Nacházíme se v polské Wrocławi roku 1963. Polsko je socialistickým státem ovládaným komunistickou stranou, panuje zde silná cenzura a nedůvěra obyvatelstva. a toho nebylo málo, město zachvátí epidemie pravých neštovic. Okamžitě jsou přijata přísná karanténní opatření, lidé jsou odvedeni do karantény v severovýchodní části města zvané Psí pole. Milicionáři se snaží zajistit pořádek, ale zjišťují, že virus začíná zvláštně mutovat.
Mrtví se probouzejí, ožívají a zabíjejí všechny přeživší kolem. Z epidemie se stává apokalypsa na pozadí kulis socialistického Polska. Vyhlídky nejsou vůbec dobré. Každý se musí bát o život. Nastává chaos!
„Karanténě totiž podléhal každý, kdo mohl mít s nakaženým třeba jen letmý kontakt. Pouze takto bylo možné předejít dalšímu šíření smrtících černých neštovic.“
Autor příběh rozehrává na faktických historických událostech ve Wrocławi roku 1963, kdy ve městě opravdu vypukla epidemie pravých neštovic a na několik týdnů ho odřízla od zbytku světa. Ovšem tenkrát se nakazilo “pouze” 99 lidí, zatímco v tomto případě nastává opravdová apokalypsa a následky jsou daleko drastičtější, jak už to v knihách tohoto žánru bývá.
Příběhu dominuje zejména vojenské prostředí, socialistický režim a líčení jeho chování se v krizové situaci a v neposlední řadě velké množství postav.
Postav tu bylo opravdu hodně, navíc často s dlouhými a pro našince těžce zapamatovatelnýmy jmény. Spousta z nich byla navíc spíše vycpávkových a do počtu, a stejně rychle jak se na scéně objevili, tak z ní v záplavě krvavých stříkanců zase zmizeli. Styl vyprávění, který autor v tomto případě zvolil, nesedne všem čtenářům. Krvavé akční scény jsou působivé možná napoprvé, napodruhé, ale časem se omrzí, a trochu náročnější čtenář by rád nějaké informace, na kterých by mohl stavět, ne jen bezduchou akci, krev a zombie útočící na lidi.
Čtenáři, kteří si zakládají na propracovaném charakteru postav, mohou být zklamáni a mohou si přijít ochuzeni o nějaké hlubší napojení na život lidí na stranách knihy. Postavy se tu střídají rychle a poznáváme je jen tak povrchově. Jejich zabití nezanechá víceméně žádný dojem – jde prostě jen o dalšího mrtvého v řadě, nic víc.
„Je to loterie. Opravdové osudí smrti. Můžeš být nejlépe vyškolený člen komanda, ale padneš v prvních vteřinách bitvy, kterou přežije ten nejhorší šmejd z praporu.“
Abych jen nekritizovala, ale i chválila, bylo velmi zajímavé číst, jak se socialistické Polsko vypořádává se zombie apokalypsou a v duchu režimu se snaží až do poslední chvíle vše ututlat a zpochybnit existenci nemrtvých. Postavit příběh na reálných událostech považuju také za působivý tah.
Kniha jistě nadchne všechny fanoušky zombie příběhů, akčních a napínavých knih plných bojů, a mohla by zaujmout a přilákat ke čtení i ty, kteří o epidemii neštovic v Polsku vědí víc a ukázat jim třeba trochu jiný, fantastičtější a drastičtější pohled.
Velmi obsáhlý první díl slibuje pokračování, na které se čtenáři mohou těšit hned v dalších třech navazujících svazcích a užít si akční zombie jízdy ještě daleko víc.
Robert J. Szmidt: Wrocłavské krysy: Chaos
Nakladatelství: Golden Dog, 2024
Překlad: Honza Vojtíšek
Obálka: Michal Březina
Počet stran: 492
Cena: 499 korun
