Před nedávnem se mi podařilo v antikvariátu sehnat Součkův „Případ Jantarové komnaty“, který je součástí řady Součkových „detektivek“, jako je „Případ ztraceného suchoplavce“, „Případ Baskervilského psa“ či „Případ čerta číslo čtyři“, na který bezprostředně navazuje. Jde o dílo, které svého času vyneslo autorovi obvinění z plagiátorství a zároveň se stalo jedním ze základních pilířů nejen naší, ale i polské ufologie.

Jakmile jsem viděl, že Janny Wurts u nás vydala další knihu, docela jsem se na ni těšil. Pán Bílé bouře se mně hodně líbil, takže jsem čekal knihu na určité úrovni. A i když jsem slyšel od jiných lidí spíše záporné komentáře, stejně jsem si ji přečetl.

Vážení čtenáři, mám pro Vás dobrou zprávu. Andrzej Sapkowski se poslední rok neupíjel k smrti nebo neplaval v penězích po vzoru strýčka Skrblíka, nýbrž psal. Psal pilně, protože výsledek jeho práce má 594 stran a to budou následovat ještě dva další díly, na kterých právě pracuje. A právě o tom, jak se mi líbil díl první, Vás chci nyní informovat.

Před nedávnem jsem z akutního nedostatku čtiva odpovídajícího mé momentální náladě zalovil mezi staršími čísly Rodokapsů a vytáhl na světlo dobrodružný příběh Ken Wood a meč krále D´Sala od „George P. Walkera“ (Jiřího W. Procházky) z roku 1991. Obal tohoto čísla Rodokapsu (2/91.8) i samotný příběh (zabírající 62 „a kousek“ z celkových 80 stran tohoto čísla) skvěle dokreslují ilustrace Jana Štěpánka.

Před nedávnem se konečně objevilo na trhu nové (nezkrácené!) vydání Baldwinovy space opery Navigátor.