Tma uvnitř nás. Tma, jejíž spáry vás bez milosti rozsápou

Devadesátky byly skvělý léta. Filmy na videokazetách, americký seriály, žvejkačky, Spice Girls a další diskoškovej europopík… Prostě zemský ráj to na pohled a krásný vzpomínky na mládí. Kdo to pamatuje, dá mi zapravdu. No a pak přijde nějakej vraždící maniak a idylka je v háji.

Snad mi ten úvod prominete, milí čtenáři. Stejně jako autor knihy Dítě tmy Miroslav Pech sem se i já trochu zasnil při návratu do devadesátých let. Ale s tou idylkou jsem to možná přimaloval na růžovo až moc, ostatně hlavní hrdina knihy, Kryštof, by vám mohl vyprávět. I když je ještě školák, jeho život rozhodně růžový není – rodiče se bez ustání hádají, ve škole není zrovna populární a rovnice o dvou neznámých představují neřešitelný problém. Ještě že má nejlepšího kamaráda Vaška, se kterým podnikají všechny ty mladistvé „klukoviny“ a prožívají spoustu fajn věcí. Jenže tomu má být brzo konec.

Dvě hladiny strachu

Možná to tak až doposud neznělo, ale Dítě tmy se řadí k zástupcům českého hororu. Kromě toho je poctou dnes již kultovním devadesátým létům se vším všudy.

Hrůza obsažená v příběhu  má dvě v podstatě nezávislé, ale společně dobře fungující vrstvy.

První z nich je ta prvoplánová, viditelná. V té se pohybuje masový vrah, netvor, monstrum. Pech se nenamáhá ho nikterak skrývat, díky svým schopnostem se může volně pohybovat mezi lidmi a manipulovat jejich myšlenkami. Druhá vrstva se odehrává v osobní rovině. Mladý Kryštof vnímá dění kolem sebe ještě napůl dětskýma očima, ale přesto vidí spoustu věcí, které jeho svět doslova ničí.

Pojďme se na věci podívat trochu podrobněji; a začneme třeba v té osobní úrovni.  Každý měl někdy nějakého nejlepšího kamaráda či kamarádku. Byli jste nerozlučná dvojka, chodili se navštěvovat, jezdili spolu na kole a zkoušeli svoji odvahu a všemožně se hecovali. Přesně to je případ Kryštofa a Vaška – chodí do jedné třídy, koukají spolu na své oblíbené filmy, poflakují se venku… Okolí na ně kouká dost divně, jsou tím typem outsiderů, kteří si rozumí navzájem, ale s ostatními mají problém. A občas, když už nuda dosáhne vrcholu, vypraví se do osamělého továrního komplexu na kraji města – to je totiž pro místní mládež vrchol odvahy.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že mladí mají snadný život, není tomu tak. Kryštof má problémy ve škole (ach, ta matika), nerozumí si s otcem ani vrstevníky. Hádky v rodině, stereotyp v podobě uklidňování se otce alkoholem a „žehlení“ průšvihů… Už od prvních řádků na vás Pech začne přenášet znepokojení, vnitřní neklid. Pocit toho, že nic nefunguje jak by mělo, je chvílemi přerušen scénami čiré dětské radosti, ale v celkovém kontextu sílí když se Vašek začne chovat divněji a divněji, až jednoho dne zmizí. Následně se Kryštof snaží přidat do nové party, ale sociální bariéra je možná až moc silná. Do toho přidejme tajnou lásku a (ne zase tak) tajnou obdivovatelku; prostě strasti a slasti pubertálního života.

Jak v knize zjistíte, oněch osobních dramat a tragédií je mnohem víc. Pech však netlačí na pilu, nesnaží se vytvářet konflikty a problémy za každou cenu, díky čemuž vše působí jako něco, co by se s trochou smůly mohlo stát i vám.

Továrna na smrt

Jak je to s tím viditelným zlem jste si asi už domysleli. Hlavní „řezník“ přebývá v opuštěném továrním komplexu a pohybuje se mezi lidmi, kde si vybírá oběti. Umí číst myšlenky a manipulovat s nimi, takže si vybírá cíleně. Někoho sežere, pro někoho má úplně jiné využití.

Dalo by se říct, že v tomhle jde Pech v duchu devadesátkových filmů. Střídá pomalejší emotivnější scény s čirým hnusem a nechutnostmi, které nikterak nepřikrášluje. Brutalita, vraždy, maso a vnitřnosti – Pech se nikterak nekrotí. POZOR: Tahle kniha si rozhodně nálepku 18+ zaslouží!

Pro čtenáře může být problém, že výskyt antihrdiny autor nikterak nevysvětlí, vlastně na něj ani pořádně neupozorní. Prostě tam je, vraždí a hotovo. O moc víc se nedozvíte ani v průběhu knihy; funguje prostě jako bubák s kudlou tak se s tím, čtenáři, smiř.

Síla Dítěte tmy je v prolínání obou motivů. Vnitřní neklid se se syrovým pojetím dobře doplňují. Člověk by řekl, že skutečná hrůza pramení mnohem víc z civilní linie příběhu a řezničina je jakousi fyzickou protivahou. Pech je navíc řemeslně zručný vypravěč, který dokázal obě složky prolnout tak, aby dávaly smysl a zároveň jedna výrazně nepřevládla nad druhou. A mimochodem: předzvěst velkého finále se koná velmi stylově na diskotéce!

TO uvnitř

Miroslav Pech je v hororu jako doma, což dokazuje i různými odkazy na žánrové autory a díla, která do textu ukryl. Zároveň umí dát vyprávění formu. Nedělá z příběhu čistě brutální masakr, ale ani trapně užvaněné sociální drama o problémech mladých, dobře drží hranici, aby příběh měl sílu a čtenáře „držel“.

Dobře, v ději je mnoho nelogičností; člověk by čekal mnohem aktivnější policii, vyšší mediální zájem a s ním spojenou vyšší míru paniky zabraňující chodit lidem po nocích sami a vůbec trochu toho pudu sebezáchovy a tím pádem testu autorské invence, i když s vrahovými schopnostmi…

Plusem je, že se Pech dokázal věrohodně vtělit do dětského hrdiny, podat svět jeho očima a zakomponovat do vnímání světa velkou míru naivity a schopnosti vidět věci tím správným „telecím“ způsobem. Ono ani využití party kinder-outsiderů v rolích vyšetřovatelů není zas tak běžné, to jen aby to nezapadlo.

A ještě na skok k obálce. Z prvního internetového náhledu se mi zdálo, že se jedná o nějakou scénu ze Spidermana. V reálu působí mnohem lépe, takže v tomhle případě suďte knihu podle obalu až na pultech knihkupectví.

Troufnu si říct, že čtenáře pamatující devadesátky bude mít Dítě tmy nostalgické kouzlo, protože stylizace se Miroslavu Pechovi opravdu vydařila. Příběh je dobře vystavěn a neustále drnká na čtenářovu nervovou soustavu drobnými epizodami i otevřeným násilím a brutalitou. Ale nenechte se mýlit: tahle kniha mnohem více děsí tím, co je vyřčeno jen napůl než explicitními scénami.

A na závěr malý kvíz pro pamětníky: v knize se objeví scéna, v níž chce rodina vyrazit do restaurace na pizzu. Fakt už u nás tahle pochoutka v devadesátkách frčela?

Miroslav Pech: Dítě tmy

Vydal: Golden Dog, 2020

Obálka: Dawid Boldys

Počet stran: 216

Cena: 199 Kč

Podpořte Golden Dog, kupte si knihu přímo u vydavatele!

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď