Dnes se seznámíme s projektem, který měl být konkurencí stroje Horten. Tým v Gothaer Wagonfabrik těžce nesl, že jim byl do výroby přidělen cizí typ letadla – již známý Horten IX. Pokusili se proto o vlastní konstrukci, která měla být podle názoru jejich konstruktérů daleko lepší. A tak vznikl projekt P.60.
Na FP se několikrát rozpoutaly diskuse na téma „steampunk“. Konají se i akce ve steampunkovém stylu, takže nebude od věci jeho vyznavačům zpřístupnit jeden vzhledově zajímavý artefakt. Je to model Trewithickovy lokomotivy Invicta z roku 1804. Trewithick tou dobou stavěl „silniční lokomotivy“ a železniční stroj byl výsledkem sázky s majitelem dolů, který hledal náhradu za koně a za stabilní stroje, tahající vozy pomocí navijáku. Výsledek – údajně první lokomotiva – ze všeho nejvíc připomíná budík s parním pohonem.
Dnes se seznámíme se sovětským projektem speciálního kanónového stíhače BIČ – 17. Šlo o speciální samokřídlo, vyzbrojené dvěma bezzákluzovými kanóny DRP konstruktéra L. V. Kurčevského. Ano – skutečně šlo! Stroj byl v roce 1935 rozestavěn a v roce 1936, kdy byla stavba na základě zrušení programu bezzákluzových děl přerušena, byl hotov zhruba ze 60%. Jak vyplývá z výše řečeného, stroj byl stavěn pro konkrétní zbraně.
Dnes se seznámíme se speciálním bojovým prostředkem – kluzákovým nosičem pum. Začátkem 30. let se v SSSR zabývali konstrukcí celé řady bojových prostředků. Jedním z nich byla i dálkově řízená bojová technika. Testovalo se leccos – rádiem řízené tanky, torpédovky a letadla. Nešlo ale o modely – vše byly skutečné stroje, upravené pro řízení rádiem. Skupina inženýra S. F. Valka se od roku 1934 zabývala projektem PT (planiruščuja torpeda – kluzákové torpédo) pro námořní letectvo. Výsledkem jejich snažení byl z donedávna nezvyklý hybrid střely a bombardéru, který lze považovat za prapředka dnešních dronů.
Konečně jsme se dočkali posledního dílu Drnkovy trilogie z paralelních dějin druhé světové války, ale jak se ukázalo, zase ne tak docela (měla by to být jen první polovina). Žáby v Bouři popisují první fázi války v Evropě – průběh operace Bouře a její politické důsledky.
Talpress vydal další díl vorkosiganské ságy, kterým se Lois McMaster Bujold po delším časovém odstupu vrací k dobrodružstvím Milese Vorkosigana. S Milesem jsme se naposledy setkali v románu „Diplomatická imunita“, kdy byl čerstvým ženáčem a očekával narození prvních potomků. Nyní má už čtyři vlastní děti a jako císařský auditor má před sebou další zapeklitý případ. O to zapeklitější, že ho musí řešit mimo hranice císařství.
Někdy v létě jsem čirou náhodou přišel ke stavebnici projektu Me P.1099B od firmy Revell. Obrázek na krabici ukazoval stroj, připomínající obézní Me 262 „Schwalbe“. Pátrání na síti ukázalo, že první dojem nebyl daleko od pravdy.
V době čekání na dokončení Drnkova cyklu z paralelních dějin Československa došlo na diskusi, jak vypadaly československé jednotky v mezičase mezi první a druhou částí cyklu. Po „Říjnové válce“ byl stav naší armády tristní. Chyběly průmyslové kapacity i finance, továrny přestěhované na Slovensko ještě nebyly schopné vyrábět na plný výkon a průmysl obecně jen těžko stačil na odstranění válečných škod. Rýsovaly se sice příjmy z chystané těžby uranu, ale tu bylo třeba teprve rozjet.
John Geary se snaží naplánovat další cestu ztracené flotily k domovu, ale začínají ho přepadat obavy z budoucnosti. Ztráty flotily jsou přes všechny snahy velké, problémů přibývá a na pohodě mu nepřidávají ani zlé sny. Přitom ke světům Aliance zbývá jen posledních pár skoků.
Fantom Print předložil čtenářstvu zajímavost – dobrodružný román, napsaný na bázi počítačové hry. Možná si řeknete – co je na tom za zajímavost, románů z herního prostředí se dá najít celkem dost. Onou zajímavostí je, že jde o román na bázi nikdy nevydané počítačové hry. Jak dává najevo úvod, šlo především o to, neztratit práci vynaloženou původně pro herní příběh kdesi v křemíkovém nebi, potažmo v archivech vydavatelů hry StarCraft. Nyní můžeme posoudit, jak se to tvůrcům povedlo…