Recenze: Muž leží a sní

My Češi začínáme být na témata útlaku během druhé světové války nebo éry komunismu trošičku hákliví. Za což může především porevoluční filmová produkce, jejíž hlavní „kusy“ dokola těžily právě z nich. Ale jednou za čas se objeví dílko, které bychom si neměli nechat ujít.

muz-lezi-a-sniRomán Lavie Tidhara s poetickým názvem Muž leží a sní patří právě do této skupiny. A upřímně, není to snadné čtivo. Tidhar si totiž rozhodně nevytyčil snadný cíl – ve své knize kombinuje prvky a tradice klasického pulpového románu s výrazně hlubší notou „temné pravdy na pozadí“.

Hlavním hrdinou jeho příběhu (resp. jednoho z jeho příběhů) je Adolf Hitler. Tedy, pan Wolf. Nikoliv ten s tváří Harveyho Keitela v Pulp Fiction, ale soukromý detektiv žijící v Londýně 30. let. V jeho alternativní verzi, ve které nacisté neovládli Německo – to si nakonec urvali jejich rudí protivníci následující víru Marxe a Lenina. A hned po svém vítězství komunisté na chlápky pod znamením hákového kříže spustili nefalšovaný hon – mnohé zavřeli do koncentračních táborů, mnohé zabili. Někteří emigrovali (jako pan Wolf), jiní se… no, převlékli do nových barev (třeba Goebbels).

Anglie je tak zmítaná návaly německých emigrantů. Kteří čajomilcům berou práci, napáchají neplechy… čemuž by ráda zabránila na popularitě rostoucí anglická fašistická strana. Tu tentokrát pan Wolf pozoruje pouze z povzdálí, v Londýně se totiž živí jako soukromý detektiv a během volného času píše pokračování své knihy Můj boj. A dost proti své vůli a proti svému přesvědčení musí vzít případ ztracené židovské dívky. Protože prachy jsou prostě potřeba.

A v jiném světě a jiném čase je muž, který leží a sní svůj příběh plný ironické satisfakce.

Tidhar se skutečně pustil na hrozně ostrou hranu. Nejde jen o jeho kombinování tvrdého, temného čtiva z prostředí koncentračního tábora s pulpovou detektivkou, ale i ona detektivní linie samotná. Těžko totiž může člověk sympatizovat s Adolfem Hitlerem (byť kniha Už je tady zas dokázala opak, ovšem za zcela jiných okolností), když si v románu zachovává své postoje. A přeci to na několika stránkách jde. Pan Wolf se totiž potkává s dalšími bestiemi naší historie – a když dává tvrdý nářez Klausi Barbiemu, lyonskému řezníkovi, který nechával psy znásilňovat židovské dívky a ženy a tu a tam někoho stáhl z kůže, cítíte, no, jistý druh upřímné (byť fiktivní) satisfakce. Což je i ingredience rozporuplného pocitu, který nastane, když se ne zcela daří hlavnímu hrdinovi.

Muž leží a sní je neskutečná kniha. Tidharovi se totiž podařilo nejen spojit nespojitelné, ale přidat i ohromnou dávku poetiky, zkombinovat temnotu s ironickým humorem, zkrátka vytvořit postmoderní koktejl toho, co lze s čistým svědomím nazvat„vysokou literaturou“. Přitom ve chvíli, kdy dojde na kritiku emigrantů v Anglii, si nelze nepomyslet, že o těch 80 let dál jsme se možná neposunuli o tolik, jak bychom si rádi mysleli.

A vůbec, už přestanu tlachat a vy si běžte sehnat tuhle knížku. Stojí za to.

Lavei Tidhar: Muž leží a sní
Vydal: Argo, 2016
Překlad: Petra Johana Poncarová
Formát: váz.
Počet stran: 328
Cena: 348 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentáře

  1. Němci jsou zhouba této planety, Hospodin je mi svědkem!

Zanechat odpověď