Jen málo se bude dnešní úvodníček otírat o matičku fantastiku, ani zdaleka však nezavadí o vážnou notu. V tuzemských kinech proběhla premiéra druhého dílu Expendables, což mi přijde jako ideální čas zavzpomínat na ty časy, z nichž tento film a jeho předchůdce dnes tolik těží. Na časy hrdinů.
Pokud si vezmete v knihkupectví do ruky knihu Chutná těla, je možné, že vás předem znechutí nadšený výkřik od Stephenie Meyerové hned na obálce a vy knihu odložíte s pohrdavým odfrknutím, zarputile se domnívajíc, že je to xtá variace na Stmívání. Prostě nějaká plytká postapo harlekýnka, stejně bizarní kombinace jako špagety s Nutellou. Ale zase na druhou stranu to napsal chlap, tak že by nějaká naděje přeci jen svitla…?
V souvislosti s filmem Temný rytíř povstal jsme celebritám fantastiky, fanouškům i našim redaktorům položili jednoduchou otázku – jaký je váš vztah k Batmanovi, proč ho máte/nemáte rádi? A odpovědi přišly velmi zajímavé – vede asi desatero Pavla Renčína, proč je Batman ten nejbožejší superhrdina. Míla Linc má zase u Netopýra asociaci na buznu v punčocháčích. A kvůli Janu Kotoučovi se část lidí už nikdy na Temného rytíře nebude dívat tak jako dřív. Ale za přečtení určitě stojí všechny odpovědi…
Mark Millar je cynický, ironický rošťák, kterému když dáte nějakou klasickou komiksovou postavu nebo příběhový konstrukt, bez meškání mu vytáhne ven spoďáry, přetáhne mu je přes hlavu a pak to ukáže celému světu. Ve Wanted jsme prošli cestou zrodu superhrdiny, jen v opačném gardu. V Ultimates udělal z členů Avengers pochybující, traumatizované trosky. V Kick Ass vrhl superhrdinský sen do špíny a surovosti reálného světa. A teď si představte, co asi udělá s nebohým Mužem z oceli, když ho dostane na hraní…
Kdysi dávno se dvanáct okrsků prosperující Severní Ameriky rozhodlo dát najevo svůj nesouhlas s vládou Kapitolu vzpourou. Ta vyústila v občanskou válku, která zpustošila celou zemi. A protože v ní přesvědčivě zvítězila strana Kapitolu, musí teď okrsky kromě bídy s nouzí, která na ně byla uvalena, platit krutou daň: po mytologickém vzoru převzatém z báje o Krétě, Minotaurovi a Théseovi musí každoročně každý z nich vyslat své dva mladé zástupce, chlapce a dívku ve věku 12 – 18 let. Ti se utkávají v Hladových hrách, v aréně, kde bojují na život a na smrt, aby mohl vzejít jeden vítěz.
Za několik dní dorazí do kin další nebojácný a superschopný hrdina z matičky Země, který cestuje po cizích planetách a pomáhá jejím obyvatelům likvidovat neřešitelné potíže světových rozměrů. Možná, že si při téhle větě představíte Sama Worhingtona se svými modrými kamarády nebo někoho podobného, ale nebylo by úplně fér považovat Johna Cartera za jejich další klon.
Marka Millara zná každý. Kopal nás do zadku s Kick-Ass, stál u zrodu Ultimate vesmíru s X-meny a ultimates, sbíral zelené kondomy ve Wanted a tak dále a tak dále. Prostě je to jeden z nejproduktivnějších autorů, a tak nevidím jediný důvod, proč se nepodívat trochu blíže na jeho právě ukončenou minisérii Superior.
Svět Marvelu se vzpamatovává z máchání kladivy ve Fear Itself, v New Yorku se konečně zbavili všetečných osminohých kreatur, které se přemnožili ve Spider Island, Wolverine si zvyká na nové učitelské pozici a vůbec je v Americe tak nějak divoko. A co na to Peter Parker?
Velké výsledky velké soutěže, velká očekávání. Vyhráli jste, nebo jste neuspěli? Usmálo se na vás štěstí při losování? A jak vůbec vypadají finální top desítky – tedy deset nejlepších knih, komiksů a filmů prvního desetiletí třetího milénia podle čtenářů FP? Čtěte.
Tlející chodící mrtvoly, hořící démoni, průhledné vraždící holčičky s nevyřešeným otcovským komplexem. To všechno pusťte k vodě, dneska totiž vraždí smrt samotná, a to navýsost stylově. Nezvratný osud, tentokrát s pořadovým číslem pět, se totiž nezadržitelně valí do biografů. Podaří se mu napravit reputaci skomírající filmové série?