohledu rozdíl mezi vědou a magií a zda je skutečně „na spadnutí“ vznik skutečné UI.

Dále se podíváme s Ivanem Adamovičem, jak dále pokračoval jeho Život s pocitem úžasu, a Aleš Smutný nám představí Tisíc tváří mimozemšťanů (myšleno ty filmové).

Dubnové číslo XB-1 rozhodně nezklame. Minimálně výjimečnou zahraniční novelou a rozhovorem s jejím autorem, dále potom velmi nadprůměrnou povídkou Julie Novákové a zneklidňujícím pohledem do starého Londýna Vladimíra Zábrodského.

Obsah

Zahraniční povídky

Ted Chiang: Životní cyklus softwarových objektů (nominace na cenu Nebula) (The Lifecycle of Software Objects, 2010)

Domácí povídky

Julie Nováková: Krvavý déšť
Vladimír Zábrodský: J. R.
Zuzana Stožická: Zrkadlo z ľadu
Pavel Urban: Mezi orlem a vlkem
Hanuš Seiner: Podnájemník

Publicistika

Avi Solomon: Rozhovor s Tedem Chiangem
Ivan Adamovič: Život s pocitem úžasu 2
Aleš Smutný: Tisíc tváří mimozemšťana…
Saxana a lexikon kouzel

Pravidelné rubriky

Rozlet a kavárna Hana Sola
Fandománie
Digitální aréna
Fantastická věda
Filmfaroniáda
Lupa
Vivisektor

Martina Šrámková (redaktor)

msramkova@cen­trum.cz