Po více než půl roce přichází na český trh Garth Ennis s dalším veselým obrázkovým čtením z New Yorku, tentokrát o tom, jak je špatné prodávat mladičké imigrantky chlípníkům, zabíjet malé dětičky a být ostříleným veteránem genocidy kdesi ve východní Evropě. A jak se nevyplácí s tím začínat ve městě, kde se poflakuje Punisher. A nepomůže vám ani to, že vypadáte jako identické dvojče Super Maria.
Barcelona. Katalánská metropole, sídlo mocného FC, místo, kde Gaudí nikdy nedokončil svoji slavnou katedrálu, město, kterému vyzpíval lásku umírající Freddie Mercury. A také prostor pro objevování nebezpečných věcí, které se ukryly v historickém jádru města a pod ním ve skvělém frankensteinovském příběhu na španělský způsob.
Mark Millar je cynický, ironický rošťák, kterému když dáte nějakou klasickou komiksovou postavu nebo příběhový konstrukt, bez meškání mu vytáhne ven spoďáry, přetáhne mu je přes hlavu a pak to ukáže celému světu. Ve Wanted jsme prošli cestou zrodu superhrdiny, jen v opačném gardu. V Ultimates udělal z členů Avengers pochybující, traumatizované trosky. V Kick Ass vrhl superhrdinský sen do špíny a surovosti reálného světa. A teď si představte, co asi udělá s nebohým Mužem z oceli, když ho dostane na hraní…
Ještě před vstupem do jedenadvacátého století jsem měla to štěstí až do zemdlení hrát na Sony Playstationu malý herní klenot od Hidea Kojimy, nazvaný Metal Gear Solid, fantastickou stealth akci s charismatickým agentem v hlavní roli. Je rok 2012 a já otevírám knihu od Raymonda Bensona. Očekávání je velké, protože mne čeká setkání s přáteli, které jsem mnoho let neviděla. S pěkně nebezpečnými přáteli.
Snad se nebudete hněvat, když se čas od času Střelcovi do jeho seriálu připletu s nějakým tím papírovým modelem. Z drtivé většiny se bude jednat o free modely z internetu a to nejrůznějších témat. No a jelikož v květnu oslavila Fantasy Planet dvanácté narozeniny, slovo dalo slovo a od jednoho z nejlepších českých autorů papírových modelů – ve scifistickém ranku dokonce toho nejlepšího – si manuálně zruční příznivci FP můžou slepit lodičku ve výsostných barvách našeho e-zinu.
Ač mám ráda technický pokrok a výpočetní technika mne fascinuje, téměř absurdně odmítavě se stavím ke dvěma přístrojům – čtečce elektronických knih a GPS. A tak budu vždy preferovat papírové knihy, nabídku k zapůjčení čtečky jsem ale přijala, a to z přesvědčení, že člověk by si neměl až chorobně stát za svým konzervativním názorem a když už něco chce kritizovat nebo odmítat, měl by si to předtím vyzkoušet, než řekne definitivní a neodvolatelné NE.
Hned zpočátku si tato kniha s sebou nese dva výrazné handicapy. Prvním je fakt, že na pulty doráží tři roky po premiéře Abramsova filmu a druhým, ale snad jen pro některé, může být i skutečnost, že se jedná o přepis filmového námětu, což za prvé automaticky svádí ke srovnávání s filmem a za druhé oslabuje pozici knihy jako samostatného literárního díla.
Je libo ultimátní švestičky z marvelovské zahrádečky? Dneska jsou v ošatce dokonce dvě odrůdy, Spider-Man a Fantastic Four. Takže si to zahrajem zase od začátku, pro tu nejnovější teen generaci. Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, velkým oceánem a nějakou tou ropnou skvrnou…
Zřejmě je to nechtěně symbolické, ale třetí setkání vyznavačů steampunkového stylu padlo na den, kdy uplynulo přesně století od potopení Titanicu, jedné z posledních chloub parní námořní dopravy. Čtrnáctý dubnový den se tedy v okolí vinohradského klubu HooDoo kolem sedmé hodiny večerní začali srocovat lidé v prapodivných hábitech, krajkových šatech a punčoškách, leteckých brýlích, cylindrech a dlouhých pláštích, buřinkách a apartních kloboučcích. Návrat do devatenáctého století právě začal.
Denně je vídáme na ulicích, nadáváme na ně nebo je blahořečíme. Malá, velká, nablýskaná, orezlá, česká, německá, japonská, americká, francouzská, britská… A i ve fantastickém filmu častokrát tito dvoustopí hrdinové mají co říct do děje. Jaká tedy jsou nejznámější „kouzelná auta“?